Problém odpadu v Chorvatsku a jeho dopady

Na světě existuje mnoho míst, která jsou zatížena vysoce nebezpečnými perzistentními organickými látkami, známými jako POPs. Tyto látky dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní, což znamená, že se hromadí v živých organismech, především v jejich tukových tkáních. Jejich koncentrace tak roste s každým patrem potravního řetězce, na jehož vrcholu stojí člověk.

POPs způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, některé z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Některé z nich jsou vedlejšími (nechtěnými) produkty průmyslové činnosti (např. spalování plastů s obsahem PVC atd.), jiné byly vyráběny záměrně a teprve poté byla zjištěna jejich vysoká toxicita pro člověka (DDT). Mezi perzistentní organické látky patří např.: dioxiny, DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen a další. Je v zájmu nás všech, aby takovýchto míst bylo po světě co nejméně.

Níže je uveden souhrn zpráv z projektu IPEP (Mezinárodní projekt pro eliminaci POPs), který si klade za cíl eliminaci POPs. Do projektu se zapojilo mnoho lokálních organizací. Výsledkem této činnosti byla jednak kampaň na zvýšení informovanosti veřejnosti a také zpráva o POPS přítomných na úložišti odpadů v lokalitě Sharra.

V rámci kampaně byly do albánštiny přeloženy související materiály, které byly posléze šířeny mezi zainteresované strany a sdělovací prostředky. Zpráva použila úložiště Sharra jako příklad ukazující historii, současný stav i doporučení ohledně nakládání s tímto místem v budoucnu. Zpráva se zabývá zdroji a typy POPS v Albánii a škodami těmito látkami způsobenými. Zahrnuje studie POPsisující kontaminaci životního prostředí, potravin, mateřského mléka a krve. Navíc obsahuje i výsledky šesti nových monitorování vzorků nasbíraných pracovníky Centra EDEN a zástupci Arniky - jednalo se o vzorky půdy a slepičích vajec z blízkosti míst s výskytem POPS.

EDEN Center vypracovalo zprávu o dané lokalitě - jednalo se o opuštěnou, zničenou chemičku poblíž města Durres, kde se dříve vyráběl lindan a dichromat. Zpráva se věnuje historii provozu, návrhy na sanaci místa, chemickému rozboru, přístupu k informacím o životním prostředí a také ekologickým, společensko-ekonomickým a zdravotním dopadům.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Zpráva POPsisuje a hodnotí situaci v souvislosti s POPS a také s implementací Stockholmské úmluvy v Bělorusku. Zabývá se zdroji a hodnotami POPS, způsobenými škodami, nevládními organizacemi a občanskou společností, dále legislativou a odpovědností státu, snahami o vypořádání se s POPS, stavem implementace, novými POPS, alternativami, zdroji POPS a doporučeními ze strany NNO ohledně eliminace POPS.

Nadace FRI vypracovala zprávy o dvou lokalitách kontaminovaných POPS na území Běloruska: o velkém petrochemickém komplexu v Novopolocku a o skládce starých pesticidů ve Verchnědvinsku. Práce zahrnovaly fyzický POPsis míst, ekologické, sociální a zdravotní dopady, pojednávají také o odpovědných subjektech, plánech na sanaci míst a doporučeních učiněných nevládními organizacemi.

Zpráva o Novopolocku informuje o rozsáhlé výrobě chlóru a o odpadech z provozu. Druhá zpráva POPsisuje katastrofické podmínky na skládce starých pesticidů. Protože se toto místo nachází poblíž řeky Daugay, mohou se škodliviny dostat do Baltského moře.

Nadace FRI testovala slepičí vejce z okolí skládky Bolšoj Trostenec. Testování bylo součástí celosvětového projektu v rámci IPEP, který se zabývá POPS jako vedlejšími, nezamýšlenými produkty chemické výroby. Hodnoty PCB (polychlorovaných bifenylů), vyjádřené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v TEQ, přesáhly hodnoty pozadí více než 10krát a byly čtyřikrát vyšší než limit, který pro vejce navrhla EU. Hodnoty dioxinů přesáhly evropský regulační limit pro vejce o téměř 1 pg WHO-TEQ/g. Šlo o první studii podávající údaje o POPS ve slepičích vejcích v Bělorusku.

Organizace Za Zemiata shromáždila a přeložila informace o nakládání s nebezpečnými odpady, o úložištích POPS, jejich destrukci a sanaci v Bulharsku. Vydala materiály s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o ekologicky šetrných způsobech nakládání s nebezpečnými odpady. Dalším cílem činnosti bylo podpořit založení koalice NNO, lékařů, místních iniciativ a odborů, která by jednala o vytvoření Národního centra pro nakládání s nebezpečnými odpady u města Stara Zagora.

