Tento článek se zaměřuje na resuscitaci v kontextu ekologického přírodopisu, jak je vyučována ve školách. Zde průběžně vystavujeme výběr z toho, co už u nás vzniklo - ať už návrhy na praktická cvičení, exkurze či hezké výzkumné práce nás či našich studentů, ze kterých můžete čerpat inspiraci. Můžete zde nalézt odbornou či metodickou inspiraci do výuk či k pedagogickému působení.
Níže naleznete u každé práce stručný popis jejich obsahu a také odkazy na plné texty, pokud byste si je chtěli přečíst. Zároveň ještě dodáváme, že níže uvedené práce nejsou oficiálně publikované, z mnoha nich postupně vzniknou samostatné odborné články, které naleznete v odborných periodikách (přehled naleznete zde).
Typ práce: Magisterská diplomová
Autor: Bc. Vanda Janštová, Ph.D.
Anotace: Diplomová práce se zabývá schopností žáků druhého stupně základní školy určovat vybrané druhy ptáků, které se běžně vyskytují na krmítkách v České republice. Cílem práce bylo otestovat, zda vybrané faktory ovlivňují úspěšnost v rozpoznávání ptáků a jaký vliv má výuková intervence. Součástí výzkumu bylo testování znalostí žáků před a po výuce, dotazníkové šetření a statistická analýza výsledků v programu Jamovi. Výsledky ukázaly, že výuka zaměřená na aktivní pozorování a využití určovacích znaků má pozitivní dopad na schopnost žáků rozlišovat jednotlivé druhy. Dále se potvrdil význam některých sociodemografických faktorů, jako je kladný vztah k přírodě, zájmové aktivity, oblíbenost přírodopisu nebo vlastnictví domácího krmítka. Nebyl zjištěn vliv míry popisu určovacích znaků u zobrazení ptačích zástupců.
Čtěte také: Resuscitace krok za krokem
Typ práce: Bakalářská práce
Autor: Jan Mourek, Ph.D.
Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi rozvoje přírodovědné gramotnosti dětí prostřednictvím čtení dětské literatury o přírodě. Cílem práce je na základě rešerše odborných zdrojů posoudit přínosy, limity a pedagogické využití knih s přírodovědným obsahem v předškolním a raném školním věku. Kapitola teoretická východiska vymezuje pojmy přírodovědné gramotnosti, představuje typy dětské přírodovědné literatury a analyzuje vliv narativních struktur, ilustrací, emocionální angažovanosti a interakce s dospělým na porozumění vědeckým konceptům a jevům v přírodě. Pozornost je věnována i nepřesnostem a zkreslením, která se v dětských knihách objevují, a návrhům na jejich eliminaci. Poslední část práce nabízí doporučení pro výběr knih a didaktické strategie vhodné pro pedagogickou práci v mateřských školách a na 1. a 2. stupni základních škol. Práce vychází z analýzy z více než šedesáti vědeckých zdrojů a identifikuje směry pro další výzkum v oblasti propojení literární a přírodovědné gramotnosti u dětí.
Odkaz na plný text práce: ZDE
Typ práce: Závěrečná práce CŽV
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Autor: Mgr. Jana Poupová, Ph.D.
Anotace: Tato závěrečná práce se zabývá fenomény stáří a smrti v učebnicích přírodopisu na 2. stupni základních škol. V teoretické části je téma zpracováno z biologického, psychologického, sociálního i legislativního hlediska. Představuje klíčové pojmy, typy smrti (včetně buněčné, klinické, biologické a sociální) a související vědní disciplíny, jako jsou gerontologie, geriatrie a thanatologie. Dále se věnuje dětskému pojetí smrti a otázkám „death education“ ve školním prostředí. Zvláštní pozornost je věnována také tomu, nakolik se daná tematika odráží v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (MŠMT a NPI, 2025). Práce zároveň poukazuje na potřebu systematické podpory učitelů při otevírání tohoto tématu ve výuce, již během studia na pedagogických školách. Praktická část je postavena na kvalitativní obsahové analýze vybraných učebnic přírodopisu s doložkou MŠMT z nakladatelství Fraus, SPN, Prodos, Nová škola a Taktik. Cílem analýzy bylo zjistit, zda a jakým způsobem jsou fenomény stáří a smrti v učebnicích obsaženy, v jakých tematických celcích se vyskytují a jaké typy informací žákům zprostředkovávají. Výsledky ukazují, že téma stáří se v učebnicích přírodopisu objevuje pouze okrajově, zejména ve spojitosti s projevy stárnutí. Pojetí smrti je v učebnicích často omezeno na biologickou rovinu (potravní řetězce, vymírání apod.), zatímco psychologické, etické a sociální aspekty zůstávají upozaděny. To však nemusí být problém, pokud budou tato témata pojímána komplexně i v rámci společenskovědních předmětů.
