Řešení problému znečištění půdy v České republice

Znečištění životního prostředí je reálná změna ve tvém bezprostředním okolí. Jde o vnášení látek nebo energií do přírody, které mění její přirozený stav. Udělejme pár kroků na cestě k čistšímu ovzduší, vodě. Znečištění životního prostředí není jen velká ekologická havárie. Může jít i o nelegální nakládání s odpady, únik ropných látek, překročení emisních limitů, špatné skladování chemikálií nebo stavbu bez potřebného posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Zelená dohoda pro Evropu a strategie nulového znečištění

Zelená dohoda pro Evropu, ambiciózní plán Evropské unie na dosažení klimatické neutrality do roku 2050, zahrnuje klíčovou oblast s názvem „Nulové znečištění“. K tomuto tématu existují složitě vypadající a obsáhlé strategie, které vyvolávají při čtení dojem nesrozumitelnosti. Ale nic složitého to vlastně není. Podívejme se také na konkrétní cíle velké dohody, a jak k nim můžeme svým malým krůčkem přispět:

• Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: Tato strategie má za cíl snížit používání a rizika spojená s chemickými látkami v Evropě. Doma máme celou řadu produktů, které obsahují chemické látky (čisticí prostředky, barvy, kosmetika). Tato strategie nás chrání před škodlivými účinky těchto látek a podporuje inovace v oblasti bezpečných alternativ.
• Akční plán pro nulové znečištění vody, ovzduší a půdy: Tento akční plán stanoví konkrétní cíle a opatření pro snížení znečištění ovzduší, vody a půdy v Evropě. Zaměřuje se na zdroje znečištění, jako je doprava, průmysl, zemědělství a domácnosti. Tento akční plán nám přímo ukazuje, jak můžeme svými každodenními návyky přispět ke zlepšení kvality ovzduší, vody a půdy v našem okolí.
• Revize opatření k řešení znečištění z velkých průmyslových zařízení: Tato revize má za cíl zpřísnit stávající normy pro emise z velkých průmyslových zařízení a zavést nové, přísnější normy. Přísnější normy pro průmysl znamenají menší množství znečišťujících látek v ovzduší, vodě a půdě. To má pozitivní vliv na zdraví všech obyvatel a životní prostředí v okolí průmyslových oblastí.

Konkrétní cíle a jak k nim přispět

Cíle této části zelené dohody jsou ambiciózní. Každý člověk, každá domácnost k jejich naplnění může docela snadno přispět:

Zlepšení kvality ovzduší

Snížení počtu předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší o 55 %. Znečištěné ovzduší může způsobovat respirační problémy, srdeční choroby a další zdravotní potíže. Dýchání čistšího vzduchu je důležité pro zdraví nás všech.

Na znečištění se významně podílí energetika a doprava. Takže se příspěvek každého z nás doslova nabízí:

Čtěte také: Možnosti pro zmírnění dopadů klimatu

• Významnou část elektrické energie vyrábíme spalováním fosilních zdrojů - snížením spotřeby (vypínání světel a elektroniky, používání úsporných spotřebičů) tak můžeme pomoci i snížení znečištění ovzduší
• To samé platí o teple a teplé vodě. Pokud si teplo a teplou vodu vyrábíme sami, je na čase opustit spalování fosilních paliv a přejít na jiný zdroj. U dálkově dodávaného tepla a teplé vody je situace složitější - záleží na tom, jaké zdroje využívá teplárna. I zde jsou stále ještě často fosilní paliva - zejména uhlí.
• I doprava je významným znečišťovatelem ovzduší, produkuje jak CO2 tak i další splodiny - oxidy dusíku, oxidy síry a je také zdrojem prachu. U osobní dopravy dejte přednost veřejné dopravě a ještě lépe chůzi nebo cyklistice, tam kde je to možné.
• Omezte používání kurýrních a dodávkových služeb, které využívají přepravu auty.
• Dávejte přednost produktům, které nemusí k zákazníkovi daleko cestovat.

Zlepšení kvality vody

Snížení odpadu a plastového odpadu v moři o 50 % a mikroplastů vypouštěných do životního prostředí o 30 %. Znečištěná voda může způsobovat zdravotní problémy a ohrožovat vodní ekosystémy. Navíc výroba pitné vody se při vyšším znečištění vod může notně prodražit. A pitnou vodu potřebujeme všichni.

