Reliéf v přírodě České republiky: Od chráněných území po skalní reliéfy

Česká republika se pyšní rozmanitou krajinou s unikátními přírodními útvary. Od chráněných území s omezeným přístupem až po fascinující skalní reliéfy a krasové jevy, nabízí příroda v ČR nespočet zajímavostí pro turisty i milovníky přírody.

Ochrana přírody a omezení vstupu

V řadě zvláště chráněných území (ZCHÚ) jsou zakázány či limitovány vjezdy motorovými a občas i nemotorovými vozidly. Někdy dokonce i vstupy. I do zvláště chráněných území vyjma těch nejpřísněji chráněných (viz dále - NPR, NPP, 1. zóna NP) je povolen volný pěší vstup. Naopak vjezd cyklistů je striktně omezen pouze na značené cyklostezky, a to nejen ve všech zvláště chráněných územích, ale dle litery lesního zákona (§ 20 písm.

Ostatní zvláště chráněná území (národní přírodní památka (NPP), přírodní památka a rezervace (PP a PR) - zpravidla bez zákonného zákazu, pokud nedochází k překryvu s územím se zákazem, nicméně uplatní se obecné limity zákazu území poškodit a způsobit v něm změny a dále může omezení stanovit individuálně bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území. V některých maloplošných ZCHÚ může být omezení vstupů, vjezdů či parkování stanoveno individuálně v bližších ochranných podmínkách v příslušném právním předpisu.

Volný vstup do NPR a NPP je zakázán. Na území I. kromě vlastníků a nájemců pozemků. V národních parcích platí mj. Zákaz odchytu živočichů a sběru rostlin s výjimkou sběru lesních plodů ve 3. a 2. Zákaz táboření, rozdělávání ohňů a zneškodňování odpadů mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, mimo veřejná tábořiště a prostory kempů, místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.

Žádost o výjimku

Výjimku ze zákonných zákazů v dotčeném ZCHÚ dle § 43 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“), či případně souhlas s činností vymezenou v bližších ochranných podmínkách dle § 44 odst. Výjimku či souhlas vydává AOPK ČR pouze na žádost. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK.

Čtěte také: Vznik reliéfu

Jedná - li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK. vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, resp. musí z ní být patrné, o co přesně žádáte (výjimka dle § 43 odst. 1 ZOPK, souhlas dle § 44 odst.

Skalní reliéfy: Umění vytesané do kamene

Česká krajina je bohatá na skalní útvary, které často zdobí reliéfy vytvořené lidskou rukou. Tyto reliéfy, často s historickým či náboženským motivem, jsou cenným kulturním dědictvím.

Příklady skalních reliéfů:

• Skalní reliéf Dívka na okraji zaniklého lomu pod Jedlovou
• Odpočivný kámen u kostela Povýšení svatého kříže v Údlicích
• Skalní reliéf Had západně od Tupadel
• Skalní reliéf Sfinga u lesní cesty mezi Ješovicemi a Tupadly
• Jeskyně Harfenice a skalní reliéfy západně od Tupadel
• Skalní reliéfy u vstupu do Pekelského údolí
• Odpočivný kámen u hřbitova u Oseku
• Skalní reliéf Karla Theodora Körnera na Dutém kameni
• Skalní reliéfy Krista a Panny Marie s dítětem u Pavliček
• Skalní reliéfy u kaple na Kalvárii v Mařenicích
• Skalní reliéf Ukřižování Krista u bývalého Neumannova mlýna (Trávník - Lužické hory)
• Skalní reliéf Ukřižování Krista (Naděje - Lužické hory)
• Skalní reliéf Ukřižování Krista u Pustých kostelů (Lindava - Lužické hory)
• Skalní reliéf (nejen) rytíře (Radvanec - Lužické hory)
• Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec - Lužické hory)
• Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec - Lužické hory)
• Skalní reliéf Krista po Bičování (Lužické hory)
• Reliéf Nejsvětější Trojice - Kamenný oltář (Lužické hory)
• Skalní reliéf Útěk do Egypta (Lužické hory)
• Skalní reliéfy v Dolní Světlé (Lužické hory)
• Skalní reliéf žebračka (Lužické hory)
• Další méně známé místo Libereckého kraje: skalní reliéfy v osadě Třídomí
• Skála smrti u Kunratic
• Skalní reliéf Korunování Panny Marie v Srbské Kamenici

