Poškozování přírody civilizací a možnosti nápravy

Rozvoj světové společnosti charakterizovaný zrychlením, globalizací a prudkým vývojem ekonomiky se výrazným způsobem odráží ve změnách v přírodě. Bohužel nutno konstatovat, že především negativně. Celé mezinárodní společenství představované institucionálně například Organizací spojených národů si počátkem devadesátých let skutečně uvědomilo vážnost poškozování přírody a programově deklaruje strategii harmonizace ekonomického rozvoje s ochranou přírody.

Ještě častěji se přitom hovoří o ochraně životního prostředí. To proto, aby byla i pro budoucí generace zachována možnost uspokojování jejich životních potřeb, aniž by přitom došlo k nenávratnému poškození přírody.

Se změnou společenských a politických poměrů se i u nás koncem minulého desetiletí poněkud změnil vztah k ochraně přírody. Ta se stala veřejným zájmem. Existuje již daleko rozsáhlejší povědomí o tom, že příroda a krajina jsou součástí národního bohatství a na jejich stavu je přímo i nepřímo závislá také naše ekonomická a kulturní úroveň.

Mimo dobrovolných iniciativ jednotlivců a různých občanských sdružení je v této oblasti nezastupitelná řídící i kontrolní činnost státu.

Výsledky působení civilizace na životní prostředí a východiska

Obecně je vnímán názor, že rozvoj civilizace má za následek prudké zhoršení stavu životního prostředí. Konkrétněji se při hodnocení stavu životního prostředí vychází z hodnocení tzv. složek životního prostředí jimiž jsou:

Čtěte také: Znečištění ovzduší a zdraví

• Ovzduší (atmosféra)
• Povrchové a podzemní vody (hydrosféra)
• Půda (litosféra)
• Les
• Nerostné bohatství
• Rostliny a živočichové

1. Ovzduší

Systematickým působením státní správy byla do konce roku 1998 uvedena většina velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší do souladu s limity na ochranu ovzduší. Mnohé zdroje znečišťování byly vyřazeny z provozu i v souvislosti s cíleným, ale i nuceným útlumem průmyslových výrob. To se projevuje zlepšením stavu ovzduší v topné sezóně a mírnějším průběhem inverzních situací.

Výrazné jsou problémy s emisemi z lokálních zdrojů a prudce narůstající silniční dopravy. Jde především o růst koncentrací oxidu uhlíku, oxidu dusíku, těkavých organických látek, polyaromatických uhlovodíků, toxických kovů a dalších. Podstatným přínosem bude i nadále státní dozor nad provozováním energetických zdrojů (Česká inspekce ochrany ovzduší), opatření k celkovému snižování spotřeby energie a cílené usměrňování rozvoje dopravy z hlediska územního plánování, ale i z hlediska podpory ekologicky přijatelnějších druhů dopravy.

2. Povrchové a podzemní vody

Díky desítkám nových čistíren odpadních vod u velkých měst a obcí, průmyslových podniků a zemědělských provozů, díky nižšímu užívání průmyslových hnojiv a používání menších objemů prostředků na ochranu rostlin se na některých tocích zlepšila čistota vod. Přesto je nutné konstatovat, že je voda v jedné třetině všech vodohospodářsky významných vodních toků klasifikována podle příslušná normy stupněm IV (silně znečištěné) a V (velmi silně znečištěné).

Neuspokojivá je rovněž jakost stojatých povrchových vod a podzemních vod, zejména pod průmyslovými a sídelními aglomeracemi. Cestou ke zlepšení je další zvyšování podílu obyvatel a provozů připojených na kanalizaci, rekonstrukce kanalizačních systémů s cílem zvýšit jejich těsnost. Dále budování nových čistíren odpadních vod a podstatné snížení podílu vod nečištěných. U podzemních vod je významným příspěvkem obnovování pozitivních funkcí lesa.

3. Půda

Kontaminace půdy cizorodými látkami a ztráta biologických hodnot půdy mají více příčin. V zásadě jde o různé technicky nekvalitní zásahy člověka do přírody. Následky jsou následující:

Čtěte také: Více o hrozbě pro Diablo

• stále vznikají stavby na zelené louce, zchátralé objekty se neadaptují
• v menším měřítku, ale stále ještě pokračuje obhospodařování půdy celoplošnými celistvými plochami zemědělských monokultur
• dosud nezastavena je kontaminace půdy různými skládkami odpadů

Jedním z důležitých nástrojů ke zvratu je územní plánování a striktní výkon státní správy podle již vcelku kvalitních a přísných právních předpisů. Obrovským úkolem je zvrátit přístup k produkování a následné likvidaci odpadů. Jedná se přitom o problém domácností i institucí.