K omezení znečištění vody může přispět úplně každý:

• Omezit používání plastů (nakupování opakovaně použitelných tašek, lahví na vodu a dalších produktů) - tím jsme se zabývali již v prvním kroku a i zde to má smysl - mikroplasty ve vodě jsou opravdu aktuální problém. Nejspíš se jich úplně nezbavíme, protože kromě rozpadu plastových výrobků se do vod dostávají také praním syntetických vláken nebo otěrem z pneumatik. Ale omezit je můžeme.
• Správně nakládat s nebezpečným odpadem (nikdy nevylévat do kanalizace nebo do koše)
• Používat ekologické čisticí prostředky a produkty osobní péče. Takové výrobky poznáte podle ekoznačky. Přidejte vrchovatou polévkovou lžíci bramborového škrobu (Solamylu) a dobře promíchejte. Máte perfektní domácí čistič, který nezanechává šmouhy, má desinfekční i odmašťovací účinky a perfektně si poradí s vodním kamenem. Uplatní se i při mytí oken a je neocenitelný při mytí nerezového nádobí.

Zlepšení kvality půdy

Snížení ztrát živin a používání chemických pesticidů o 50 %. Zdravá půda je nezbytná pro pěstování potravin a podporu biodiverzity. Používáním udržitelných postupů na zahradě chráníme kvalitu půdy a zajišťujeme zdravé potraviny pro svou rodinu.

K ochraně půdy můžeme přispět každý den:

• Pečlivě promyslete, co a od koho nakupujete. Velkoproducenti často při pěstování plodin používají nadměrné množství chemických přípravků. Dejte jim svými nákupy najevo, že takovou produkci nechcete. „Hlasování peněženkou“ je velmi účinné. Dejte přednost produktům místních zemědělců nebo produktům pocházejícím z ekologického zemědělství.
• Kompostovat odpad z kuchyně a zahrady nebo využívat sběrné nádoby na bioodpad
• Při domácím pěstování třeba na zahradě se vyhýbat používání chemických pesticidů a herbicidů

Ochrana biologické rozmanitosti

Snížení podílu ekosystémů EU, kde znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost, o 25 %. Biologická rozmanitost je pro život klíčová. Má stejný význam pro člověka jako pro ochranu životního prostředí a klimatu. Je nezbytná k tomu, abychom měli co jíst, co pít a aby mohli dýchat čistý vzduch.

Čtěte také: Řešení pro internetové problémy

A přispět k ní můžeme opravdu naprostými maličkostmi a samozřejmostmi (kromě toho, co je uvedeno výše):

• Zboží a služby nakupovat u zodpovědných firem. Inspirovat se můžete na webové stránce ekoznacka.cz
• Postavit na zahradě hmyzí hotel
• Využívat takzvanou mozaikovou seč trávníků
• Apelovat na místní autority, aby přistupovaly zodpovědně k údržbě veřejné zeleně (například mozaiková seč, omezení sečení v letních vedrech)

Snížení hlukového znečištění

Snížení podílu osob chronicky obtěžovaných hlukem z dopravy o 30 %. Hluk může narušovat spánek, zvyšovat stres a způsobovat zdravotní problémy. Snížením hlukového znečištění získáme klidnější a zdravější životní prostředí v našich domovech.

I omezení hluku máme ve svých rukách, byť jen částečně:

• Využívejte veřejnou dopravu - na jednotku dopravního výkonu vyprodukuje méně hluku než osobní automobily
• Využívejte dopravní prostředky, které neprodukují tolik hluku (kola, elektromobily)
• Omezte hlučné činnosti, tak abyste hlukem neobtěžovali okolí
• Ochraňte své obydlí před okolním hlukem - může to být hluková izolace oken nebo třeba vysazený hustý živý plot kolem pozemku

Snížení produkce odpadu

Výrazné snížení produkce odpadu a o 50 % zbytkového komunálního odpadu. Produkce odpadu má negativní dopad na životní prostředí. Snížením množství odpadu, který produkujeme, chráníme přírodní zdroje a šetříme peníze za odvoz odpadu. Mimochodem snížením objemu odvozu odpadu také chráníme ovzduší, omezujeme hluk, snížením objemu skládkovaného odpadu přispějeme k ochraně vody i ke zlepšení biodiverzity 😊. Efekt je tedy vícenásobný a potřebné úsilí skoro minimální:

• Nenakupujte zboží se zbytečnými obaly
• U dlouhodobě používaných výrobků dejte přednost těm trvanlivějším a opravitelným
• Ojediněle používané věci si zkuste spíše půjčit než kupovat
• Třiďte odpad (a to nejen ten plastový, kterému jsme se věnovali v prvním kroku)
• Pokud nemáte nádobu na bioodpad, vyžádejte si jí
• Poohlédněte se po dostupnosti a nabídce místních re-use center. Třeba v nich najdete výrobek, který hledáte a nebo naopak to co nepotřebujete jejich prostřednictvím poskytnete někomu jinému.
• Vyhýbejte se tzv. fast fashion. Textil určený pro několik použití je obrovským zdrojem naprosto zbytečného odpadu.

