Ročenka znečištění ovzduší v České republice

Souhrnný materiál "Znečištění ovzduší na území České republiky" vydává Úsek ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu. Ročenka hodnotí kvalitu ovzduší, popisuje výskyt smogových situací a úrovně emisí. Na ročence pracoval kolektiv odborníků ochrany ovzduší ČHMÚ, zahrnuty jsou výstupy spolupracujících institucí a informace z příhraničních oblastí Německa a Polska.

Rok 2023 byl z hlediska kvality ovzduší vyhovující. Prodloužil tak období od roku 2020, kdy lze konstatovat, že koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly výrazně nižší než v předchozím období. Koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za hodnocené období 2013-2023 statisticky významně klesají.

Většina sledovaných látek znečišťujících ovzduší dosáhla druhých nejnižších (suspendované částice PM10 a PM2,5, benzo[a]pyren a benzen) nebo nejnižších (oxid dusičitý (NO2) a některé těžké kovy) hodnot za sledované období. Koncentrace oxidu siřičitého (SO2) a přízemního ozonu byly v roce 2023 páté nejnižší za hodnocené období. Koncentrace přízemního O3 a benzo[a]pyrenu na některých měřicích stanicích však překročily současné platné legislativní limity. Naopak, podruhé za celou historii měření nebyl na měřicích stanicích překročen žádný z imisních limitů pro suspendované částice PM10 a PM2,5.

Hodnocené koncentrace některých látek (suspendované částice PM10 a PM2,5, oxid dusičitý (NO2), oxid siřičitý (SO2), oxid uhelnatý (CO), benzo[a]pyren (BaP), benzen a olovo) dosáhly v roce 2023 nejnižších hodnot za hodnocené období 2013-2023. Poprvé za celou historii měření nebyl na měřicích stanicích překročen žádný z imisních limitů pro suspendované částice PM10 a PM2,5.

Nicméně koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále překračují zákonem stanovené imisní limity v některých částech České republiky (ČR). V roce 2023 se jednalo zejména o karcinogenní benzo[a]pyren (0,9 % území ČR). K překročení imisního limitu přízemního O3 došlo ve tříletém období 2021-2023 na pouhých 0,1 % území ČR. V případě suspendovaných částice frakce PM10 a PM2,5 překročila zákonem stanovené imisní limity modelovaná 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 a modelovaná roční průměrná koncentrace PM2,5.

Čtěte také: Data z ekologického zemědělství v ČR

Úroveň znečištění ovzduší v daném roce závisí na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. V porovnání s normálem 1991-2020 byl rok 2023 na území ČR teplotně silně nadnormální a srážkově normální a panovaly zlepšené rozptylové podmínky. K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR, vyjma přízemního ozonu (O3), v roce 2023 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek znečišťujících ovzduší během zimního období (leden-březen, říjen-prosinec), kdy z hlediska kvality ovzduší převažovaly příznivé meteorologické a rozptylové podmínky. Ve všech zimních měsících byla zaznamenána vyšší teplota v porovnání s normálem, vyšší úhrn srážek (s výjimkou nepatrného rozdílu v lednu a únoru) a standardní až výrazně lepší rozptylové podmínky.

Na zlepšování kvality ovzduší se dlouhodobě podílejí průběžně realizovaná opatření pro zlepšení kvality ovzduší (např. výměna kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích nebo obnova vozového parku). Na výrazném meziročním poklesu koncentrací látek znečišťujících ovzduší v aglomeraci O/K/F-M se kromě příznivých meteorologických podmínek a výše zmíněných opatření pravděpodobně projevil i efekt odstavení výroby ve velké části hutního komplexu v Ostravě Kunčicích v závěru roku. Vliv omezení provozu ve společnosti Liberty Ostrava a.s. na konci roku 2023 na kvalitu ovzduší však nelze zatím z důvodu krátkého období blíže komentovat.

Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu v roce 2023 představovaly 0,9 % území ČR, kde žije přibližně 5,9 % obyvatel. Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. I přes zlepšení situace, je stále v aglomeraci O/K/F-M nadlimitním koncentracím vystavena většina obyvatel a jedná se o dlouhodobě nejzatíženější oblast v ČR. Po zahrnutí přízemního ozonu bylo oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu v roce 2023 vymezeno 1 % území ČR, kde žije přibližně 6 % obyvatel.

Suspendované částice PM10 a PM2,5

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakcí PM10 a PM2,5 zůstává jedním z hlavních problémů, které je třeba řešit při zajišťování kvality ovzduší ČR. Suspendované částice (neboli atmosférický aerosol) jsou tvořeny směsí pevných a kapalných atmosférických částic o aerodynamickém průměru menším než 10 µm (PM10), resp. 2,5 µm (PM2,5). Označení PM vychází z anglického Particulate Matter.K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 v roce 2023 nedošlo1 na žádné ze 158 stanic s dostatečným počtem dat pro hodnocení. Modelovaná 36. nejvyšší 24hod. průměrné koncentrace PM10 byla v roce 2023 překročena na 0,003 % území ČR s cca 0,003 % obyvatel. Rok 2023 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 počínající rokem 2019. Zároveň jde o jediné roky za celou historii měření PM10 od 90. let minulého století, kdy roční imisní limit nebyl překročen.

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 nebyl v roce 2023 překročen na žádné z 97 stanic s dostatečným počtem dat pro hodnocení. Modelovaná průměrná roční koncentraci PM2,5 byla v roce 2023 překročena na 0,01 % území5 s cca 0,01 % obyvatel. Roční průměrné koncentrace PM2,5 (v průměru ze všech stanic, pro které je k dispozici měření za celé hodnocené období) se v letech 2013-2023 pohybovala v rozmezí od 11,9 do 22,1 µg·m-3.

Čtěte také: Ročenka o kvalitě ovzduší

Benzo[a]pyren

Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem představuje dlouhodobě jednu z hlavních výzev týkajících se kvality ovzduší v České republice. Benzo[a]pyren má prokazatelně karcinogenní účinky a jeho roční imisní limit pro ochranu zdraví je každoročně překračován na mnoha místech ČR. Nadlimitní koncentrace benzo[a]pyrenu byly naměřeny na cca 16 % stanic, tj. na 8 z celkového počtu 49 stanic s dostatečným počtem měření pro hodnocení. Roční imisní limit benzo[a]pyrenu byl překročen na 0,9 % plochy ČR s cca 5,9 % obyvatel. Nejvyšší roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu jsou dlouhodobě zaznamenávány na všech typech stanic na celém území aglomerace O/K/F-M.

Přízemní ozon (O3)

Přízemní ozon (O3) je označován za sekundární znečišťující látku. V ovzduší vzniká v celé řadě chemických reakcí jiných látek v ovzduší a za přítomnosti slunečního záření. Imisní limit přízemního O3 byl za tříleté období 2021-2023 překročen pouze na 4 ze 68 stanic (6 %), na kterých byly koncentrace přízemního O3 měřeny. Imisní limit přízemního O3 byl překročen na 0,1 % území ČR s cca 0,1 % obyvatel (průměr za období 2021-2023). Nejvyšší koncentrace přízemního O3 byly v roce 2023 naměřeny v červenci, tj. v nejteplejším měsíci roku 2023, který byl charakterizován jako teplotně nadnormální a srážkově jako normální.

Oxid dusičitý (NO2)

Oxid dusičitý (NO2) postihuje především dýchací systém člověka, kdy narůstá reaktivita dýchacích cest a následně nárůst obtíží u astmatiků. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 nebyl v roce 2023 překročen na žádné stanici. Rok 2023 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2 počínající rokem 2020. Zároveň jde o jediné roky za celou historii měření NO2 od 90. let minulého století, kdy roční imisní limit nebyl překročen. Hodinový imisní limit NO2 nebyl v roce 2023 překročen. V hodnoceném období 2013−2023 byly zaznamenány nejvyšší roční průměrné koncentrace NO2 v roce 2013.