Odkaz na plný text práce: ZDE
Typ práce: Závěrečná práce CŽV
Autor: Mgr. Jana Poupová, Ph.D.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Anotace: Literatura je pro děti snadno dostupným zdrojem informací o okolním světě. Dříve než je dítě schopno čtení, zaměřuje se v knihách na obrázky. Na rozdíl od odborných knih pro dospělé a encyklopedií však bývají dětské knihy plné ilustrací, které se od reality značně odchylují. Tato práce se zaměřuje na mapování chyb, jakých se ilustrátoři dopouštějí při ztvárňování bezobratlých živočichů. S bezobratlými se děti na živo setkávají pravděpodobně méně než s obratlovci. Snadněji by tak mohly přijímat chyby, s nimiž se na ilustracích setkávají a přetvářet je v mylné představy čili miskoncepce. Upevněné miskoncepce se mohou bez korekce udržet až do školního věku případně do dospělosti. U 71 % ilustrátorů byly nalezeny chybně vyobrazení bezobratlí a absolutní většina chyb pramenila z antropomorfního ztvárnění živočichů. Bezobratlí byli běžně ztvárňovaní s lidským typem úst a očí či s nesprávným počtem a umístěním končetin. Kromě zjištění vyskytujících se chyb bylo zachycováno také spektrum ilustrovaných bezobratlých živočichů, jemuž jednoznačně dominoval hmyz a schránkatí plži.
Odkaz na plný text práce: ZDE
Typ práce: Závěrečná práce CŽV
Autor: Mgr. Karolína Kotvaltová Sezemská, Ph.D.
Anotace: Problematika elektroniky a jejího dopadu na životní prostředí je v současnosti velmi aktuální, a proto je vhodné ji zařazovat do výuky na základních školách. Přestože již existují vzdělávací materiály k tomuto tématu, často se nezaměřují komplexně na celý životní cyklus mobilního telefonu. Cílem této práce bylo vytvořit a metodicky zpracovat mezioborově zaměřený pracovní list s názvem Cesta mobilního telefonu pro žáky 2. stupně základní školy, který propojuje environmentální, geografické a etické aspekty. Součástí bylo také ověření funkčnosti pracovního listu v praxi spolu s vyhodnocením naplnění stanovených cílů. Testování probíhalo u žáků sekundy a kvarty osmiletého gymnázia. Výsledky ukazují, že všichni žáci velmi dobře zvládli práci s mapou. U starších žáků byly více rozvinuté schopnosti argumentace při obhajobě ekologického chování. Naopak slabší výsledky byly zaznamenány u obou tříd v oblasti práce s odborným textem, zejména při vyhledávání a sdílení informací ve skupině. Tyto poznatky mohou být inspirací pro další rozvoj výukových materiálů zaměřených na udržitelnou spotřebu a rozvoj čtenářské gramotnosti.
Odkaz na plný text práce: ZDE
Typ práce: Závěrečná práce CŽV
Autor: Mgr. Irena Chlebounová, Ph.D.