Kvalita zemědělské půdy a příčiny znečištění

Kvalita zemědělské půdy v Česku i na mnoha místech ve světě dlouhodobě klesá. Je to způsobeno zejména lidskou činností, především intenzivním modelem hospodaření, který je optimalizován na co možná nejvyšší, krátkodobé výnosy, ale nehledí na dlouhodobé zdraví půdy a její další (neprodukční) funkce.

Čtěte také: Globální znečištění plasty

Půdy tvoří základ všech suchozemských ekosystémů, což platí i o půdách využívaných k zemědělským účelům, z nichž lidé získávají obživu. Dlouhodobé sledování kvality půd ukazuje, že v mnoha částech světa vlivem dosavadního hospodaření půda postupně degraduje - snižuje se zejména množství obsažené organické hmoty - a klesá tak její schopnost plnit produkční i ekosystémové funkce.

Pokud se nic nezmění, může v nejbližších sto letech téměř polovina konvenčně obdělávaných půd světa tyto funkce ztratit úplně. Z kdysi úrodné půdy se stane v podstatě písek.

Způsob, jakým využíváme krajinu, často přináší další nepřirozené látky do ekosystémů. Jejich cílem je především chránit vybrané plodiny nebo jim dodávat živiny. V současném intenzivním modelu zemědělství, který je rozšířený v Česku, ale i v řadě dalších zemí světa, jsou živiny do půdy dodávány převážně průmyslově vyráběnými hnojivy. Ta sice rostlinám dodají to hlavní, co ke svému růstu potřebují, ale na rozdíl například od chlévské mrvy (pocházející například od dobytka, ovcí či koní) nepřidávají do půdy žádnou organickou hmotu, která by vyživovala půdní organismy, a tím i celý půdní ekosystém.

Navíc na polích při intenzivním způsobu hospodaření běžně nezůstává ani odumřelá organická hmota - po sklizni jsou i zbývající části rostlin, které by zde jinak postupně zetlely, zpravidla odvezeny pryč. To vede k narušení přirozených cyklů prvků v půdě a zároveň vytváří závislost na neustálém dodávání hnojiva.

Aby půdní organismy v takto chudém prostředí přežily, začnou zpravidla rozkládat organickou hmotu, která je v půdě uložena. To vede k tomu, že půda postupně chudne a současně se při tomto procesu uvolňuje oxid uhličitý. Jinými slovy: degradace půdy zvyšuje také koncentrace CO2 v atmosféře a tím se podílí i na oteplování planety.

K okyselování půdního prostředí přispívá do velké míry hnojení, zejména použití dusíkatých hnojiv. Roli hrají také kyselé deště a imise síry a dusíku.

K utužování půdy dochází zejména využíváním těžké techniky na polích (velké traktory, kombajny a podobně) s hmotností mnoha tun, které vytvářejí na půdu značný tlak. Znečišťující látky (polutanty) se do půdy dostávají například z emisí z průmyslu nebo dopravy, mohou unikat při různých haváriích (např. při přepravě chemikálií), z nedostatečně zabezpečených skládek odpadu nebo při těžební činnosti. Významný podíl mají také chemikálie využívané v zemědělství (syntetická hnojiva a pesticidy).

Podíl zastavěné plochy v Česku dlouhodobě roste (za posledních 50 let se zastavěná plocha zvětšila dvojnásobně). Rozšiřování obytných částí i potřebné infrastruktury vede k úbytku zemědělské půdy, navíc často dochází k zastavování právě nejkvalitnějších půd. Při zástavbě je půda do velké míry mechanicky narušena a pokryta nepropustnými materiály (beton, asfalt aj.). Takto znehodnocená půda ztrácí veškeré své produkční i ekosystémové funkce.

Důsledky znečištění půdy

Vedle mnoha negativních důsledků pro lidské zdraví má znečištění také výrazný ekonomický dopad: poškozováním zdraví lidí nejen zatěžuje národní rozpočty náklady na zdravotní péči, ale také degraduje ekosystémy a kvalitu jimi poskytovaných služeb a v neposlední řadě snižuje výnosy např. v zemědělství.

Ztráta organické hmoty a s tím související pokles množství organismů v půdě vede k rozpadu půdní struktury (už zmíněných půdních agregátů). S úbytkem organické hmoty a souvisejícím rozpadem půdní struktury se půda stává náchylnou k tomu, že ji odplaví voda nebo odnese vítr.

