Richard Brabec a adaptace na změnu klimatu v České republice

Richard Brabec, bývalý ministr životního prostředí, se dlouhodobě zabývá otázkami evropské i tuzemské legislativy v oblasti životního prostředí, především problematikou REACH, integrovaného povolení a systému emisních povolenek. V rozhovorech a vystoupeních se věnuje i problematice adaptace na změnu klimatu v České republice.

Domovní čistírny odpadních vod

Brabec zdůrazňuje klíčovou roli správného provozování domovních čistíren odpadních vod (DČOV). Proto v rámci dotačních výzev na domácí čistírny musí příjemci dodržet řadu požadavků.

• Například každá DČOV musí mít technologii pro nepřetržitý vzdálený monitoring provozu.
• Žadatelem o dotaci musí být obec, která zajistí správný provoz, na který dohlíží proškolený technik.
• Ten celou soustavu DČOV průběžně sleduje, ale také provádí fyzickou kontrolu a běžnou údržbu.

Těch podmínek je tam více, ale právě ten dohled nad správným fungováním i fakt, že lidé vědí, na koho se obrátit, je tím zásadním prvkem, díky kterému můžeme zaručit, že DČOV budou správně fungovat.

Využití recyklované odpadní vody

Brabec se vyjadřuje k právní úpravě v oblasti případného dalšího znovuvyužití vyčištěných vod, která je rigidní. Z hlediska životního prostředí v zásadě nic nebrání využití recyklované odpadní vody v průmyslu, protože mohou být využívány pouze v uzavřených systémech a jejich environmentální dopad musí být vyloučen, i když z hlediska obsahu závadných látek jsou průmyslové odpadní vody nejrizikovější pro vodní prostředí.

Produkce šedé vody z umyvadel, van, sprch nebo dřezů tvoří až 70 % odpadních vod z domácností, ale i provozů, jako jsou administrativní budovy nebo hotely. Mírně znečištěná voda je po úpravě využitelná jako voda provozní na splachování záchodů nebo zalévání zahrad. Její opětovné využití může výrazně přispět k dalšímu snížení požadavků na odběr pitné vody.

Čtěte také: Dokeská pahorkatina pod dohledem Richarda Brabce

Ministerstvo životního prostředí podpořilo návrh Šance pro budovy, konkrétně zavedení definice užitkové vody a jejích parametrů do zákona o ochraně veřejného zdraví. Právě tahle definice nám dosud chyběla, což znamenalo pro stavebníky významné omezení.

Navíc jsme do vodního zákona a návrhu nového stavebního zákona prosadili pravidla pro nakládání se srážkovou vodou. Díky nim budou muset stavaři dodržet hierarchii hospodaření s dešťovou vodou u novostaveb, případně větších renovací už stojících budov. Podle pravidel je nutné nejdříve zajistit vsakování na povrchu, odpar či akumulaci a využití jako užitkové vody v budově.

Připravujeme také změnu vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích, která zvýhodní budovy se zelenými střechami. Malé až střední veřejné a komerční budovy ušetří přes 20 tisíc korun ročně za srážkovné, pokud mají zelenou střechu, která z velké části zamezuje odtoku vody do kanalizace. Dosud totiž neexistovala jasná pravidla a případné slevy na srážkovném závisely na dohodě vlastníka budovy s provozovatelem kanalizace. Bytové domy mají prozatím z poplatku výjimku.

Ochrana zdrojů pitné vody

Brabec se vyjadřuje k podpoře projektů na získávání nových zdrojů pitné vody, které ale někdy mohou ohrozit stávající zdroje (studny) především pro individuální odběry. Výzvy o poskytnutí podpory v rámci Národního programu Životní prostředí jsou zaměřené nejen na budování nových zdrojů vody pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, ale také na obnovu stávajících zdrojů vody či zkapacitnění zdrojů vody. Popřípadě lze podporu využít na rekonstrukci nefunkčních přivaděčů pitné vody.

K žádosti o podporu je žadatel povinen předložit odborný posudek vypracovaný osobou s odbornou způsobilostí či osobami, které jsou držiteli příslušných osvědčení či oprávnění dle platných právních předpisů.

