Nová pravidla pro národní parky má určit novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Tu nese ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO do meziresortního připomínkového řízení.
Podle návrhu novely zákona budou stanovena klidová území, kam se nebude moci vstupovat stejně jako dnes v případě střežených prvních zón. K návrhu se přes prázdniny vyjadřovaly obce.
Obce by nově dostaly takřka takovou pravomoc, jakou má majitel pozemku. Novela by měla přinést také jednodušší návštěvní řády, které by měly umožnit flexibilně rozhodovat podle počasí a stavu přírody třeba o tom, kdy bude možné splouvat vodní toky na chráněných územích.
„Obecně ustáleným pravidlem naprosté většiny národních parků na celém světě je zonace. Jaromír Bláha z Hnutí Duha souhlasí s důležitostí zónového vymezení. „Myslím, že koncept klidových oblastí je v pořádku. Oba ale dosud návrh novely zákona neviděli.
„Žádný návrh jsem neviděl, ale nevím o tom, že by ta zonace, od které je potřeba se odrazit, byla jeho přílohou.
Čtěte také: Dokeská pahorkatina pod dohledem Richarda Brabce
Vládní novela zákona o ochraně přírody zlepšila podmínky pro ochranu divoké přírody v národních parcích. Přestože novela neuvádí žádný termín, kdy bude divoká příroda na polovině každého z národních parků skutečně chráněna (což je podle novely jejich cílem a je to běžné ve vyspělých zemích), je to hlavní pozitivní výsledek MŽP pod vedením Richarda Brabce.
Je již takovým folklórem, že každé otevření zákona o ochraně přírody a krajiny dává některým skupinám prostor pro velkou kreativitu, hlavně co se týká oslabení ochrany přírody v národních parcích. Naopak zcela hladce prošel původní návrh MŽP na posílení kompetencí stráže přírody, která by mohla nově získat pravomoc zastavovat vozidla při porušování vjezdů do zakázaných území, což dnes není možné.
V době extrémního nárůstu turistů v přírodě to může být v budoucnu užitečným nástrojem, jak bojovat s neukázněnými návštěvníky. Navíc se dnes podařilo tuto pravomoc prosadit i u lesní stráže. Návrh na budoucí regulaci invazních druhů byl dnes schválen de facto v rozsahu vládní předlohy, bez zásadních změn.
Senátní pozměňovací návrh například odstraňuje ze zákona všechny dlouhodobé cíle ochrany národních parků. Senátní pozměňovací návrh také ruší ustanovení zavádějící neměnnost zonace národních parků po dobu 15 let (tzv. moratorium). Tím jde proti vládnímu záměru, kterým chtělo MŽP garantovat dlouhodobou stabilitu nejenom v odborné péči o národní parky.
A nakonec senátní návrh obsahuje i mnoho dalších změn, které degradují národní parky, tuto naši doposud nejcennější kategorii chráněných území, na výrazně nižší úroveň. Existuje tak jen jediná cesta, jak naše národní parky zachovat v současné podobě a zároveň je více otevřít lidem.
Čtěte také: Richard Brabec o změně klimatu
Ministr životního prostředí Richard Brabec považuje za důležité také zavedení jednotných pravidel pro všechny národní parky. Novela přináší výraznou změnu po více než 20 letech. Dosavadní přísnou ochranu přírody mají zaručit takzvaná klidová území.
Novela podle ministra hledá kompromis mezi rozvojem šetrného turismu, zájmem obcí a ochranou přírody. „Rozvolňujeme první zóny, bude tedy možné vstoupit do určitých částí první zóny bez omezení. Budou stanovena takzvaná klidová území, která budou rozlišena podle toho, v jaké části první zóny panuje jednoznačný zájem na ochraně přírody, a do zbytku bude možné volně vstupovat,“ avizoval jeden z aspektů chystané novely Brabec.
Pro všechny národní parky - Krkonošský národní park, NP České Švýcarsko, NP Podyjí a NP Šumava - má tak platit jeden jediný zákon a celá související legislativa se má zjednodušit. „Je dost pravděpodobné, že v některých národních parcích bude možné vstupovat i do té dnešní první zóny,“ poznamenal Brabec.
Brabcův náměstek Vladimír Mana zdůraznil, že zákon zavádí takzvané opatření obecné povahy, které umožňuje každému, kdo se cítí dotčen návrhem nějaké regulace, vznést připomínku. „Musí to skončit dohodou, takže obce tam mají daleko lepší možnost domoci se svých práv,“ konstatoval. Všechny plánované úpravy ohledně pravidel parků by tedy měly skončit dohodou zúčastněných stran.
Parky budou nově děleny na čtyři zóny: přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu trvalé péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. Strukturu ochrany přírody v národních parcích už novela neváže na zóny, jako tomu bylo dosud. „Buď platí základní podmínka ochrany pro celé území národního parku, nebo platí na všech částech s výjimkou zastavěných území obcí,“ upřesnil náměstek Mana.
Čtěte také: Brabec o změně klimatu
Norma počítá s jedenácti základními zákazy pro celá území parku a těch, které se nebudou týkat obcí, je dalších jedenadvacet.
Podle ekologického experta Zelených Ondřeje Mirovského to ale bude složité. Poukázal na příklad šumavského národního parku. „Tam je diskuze dlouhodobě natolik konfliktní, že si nedovedu představit, že by obce netorpédovaly vyhlašování klidových zón,“ zapochyboval Mirovský.
