Richard Brabec: Prohlášení ke změně klimatu a adaptační strategie ČR

21.03.2026

Česká republika se staví ke změně klimatu zodpovědně. Na jednu stranu se spolu s celou Evropou snažíme o její zmírnění skrze snižování emisí skleníkových plynů napříč všemi sektory, současně ale maximálně rozvíjíme adaptační opatření napříč celou společností, abychom nevyhnutelným následkům klimatické změny dokázali čelit. Změna klimatu se totiž dotýká nás všech, nejen hospodářství, kterému přináší velké ztráty, ale také lidského zdraví a kvality života.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že Česká republika bude schopna snížit emise skleníkových plynů minimálně o 45 procent do roku 2030 a emise o 80 procent v roce 2050. S předstihem plní své závazky vyplívající z klimaticko-energetického balíčku EU i z Pařížské dohody.

Vláda schválila aktualizaci Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Jedná se o první aktualizaci dokumentů schválených vládou v roce 2015 (strategie) a 2017 (akční plán) a podílelo se na ní více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí. Materiály se opírají zejména o odborné podklady zpracované rezortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) a s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací.

Oba dokumenty jsou v souladu s Adaptační strategií EU a jejich cílem je prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů zvýšit připravenost České republiky na změnu klimatu - snížit zranitelnost a zvýšit odolnost společnosti a ekosystémů vůči změně klimatu a omezit tak její negativní dopady. Adaptační strategie je cílena na řešení všech významných projevů změny klimatu v ČR, tj.

Aktualizace adaptační strategie reflektuje pokrok ve vědomostní základně a formuluje cíle k roku 2030 s vizí do roku 2050. Oproti původnímu dokumentu z roku 2015 došlo mj. k aktualizaci trendů a dopadů změny klimatu nebo podrobnější analýze finančních nákladů a ekonomických nástrojů.

Čtěte také: Dokeská pahorkatina pod dohledem Richarda Brabce

Akční plán pokrývá období do roku 2025 a rozpracovává specifické cíle strategie a rámec 108 adaptačních opatření do více než 320 konkrétních úkolů uložených věcně příslušným ministerstvům, kterým přiřazuje termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu, zdroje financování a předpokládané náklady do roku 2025.

Z nedávno schválené Evropské adaptační strategie vyplývá, že na úrovni Evropské unie již nyní přesahují ekonomické ztráty v důsledku změny klimatu 12 mld. eur ročně. Konzervativní odhady však předpokládají, že vystavení dnešní ekonomiky EU očekávanému globálnímu oteplení o 3 °C nad předindustriální úroveň by mělo za následek roční ztráty 170 mld.

Celkový odhadovaný objem finančních prostředků na zajištění opatření Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2021-2025 představuje 139 mld. Kč, z toho tvoří téměř 40 % (52 mld. Kč) zdroje financování EU. Národní zdroje na tento pětiletý plán v celkové výši 86,5 mld. Kč jsou již ze 46 % pro daná opatření alokovány, požadavky na nové národní zdroje tvoří celkem 46 mld.

Mezi nové úkoly akčního plánu, které jsou potřebné pro adaptaci na změnu klimatu v nejbližších letech, patří například novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by měla nastavit podmínky pro ponechání a tvorbu vybraných krajinných prvků sloužících k ochraně půdy v zemědělském půdním fondu bez nutnosti odnímání, dále podpora navýšení podílu krajinných prvků s vysokou rozmanitostí na zemědělských plochách a vytvoření podmínek pro uplatnění agrolesnictví jako způsobu využití zemědělské půdy zlepšujícího přirozené funkce zemědělské krajiny.

V oblasti lesnictví akční plán počítá se změnou lesnické legislativy s cílem vytvořit rovnoprávné podmínky pro uplatnění nepasečných způsobů hospodaření jako předpokladu pro zvýšení druhové a prostorové pestrosti lesů. Počítá i s přeměnou lesů v majetku státu - směrem ke správcům musí stát jasně formulovat zadání, reagovat na přijatá adaptační opatření a oproti ostatním vlastníkům lesů stanovit přísnější podmínky pro obhospodařování lesů s důrazem na celospolečenskou poptávku po naplnění veřejných zájmů a na kvalitu životního prostředí.

Čtěte také: Komentář k novele zákona

Klíčovým opatřením je podle ministra postupný přechod k nízkouhlíkové ekonomice nejen v energetice a průmyslu, ale také v dopravě, zemědělství nebo službách. Je nutný například postupný odklon od uhlí, transformace energeticky náročného průmyslu, v dopravě rozvoj elektromobility a vodíkových pohonů. Nezbytné je snižování energetické náročnosti bytů a domů, které jsou velkým producentem skleníkových plynů.

Při všech jednáních, nejen o klimatických otázkách, zdůrazňujeme, že Evropská komise musí brát v úvahu zcela rozdílnou startovní pozici i stávající hospodářskou i sociální úroveň členských zemí při stanovování cílů. Buďme ambiciózní, snižujme zátěž pro životní prostředí, to je jasné. Ale zároveň musíme vzít v úvahu prostý fakt, že likvidace evropského průmyslu boji s klimatickou změnou nijak nepomůže. Naopak.

Administrace Fondu spravedlivé transformace je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo životního prostředí je jen jedním, a nutno dodat, že ne tím největším, příjemcem peněz z tohoto budoucího fondu. Suma peněz pro Česko je už jasná, celkem bychom na transformační projekty především v uhelných regionech mohli získat více než 14 miliard korun. Samotnému Ministerstvu pro životní prostředí by měly na jeho programy připadnout zhruba 4 miliardy korun. Intenzivně jednáme s MMR i ostatními resorty o tom, jak co nejefektivněji a také co nejrychleji využít tyto peníze. Dle nastavených podmínek ze strany EU to totiž nebude vůbec jednoduché.