Násilí odehrávající se za zavřenými dveřmi domů nebo bytů může mít mnoho podob. Terčem dehonestujícího a násilného chování se stávají i senioři, slovních, a dokonce i fyzických útoků se na nich dopouští jejich dospělí děti či vnuci.
Dostat tento problém, o němž se příliš nemluví, do pozornosti společnosti se pokouší dokument z cyklu Z lásky nenávist. Režisérka snímku Ivana Pauerová Miloševič a zakladatel sdružení Život 90 Jan Lorman, jenž se na dokumentu podílel, mluvili o násilí na seniorech také v rozhovoru s Jakubem Železným v pořadu Události, komentáře.
Ivana Pauerová Miloševič: Bylo logické přemýšlet jako o dalších v řadě o dětech nebo seniorech. Rozhodli jsme se začít seniory. Na výzvu se pro natáčení dokumentu přihlásilo zhruba sto lidí, jejichž příběhy se staly osou scénáře. Vybrali jsme jich pět, ale natáčeli jsme nakonec se čtyřmi. Příběhů bylo více než sto, jenomže ty ostatní se týkaly spíše otázky šmejdů či domova důchodců, což jsou, jak se ukázalo, témata pro případné další filmy.
Jan Lorman: My senioři jsme velmi zranitelní, pokud se naruší mezilidské vztahy. Když ztratíte důvěru ať už k těm nejbližším, anebo k někomu, kdo o vás pečuje, může to být i profesionální zdravotník nebo pečovatelka.
Jan Lorman: Buďto je to záměrné, tedy že ten člověk cílí na majetek a snaží se staršího člověka zmanipulovat, aby udělal něco, co by sám o své vůli neudělal. Anebo je to i obrana pečujících, protože už nezvládají nároky péče a potřebují vyslat signál, že už nemůžou. Takže pak řeknou: Prosím tě, mami, buď tak hodná a prostě seď, nemluv a nedělej nic.
Čtěte také: Rodina, Práce a Příroda v životě
Jan Lorman: Je přiblížením k hraně, protože násilí obvykle začíná ztrátou respektu. Úvahami typu „Ty jsi stará“, „Prosím tebe, už tomu nerozumíš“ nebo „Nepleť se nám tady do toho“. To bývá začátek, po němž následují další stupně, to znamená psychický a třeba i fyzický nátlak. Péče nebo podpora, kterou starý člověk očekává, najednou nepřijde nebo přijde způsobem, který tomu člověku působí bolest.
Jan Lorman: Násilí na seniorech hodně souvisí s majetkem, ale nejen s ním. Vypovídá prostě o krizi ve vztazích, že už starý člověk překáží něčemu, co mladý člověk potřebuje.
Ivana Pauerová Miloševič: Ukázalo se v terénu a při rešerších, že tahle pochybnost se objevuje. Co říká senilní babička, co říká bláznivý dědeček. Samozřejmě, že jsme si informace ověřovali, mluvili jsme s lidmi z rodiny, z obce. Snažíme se tímto filmem trochu posunout optiku vnímání stáří. Je tu sice nějaká legislativa a její implementace do reality, ale my ukazujeme i další otázky samoty, peněz a spousty dalších aspektů.
Jan Lorman: To je těžké. Nejde o něco stabilního, děje se to v sezonách. Někdo se jednou vyjádří hrubě, ale pak je zase laskavý a v tom okamžiku starší člověk zase všechno odpustí a začne věřit - a v tu ránu zase přijde facka…
Jan Lorman: Myslím facku v uvozovkách i skutečnou. Jsou i jiné způsoby, třeba vzít starému člověku hůl, přestože je na ní závislý, nebo v zimě otvírat okna dokořán, aby byl nemocný. Je potřeba takové situace sledovat i zvenku. Aby si lidé všímali svého okolí, jestli se něco takového neděje u sousedů, a dokázali na to upozornit. A pokud se dotyčný senior stydí za to, že ho děti týrají, protože to považuje za rodičovský debakl, tak aby ho dokázali vyzvat, ať se brání.