Ostatní látky znečišťující ovzduší

Imisní limity ostatních látek znečišťujících ovzduší (benzenu, těžkých kovů (arsen, kadmium, nikl a olovo), oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého) nebyly v roce 2023, podobně jako v minulých letech, překročeny.

Smogové situace

V roce 2023 byla v rámci SVRS z důvodu překročení prahových hodnot O3 vyhlášena jediná smogová situace, a to pro území Ústeckého kraje ve dnech 12.-13. 9. Její celková délka činila 16 h. Dále byly v rámci SVRS 7. 12. vyhlášeny celkem tři smogové situace z důvodu překročení prahových hodnot suspendovaných částic PM10, a to pro Třinecko a zónu Moravskoslezsko (v těchto oblastech trvala smogová situace do 8. 12.) a pro území aglomerace O/K/F-M bez Třinecka (kde smogová situace trvala do 9. 12.). Jejich souhrnná délka činila 105 h.

Čtěte také: Zhodnocení ovzduší v ČR

Dopad na vegetaci

Imisní limit přízemního ozonu pro ochranu vegetace (expoziční index AOT40) byl překročen na 7 stanicích z celkového počtu 39 venkovských a předměstských stanic určených pro hodnocení vlivu kvality ovzduší na vegetaci.

Regionální rozdíly

V rámci ČR existují značné regionální rozdíly v kvalitě ovzduší, které lze charakterizovat populací váženou koncentrací znečišťující látky. V roce 2023 po čtvrté v řadě průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 vážených populací v regionech nepřekročily nikde imisní limit. Nejvyšší průměrné koncentraci jsou vystaveni lidé v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, dále v krajích Moravskoslezský bez aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, Olomoucký a v Brně. Nejnižší populací vážené koncentrace pro suspendované částice PM10 a PM2,5 byly odhadnuty pro kraje Karlovarský, Jihočeský a Plzeňský.

Emise

Vyhodnocení emisí za rok 2023 (předběžná data) ukazuje meziroční pokles u všech emisí. Sektor Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích primárních částic PM2,5 (83,1 %), PM10 (67,3 %), TZL (59,6 %), benzo[a]pyrenu (97,1 %), kadmia (51,7 %), arsenu (33,4 %), oxidu uhelnatého (71,5 %), a NMVOC (55,2 %). Sektor Veřejná energetika a výroba tepla je převažujícím zdrojem emisí oxidů síry (40,2 %) a oxidů dusíku (20,2 %) a niklu (49,7 %). Sektory silniční nákladní dopravy, osobní automobilové dopravy, nesilničních vozidel a ostatních strojů např. v zemědělství a lesnictví se v součtu podílejí nejvýznamněji na emisích oxidů dusíku (41,7 %).

Depozice

Celková depozice dusíku na plochu ČR dosáhla v roce 2023 hodnoty 41 472 t. Ve srovnání s rokem 2022 (39 375 t) se jedná o nárůst o 5 %. Celková depozice vodíkových iontů na plochu ČR byla v roce 2023 rovna hodnotě 2 072 t. Oproti roku 2022 (2 125 t) se jedná o pokles o 3 %. Suchá depozice kadmia byla v roce 2023 (0,9 t) stejná jako v roce 2022 a 2021. Suchá depozice olova byla v roce 2023 (12 t) o 33 % nižší než v roce 2022.

tags: #ročenka #znečištění #ovzduší #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Jak objednat svoz bioodpadu v Praze?
• Možnosti studia ovzduší v ČR
• Recenze škol v přírodě Běleč
• Dílo Ivana Franka
• Obnova dat z koše Windows 7