Ochrana přírody: Výzvy a řešení

Naším způsobem života jsme závažně narušili rovnováhu přírody a nastartovali tak procesy, které by v budoucnosti mohly mít následky pro veškerý život na Zemi. Teprve dnes začínáme chápat, že vše co děláme, se může projevit globálně.

Rozvoj světové společnosti charakterizovaný zrychlením, globalizací a prudkým vývojem ekonomiky se výrazným způsobem odráží ve změnách v přírodě. Bohužel nutno konstatovat, že především negativně.

Celé mezinárodní společenství představované institucionálně například Organizací spojených národů si počátkem devadesátých let skutečně uvědomilo vážnost poškozování přírody a programově deklaruje strategii harmonizace ekonomického rozvoje s ochranou přírody.Ještě častěji se přitom hovoří o ochraně životního prostředí. To proto, aby byla i pro budoucí generace zachována možnost uspokojování jejich životních potřeb, aniž by přitom došlo k nenávratnému poškození přírody.

Se změnou společenských a politických poměrů se i u nás koncem minulého desetiletí poněkud změnil vztah k ochraně přírody. Ta se stala veřejným zájmem. Existuje již daleko rozsáhlejší povědomí o tom, že příroda a krajina jsou součástí národního bohatství a na jejich stavu je přímo i nepřímo závislá také naše ekonomická a kulturní úroveň.

Mimo dobrovolných iniciativ jednotlivců a různých občanských sdružení je v této oblasti nezastupitelná řídící i kontrolní činnost státu.

Čtěte také: Civilizace a devastace přírody

Dopady lidské činnosti na životní prostředí

Obecně je vnímán názor, že rozvoj civilizace má za následek prudké zhoršení stavu životního prostředí. Konkrétněji se při hodnocení stavu životního prostředí vychází z hodnocení tzv. složek životního prostředí jimiž jsou :

• Ovzduší (atmosféra)
• Povrchové a podzemní vody (hydrosféra)
• Půda (litosféra)
• Les
• Nerostné bohatství
• Rostliny a živočichové

1. Ovzduší

Systematickým působením státní správy byla do konce roku 1998 uvedena většina velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší do souladu s limity na ochranu ovzduší. Mnohé zdroje znečišťování byly vyřazeny z provozu i v souvislosti s cíleným, ale i nuceným útlumem průmyslových výrob. To se projevuje zlepšením stavu ovzduší v topné sezóně a mírnějším průběhem inverzních situací.

Výrazné jsou problémy s emisemi z lokálních zdrojů a prudce narůstající silniční dopravy. Jde především o růst koncentrací oxidu uhlíku, oxidu dusíku, těkavých organických látek, polyaromatických uhlovodíků, toxických kovů a dalších.

Podstatným přínosem bude i nadále státní dozor nad provozováním energetických zdrojů (Česká inspekce ochrany ovzduší), opatření k celkovému snižování spotřeby energie a cílené usměrňování rozvoje dopravy z hlediska územního plánování, ale i z hlediska podpory ekologicky přijatelnějších druhů dopravy.

2. Povrchové a podzemní vody

Díky desítkám nových čistíren odpadních vod u velkých měst a obcí, průmyslových podniků a zemědělských provozů, díky nižšímu užívání průmyslových hnojiv a používání menších objemů prostředků na ochranu rostlin se na některých tocích zlepšila čistota vod. Přesto je nutné konstatovat, že je voda v jedné třetině všech vodohospodářsky významných vodních toků klasifikována podle příslušná normy stupněm IV (silně znečištěné) a V (velmi silně znečištěné).

Čtěte také: Znečištění ovzduší a zdraví

Neuspokojivá je rovněž jakost stojatých povrchových vod a podzemních vod, zejména pod průmyslovými a sídelními aglomeracemi.

Cestou ke zlepšení je další zvyšování podílu obyvatel a provozů připojených na kanalizaci, rekonstrukce kanalizačních systémů s cílem zvýšit jejich těsnost. Dále budování nových čistíren odpadních vod a podstatné snížení podílu vod nečištěných. U podzemních vod je významným příspěvkem obnovování pozitivních funkcí lesa.

3. Půda

Kontaminace půdy cizorodými látkami a ztráta biologických hodnot půdy mají více příčin. V zásadě jde o různé technicky nekvalitní zásahy člověka do přírody. Následky jsou následující :

• stále vznikají stavby na zelené louce, zchátralé objekty se neadaptují
• v menším měřítku, ale stále ještě pokračuje obhospodařování půdy celoplošnými celistvými plochami zemědělských monokultur
• dosud nezastavena je kontaminace půdy různými skládkami odpadů

Jedním z důležitých nástrojů ke zvratu je územní plánování a striktní výkon státní správy podle již vcelku kvalitních a přísných právních předpisů.