4. Les

Lesy pokrývají asi jednu třetinu území naší republiky a mají pro celkovou úroveň životního prostředí nesmírný význam. Původně převažující listnaté dřeviny dnes bohužel tvoří pouze asi dvaceti procentní podíl plochy lesů. Stabilita lesů byla oslabena holosečným způsobem těžby s následnou výsadbou smrkové monokultury. Ta se navíc projevuje malou odolností vůči přírodním i civilizačním vlivům (vítr, hmyz, imise). V současnosti je imisemi u nás poškozeno 54 procent lesů. Tím zaujímáme první místo v Evropě a trend je bohužel stále nepříznivý.

Vážně jsou poškozeny i lesní půdy - okyselování půd, vyplavování živinných látek, uvolňování toxického hliníku. Zvláště výrazně se uvedené negativní jevy vyskytují v horských oblastech při severní hranici republiky. Například v Jizerských horách zcela uhynul les na více než třetině původní rozlohy. Nepříznivý vývoj v lesích ilustruje ústup kdysi hospodářsky významné jedle která se dokonce stala ohroženým druhem.

Celkově nedobrý stav lesů se projevuje i v nedostatečném plnění jeho vodohospodářské funkce a funkce producenta kyslíku. Existuje naděje, že se změnou vlastnických poměrů k lesním porostům vzroste kvalita lesního hospodaření, skončí bezbřehé drancování lesů z exportních důvodů a pozitivně přispějí i opatření k ochraně ovzduší v oblasti regulace provozu energetických zdrojů.

V české republice se navzdory celkově neuspokojivému stavu přírodního prostředí uchovaly její původní části v relativně dobrém stavu. Větší část těchto přírodních hodnot je podle zákona chráněna v národních parcích a chráněných krajinných oblastech.

Čtěte také: Aktuální výzvy veterinární ekologie

V ČR byly zřízeny 3 národní parky, které v souhrnu pokrývají 1,4 procenta plochy státu. Zahrnují převážně horské lesní ekosystémy (Krkonoše, Šumava) a přírodě blízké listnaté lesy s říčním fenoménem (Podyjí). Do současné doby bylo v ČR vyhlášeno 24 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 13,2 procenta území. Bohužel však nástroje ochrany dostatečně neumožňují podporovat vlastníky pozemků, kteří dbají zásad ochrany a naopak trestat ty, kteří na potřebnou ochranu nedbají.

5. Nerostné suroviny

Obecně se naše země řadí k těm, které neoplývají bohatstvím nerostných surovin. Přesto byly nerostné suroviny zejména v poválečném období poměrně intenzivně dobývány (uhlí, uran, kámen, písek atd.) a to způsobem, který nebyl k přírodě šetrný. Zde došlo k podstatnému zvratu.

6. Rostliny a živočichové

V podstatě všechny v předcházejících odstavcích popsané negativní stránky působení civilizace na přírodu způsobily, že řada živočišných a rostlinných druhů v počtu desítek tisíců již vyhynula a dalším desítkám tisíců vyhynutí hrozí. Zlepšení ve vztahu civilizace k životnímu prostředí s určitým odstupem přinese i změny ve společenstev rostlin a živočichů.

Radostné je, že například v důsledku účinnějšího a rozsáhlejšího čištění odpadních vod se v posledních letech výrazněji rozšířil výskyt pstruhů, vrátili se také některé další druhy jako například candát východní a jeseteři. Vyskytovat se začínají některé druhy rostlin a živočichů, od hub a lišejníků, až po obratlovce. Příznivě se projevuje snížení vkladů živin N P K do půdy na úroveň 33 procent a snížení spotřeby pesticidů na 44 procent vkladů oproti roku 1989.

Pozitivní ovlivňování životního prostředí - Státní fond životního prostředí ČR

Zdá se, že trendy sebelikvidace člověka nešetrným zacházením s přírodou se zastavují. Problematika životního prostředí se stala veřejným a politickým materiálem a jedním z hmatatelných výsledků všeobecné podpory ochrany životního prostředí bylo i založení Státního fondu životního prostředí.

