Včelí plasty v přírodě: Vznik a odbouratelnost

Může být velmi těžké se správně zorientovat a porozumět tolika frázím a pojmům spojeným s životním prostředím. Vytvořili jsme seznam termínů, které je dobré znát pro pochopení problematiky spojené s cirkulární ekonomikou.

Základní pojmy v oblasti životního prostředí a plastů

• Biologicky odbouratelný / biodegradabilní / biodegradovatelný: Jedná se o plast, který se za určitou dobu rozloží díky činnosti přirozeně se vyskytujících organismů, jako jsou bakterie, houby atd. Tento produkt většinou pochází z přírodních zdrojů materiálů, rozkládá se nebo hnije v zemi bez poškození životního prostředí. Může být rozložen v průmyslovém nebo domácím kompostu.
• Bio-based (z obnovitelných zdrojů): Materiál, který je zcela nebo částečně vyroben ze vstupních materiálů pocházejících z biologického původu. Ty zahrnují přírodní zdroje, např. živé organismy, rostliny, řasy. Nezahrnují ovšem geologické a zkamenělé (fosilní) materiály.
• Biopolymer: Makromolekula, která je vytvořena živými organismy, tedy přirozeně se vyskytující v přírodě. Patří sem např. celulóza ve stromech, škrob v kukuřici, PHB v mikrobiálním prostředí, bílkoviny v buňkách nebo přírodní kaučuk.
• Bioplast: Je to makromolekula, která je vytvořena technologickým zpracováním z přírodních zdrojů (biomasa), jako jsou PLA, bio-PE, PBAT, bio-PET. Většinou pochází z biologických surovin, ale ne vždy biologicky odbouratelný.
• Bioprodukt: Patří sem biomateriály (bioplasty, biokompozity plněné přírodními vlákny, bio pěny), biochemické látky (kosmetika, léčiva) a bioenergie (biopalivo, biomasa pro spalování), které jsou částečně nebo zcela vyrobeny z obnovitelných zdrojů.
• Kompostovatelný: Za kompostovatelné se považují předměty, které lze mikrobiálním působením v kompostu rozložit na malé kousky během 90 dnů, a zároveň neuvolňují toxické zbytky. Kompostovat lze věci, jako jsou noviny, vaječné skořápky, kávová sedlina, ovoce, zelenina atd. Rozkládají se na humus bohatý na živiny, který lze použít jako hnojivo. Kompostování může probíhat na individuální, komunální a průmyslové úrovni. Kompostování pomáhá snížit množství potravinového odpadu, který se dostává na skládku.
• Uhlíková neutralita: Spousta činností v našich životech i v průmyslu vede k uvolňování oxidu uhličitého, skleníkového plynu. Ke zlepšení klimatu je nutné neutralizovat uhlíkovou stopunapříklad výsadbou stromů nebo darováním peněz organizacím pracujícím na snižování emisí uhlíku.
• Ekologie: Věda zabývající se vztahy mezi organismy a životním prostředím a mezi organismy navzájem.
• Ekologický: Tento termín je běžně a neformálně používaný pro produkty nebo materiály, které jsou šetrné k životnímu prostředí.
• Eco-friendly / Šetrný k přírodě / Šetrný k planetě: Velmi rozšířený termín používaný zejména pro produkty a materiály, jež jsou vyráběny speciálně pro omezení negativních dopadů na životní prostředí. Rovněž omezuje použití neobnovitelných zdrojů při získávání, výrobě, balení, používání a likvidaci. Tento termín se vztahuje na činnosti a služby.
• Přírodní: Produkt nebo materiál, který nebyl vytvořený lidskou rukou (který byl vytvořen v přirozeném prostředí bez lidského zásahu), například dřevo, kůže, včelí vosk atd.
• Netoxický: Netoxická látka je taková, která není jedovatá, zdraví nebezpečná a neohrožuje přežití živého organismu.
• Neobnovitelný zdroj: Zdroj, jako je vstupní surovina, kterou nelze v lidském životě regenerovat, vyměnit nebo obnovit. Příkladem takových materiálů jsou fosilní paliva (plyn, uhlí, ropa), minerály nebo kovové rudy.
• Recyklace: Recyklace je jedním krokem zahrnutým do konceptu 3R. Recyklace je proces přeměny nových materiálů z odpadu. V odpadovém hospodářství je to důležitý princip, který pomáhá splnit oběhové hospodářství minimalizací zbytků.
• Recyklovatelný: Některé materiály mohou být recyklovány a polymerní matrice může být znovu použita. Zákazníci mohou identifikovat recyklovatelný materiál pomocí trojúhelníku tvořeného 3 šipkami, obvykle označeného číslem a zkratkou.
• Downcycling: Proces používání recyklovaných materiálů pro výrobu nových produktů. Materiály však v porovnání se stavem původního produktu klesají v kvalitě. Tento proces je neocenitelným a zásadním aspektem recyklace.
• Upcycling / kreativní opětovné použití: Proces používání odpadových předmětů k vytváření nových věcí s vyšší kvalitou. Obvykle zahrnuje domácí a zahradní dekorace, nábytek nebo módu. Například kabelky vytvořené z plastového obalu nebo sadbovač vytvořený z krabic na vejce.
• Odpadové hospodářství: Odpadové hospodářství je založeno na hierarchii odpadového hospodářství, podleníž jeprioritou předcházení vzniku odpadu,a nelze-li vzniku odpadu předejít, pak v následujícím pořadí jeho příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití,včetně energetického využití, a není-li možné ani to, jeho odstranění. [1]
• Udržitelný rozvoj: Udržitelný rozvoj bere v potaz ekonomický růst, společenské hodnoty a přírodní bohatství. Stojí na sociálním, enviromentálním a ekonomickém pilíři, přičemž jsou tyto úzce propojeny a nelze jeden z nich upřednostnit na úkor ostatních. Základem udržitelného rozvoje je uchovat kvalitu života a zajistit potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo naplnění potřeb budoucích generací a jiných lidí. Minulý i současný vývoj byl založen především na ekonomickém růstu, což se nevratně podepisuje na podobě a fungování naší planety. Jedná se spíše o rozvoj na dluh, který je potřeba vyrovnat.