Obrovským úkolem je zvrátit přístup k produkování a následné likvidaci odpadů. Jedná se přitom o problém domácností i institucí.

Čtěte také: Více o hrozbě pro Diablo

4. Les

Lesy pokrývají asi jednu třetinu území naší republiky a mají pro celkovou úroveň životního prostředí nesmírný význam. Původně převažující listnaté dřeviny dnes bohužel tvoří pouze asi dvaceti procentní podíl plochy lesů.

Stabilita lesů byla oslabena holosečným způsobem těžby s následnou výsadbou smrkové monokultury. Ta se navíc projevuje malou odolností vůči přírodním i civilizačním vlivům (vítr, hmyz, imise). V současnosti je imisemi u nás poškozeno 54 procent lesů. Tím zaujímáme první místo v Evropě a trend je bohužel stále nepříznivý.

Vážně jsou poškozeny i lesní půdy - okyselování půd, vyplavování živinných látek, uvolňování toxického hliníku. Zvláště výrazně se uvedené negativní jevy vyskytují v horských oblastech při severní hranici republiky. Například v Jizerských horách zcela uhynul les na více než třetině původní rozlohy. Nepříznivý vývoj v lesích ilustruje ústup kdysi hospodářsky významné jedle která se dokonce stala ohroženým druhem.

Celkově nedobrý stav lesů se projevuje i v nedostatečném plnění jeho vodohospodářské funkce a funkce producenta kyslíku.

Existuje naděje, že se změnou vlastnických poměrů k lesním porostům vzroste kvalita lesního hospodaření, skončí bezbřehé drancování lesů z exportních důvodů a pozitivně přispějí i opatření k ochraně ovzduší v oblasti regulace provozu energetických zdrojů.

V české republice se navzdory celkově neuspokojivému stavu přírodního prostředí uchovaly její původní části v relativně dobrém stavu. Větší část těchto přírodních hodnot je podle zákona chráněna v národních parcích a chráněných krajinných oblastech.

V ČR byly zřízeny 3 národní parky, které v souhrnu pokrývají 1,4 procenta plochy státu. Zahrnují převážně horské lesní ekosystémy (Krkonoše, Šumava) a přírodě blízké listnaté lesy s říčním fenoménem (Podyjí). Do současné doby bylo v ČR vyhlášeno 24 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 13,2 procenta území. Bohužel však nástroje ochrany dostatečně neumožňují podporovat vlastníky pozemků, kteří dbají zásad ochrany a naopak trestat ty, kteří na potřebnou ochranu nedbají.

5. Nerostné suroviny

Obecně se naše země řadí k těm, které neoplývají bohatstvím nerostných surovin. Přesto byly nerostné suroviny zejména v poválečném období poměrně intenzivně dobývány (uhlí, uran, kámen, písek atd.) a to způsobem, který nebyl k přírodě šetrný. Zde došlo k podstatnému zvratu.

6. Rostliny a živočichové

V podstatě všechny v předcházejících odstavcích popsané negativní stránky působení civilizace na přírodu způsobily, že řada živočišných a rostlinných druhů v počtu desítek tisíců již vyhynula a dalším desítkám tisíců vyhynutí hrozí. Zlepšení ve vztahu civilizace k životnímu prostředí s určitým odstupem přinese i změny ve společenstev rostlin a živočichů.

Radostné je, že například v důsledku účinnějšího a rozsáhlejšího čištění odpadních vod se v posledních letech výrazněji rozšířil výskyt pstruhů, vrátili se také některé další druhy jako například candát východní a jeseteři. Vyskytovat se začínají některé druhy rostlin a živočichů, od hub a lišejníků, až po obratlovce. Příznivě se projevuje snížení vkladů živin N P K do půdy na úroveň 33 procent a snížení spotřeby pesticidů na 44 procent vkladů oproti roku 1989.

Pozitivní ovlivňování životního prostředí - Státní fond životního prostředí ČR

Zdá se, že trendy sebelikvidace člověka nešetrným zacházením s přírodou se zastavují. Problematika životního prostředí se stala veřejným a politickým materiálem a jedním z hmatatelných výsledků všeobecné podpory ochrany životního prostředí bylo i založení Státního fondu životního prostředí.

Hlavním důvodem pro založení Fondu bylo vytvořit jednotný operativní a flexibilní finanční nástroj politiky životního prostředí. Ukázalo se totiž, že vedle výchovných úkolů v oblasti ochrany životního prostředí je nejmocnějším nástrojem, který ovlivňuje chování a jednání jednotlivých subjektů, nástroj finanční.