Čtěte také: Vlastnosti a fungování potočních a říčních ekosystémů

Organizace Za Zemiata provedla rozbor vajec od slepic chovaných v Kovačevu, které se nachází po větru směrem od tepelné elektrárny a továrny na brikety. Analýza byla součástí projektu testování výskytu nechtěně vznikajících POPS. Hodnoty dioxinů ve zkoumaných vejcích z Kovačeva překračovaly limity stanovené EU více než dvacetkrát, u PCB pak více než dvakrát. Byl také překročen evropský limit TEQ, stanovený Světovou zdravotnickou organizací. Výsledná studie jako první poskytla údaje o POPS ve slepičích vejcích v Bulharsku.

Národní hnutí Ekoglasnost - Přátelé Země shromáždilo dostupné informace o lindanu v Bulharsku včetně informací o výrobě, vývozu a dovozu, využití (např. Zpráva se věnuje zhodnocení situace s POPS v Bulharsku a implementaci Stockholmské úmluvy. Obsahuje informace o pesticidech, starých skládkách, PCB a dioxinech a furanech. Hodnotí také dostupnost informací o POPS. V závěru jsou uvedena doporučení NNO týkající se eliminace POPS.

Green Action se zaměřila na situaci související s POPS a jejich přítomností v životním prostředí Chorvatska. Zpráva o situaci související s POPS v Chorvatsku vyjmenovává zdroje POPS, jejich druhy a jimi způsobené škody.

Česká ekologická společnost (ČES) se zabývala problémem POPS pesticidů v ČR. V rámci této činnosti vytvořila stručný přehled hodnot reziduí pesticidů v celé zemi, který našel využití v jako jeden ze základních podkladů pro připomínkování Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy. Druhým úkolem ČES v této věci bylo vypracování stručné zprávy o spalování nebezpečného odpadu s ohledem na Stockholmskou úmluvu. V ČR fungují desítky spaloven nebezpečného odpadu.

Výsledkem této činnosti je zpráva o situaci v souvislosti s POPS v ČR, provedení výzkumu nakládání s dopady obsahujícími POPS v dole Jan Šverma a kampaň na informování veřejnosti o problematice POPS. Souhrnná zpráva o situaci v ČR zahrnuje historii používání pesticidů, PCB a také informace o únicích dioxinů. Snahou bylo shromáždit v této zprávě informace chybějící v Národním implementačním plánu, poukázat na možné nedostatky implementace Stockholmské úmluvy a upřesnit názory NNO a zástupců místní samosprávy.

Čtěte také: Nera a další rumunské toky pro vodáky

Zpráva nastiňuje situaci ohledně ukládání POPsílku ze spaloven a dokládá přítomnost dioxinů, furanů a PCB v sedimentech na pozemcích dolu Jan Šverma. Sdružení Arnika požádalo místní úřad o provedení měření hodnot dioxinů, PBDE a dalších chemikálií v tkáních ryb chycených po proudu za místem, odkud vytéká odpad z dolu. Výsledky jsou uvedeny ve zprávě.

Co se týče osvětové kampaně na zvýšení informovanosti veřejnosti, uvedené dvě zprávy posloužily k dosažení pěti hlavních cílů: 1) k podpoře odstranění odpadu obsahujícího PCB, 2) k podpoře přijetí přísnějších pravidel pro nakládání s POPS odpady v rámci Národního implementačního plánu, 3) ke zdůraznění ekologických rizik nakládání se spalováním nemocničního/zdravotnického odpadu a podpoře bezpečnějších alternativ, 4) k podpoře přísnějších pravidel týkajících se nakládání s tzv. novými POPS jako je např.

Výsledkem této činnosti byla vzorová zpráva o zatížených lokalitách, požadovaná nevládními organizacemi jako součást celosvětového rozboru vzorků vajec od slepic chovaných v okolí lokalit zasažených POPS jako vedlejšími produkty výroby - dioxiny, furany, PCB a HCB. Zpráva sloužila jiným NNO jako příklad informací potřebných pro koordinaci celosvětového projektu.

V rámci studie byly shromážděny údaje (včetně nových) o dioxinové a furanové kontaminaci vajec od slepic z volného chovu poblíž spalovny nebezpečného odpadu v Lysé nad Labem. V rámci svého programu Toxické látky a odpady Arnika koordinovala celosvětové měření hodnot POPS (furanů, dioxinů ,PCB a HCB) ve vzorcích vajec od slepic z domácích chovů nacházejících se poblíž lokalit, kde podle Stockholmské úmluvy dochází v důsledku chemické výroby ke vzniku POPS jako jejích vedlejších produktů. Vzorky vajec byly shromážděny nevládními organizacemi z osmnácti zemí a zaslány do ČR k rozboru pod dohledem Arniky, která koordinovala jak shromažďování zpráv o zasažených lokalitách, tak i informační kampaně v těchto státech. Celosvětové výsledky byly zveřejněny před 1.