Anotace: Tato závěrečná práce se zabývá návrhem, realizací a ověřením venkovní únikové hry ve výuce přírodopisu na druhém stupni ZŠ v Plané nad Lužnicí. Hlavním cílem práce bylo vytvořit funkční hru, která žákům prostřednictvím příjemného zážitku v přírodním prostředí pomůže nabýt nové vědomosti o místních obratlovcích, povede je ke spolupráci při řešení úkolů a k prohloubení vztahu k (místní) přírodě. Tvorba hry zahrnovala vytvoření nosného příběhu, který propojuje jednotlivé úkoly, dále úloh pro jednotlivá stanoviště, sestavení pracovního listu pro žáky (včetně jeho autorského řešení) a dotazníku zpětné vazby. Součástí práce bylo rovněž otestování venkovní únikové hry na základní škole a vyhodnocení jejího vzdělávacího přínosu. Kompletní hra byla otestovaná na třech kolektivech žáků ZŠ Planá nad Lužnicí (90 minut). Zkrácená verze hry byla ověřena na dvou třídách ZŠ Bítovská v Praze (45 minut). Zpětná vazba od žáků potvrdila, že je hra pro žáky zábavná, motivuje je k aktivnímu zapojení do výuky a podporuje jejich pozitivní vztah k přírodě. Žáci nejvíce oceňovali možnost učení se venku, spolupráci a zábavu v týmu a také zajímavé informace o místních obratlovcích. Z didaktického hlediska lze venkovní únikovou hru považovat za přínosný a inovativní nástroj výuky nejen přírodopisu. Protože příprava takové hry je časově náročná, vyplatí se ji opakovat v různých třídách. Výsledky potvrzují, že zážitková venkovní výuka má potenciál posílit vztah žáků k přírodě, zvýšit jejich motivaci k učení a ke spolupráci ve skupině.
Odkaz na plný text práce: ZDE
Typ práce: Závěrečná práce CŽV
Autor: Mgr. Irena Chlebounová, Ph.D.
Anotace: Tato práce se zabývá tvorbou a realizací vzdělávacího archeozoologického workshopu určeného pro žáky 2. stupně základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Cílem workshopu bylo interaktivní formou přiblížit žákům obor archeozoologie a ukázat propojenost přírodovědných a humanitních disciplín, zejména spolupráci archeologů, historiků a zoologů. Klíčovou součástí programu byla práce s osteologickým materiálem, která žákům umožnila zažít základy vědecké práce a rozvíjet badatelské dovednosti. Workshop byl ověřen v praxi na čtyřech skupinách žáků a evaluován pomocí pretestu/postestu a formuláře pro zpětnou vazbu.
Odkaz na plný text práce: ZDE
Typ práce: Magisterská diplomová
Autor: Bc. Rajsiglová Ina, Ph.D.
Anotace: Tato diplomová práce se zabývala komunikací ve školní třídě s důrazem na dialog ve vyučování přírodopisu na druhém stupni základních škol a biologie na nižším stupni gymnázií. Cílem práce bylo zmapovat, zda se ve výukové komunikaci objevuje dialog a jakou má podobu. K mapování dialogu ve výuce a hledání prvků dialogického vyučování byly vytvořeny nahrávky jednotlivých vyučovacích lekcí v reálné praxi. Tyto nahrávky byly analyzovány a byla zhodnocena úroveň kvality realizace dialogu dle teoretických zdrojů.
Odkaz na plný text práce: ZDE
Typ práce: Magisterská diplomová
Autor: Bc. Radim Kuba, Ph.D.
Anotace: Diplomová práce se zabývá problematikou výuky první pomoci na druhém stupni základních škol a nižších gymnáziích v České republice z pohledu pedagogů. Cílem výzkumu bylo identifikovat hlavní obtíže, které brání efektivnímu zařazení výuky první pomoci do školní praxe, a posoudit, jak tyto problémy souvisejí s vybranými osobními a profesními charakteristikami učitelů. Výzkumné šetření probíhalo formou online dotazníku a zúčastnilo se jej 569 pedagogů působících na cílovém stupni vzdělávání. Analýza dat ukázala, že nejčastěji vnímanými překážkami jsou nedostatek času, metodických materiálů, pomůcek, financí a nízká odborná připravenost učitelů. Dále bylo zjištěno, že pedagogové s kratší pedagogickou praxí nebo s méně zkušenostmi v oblasti první pomoci vnímají jednotlivé problémy související s výukou první pomoci jako závažnější. Výsledky práce přinášejí konkrétní doporučení pro pedagogickou praxi a tvorbu vzdělávací politiky s cílem podpořit systematické a kvalitní vzdělávání pedagogů i žáků v oblasti první pomoci. Další výzkum by se mohl zaměřit na efektivní formy vzdělávání pedagogů a na tvorbu metodických materiálů, které by mohly pedagogům pomoci při plánování a realizaci výuky první pomoci.