Proč včely staví dílo v otevřeném prostoru?

Roj prostě nenajde vhodné doupě. Ale z hlediska přírody a přežití druhu, udělá plásty takto i když "ví", že nepřežije, ale ještě takto vychová nějaké dělnice a hlavně trubce. (dělnice na to, aby se měl kdo postarat o výchovu trubců) a tím se uchová ta daná a jedinečná sada genů. Pak včelstvo zanikne - zákon přírody. Mimochodem, úplně stejný "motiv" je u včelstva bez matky, kde jsou trubčice. To je zákon přírody. Přírodě, naší údajné matce, je jedinec úplně lhostejný, to je jen idiotský konstrukt myšlení lidí, že záleží na jednotlivci.

Všelijakých dutin je sice na zámeckých půdách hodně. Ale dodnes se úplně jistě neví, podle čeho a jak se včely rozhodují. Berte jako jisté, že někde se včely neusadí nikdy a za žádnou cenu - asi cítí co my ne, nějaké geopatogenní zóny a nebo ještě něco víc, co bude třeba ještě objeveno (a nebo taky nebude).

Roj nenašel vhodné doupě. Už tam něco bydlelo, nebo ještě zavíječ, kožojedi a další likvidátoři nezničili staré voští, nebo i tak byla dutina špatně větraná a nebo by hrozily plísně. Možná byla plná MVP a včely, když si můžou vybrat, vyberou si. Zkrátka když si mají vybrat samy, obyčejně si vyberou dobře. Kupříkladu málokterá dutina má jen jeden vchod a divoké včely neznají kraviny jako je očko třeba = průvan. Taky nevíme, jaký "záměr" má příroda (nebo Bůh) s takovýmto včelstvem. Dokud budete chtít aby včely "myslely" jako vy (nebo prostě lidi obecně), snad ani nevčelařte.