Čtěte také: Poplatky za komunální odpad: Co potřebujete vědět
Ivana Pauerová Miloševič: Především jsme se snažili o jakousi anatomii toho, jak se násilí na seniorech děje. Začne nepřiměřeným okřiknutím a pokračuje klidně i mnoho let. Žádný z těch případů se nestal tak, že by se někdo jeden den vzbudil a řekl si: Teď chci svého otce vyhnat z domu.
Rodinná politika ve své podstatě představuje souhrn aktivit a opatření za účelem podpory rodiny. Jelikož se jedná o politiku průřezovou, zasahuje do nejrůznějších veřejných oblastí života společnosti, jako je např. bydlení, školství, zdravotnictví, trh práce, infrastruktura.
Na druhou stranu se však týká oblasti vysoce soukromé, a musí tedy respektovat autonomii a schopnost rodin samostatně se rozhodovat. Rodinná politika je proto soustředěna na podporu rodin ve výkonu jejich přirozených funkcí, nikoli na přebírání těchto rolí a zasahování do vnitřního života rodin, rozdělení sociálních rolí v rodině atd. Měla by pamatovat na všechny vývojové fáze rodin, stejně jako na jejich potřeby v konkrétních situacích.
V oblasti rodinné politiky byla dne 11. října 2023 vládou schválena Strategie rodinné politiky 2024-2030, která ukazuje hlavní směry podpory rodin v České republice. Jedná se o koncepční dokument, který aktualizuje dřívější Koncepci rodinné politiky z roku 2017.
V případě rodiny, která očekává narození potomka, doporučujeme seznámit se s podporou v rámci nemocenského pojištění. V návaznosti na peněžitou pomoc v mateřství je dobré znát nastavení rodičovského příspěvku. V případě návratu na trh práce a otázek spojených se zaměstnáním doporučujeme navštívit záložku Práce a právo.
Čtěte také: Přírodní krásy Dánska
Nacházíte-li se v situaci, kdy pečujete o osobu blízkou a hledáte informace a odkazy k tomuto tématu, navštivte webovou podstránku Pečuji o osobu blízkou - neformální pečující | MPSV. Pokud se Vaše rodina potýká s finančními problémy nebo hledá pomoc se zajištěním sociální služby, je vhodné seznámit se s podporou v hmotné nouzi a podporou ze strany sociálních pracovníků.
V situaci, kdy jeden z rodičů neplatí soudem stanovené výživné, je možné využít náhradní výživné, dávku vyplácenou Úřadem práce ČR.
V rámci rodinné politiky podporuje MPSV sladění pracovního a rodinného života a služby péče o dítě v dětské skupině. Cenově i místně dostupné a kvalitní služby péče o děti jsou jedním z významných nástrojů při udržení kontaktu se zaměstnáním v době mateřské a rodičovské dovolené a vstupu rodičů na trh práce.
Dle vládních cílů i doporučení Evropské komise jsou kvalitní a dostupné služby péče o děti pro Českou republiku klíčové. Z toho důvodu dne 29. listopadu 2014 vstoupil v platnost zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.
Přijetím zákona o dětské skupině došlo k nastavení základních parametrů služby péče o dítě na nekomerční bázi. Toto opatření umožňuje udržet kontakt rodiče se zaměstnáním v době péče o dítě a jeho postupný návrat nebo vstup na trh práce.
Služba je určena zejména pro děti od jednoho roku do zahájení povinné školní docházky. Novela zákona účinná od 1. 10. 2021 přinesla řadu změn, mimo jiné byly doplněny podmínky péče o děti od šesti měsíců do jednoho roku věku a financování provozu dětských skupin ze státního rozpočtu.
MPSV je autorizujícím orgánem pro profesní kvalifikaci Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky (dále pouze „PK chůva“) a profesní kvalifikaci Chůva pro děti v dětské skupině. Tyto profesní kvalifikace patří do systému Národní soustavy kvalifikací a umožňují zájemkyním a zájemcům získat celostátně uznávané osvědčení o jejich profesní kvalifikaci, která je opravňuje například k péči o děti v dětské skupině.