Hlavním důvodem pro založení Fondu bylo vytvořit jednotný operativní a flexibilní finanční nástroj politiky životního prostředí. Ukázalo se totiž, že vedle výchovných úkolů v oblasti ochrany životního prostředí je nejmocnějším nástrojem, který ovlivňuje chování a jednání jednotlivých subjektů, nástroj finanční.

Standardními příjmy fondu jsou:

• úplaty za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (13,3 %)
• poplatky za vypouštění škodlivých látek do ovzduší (32,5 %)
• poplatky podle zákona o odpadech (2,5 %)
• odvody za trvalé i dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (12,2 %)
• poplatky za výrobu a dovoz látek poškozujících ozónovou vrstvu Země a pokuty uložené státními orgány na úseku ochrany životního prostředí (39,5 %)

V letech 1992 až 1998 dosáhly příjmy Fondu celkové částky 29,06 mld. Kč. Standardním typem výdajů Fondu jsou:

• dotace na provedení ekologických akcí
• podpora formou půjčky
• záruky za úvěr až do výše 50 mil. Kč
• různé kombinace výšeuvedených způsobů

Typickým příjemcem podpory z Fondu je komunální sféra, města a obce, jimž připadá největší procento z celkově poskytnutých prostředků, dále podnikatelská sféra, rozpočtové organizace a ostatní.

Výdaje Fondu dosáhly v letech 1992 - 1998 celkem 23,06 mld. Kč, z toho 40,9 činily poskytnuté půjčky.

Z prostředků Fondu bylo v letech 1992 - 1998 finančně podpořeno:

• 558 ČOV a kanalizací
• 106 akcí k odstranění povodňových škod (povodeň 1997 a 1998)
• 1513 plošných plynofikací obcí a plynofikací kotelen, včetně ostatních technologií
• 578 akcí ke snížení zátěže přírody a krajiny

Také pro příští léta bude Státní fond životního prostředí účinně napomáhat k realizaci technických a investičních opatření, která povedou ke zlepšení životního prostředí.

Jak se dopouštíme největších chyb?

Potřeby naší velké a často přespříliš konzumní společnosti jsou obrovské. Mnoho lidí považuje za neodmyslitelný standard i věci a služby, které ke spokojenému životu vlastně nepotřebujeme. To vše se logicky odráží na stavu přírody kolem nás. Je pravda, že vliv jednoho obyčejného člověka není velký - ovšem vliv lidské populace, která se právě z těchto obyčejných lidí skládá, je v porovnání s jinými organismy nedozírný. Každý z nás by si proto měl své chování uvědomovat a snažit se životní prostředí zatěžovat co nejméně.

Negativní vlivy člověka lze rámcově rozdělit do tří skupin. Je běžným a příjemným rituálem dát si ranní sprchu, aby člověk vyrazil svěží do nového dne. Pět minut si postojíte pod příjemným proudem teplé vody. Za tu dobu kolem vás proteče 60 až 80 litrů pitné vody. Dál je potřeba si vyčistit zuby. Proč vypínat vodu, když to zabere jen chvilku? Za minutu to máme dalších zhruba 10 litrů. Vynásobme to všemi členy domácnosti, 365 rány v roce. Připočítejme ještě praní (pokaždé 40 až 80 litrů), splachování toalety (po deseti litrech), umývání rukou, vaření i další činnosti.

Dalším palčivým problémem je energie. Elektrická energie je všude, dnešní život bez ní není možný. Mobilní telefony, televize, počítače, osvětlení, sporák… Není zas tak výjimečné svítit po celém bytě, mít puštěnou televizi i počítač a u toho všeho spát. Tyto naše samozřejmosti jsou však vykoupeny drahou mincí v podobě uhlí, které je v naší republice hlavním zdrojem energie. Slabou náplast na tyto rány pak představují ohrožené druhy vázané na vytěžená místa s odkrytou půdou nebo na výsypky.

I kdybychom od spalování uhlí ihned upustili, tak větrné elektrárny a solární panely současný luxus nikdy neutáhnou. Okamžité utažení našich opasků však může alespoň ušetřit uhlí do dalších let. Mnoho scénářů ukazuje, že pokud nastane v budoucnosti velký výpadek („blackout“) elektřiny, přijde totální kolaps společnosti.