Degradace plastů a role Zavíječe voskového

Zřejmě největší výhodou plastů je jejich odolnost vůči počasí, teplotám i přirozené degradaci. Ovšem jednou z jejich největších nevýhod je bohužel totéž - příliš dlouhá degradace způsobuje hromadění plastového odpadu v přírodě i v oceánech a způsobuje problémy živočichům, které plasty pozřou. Běžná degradace trvá roky. Než dojde na změnu vlastností polymerů a štěpení jejich vazeb, odolné plasty mohou přežít až tisíc let, PET láhve se vyznačují životností zhruba poloviny tohoto čísla. Jenom v oceánech končí rok co rok na osm milionů tun plastů.

Čtěte také: Prevence stresu u včel

Vliv na degradaci mají sluneční záření, specifické chemikálie či působení živlů. S tendencí k degradaci to tak nelze přehánět. Nově produkované plasty například pro potravinářské obaly mohou být již vyráběné k degradování povětrnostními vlivy jako vystavením kyslíku nebo UV záření, nepůjde však nutně o řešení pro všechny typy plastů ani pro řešení u plastů staršího data.

Již skoro půlstoletí se však ví také o možnosti urychlit degradaci s pomocí bioaktivních komponentů, neboli mikroorganismů. Právě z této možnosti vychází stoupající počet studií zkoumajících, které bakterie či živočichové mohou této biodegradaci napomoct nejvíce.

Posledním překvapením je odhalení drobného motýla Zavíječe voskového, který doposud platil spíše za posla špatných zpráv. Během svého vývoje je totiž ve své larvální fázi škůdcem. Trávící enzymy Zavíječe dovedou pozřít a trávit včelí vosk, jinak rovněž velmi komplikovanou a těžko odbouratelnou látku. Právě díky tomu však Zavíječ můžete rovněž likvidovat plast! Přišel na to tým španělského Institutu biomedicíny a biotechnologie, který publikoval svou studii na konci dubna v časopise Current Biology.

Během pouhé hodiny si Federica Bertocchiniová z Bombelliho týmu všimla, že plastový obal, v němž je Zavíječ uzavřen, má najednou drobné dírky. Během 12 hodin byly prvotní závěry jasné - ačkoliv Zavíječ plast z logických důvodů běžně nekonzumuje, jeho přirozená schopnost trávení včelího vosku, rovněž přirozeného polymeru, mu dodává schopnosti rozkládala i polymery vyrobené uměle. Detailní mechanismus procesu bude však muset být ještě prostudován.

Právě zevrubné rozlousknutí mechanismů bude klíčové - řešit rozklad přebytečných plastů s pomocí farem chovajících Zavíječe by bylo krajně nepraktické a navíc rovněž rizikové. Již dnes mají včelstva po celém světě problémy s fungováním, navýšení počtu jejich škůdců by jim tak příliš nepomohlo.

Čtěte také: Léčba včel v Jirkově

Pokud však Zavíječ naopak produkuje kýžené trávící enzymy s pomocí specifických bakterií, bylo by možné celý proces rychlého rozkladu plastů adaptovat pro průmyslové využití ve fermentačních nádržích. Druhou možností, v případě, že by mikroorganismy nemohly být separovatelné z těla Zavíječe, by mohlo být přesné pochopení vzniku specifického enzymu na genetické úrovni, odhalení kýženého genu či genů odpovědných za produkci enzymů a jejich následné vložení do možných jiných mikroorganismů. Tím by se v zásadě opakoval stejný scénář, jen v lidské režii. Například bakterie E.coli již byly pokusně využity k produkci "fosilních" paliv.

Obě možnosti jsou samozřejmě momentálně čirými spekulacemi - Bombelliho tým prozatím pouze publikoval jedinou studii. Její závěry budou muset přezkoumat další pracoviště, z nichž nejspíše žádné nebude mít ambici překovat tuto metodu v komerční projekt. Poptávka po biodegradatelnosti však stoupá a ani recyklace nemůže vrátit do oběhu všechny použité plasty.

Čtěte také: Rodinná včelí farma Člověk, včely a příroda: Recenze

tags: #včelí #plasty #v #přírodě #vznik

Oblíbené příspěvky:

• Kdy začíná svoz bioodpadu v Rudolecké ulici?
• Záchrana nosorožce bílého
• Znečištění ovzduší Jablonec
• Vyklízení dřevěného odpadu Velké Karlovice
• Norma pro výšku odpadu