Hlavní částí projektové činnosti byl počáteční „capacity building“ workshop a dvě navazující schůzky zástupců NNO z regionu střední a východní Evropy. Mezi projednávanými tématy byly základní materiály ohledně POPS, účast NNO na vytváření Národního implementačního plánu, registry POPS jako vedlejších produktů výroby, nespalovací technologie, registry úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR), chemická politika obecně a nakládání s odpady. Uvedené materiály pomohly nevládním organizacím připravit jejich vlastní informační kampaně v jednotlivých zemích. Důležitou součástí schůzek byly diskuse o bližší spolupráci na tématech spjatých s POPS v rámci středovýchodní Evropy. Vznikl zde také jádrový Regionální Hub tým, který má napomoci vyhodnotit projekt IPEP v regionu.

Byla testována vejce od slepic chovaných v Ústí nad Labem v blízkosti Spolchemie, chloralkalického provozu, který vyrábí látky s obsahem chloru a také hexachlorbenzen (HCB) jako jeden z meziproduktů. Hodnoty HCB ve vejcích byly 2,5krát vyšší ve srovnání s nově navrhovaným limitem pro HCB jako rezidua pesticidu. Pokud jde o dioxiny, byly naměřené hodnoty dvakrát vyšší oproti limitu. Nejvyšší zjištěné hodnoty těchto látek se blížily dioxinovému limitu stanovenému EU pro vejce a byly téměř 1,5krát vyšší než akční limit pro dioxiny ve vejcích v EU. Tato studie je příspěvkem k nepočetným údajům o výskytu nechtěně vznikajících POPS ve vejcích z volného chovu slepic v ČR. Nejzřejmějším potenciálním zdrojem úniků POPS v této lokalitě je Spolchemie vyrábějící chlor, přičemž vedlejším produktem výroby chlorovaných rozpouštědel je HCB. K výrobkům Spolchemie patří tetrachlorid uhlíku, perchloretylen, trichloretylen a chlorované benzeny.

Byly šířeny výsledky celosvětového projektu rozboru vajec s dalšími NNO po světě. O této otázce byly pro média připraveny ucelené informace a byly zveřejněny výsledky analýz vajec. Sdružení Arnika a NNO ze střední a východní Evropy: z Běloruska (Foundation for Realization of Ideas), Bulharska (Za Zemiata, Ecoglasnost), Turecka (Bumerang), Polska (Sdružení pro prevenci odpadu - Waste Prevention Association), Slovenska (Přátelé Země - Friends of the Earth), Rumunska (Sdružení ekologických expertů - Environmental Experts Association) a Maďarska (HuMuSz).

Divoké zimní bouře, které v těchto dnech bičují Jadran, odhalují dlouholetý palčivý problém Černohorců i Chorvatů. Ti z pláží uklízejí tuny odpadků, které tam přihnal silný jižní vítr. Jako viníka označují Albánii, kde místní stále příliš nehledí na životní prostředí a kupí na březích řek skládky.

Zaplavená nikoliv mořem, ale odpadem je v těchto dnech známá pláž Banje v chorvatském Dubrovníku. Nejčastěji plastové odpadky podle tamního deníku Dubrovački vjesnik připluly vlivem zimní bouře z Albánie. Podle agentury Associated Press místní technické služby i dobrovolníci odklízejí z pláže v blízkosti hradeb středověkého centra tuny odpadků.

Podobná byla situace ale i na plážích na severu samotné Albánie. S naplavenými odpadky se v uplynulém týdnu potýkali také v černohorské Budvě. Úklidu bránil déšť i rozbouřené moře, které přinášelo stále další smetí.

„Tašky, lahve, větve, pneumatiky. V Albánii se podle tamního serveru Balkanweb po mnoho let navážely hromady odpadků k říčním korytům. Někdo jsou podél vodních toků skládky, jinde vyhazují smetí přímo do vody. Jednou z nejvíce znečištěných řek v zemi je Shkumbini. Část z tohoto odpadu pak končí v Jadranském moři. Podle ekologické aktivistky Denisy Kasaové si velká část místních stále neuvědomuje rozsah škod na životním prostředí. Černá Hora a Chorvatsko si na plastový odpad, který se na jejich území dostává mořskými proudy, stěžují dlouhodobě. Při úklidu Dubrovníku, přezdívaného Perlou jadranu, si lidé své domněnky potvrdili.

Každý rok se do moří a oceánů dostanou desítky milionů tun plastů. Celkově se odhaduje, že se recykluje méně než 10 procent celosvětového plastového odpadu, zbytek se likviduje na skládkách, spaluje nebo uvolňuje do životního prostředí.

tags: #reka #odpadku #chorvatsko #problem

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání ekologické zátěže dopravy
• Sledování ovzduší v Ostravě online
• Efektivní řešení pro tříděný odpad
• Informace o Skládce Dřeva Litoměřice
• Návrat k našim kořenům