Standardními příjmy fondu jsou :

• úplaty za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (13,3 %)
• poplatky za vypouštění škodlivých látek do ovzduší (32,5 %)
• poplatky podle zákona o odpadech (2,5 %)
• odvody za trvalé i dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (12,2 %)
• poplatky za výrobu a dovoz látek poškozujících ozónovou vrstvu Země a pokuty uložené státními orgány na úseku ochrany životního prostředí (39,5 %)

V letech 1992 až 1998 dosáhly příjmy Fondu celkové částky 29,06 mld. Kč. Standardním typem výdajů Fondu jsou :

• dotace na provedení ekologických akcí
• podpora formou půjčky
• záruky za úvěr až do výše 50 mil. Kč
• různé kombinace výšeuvedených způsobů

Typickým příjemcem podpory z Fondu je komunální sféra, města a obce, jimž připadá největší procento z celkově poskytnutých prostředků, dále podnikatelská sféra, rozpočtové organizace a ostatní.

Výdaje Fondu dosáhly v letech 1992 - 1998 celkem 23,06 mld. Kč, z toho 40,9 činily poskytnuté půjčky.

Z prostředků Fondu bylo v letech 1992 - 1998 finančně podpořeno:

• 558 ČOV a kanalizací
• 106 akcí k odstranění povodňových škod (povodeň 1997 a 1998)
• 1513 plošných plynofikací obcí a plynofikací kotelen, včetně ostatních technologií
• 578 akcí ke snížení zátěže přírody a krajiny

Také pro příští léta bude Státní fond životního prostředí účinně napomáhat k realizaci technických a investičních opatření, která povedou ke zlepšení životního prostředí.

Dopady války na Ukrajině na životní prostředí

Každá válka poškozuje životní prostředí a přírodu. Nejinak je tomu na Ukrajině, jejíž východní část napadlo Rusko v roce 2014 a v únoru 2022 zaútočilo na celou zemi. Úrodnou půdu dramaticky poškozují toxické látky uvolňované ze zbraní, řeky a jezera ohrožuje nevybuchlá munice a ukrajinské národní parky hlásí tragické ztráty biodiverzity.

Jen za prvních pár měsíců ruské invaze na Ukrajinu vyplavilo Černé moře na pobřeží v Národním parku Tuzly více než 2500 těl uhynulých delfínů (čísla ke květnu 2022). Jejich skutečný počet ale mohl být už v tu dobu mnohem vyšší, protože spousta těl zůstala ve vodě. „Jakákoli válka poškozuje neuvěřitelným způsobem životní prostředí. „O důsledcích války na Ukrajině je potřeba stále mluvit. Ukrajina čelí ekocidě

Konkrétní důkazy o válkou ničeném životním prostředí monitoruje ukrajinská nevládní organizace EPL (Environment People Law). Její zástupkyně Kateryna Polianska označila katastrofu, které čelí ukrajinská příroda, za ekocidu. Obrovské škody podle ní válka páchá třeba v Národním parku Kamianska Sich v Chersonském regionu. Od března do listopadu 2022 část území národního parku přímo okupovala ruská armáda, ostřelování a ničení ale zažívá dosud. Už v listopadu 2023 Ukrajina propočítala škody, jichž se ruská strana na přírodě v Národním parku dopustila. Během ruské invaze na Ukrajinu došlo 6.

Lze viníka stíhat?

Právní pohled na válečné poškození životního prostředí představila na semináři Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR. Stíhání pachatelů je podle ní v praxi velmi problematické. Mezinárodní právo v oblasti životního prostředí tvoří stovky různých úmluv, některé z nich se dají aplikovat na válečnou dobu, jiné ale nikoli. Příkladem může být Ramsarská úmluva o mokřadech z roku 1971. Výbor Ramsarské úmluvy schválil deklaraci, v níž Rusko odsoudil za škody, které působí na ukrajinských mokřadech.

Další nástroje, které by teoreticky šlo použít na škody na ukrajinské přírodě, definuje mezinárodní válečné právo. Ženevské úmluvy přijaté po druhé světové válce (1949) ještě životní prostředí nezmiňovaly, dodatky z roku 1977 už ale ano. Třetí oblastí je pak mezinárodní trestní právo, které postihuje čtyři konkrétní body: genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese. V současné době se uvažuje o připojení pátého prvku, kterým by byla ekocida - tedy ničení přírody a životního prostředí.

Tabulka: Příjmy a výdaje Státního fondu životního prostředí ČR (1992-1998)

tags: #referat #pozkozovani #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Charakteristika lesního ekosystému
• Přírodě blízká úprava Nové Heřmínovy
• § 36 odst. a díl 7 zákona o odpadech
• Zdravější smažení
• Využití slunce