Dále MPSV dlouhodobě usiluje o snižování rozdílu v odměňování. Z toho důvodu realizuje projekt Rovnost žen a mužů na trhu práce se zaměřením na (ne)rovné odměňování žen a mužů (zkráceně projekt 22 % K ROVNOSTI).
MPSV dlouhodobě usiluje o podporu transparentního a férového odměňování na českém trhu práce. V této oblasti realizuje projekt Rovná odměna, který podporuje uplatňování principu stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty v praxi.
Na podporu rodin MPSV vyčleňuje každoročně prostředky v rámci dotačních řízení pro samosprávu i neziskový sektor. Dotace na podporu rodiny pro nestátní neziskové organizace v dotačním řízení Rodina jsou každoročně vyhlašovány k 1. 9.
Cílem dotačního programu je podpora služeb pro rodiny, které mají preventivní a podpůrný charakter. Služby mají posilovat rodičovské kompetence, zkvalitňovat rodinné vztahy, podporovat rodiny v péči o děti, jejich výchově a při slaďování práce a rodiny, a napomáhat při předcházení a řešení krizových situací v rodině, včetně domácího násilí, týrání a zneužívání dětí.
MPSV také poskytuje podporu obcím v rámci neinvestiční dotace ze státního rozpočtu v soutěži „Obec přátelská rodině a seniorům“.
Soutěž usiluje o propagaci prorodinné a proseniorské atmosféry v českých obcích a podněcování jejího rozvoje.
V roce 2025 se MPSV jako partner a garant ocenění Bílá stuha nově zapojilo do krajského kola 29. ročníku soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova.
Prostřednictvím udílení ocenění Bílá stuha v soutěži jsou obce venkovského typu (do 7,5 tis. obyvatel) motivovány a podporovány v rozvoji práce s mládeží, rodinou a seniory a dochází k aktivizaci a zapojení těchto cílových skupin do komunitního života a k posílení soudržnosti a mezigeneračních vztahů v obcích.
Podmínky letošního jubilejního ročníku soutěže naleznete po jejím slavnostním vyhlášení 4.3.2026 v Senátu ČR na Domovská stránka - Vesnice roku. Uzávěrka přihlášek pro obce je 30.4.2026.
Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním.
Ochrana dítěte a zajišťování jeho práv se promítá do právních předpisů v oblasti rodinně-právní, sociální, školské, zdravotní, daňové, občanskoprávní, trestní apod., a z toho také vyplývá okruh subjektů, které ji realizují. Z této skutečnosti je zřejmé, že právní úpravu ochrany dítěte nelze zahrnout do jediného právního předpisu.
Deklarace práv dítěte, přijatá VS OSN 20. listopadu 1959 a Úmluva o právech dítěte přijatá v roce 1989, deklarují rodinu jako základní jednotku společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí, která musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla plnit svou úlohu.
Dítě tak ve smyslu těchto mezinárodních dokumentů potřebuje pro svou tělesnou a duševní nezralost zvláštní záruky, péči a odpovídající právní ochranu před narozením a po něm.
Výchova dětí a péče o jejich příznivý vývoj je především právem a povinností obou rodičů. Ne všichni rodiče se však chtějí nebo mohou o své děti starat.
Výchova dětí je jednou z nejkrásnějších, ale zároveň nejtěžších rolí v životě. Občas se rodina může ocitnout v situaci, kterou je náročné nebo dokonce nemožné řešit vlastními silami. V takových chvílích vstupuje do hry Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).
OSPOD je specializovaný orgán státní správy, který je zřízen na úrovni obcí s rozšířenou působností (větší obce). Obvykle je součástí městského nebo obecního úřadu. Jeho primárním cílem je zajistit právo dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu. Dohlíží na to, aby byly naplňovány zájmy a práva dětí a zároveň poskytuje podporu rodičům a rodinám. Jeho základním posláním je chránit děti před zanedbáváním, týráním, zneužíváním a předcházet vzniku pro děti rizikového prostředí.
