Revize Směrnice o Obnovitelných Zdroјích Energie (RED III)

Přibližně před čtrnácti měsíci byla na úrovni EU publikována revidovaná směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. Tato směrnice, známá jako RED III (Renewable Energy Directive III), zavazuje členské státy k snižování emisí skleníkových plynů a navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v sektorech dopravy a průmyslu.

Cíle a Závazky Směrnice RED III

Členské státy musí na základě povinností zajistit do roku 2030 náhradu 42 % spotřebovaného vodíku vodíkem obnovitelným v průmyslu a 1 % spotřeby energie formou obnovitelných paliv nebiologického původu (RFNBO) v dopravě. Protože se jedná o směrnici, musí být transponována do právních řádů členských států. Směrnice nicméně poskytuje flexibilitu, a tak se jednotlivé transpozice liší.

• 42,5 % podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v EU do roku 2030.
• 14,5 % snížení emisní intenzity v sektoru dopravy do roku 2030.
• 29 % podíl OZE na konečné spotřebě v dopravě.
• 1,6 p.b. ročně navyšování podílu OZE v průmyslu.

Vodíkové cíle v nové směrnici RED zavazují členské státy ke konání. V ČR si transpozice RED (podle povinností z ní vyplývajících) vyžádá od roku 2030 spotřebu přibližně 20 tisíc tun obnovitelného vodíku. Tento cíl je hlavním stavebním kamenem aktualizované Vodíkové strategie ČR. Jak cíle členské státy dosáhnou je na nich. Zpravidla lze ale očekávat, že neplnění cílů bude pokutováno.

Transpozice Směrnice RED III v České Republice

Směrnice RED je v České republice transponována především do dvou na sebe navazujících zákonů:

1. Zákon o ochraně ovzduší (cíle v dopravě - biopaliva a RFNBO).
2. Zákon o podporovaných zdrojích energie (průmyslová část směrnice, elektřina a biometan).

Každou z jednotlivých směrnic má na starosti jiné ministerstvo. Zatímco zákon o podporovaných zdrojích má na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu, zákon o ochraně ovzduší Ministerstvo životního prostředí.

Čtěte také: LPG revize a Emise

Transpozice Povinnosti v Dopravě

Novela zákona o ochraně ovzduší byla vládou předložena již 28. 5. 2024. Vodík v dopravě byl do zákona implementován v jednom z pozměňovacích návrhů garančním výborem pro životní prostředí v září 2024. Návrh byl následně schválen ve třetím čtení 6. 12. 2024 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, Senát návrh schválil 22. 1. 2025 a prezident zákon podepsal 6. 2. 2025. Zákon je v současné chvíli přijat. Zákon zavádí povinnost tzv. vybraným dodavatelům pohonných hmot zajistit minimální množství pokročilých biopaliv, obnovitelných paliv nebiologického původu za kalendářní rok od roku 2026 vzestupně až do úrovně 5,5 %.

Minimální Energetický Podíl

V souladu s povinností směrnice RED3 je zaveden od roku 2030 podíl RFNBO paliv na minimálně 1 % energetických (fakticky 0,5 % protože je využit multiplikátor 2x), přičemž pro plnění obou těchto cílů lze palivo zohlednit jak při spotřebě v dopravě, tak v rafinerii v souladu se směrnicí RED3. Při plnění nad rámec povinnosti v jednotlivém roce lze převést maximálně 0,2 % vybraných pohonných hmot do následujícího. Jednotliví dodavatelé pohonných hmot mohou část svého plnění, tedy dodané množství energie do sektoru dopravy převádět na další dodavatele pohonných hmot. Pokuta se v případě nedodání požadovaného množství paliva vypočítá z nedodané energie do sektoru dopravy a je stanovena na 2 Kč na 1 MJ energie.

Minimální Snížení Emisí

Kromě dodávané energie je vybraný dodavatel pohonných hmot povinen snižovat emise skleníkových plynů na jednotku energie dodanou za kalendářní rok do sektoru dopravy až do výše 11 % do roku 2030. V případě neplnění minimálního snížení emisí se uloží pokuta za součin množství emisí skleníkových plynů v částce 10 Kč za každý kilogram. Souhrnně pak pokuty v případě neplnění povinnosti v České republice vyjdou dodavatele vybraných pohonných hmot v případě RFNBO na přibližně 240-270 Kč (9,5 - 11 €) za každý kilogram nedodaného vodíku.

Transpozice Povinnosti v Průmyslu

Zákonodárci v České republice se rozhodli transponovat část směrnice zaměřující se na vodík v průmyslu do zákona o podporovaných zdrojích energie. Tato transpozice nicméně stále nebyla schválená, protože se projednává společně s nechvalně proslulou revizi energetického zákona LEX OZE 3, ke které Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vložila tolik pozměňovacích návrhů (zejména na změnu pravidel pro provozní dotace na FVE), že byla vrácena Senátem České republiky zpět do Parlamentu a její další projednávání se očekává nejdříve v březnu 2025. Změny v LEX OZE 3 se nedotýkají vodíku v průmyslu, podoba transpozice by tedy měla vypadat tak, jak byla navržena ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu.

