Regionální Environmentální Dopady Studie

Cílem předmětu je seznámit posluchače s problémy, kterými se zabývá geografie dopravy především ve vazbě na dopravní plánování.

Filip Turek v podcastu Chuť moci vysvětluje, proč opustil Evropský parlament, kritizuje podobu Green Dealu a varuje před nekontrolovanou výstavbou větrných elektráren bez ohledu na lidi a krajinu.

Turek se stylizuje do role člověka, který nestál o funkci ani o titul, ale o možnost něco skutečně prosadit.

Evropská politika je podle něj příliš vzdálená realitě a pohybuje se tempem, které běžný člověk sotva zaznamená.

Po návratu do českého prostředí přišel šok jiného druhu - mediální tlak.

Čtěte také: Definice a význam ÚSES v ČR

Turek tvrdí, že o sobě četl i texty, které nikdy nevznikly na základě jeho vyjádření.

Turek tvrdí, že zásadní rozhodnutí se přijímají bez toho, aby někdo seriózně spočítal jejich dopady.

Právě proto prosadil vznik studie, která má podle něj poprvé systematicky vyhodnotit, co už přijatá opatření skutečně způsobila.

„Skuteční vědci budou dělat dopadové studie. To, co tady nikdy nebylo,“ říká s tím, že bez tvrdých dat se podle něj politika mění v experiment.

Stejně kriticky mluví o využívání evropských peněz.

Čtěte také: Nadregionální ÚSES

Neodmítá je, ale zpochybňuje způsob, jakým se rozdělují.

Podle něj mají směřovat do konkrétních zlepšení života, ne do projektů, které označuje za ideologické.

Environmentální politika má podle něj znamenat reálné změny v prostoru, kde lidé žijí.

Turek zdůrazňuje, že sám není proti zrychlování povolovacích procesů.

Problém vidí v tom, že se stejný princip má aplikovat právě na masivní výstavbu větrných parků.

Čtěte také: Informace o AOPK Východní Čechy

V rozhovoru padá číslo, které má podle něj zásadní dopad na českou krajinu: zhruba pět set turbín o výšce přes dvě stě metrů.

Zároveň připouští, že Česko nemůže ignorovat evropské závazky.

Odmítá ale přístup, kdy se podle něj jen mechanicky plní tabulky bez ohledu na to, jaký to bude mít dopad doma.

„Chci ty zóny vymezit tak, abychom čerpali peníze a zároveň chránili obyvatele této země,“ shrnuje svou pozici.

Rychlá transformace tlačená shora proti snaze postupovat krok za krokem a opírat se o data, nikoli o politická hesla.

Turek se staví do role člověka, který nechce změny zastavit, ale chce je podrobit zkoušce reality.

V posledních týdnech se vyrojilo neuvěřitelné množství dezinformací o větrných turbínách, stejně jako skupin a organizací plných odporu.

Poprvé v historii totiž uznaly „dopad větrné turbíny na lidské zdraví“.

Tento dopad je ale pouze psychosomatický, měly dodat hned v zápětí.

Belgickým občanům Christel a Lucu Fockaertovým soud v Toulouse přiznal odškodné ve výši 110 tisíc eur za to, že se jim přihoršilo po výstavbě větrné elektrárny zhruba ve vzdálenosti 700 metrů od domu.

Manželé uvedli, že po dobu více než dvou let trpěli řadou zdravotních obtíží, mimo jiné bolestmi hlavy, nespavostí, srdečními arytmiemi, depresemi, závratěmi, tinnitem a nevolností.

Zdravotní potíže se však podle dostupných informací objevily až o pět let později.

Manželé se domnívali, že příčinou byla těžba lesa, který do té doby tvořil přirozenou bariéru mezi jejich domem a nejbližší turbínou.

V roce 2015 se pár z oblasti odstěhoval a podle svých slov krátce poté jejich zdravotní potíže ustoupily.