Práce OSPODu je primárně preventivní, poradenská a podpůrná. Sociální pracovníci OSPODu se snaží rodinu podpořit a pomoci jí řešit problémy bez nutnosti razantních zásahů.
OSPOD je tu od toho, aby rodičům bezplatně pomohl zvládat náročné životní situace. To se může dít různými způsoby. Prostřednictvím individuálního plánování sestavuje sociální pracovník společně s rodinou plán péče o dítě, pokud má rodina potíže. Při řešení sporů mezi rodiči (např. po rozvodu či rozchodu) ohledně péče a výchovy dítěte probíhá mediace a snaha o uzavření dohody mezi rodiči.
Sociální pracovníci OSPOD často své klienty odkazují na specializované služby - manželské a rodinné poradny, psychologickou či psychiatrickou pomoc, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nízkoprahová zařízení pro mládež atd. Práce s rodinami probíhá i v terénu - sociální pracovníci mohou navštívit rodinu v domácím prostředí, aby lépe pochopili a vyhodnotili situaci a nabídli cílenou pomoc.
Pokud existuje důvodné podezření, že je dítě v ohrožení, OSPOD má povinnost situaci prověřit. To probíhá pomocí tzv. šetření v rodině: Sociální pracovníci ověřují, zda jsou v rodině naplňovány základní potřeby dítěte (výživa, bydlení, lékařská péče, vzdělávání). Prostřednictvím spolupráce se školami a lékaři získává OSPOD další informace od subjektů, které jsou s dítětem v pravidelném kontaktu.
Pouze v krajním případě (pokud dojde k přímému ohrožení života nebo zdraví dítěte) navrhuje OSPOD soudu řešení, které může vést až k odebrání dítěte z rodiny a nařízení ústavní výchovy. Vždy je to však až ta poslední možnost.
Setkání s OSPODem nemusí vždy znamenat problém. Rodiče se s ním setkávají ve dvou hlavních situacích: sami aktivně vyhledají pomoc nebo někdo nahlásil ohrožení dítěte.
Pokud dochází k rozvodu nebo rozchodu, rodiče se musejí dohodnout na svěření dětí do péče, styku s dětmi a výživném. Sociální pracovník OSPODu funguje jako tzv. kolizní opatrovník dítěte a snaží se s rodiči ke vzájemné dohodě dospět, případně zastupuje dítě při jednání u soudu, pokud k němu dojde.
OSPOD poskytuje rodině podporu také při výchovných potížích, se kterými si rodiče již sami nejsou schopni poradit. V neposlední řadě se s OSPODem setkávají zájemci o náhradní rodinnou péči - osvojení či pěstounství.
OSPOD je ze zákona povinen jednat, pokud obdrží podnět (oznámení) od školy, lékaře, policie, soudů nebo i od jiného člena rodiny či souseda. Mezi typické důvody patří zanedbávání péče, kdy dítě zjevně nemá zajištěné základní potřeby - je hladové, špinavé, nemá přiměřené oblečení, chybí mu lékařská péče, zanedbává vzdělávání - vyhýbá se školní docházce.
Pokud má dítě výchovné problémy s kriminální tendencí (požívá alkohol nebo návykové látky, je ohrožené závislostí, prostitucí, páchá trestnou nebo přestupkovou činnost, opakovaně utíká z domova atp), pracuje s rodinou specializovaný pracovník OSPODu - kurátor pro děti a mládež. Jeho činnost směřuje k prevenci a zabránění šíření sociálně patologických jevů u dětí a mládeže.
Pokud je v rodině podezření na psychické, fyzické nebo sexuální týrání dítěte či vystavení ho domácímu násilí, navrhuje OSPOD soudu řešení, které může vést až k odebrání dítěte z rodiny.
Závěrem: OSPOD není nepřítel, ale partner rodiny. Jeho cílem je ochrana práv dítěte, a ta se nejlépe realizuje prostřednictvím podpory, prevence a spolupráce s rodiči.
tags: #rodina #v #ohrozeni #dokument