Skalní reliéf Karla Theodora Körnera na Dutém kameni

Na skalním masivu vlevo od schodů, po kterých se vystupuje na vyhlídku na Dutém kameni, je vytesán skalní reliéf básníka Theodora Körnera. Ve skalní stěně byl dvěma cvikovskými amatérskými umělci, členy kunratické sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy, (řídící učitel Karl Beckert a četnický strážmistr Karl Bundesmann, autoři nedaleké Skály smrti) vytesán reliéf hlavy ozdobené vavřínem, lyrou a mečem. Od roku 1913 je zde takto připomínán básník a hrdina Karl Theodor Körner. Osud saského umělce a romantika v lecčems připomíná příběh českého Karla Hynka Máchy.

Pocházel z Drážďan (narozen 1791), studoval filozofii a přírodní vědy, pro nedovolený souboj musel opustit svou vlast, stal se básníkem v Schillerově stylu, ve Vídni psal veršované divadelní hry, veselohry i truchlohry. V březnu roku 1813 vstoupil k dobrovolníkům bojujícím proti Napoleonovi za osvobození Německa. Tím ovlivněn psal oduševnělé verše, které měly mezi lidem velkou popularitu. Již v prvním boji byl vážně raněn, po uzdravení se vrátil ke svému oddílu a 26. srpna 1813 v další bitvě u Gadebusche ve věku pouhých 22 let padl. Jeho bojovná lyrika vyšla posmrtně ve sbírce Lyra a meč. V roce 2005 zde byla z iniciativy občanského sdružení Drobné památky Severních Čech instalována mosazná destička. Básník má pomníky na různých místech, máme v evidenci např. jeden u Aše a jeden ve Šluknově.

Čtěte také: Reliéf a klima

Krasové jevy: Podzemní říše divů

Moravský kras je jedním z nejvýznamnějších krasových území v České republice. Charakteristickým tvarem reliéfu Moravského krasu jsou zarovnané povrchy neboli plošiny, které jsou rozčleněny hlubokými údolími. Nejrozsáhlejší a nejlépe zachovaný zarovnaný povrch se nachází severně od Lažáneckého žlebu. Mezi Pustým a Suchým žlebem je vyvinuta Ostrovská plošina, Suchý a Lažánecký žleb vymezují plošinu Harbechy. Obě plošiny jsou významné výskyty závrtů a jeskynních systémů.

Typickým povrchovým krasovým jevem jsou závrty, v nichž dochází k prosakování povrchových vod do podzemí, a zde začíná prohlubování a snižování krasového reliéfu. Závrty jsou většinou propojeny s podzemními dutinami. Vznikají dlouhodobým vývojem jak rozpouštěním vápenců, tak řícením.

Nepravidelným rozpouštěním vápencového skalního povrchu vznikají prohlubně různých tvarů a velikostí, jimiž je povrch výrazně členěn ve škrapy a škrapová pole. Většinou se vyskytují v horních partiích žlebů. K dalším významným povrchovým krasovým jevům patří izolované skály - hřebenáče, skalní okna a mosty. V naprosté většině se jedná o trosky starých jeskyní.

Mezi krasové jevy, které představují rozhraní mezi povrchem a podzemím, řadíme ponory a vývěry. Ponorem (propadáním) se nazývá místo, kde voda povrchového toku odtéká do podzemí. Dobře vyvinutá propadání jsou např. Staré skály u Sloupu, Nová Rasovna u Holštejna a Rudické propadání. Ponory jsou vytvořeny v krasových údolích, která se podle geomorfologických a hydrologických podmínek označují jako slepá a poloslepá.