Ekolog Jaromír Bláha z Hnutí Duha se také obává, že může dojít k oslabení přírody v národních parcích, zejména kvůli menší ochraně prvních zón. „Principiálně jde návrh ministerstva správnou cestou. Zpřesňuje podmínky pro všechny NP a pouze tam, kde jsou rozdíly, stanoví podmínky pro každý park zvlášť. Z celkové ideje navrhovaných změn mám ale nedobrý pocit,“ komentoval Bláha.
Skepticky na novelu dívají i některé obce. „Já nejsem až tak optimistický, je tam mnoho nedostatků, které se samozřejmě dají odstranit v rámci dalšího projednávání (…) Ale máme zkušenosti s opatřeními obecné povahy a nedomnívám se, že to posílí pravomoci obcí,“ uvedl starosta Modravy Antonín Schubert.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:“Ministr Brabec si zaslouží si uznání zejména za svůj podíl na prosazení lepších pravidel pro národní parky - byť bez tlaku některých koaličních i opozičních poslanců, vědců, ekologických organizací a zejména desítek tisíc lidí by výsledná novela zákona o ochraně přírody nebyla zdaleka tak dobrá. Naopak selhal v prosazování recyklace odpadů a rezignoval na prosazení strategického antifosilního zákona.
Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl:“Richard Brabec prosadil například kontrolu dodržování zákazu spalování odpadků v domácnostech a podporoval výměnu starých uhelných kotlů, což pomůže ochránit zdraví až tisíců lidí. Na druhou stranu také jeho vinou přišli Češi a Češky poprvé po listopadu 1989 o své občanské právo připomínkovat stavby ve svém okolí. Lidé už nesmí upozornit úřad na chybějící informaci či chybný podklad k jeho rozhodování.
V současnosti je návrh novely před připomínkovým řízením, do konce září má jít do vlády. Podle Brabce vzniká jako výsledek diskuzí mezi odborníky i legislativci. Ministerstvo má podle jeho slov zájem dostat do návrhu maximum připomínek od vědců a ekologů.
Ministerstvo životního prostředí začíná spolu s plánovou novelou opět mluvit o tom, že by statusem národního parku byla chráněná i příroda Křivoklátska. Brabec chce s vyhlášením NP Křivoklátsko počkat na komunální volby.
Hnutí DUHA a Zelený kruh komentují výsledky ministra u příležitosti jeho zítřejší tiskové konference na MŽP. Samostatné, odborné a nezávislé MŽP musí pokračovat z řady důvodů, i proto, že má řešit celou řadu akutních i dlouhodobých problémů a výzev. Za nyní nejdůležitější považují ekologické organizace tyto:
Výsledná podoba zákona je však podstatně lepší než původní ministerský návrh. Je výsledkem práce některých poslanců a poslankyň, vědců, místních spolků z národních parků, ekologických organizací v čele s Hnutím DUHA a desítek tisíc lidí, kteří vyzývali zákonodárce, aby schválili kvalitní verzi novely.
Naopak potřebné zvýšení recyklace odpadů ministr nezvládl. Místo nového zákona o odpadech na evropské úrovni recyklace, který byl ministerským úkolem a vládním závazkem, prosadil ministr dokonce snížení (!) recyklačních cílů v klíčovém Plánu odpadového hospodářství ČR i v zákoně o obalech.
Obecně pozitivní je prosazení zákazu skládkování směsných komunálních odpadů od roku 2024, ale současné nastavení pravidel nahrává stavbě drahých, škodlivých a lidmi odmítaných spaloven. Ministr Brabec selhal při prosazování a obraně ústavního práva občanů na zdravé životní prostředí.
Nevystoupil proti (a nakonec dokonce hlasoval pro) novele stavebního zákona, která zasáhla do zákona o ochraně přírody (ten je samozřejmě v gesci MŽP) a zrušila právo lidí účasnit se svými spolky na připomínkování záměrů a staveb. Ministr dosáhl mírného pokroku ve zpřísnění kontroly pálení odpadků v kamnech a kotlích zavedením možnosti kontrol v domácnostech.
Úspěšně také rozděluje kotlíkové dotace na výměnu starých uhelných kotlů. Bohužel však v první vlně dotací podpořil i nové uhelné kotle, což blokuje vybřednutí domácností z fosilní závislosti. Částečná náprava přišla v druhé (aktuální) vlně dotací.
K dobru lze ministrovi naopak přičíst, že usiloval o zachování limitů těžby hnědého uhlí na velkolomu Československé armády i co největší omezení prolomení na velkolomu Bílina. Ministr byl aktivní v podpoře Pařížské klimatické úmluvy a následně v prosazení její domácí ratifikace.
MŽP úspěšně rozdělovalo peníze na zateplování rodinných domů a veřejných budov (lépe a s menší byrokracií než například ministerstvo pro místní rozvoj v případě dotací na zateplování bytových domů). Vláda přijala strategii pro přizpůsobení se změně klimatu, ale z konkrétních úkolů původně navržených ministerstvem životního prostředí bylo na základně tlaku zejména ministerstva zemědělství vypuštěno ozdravení českých lesů a i přísnější ochrana půdy před erozí.
Titul Ropák roku 2021 udělili ekologičtí aktivisté bývalému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO). Zelenou perlu za antiekologický výrok má Pynelopi Cimprichová, místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie.
Vítězem ankety Zelená perla 2020 se stal právě Brabec, který na otázku týkající se rychlejšího prosazování účinných opatření na ochranu klimatu občanskými aktivisty odpověděl, že „přehnaný aktivismus vráží do společnosti velký klín a je v té morální rovině téměř stejně tak nebezpečný jako samotná klimatická změna“.
tags: #richard #brabec #zákon #o #ochraně #přírody