Povinnost v rámci vodíku v průmyslu se bude vztahovat v ČR pouze na právnické nebo podnikající fyzické osoby s roční spotřebou vodíku vyšší než 1 tuna. Ty budou mít povinnost zajistit, aby podíl obnovitelného vodíku (certifikovaného jako RFNBO) dosáhl 10 % podílu od roku 2030.

Čtěte také: Vše o Autoservisu JUKR Dubí

Podíl Obnovitelného Vodíku

Navzdory tomu, že směrnice požaduje po členských státech zajistit podíl 42 % od roku 2030 a 60 % od roku 2035, transpozice zavádí povinnost výrazně nižší. V tomto případě je navíc pokuta stanovena na 0,6 Kč za MJ nespotřebovaného obnovitelného vodíku. To v případě 1 kg vodíku znamená pokutu jen 72 Kč (téměř 3 € za kg) proti 240 Kč v dopravě. Česká republika prozatím nepočítá systémově s žádnou dodatečnou podporou vodíku v průmyslu, aby dorovnala dotčeným podnikům zbytek povinnosti vyplývající ze směrnice například formou provozních dotací (o tomto postupu momentálně uvažuje například Německo).

Nedostatky a Výzvy v ČR

Přestože se zdá, že je Česká republika v transpozici směrnice RED3 jednou z prvních zemí, faktem je, že se jedná o prostou transpozici, která byla řešena nejjednodušším možným způsobem. Tento fakt dokládá i doprovodná debata na ministerstvech průmyslu a životního prostředí, kde byl vodík řešen jako doplňková záležitost a hlavní úsilí bylo vkládáno především do správné transpozice povinností pro biometan.

V ČR tak i nadále stále chybí pro vodík základní legislativa. Zejména energetický zákon s vodíkem uvažuje pouze jako součástí plynové přepravní a distribuční infrastruktury. Takto ale nelze kvůli pravidlům nakládání s certifikacemi udržitelnosti s vodíkem do budoucna pracovat, protože při blendingu vodíku nelze uplatňovat systém mass-balance. Vodík si vyžádá změnu energetického zákona a nastavení režimu pro ostrovní systémy, tedy systémy, které budou fungovat do té doby, dokud nebude k dispozici funkční přepravní infrastruktura plynovodů na čistý vodík. Faktická implementace plnění cílů RED tak v ČR může narazit především na fakt, že certifikáty udržitelnosti společně se zárukami původu bude potřeba pro vodík vyřešit specificky a systematicky jinak, než jsou nastaveny pro biometan.

Rámec pro Politiky EU v Oblasti Klimatu a Energetiky do Roku 2030

Rámec pro politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 byl přijat závěry Evropské rady z října 2014. Přijaté cíle v oblastech obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti byly následně navýšeny v roce 2018. EU se tak do roku 2030 zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů o alespoň 40 % oproti roku 1990, k dosažení podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě ve výši 32 % a ke zvýšení energetické účinnosti o 32,5 %.

Cíl snížení emisí skleníkových plynů se dále rozpadá na závazek snížení emisí o 43 % oproti roku 2005 v systému EU ETS a snížení emisí v odvětvích mimo EU ETS o 30 % oproti roku 2005.

Čtěte také: Zpracování odpadu: Co přináší revize BAT?

K naplnění těchto cílů měla sloužit reforma systému EU ETS provedená prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí členskými státy v období 2021-2030.

Revize směrnice 2003/87/ES o EU ETS upravuje systém pro další, již čtvrté, obchodovací období. Revize směrnice má primárně za úkol posílit systém EU ETS tím, že zavádí takzvanou rezervu tržní stability, každoročně rychleji snižuje počet povolenek v oběhu, nadále zajišťuje volnou alokaci povolenek pro odvětví, u kterých existuje riziko úniku uhlíku, a mimo jiné zavádí také nové mechanismy financování nízkoemisního rozvoje - Inovační a Modernizační fond.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 zahrnuje do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 rovněž emise a propady skleníkových plynů z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF).

S prováděním rámce do roku 2030 rovněž úzce souvisí legislativní předpisy zveřejněné v rámci balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“, a to zejména následující právní předpisy:

• Nařízení o správě energetické unie (2018/1999)
• Revize směrnice o energetické účinnosti (2018/2002)
• Revize směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (2018/2001)
• Revize směrnice o energetické náročnosti budov (2018/844)

V souvislosti se zveřejněním Zelené dohody pro Evropu došlo následně k navýšení cílů EU v oblasti energetiky a klimatu. V červnu 2021 vstoupilo v platnost nařízení o Evropském právním rámci pro klima, stanovující cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990. Za účelem dosažení cíle do roku 2030 zveřejnila Evropská komise v červenci 2021 balíček „Fit for 55“ obsahující 15 legislativních návrhů, které revidují či doplňují právní předpisy EU v oblasti ochrany klimatu, energetiky a dopravy. Další 4 návrhy v oblasti energetiky pak byly zveřejněny v prosinci 2021.

tags: #revize #směrnice #o #obnovitelných #zdrojích

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění vody způsobené dopravou
• Příčiny ekologických havárií
• Oheň v zimní přírodě
• Ceník STK Nymburk
• Ceník STK Nymburk