Čtěte také: Komentář k novele zákona

Pokud by mohlo dojít zamýšleným odběrem k negativnímu ovlivnění zdrojů podzemních vod jak z hlediska množství, tak jakosti, musí vyjádření primárně obsahovat zhodnocení míry tohoto rizika (možnost a rozsah ovlivnění okolních zdrojů podzemních vod) a také musí být ve vyjádření navrženy podmínky, které toto riziko omezí a za kterých může být povolení vydáno.

Vodní bilance a územní plánování

Váš dotaz souvisí mj. s problematikou vodní bilance, která by podle vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Ta je podkladem pro rozhodování vodoprávních úřadů, zejména pro stanovení množství vody využitelné k odběru, a také pro územní plánování a stanovení limitů území.

Dostupnost dotačních projektů

Jednoduše řečeno se snažíme domácnosti upozorňovat na to, že díky využívání dešťové vody zároveň šetří vodu pitnou a tím i výdaje za její spotřebu. Druhým neméně důležitým motivátorem je, že budou mít k dispozici zásobu vody i pro období jejího nedostatku.

Naplňování dobrého stavu vod dle Rámcové směrnice o vodě do roku 2027

Naplňování dobrého stavu vod podle Rámcové směrnice je poměrně složitý a dlouhodobý proces, který se za dobu platnosti Směrnice (cca 20 let) stal možná mnohem komplexnějším a komplikovanějším, než sami tvůrci Směrnice zamýšleli. Jak známo, základním principem hodnocení stavu vod, který výrazně ovlivňuje souhrnné výsledky, je princip „one out all out“, což znamená, že v případě, že jeden parametr hodnocení nedosahuje limitů dobrého stavu, celý vodní útvar je hodnocen jako nevyhovující.

V rámci opatření na dosahování dobrého stavu vod se MŽP dlouhodobě věnuje zejména problematice eliminace bodových zdrojů znečištění (zlepšení kvality vypouštěných odpadních vod dlouhodobou podporou výstavby a intenzifikace čistíren odpadních vod, podporou výstavby oddílné kanalizace, podpora odstraňování starých ekologických zátěží, podporou hospodaření se srážkovými vodami, které vede k omezování hydraulického stresu ve vodních tocích při srážkových událostech), dále zlepšování hydromorfologické struktury vodních toků podporou revitalizací a renaturací vodních toků.

Čtěte také: Richard Brabec o změně klimatu

Sucha a povodně v adaptační strategii ČR

Klíčovým pojmem, který propojuje problematiku sucha a povodní, je zvyšování retenční schopnosti krajiny, tj. její schopnosti zadržovat vodu, a to jak v případě krajiny volné, tak krajiny urbanizované. Retenční schopnost krajiny přispívá její odolnosti vůči epizodám sucha, ve městech napomáhá zlepšovat mikroklima během vln veder. V případě povodní napomáhá zvýšená retenční schopnost krajiny zpomalovat průtok vody a předcházet tak větším škodám, zejména pak v sídlech.

Akční plán, který opatření adaptační strategie rozpracovává do konkrétně formulovaných úkolů, se soustřeďuje především na zvýšení retenční schopnosti zemědělské půdy, a to cestou omezení jejího utužování a zvýšení podílu organické hmoty v půdě. Současně s tím obsahuje úkoly týkající se výstavby a modernizace zavlažovacích zařízení včetně podpory údržby a budování malých vodních nádrží na straně jedné a minimalizaci vlivu nevhodně provedených odvodňovacích zařízení včetně efektivnějšího využití půdní vláhy na straně druhé.

V oblasti vodního hospodářství akční plán obsahuje opatření podporující revitalizace vodních toků, ochranu a zajištění dostatečných vodních zdrojů, infiltraci (rozlivy) povrchových vod do vod podzemních, recyklaci a opětovné využití vody.

Ochrana zemědělské půdy

Bezbřehé zabírání zemědělské půdy se v posledních letech zpomalilo. Legislativní ochrana zemědělské půdy se posílila. V tomto roste odpovědnost krajů a obcí. Mnohé už mají odvahu říct: a dost.