Čím umíme také bezvadně plýtvat, jsou potraviny. Je tolik možností, co nakoupit. A jak je to snadné, naplnit koš rozmanitým jídlem! Ovoce či zelenina z dalekých koutů světa jsou tak krásné a dokonalé! Pesticidy a hnojiva udělaly dobrou práci. Dejme všechny ty poklady Maroka, Tuniska nebo Španělska do igelitových pytlíků; těch je všude plno, tak je doma hned vyhodíme. A cestou se stavíme v nějakém rychlém občerstvení. Vždy mají všeho dostatek předpřipraveného, aby nic nechybělo. Před tím, kolik nežádoucích látek z rychlerostoucích kuřat maso obsahuje a jak vůbec tyto velkochovy vypadají, raději pevně zavřeme oči! Přitom zemědělská velkovýroba představuje jeden z nejvážnějších faktorů ohrožujících přírodu prakticky na celém světě.

Když už se ráno vypravíte z domova a nezapomenete s sebou vzít páchnoucí odpadky, vyhodíte je do obyčejné popelnice při cestě, nebo si popojdete až k barevným kontejnerům na tříděný odpad? Mnoho lidí ve spěchu volí rychlejší, jednodušší variantu. Odpadky netvoříme jen doma, ale i venku na procházce, třeba když sníme sušenku, dopijeme láhev a podobně. Pokud není nikde v pohodlné blízkosti koš… co uděláte vy? Příroda si s tímto špatně rozložitelným odpadem poradí až za velmi dlouhou dobu, v řádu desítek i stovek let!

Znovu tady dostává zabrat voda. Když ji totiž tak bohatě využíváme, obohatíme ji snad při každé činnosti o nespočet chemických látek. Čím agresivnější prostředek, tím líp pro úklid. Pak s tím pryč do odpadu - problém vyřešen. Účinné čisticí prostředky, které mají málem charakter žíraviny, prací prášky s fosfáty, oleje ze smažení a mnoho dalších pikantností odchází z našich domácností. Novinkou jsou rozpustné ruličky od toaletního papíru. Bomba, jak hned v záchodě mizí!

Třetí skupinu představují druhotné dopady problémů z prvních dvou kategorií. Patří sem třeba známý smog, který souvisí s oxidem siřičitým vznikajícím hlavně při spalování a s oxidy dusíku, které jsou produkty dopravy. Automobily jsou významnými „dodavateli“ těchto látek. Kvůli oxidům dusíku vzniká přízemní ozón, oxid siřičitý dává vzniknout kyselině sírové. Tyto látky způsobují úhyn rostlin a v minulosti zavinily odumírání lesů na rozsáhlých plochách našich severních pohraničních pohoří.

S rostoucí dopravou čím dál více sytíme vzduch sloučeninami dusíku. Jsou tu však i další škodliviny, které souvisejí s dopravou - velmi jemné částečky prachu, tvořící se při otěru z pneumatik i z vozovky nebo z brzdového obložení při brzdění.

Mimo tyto naše kategorie stojí kouření. Nespadá ani do neefektivního využívání zdrojů, ani do likvidace odpadů, ani není jejich dopadem. Je to prostě jen lidský vrtoch. Cigarety se sice postupně zdražují, ale přesto stojí jedna tak málo jako třeba houska - a stejně snadno jsou i dostupné. Není divu, že během dne potkáme spoustu kouřících lidí, ať už si tím zkracují čekání na zastávce, nebo si jen tak vykuřují na lavičce. Kouř ovšem lidi okolo neobtěžuje pouze svým zápachem. Zmiňme například polycyklické aromatické uhlovodíky, jež se dokážou přichytit na částice prachu a s nevinným nádechem se dostanou dovnitř našeho těla, kde často působí záněty - nehledě na to, že některé mají rakovinotvorné účinky. Na částice prachu se přichytávají i další věci, třeba částečky rozvířené z nesebraných uschlých psích exkrementů.

Že má člověk negativní vliv na životní prostředí, je neoddiskutovatelné. Platí to jak pro úředníka z Prahy, kadeřnici z Humpolce nebo kladenského inženýra, tak pro ekologického zemědělce z Jižních Čech i pro nás studenty. Důležité je si své chování uvědomovat, zamýšlet se nad ním, změnit ho a snížit negativní dopad na životní prostředí na minimum.

Státní fond životního prostředí - příjmy a výdaje (1992-1998)

tags: #poskozovani #prirody #referat

Oblíbené příspěvky:

• Příroda a ptáci v knihách
• Tipy pro zimní oblékání
• Vrácené zboží a ekologie
• Agapornis: ohrožený druh
• Problémy s těsněním odpadkového koše