Spolu s ornicí odnáší voda (nebo vítr) také organickou hmotu a živiny. Utužená půda je kompaktnější a ztrácí svou pórovitost. Nedokáže pak dobře absorbovat vodu, čím se zvyšuje riziko vodní eroze (voda se nevsákne a pouze steče po povrchu, přičemž odnáší i ornici, viz výše). Nedostatek pórů omezuje také množství kyslíku v půdě, což v kombinaci s nedostatečnou vlhkostí vede k omezení půdních procesů (a tedy i zpomalení rozkladu organické hmoty a uvolňování živin).

Polutanty mohou v půdě také ovlivňovat některé procesy, jako je třeba rozklad organické hmoty.

Takto znehodnocená půda ztrácí veškeré své produkční i ekosystémové funkce. V krajině vedou takovéto zásahy ke snižování biodiverzity, ztrátám krajinného rázu a dochází též k omezení schopnosti zadržovat vodu (což může zesilovat dopady povodní). Kromě toho zástavba zvyšuje i riziko kontaminace okolních půd a vod.

Řešení znečištění půdy

Pro zajištění zdravé půdy, a tím pádem také čistší vody a ovzduší, zůstává z dlouhodobého hlediska nejúčinnějším a nejlevnějším způsobem prevence.

Ke zlepšení stavu půd (nejen) v Česku je proto především potřeba změnit způsob, jak se s půdou a krajinou zachází. Konkrétně to znamená obohacovat půdu o organickou hmotu a podporovat půdní biodiverzitu, využívat šetrnější způsoby úpravy půdy (např. omezovat orbu), zavádět různé krajinné prvky a celkově v krajině podporovat pestrost a mozaikovitost.

Tyto změny jsou klíčové pro zajištění dlouhodobé produkce (a tedy potravinové bezpečnosti), pro zdraví a odolnost ekosystémů, ale i z hlediska mitigace a adaptace klimatické změny - zdravá půda je nejen významným úložištěm uhlíku, ale zároveň pomáhá krajině adaptovat se na výkyvy a změny podmínek, které s měnícím se klimatem přicházejí.

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů.

V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Řešení je jediné - přejít na ekologické zemědělství a různé jeho alternativy. Zavést procesy, které obezřetně využívají přírodní zdroje (včetně půdy) a produkují zdravé potraviny bez chemie.

V poslední době se v EU zvýšil počet zemí a organizací, které podporují taková řešení.

Legislativa a financování ochrany půdy

Vláda schválila společnou státní koncepci ochrany před suchem z dílny Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. MŽP ji naplňuje již rozeběhlým Národním akčním plánem adaptace na změnu klimatu, připravovanou protierozní vyhláškou, která má být účinná od začátku příštího roku, a chystanou novelizací vodního zákona.

Od 1. 4. 2015 platí ministerská novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která nově nastavuje systém hodnocení rizikových látek a prvků způsobujících znečištění zemědělské půdy, zavádí nové povinnosti v ochraně půdy před erozí, a to stanovením míry erozního ohrožení, upřesněním kritérií pro odnímání půdy pro nezemědělské účely a zavedením regulace sběru dat ohledně informací o kvalitě půdy.

Ministerstvo životního prostředí už do legislativního procesu předložilo tzv. protierozní vyhlášku, která stanoví hodnocení erozního ohrožení půdy, přípustnou míru erozního ohrožení a opatření ke snížení erozního ohrožení.

Financování ochrany před suchem má zajistit v následujících letech zejména pomoc z evropských fondů. MŽP vyčlenilo na projekty zaměřené na boj proti suchu v evropských zdrojích zhruba 13,52 mld. Kč, tzn. do r. 2020 máme zatím připraveno ještě přes 6,5 miliardy korun, dále z národních zdrojů už nyní máme připraveno ještě na letošek dalších 240 mil. Kč na program Dešťovka, a budeme v národních rozpočtech hledat další prostředky, tzn., že toto číslo není konečné.

Skrze OPŽP či Národní program Životní prostředí podporuje ministerstvo pestrou paletu různých opatření, jakými je vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, krajinných prvků na polích, travních pásů či průlehů na zpomalení odtoku vody ad. Dotace jdou dále na zlepšování vodohospodářské infrastruktury, projekty na rozšiřování vodovodních sítí, rekonstrukci zdrojů pitné vody, včetně zkapacitnění úpraven vod, propojování vodárenských soustav pro zajištění kvalitní pitné vody pro občany ad.

tags: #řešení #problému #znečištění #půdy

Oblíbené příspěvky:

• Vánoční obaly a recyklace
• České zdroje emisí
• Nejlepší 60l kuchyňské koše
• Stará munice a znečištění v Baltském moři
• Ambiciózní plán Londýna pro rok 2030