Odkaz na plný text práce: ZDE
Typ práce: Magisterská diplomová
Autor: Bc. Irena Chlebounová
Anotace: Vzdělávání o změně klimatu je v dnešní době velmi důležitým tématem školství a vzhledem ke komplexitě tématu je vhodné uplatňování nejrůznějších prožitkových a aktivizačních metod. Cílem této diplomové práce bylo vytvořit autorskou simulační hru, otestovat ji ve školním prostředí a poskytnout metodiku pro její využití učiteli. Teoretická část se zaměřuje na význam klimatického vzdělávání, specifika simulačních her a jejich roli ve výuce. V praktické části byla vytvořena simulační hra Důl Hlubina, která byla testována na dvou středních školách. Hodnocení efektivity hry bylo provedeno prostřednictvím dotazníků, pozorování a zpětné vazby od studentů i učitelů. Při všech testováních byly u většiny žáků splněny vzdělávací cíle hry. Práce přináší podklady pro další rozvoj simulačních her ve výuce a nabízí metodiku pro jejich implementaci do vzdělávací praxe.
Odkaz na plný text práce: ZDE
Typ práce: Magisterská diplomová
Autor: Bc.
Tato veřejná skupina má v současné době přes 34 tisíc členů, kterým poskytuje možnost dotazovat se na determinaci živočichů na základě přiložené fotografie. Analyzováno bylo celkem 11 550 příspěvků. Hlavním cílem bylo zjistit, kteří bezobratlí živočichové přitahují největší pozornost členů zmíněné skupiny a jak se zájem o určování těchto organismů mění v průběhu roku. Dále bylo zkoumáno, jaké důvody vedou členy skupiny k položení dotazu k určení daných živočichů a zda vůči nim projevují spíše pozitivní či negativní emoce. Výsledky ukazují, že nejčastěji se lidé dotazovali na určení členovců (více než 89 % položených dotazů). V průběhu roku bylo nejvíce příspěvků sdíleno v jarních a letních měsících, zatímco pokles zájmu o určování nastal v zimě. Nejčastěji se objevujícím důvodem vedoucím k žádosti o určení živočicha byla kategorie „ověření“, kdy lidé pokládali své dotazy s již utvořenou představou (často nesprávnou), o který druh živočicha se může jednat. Ačkoli lidé často své emoce vůči živočichům v příspěvku nevyjádřili, projevy pozitivních emocí převažují nad negativními a ženy vykazovaly negativní emoce s vyšší frekvencí než muži. Na základě získaných dat byly také prozkoumány taxony s vyšším počtem výskytů (třídy členovců a měkkýšů, řády hmyzu a pavoukovců), fotografie pořízené v zahraničí, emoce v souvislosti s důvody k položení dotazu, nejčastěji se vyskytující druhy bezobratlých a druhy živočichů s nejvyšším počtem reakcí ostatních členů skupiny.
Odkaz na plný text práce: ZDE
Typ práce: Magisterská diplomová
Autor: Bc. Jan Mourek, Ph.D.
Anotace: Volba budoucího povolání je klíčová v závěru středoškolského vzdělávání. Z výzkumů vyplývá, že volba povolání je ovlivněna mnoha faktory. Jedním z těchto faktorů je to, jak žáci hodnotí svou výuku v jednotlivých školních předmětech. Vztahu mezi žákovským hodnocením středoškolské výuky v přírodovědných předmětec...
tags: #resuscitace #ekologicky #prirodopis #co #to #je