Ozelenění měst

Více zeleně i vodních prvků ve městech, včetně zelených střech, podporujeme z programů MŽP posledních sedm let. A podporujeme je poměrně velkoryse, na zasakování a udržení vody jak ve volné krajině, tak i v zastavěných územích měst a obcí jsme od roku 2014 rozdělili více než 10 miliard korun.

Podle odhadů Státního fondu životního prostředí ČR přijde na hospodaření se srážkovou vodou a zelení střechy přibližně 9 000 žádostí za 500 milionů korun. Dalších více než sto miliard poputuje v příštích letech také na nejrůznější adaptační opatření.

Adaptace na změnu klimatu - strategie a akční plán

Vláda schválila aktualizaci Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Oba dokumenty jsou v souladu s Adaptační strategií EU a jejich cílem je prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů zvýšit připravenost České republiky na změnu klimatu - snížit zranitelnost a zvýšit odolnost společnosti a ekosystémů vůči změně klimatu a omezit tak její negativní dopady.

Aktualizace adaptační strategie reflektuje pokrok ve vědomostní základně a formuluje cíle k roku 2030 s vizí do roku 2050. Oproti původnímu dokumentu z roku 2015 došlo mj. k aktualizaci trendů a dopadů změny klimatu nebo podrobnější analýze finančních nákladů a ekonomických nástrojů.

Celkový odhadovaný objem finančních prostředků na zajištění opatření Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2021-2025 představuje 139 mld. Kč, z toho tvoří téměř 40 % (52 mld. Kč) zdroje financování EU. Národní zdroje na tento pětiletý plán v celkové výši 86,5 mld. Kč jsou již ze 46 % pro daná opatření alokovány, požadavky na nové národní zdroje tvoří celkem 46 mld.

Opatření a legislativní změny

Mezi nové úkoly akčního plánu, které jsou potřebné pro adaptaci na změnu klimatu v nejbližších letech, patří například novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by měla nastavit podmínky pro ponechání a tvorbu vybraných krajinných prvků sloužících k ochraně půdy v zemědělském půdním fondu bez nutnosti odnímání, dále podpora navýšení podílu krajinných prvků s vysokou rozmanitostí na zemědělských plochách a vytvoření podmínek pro uplatnění agrolesnictví jako způsobu využití zemědělské půdy zlepšujícího přirozené funkce zemědělské krajiny.

V oblasti lesnictví akční plán počítá se změnou lesnické legislativy s cílem vytvořit rovnoprávné podmínky pro uplatnění nepasečných způsobů hospodaření jako předpokladu pro zvýšení druhové a prostorové pestrosti lesů.

Efektivní nakládání s dešťovou vodou

Efektivní nakládání s dešťovou vodou se stává prioritou pro čím dál tím větší počet obcí a měst v zájmu adaptace na změnu klimatu. Před 8 lety to bylo úplně nové téma, dnes patří dotace MŽP zaměřené na návrat vody do krajiny mezi jedny z nejžádanějších. Obce mohou podporu využít například na vybudování retenčních nádrží, propustných parkovišť nebo zelených střech.

„Zájem ze strany samospráv se setrvale zvyšuje, projektů i zájmu o dotace přibývá. Boj se suchem, jakožto výrazným projevem probíhající změny klimatu v ČR, je klíčovou prioritou MŽP už od poloviny roku 2014. Z národních a evropských zdrojů MŽP podpořilo v této oblasti od roku 2014 více než 21,5 tisíce projektů částkou v celkovém objemu přesahujícím 16,5 miliard Kč.

Pro kraje, obce, státní a neziskové organizace a další žadatele je v ní vyhrazena téměř miliarda korun na projekty řešící hospodaření s dešťovou vodou a 762 milionů korun je alokováno pro Statutární město Brno.

tags: #richard #brabec #adaptace #na #změnu #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu ve Zruči nad Sázavou
• Soukup a environmentální ekonomie
• Charakteristika klimatických oblastí
• Prostějov a životní prostředí
• Návody na kreslení tužkou