K podzemním krasovým jevům jsou řazeny jeskyně s výplněmi. Jeskyně vznikaly v několika fázích krasové modelace - dokládají to především výškové úrovně jeskynních vchodů. Do naprosté většiny jeskyní není vstup povolen. Z důvodů zajištění ochrany jsou vchody opatřeny uzamykatelnými uzávěrami. Jeskyně a krasové jevy jsou chráněny podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Zákon zakazuje jejich ničení a poškozování (včetně jeskynních výplní). V jeskyních je rovněž zakázáno táboření a rozdělávání ohňů. Tento nešvar se bohužel vyskytuje v mnoha jeskynních portálech i v jiných částech Moravského krasu. Zákon rovněž chrání paleontologické nálezy.

Čtěte také: Zbavte se ucpaného odpadu

Naučná trasa Peklem: Putování údolím Robečského potoka

Naučná trasa Peklem, kaňonovitým údolím Robečského potoka, vede v délce 8 km mezi obcemi Zahrádky a Česká Lípa. Cestou projdete nejen malebnými osadami s lidovou architekturou, ale na jaře po cestě uvidíte tisíce bledulí. Českolipské Peklo v údolí Robečského potoka je národní přírodní památkou. Potok se zde zařezává do vlhkého údolí na pískovcovém podloží, ve kterém voda vymodelovala bizarní tvary skal. Území je především ceněno z biologického hlediska jako lokalita bohatá na ohrožené druhy rostlin (bledule jarní, prvosenka vyšší, stulík žlutý) a živočichů (výr velký, ledňáček říční, skorec vodní).

Do obce Zahrádky se můžete vypravit autobusem a za místním zámkem následujete červenou značku, která vás bude provázet po celou trasu. Na začátku výletu vás překvapí skalní obydlí, nebo stájí, do kterých lze volně vejít. Cesta pokračuje pod vlakový viadukt z roku 1898 - technickou památku, kde objevíte (na jaře) první trsy bledulí jarních, které vás od této chvíle budou provázet celou cestu. Lidovou architekturu jako z pohádky můžete obdivovat v malebné osadě Karba, na kterou navazuje bývalý mlýn. Cesta se svažuje k nivě Robečského potoka, a proto vede po dřevěném chodníčku.

Neprostupné údolí se stávalo v období válek pro obyvatele okolních vsí úkrytem před vojenskými oddíly i verbíři. Počátkem 19. století upravil hrabě Vincenc Karel Kounic, tehdejší majitel zámku Zahrádky, okolí svého zámku v romantický krajiný celek, k němuž patřilo i Peklo. Robečský potok byl po celém svém toku splavněn a plavba na člunu patřila k oblíbeným kratochvílím šlechty pobývající na zámku.

Na konci (nebo začátku cesty) u Pekelského rybníka vás možná překvapí skalní reliéfy - podobizny bez popisu. Jedná se o reliéf Friedricha Nietscheho (který se podobá Stalinovi) a podobiznu Richarda Wagnera. Naučná stezka, která vede romantickou nivou národní přírodní památky sleduje skalní převisy, prochází skalním tunelem i zamokřenými místy, která lze přejít pouze po dřevěných chodnících. Upozorňujeme, že údolí Robečského potoka je schůdné pouze pro pěší.

Severní království na Šluknovsku

Členové šluknovského Klubu českých turistů odhalili reliéf významného místního šlechtice Aloise Tomáše Raimunda, hraběte z Harrachu. Z textu pod podobiznou hraběte se návštěvníci můžou dozvědět, že to byl příslušník jednoho z nejstarších šlechtických rodů v českých a rakouských zemích. Panství Šluknov získal sňatkem s hraběnkou Marií Ernestinou z Ditrichštejna a zasadil se zde o rozvoj kamenictví a tkalcovství.

K ustavení Severního království inspirovaly členy Klub českých turistů názvy dvou místních osad Severní a Království. Sloupky s dřevěnými reliéfy a informace o historii stojí v obcích nazvaných po šlechtických titulech - Císařský, Knížecí, Království, Nové Hraběcí, Staré Hraběcí, Královka, Harrachov a Panský. V neporušené a krásné přírodě Šluknovska je celá řada církevních památek, rozhleden, poutních míst, křížových cest a léčivých pramenů.

tags: #reliéf #na #vstupu #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Koše na tříděný odpad
• Americké padlí: Prevence a ekologická ochrana
• Dopady smogu na města
• Odpad a živnostníci v ČR
• Průvodce výběrem koše na odpad