Lékaři u manželů žádné konkrétní onemocnění nediagnostikovali, jednalo se tak pravděpodobně pouze o psychický dopad, stejně jako klaustrofobik může utrpět fyzické následky panické ataky uvnitř malé místnosti, aniž by tato místnost reálně někomu ubližovala.

Nocebo efekt

Australská studie dospěla k závěru, že obtíže připisované větrným elektrárnám spíše souvisejí s obavami vyvolanými varováními aktivistů proti větrníkům.

Podle autorů jde „v zásadě o sociologický jev“ a klíčovou roli v jeho šíření hraje samotné pojmenování fenoménu známého například jako „syndrom větrných turbín“ či „vibroakustické onemocnění“.

Podobné závěry přinesly i recenzované studie z Evropy, Kanady a Spojených států, které údajný syndrom, jenž není lékařsky uznáván, vyvracejí.

Podle nich může být příčinou potíží negativní mediální obraz větrné energetiky, odpor k projektům v místě bydliště nebo tzv. nocebo efekt, tedy negativní očekávání.

Funguje na stejném principu jako známější placebo efekt, který je lékařsky zdokumentován a v některých případech skutečně může mít vliv i na lidské zdraví.

„Pokud je člověk přesvědčen, že je vystaven škodlivému vlivu (např. neviditelnému ultra/infra zvuku), jeho tělo reaguje reálnou stresovou odpovědí, která generuje symptomy jako bolest hlavy, nevolnost či bušení srdce.

Což je samozřejmě reálný problém, který je ale podporován šířením vědecky nepodložených zvěstí o dopadu infrazvuku větrných elektráren či dezinterpretací vědy či soudních rozhodnutí,“ komentuje energetik Jan Jeřábek.

Myšlenku, že za hlášenými problémy lidí může být nocebo efekt, podporuje studie z roku 2014 , která poukázala na to, že zdravotní stížnosti jsou častější v oblastech s nejnegativnější publicitou o údajných škodlivých účincích turbín.

Oddělení se zabývá lokálními a regionálními souvislostmi vývoje ve společnosti, prostorovou strukturou společnosti a dalšími oblastmi, které se pohybují na pomezí mezi sociologickým geografickým a politologickým výzkumem.

Rozmanitost témat, kterým se oddělení věnuje, vyžaduje také pestrost metodologických přístupů.

Při zpracování výzkumných projektů tak vznikají nová kvalitativní i kvantitativní data.

Výzkumníci a výzkumnice pracují s dotazníky, ale také dělají etnografický výzkum nebo vedou hloubkové rozhovory, či sbírají fotografický materiál.

Ačkoli většina výzkumů probíhá v České republice, není tato práce oddělena od odborných debat, v mezinárodním prostředí.

Výsledky jsou proto obvykle publikovány v českém jazyce i v angličtině.

To napomáhá k navazování spolupráce na mezinárodní úrovni a srovnávání situace v ČR a v zahraničí.

Ke stěžejním tématům oddělení patří problematika sociálních a prostorových nerovností.

Zkoumáme, jakým způsobem je společnost hierarchizována podle nerovnoměrného přístupu k cenným zdrojům a hodnotám, jako je majetek, vzdělání, kvalitní bydlení, bezpečí nebo zdraví.

Především se zabýváme tím, jaké mají existující společenské hierarchie prostorové souvislosti a jak kontextuální podmínky prostředí vytváří podmínky či naopak limitují životní šance.

Zkoumáme mechanismy, které přispívají k udržování i změně rozdílů v životní úrovni mezi obyvateli různých území.

Zaměřujeme se na rozdíly mezi regiony, na odlišnosti městského a venkovského prostředí i na rozdíly uvnitř měst a situaci jednotlivých městských čtvrtí.

Zvláštní pozornost věnujeme výzkumu chudoby, bezdomovectví a sociálního znevýhodnění v prostorovém kontextu.

tags: #regionální #environmentální #dopady #studie

Oblíbené příspěvky:

• Mackovice a objemný odpad
• KIS Dual Swing Bin - 50l
• Programy pro školy
• Prezentace o CO2
• Tipy pro odstranění nálepek z plastů