Únorová agrese Ruska na Ukrajinu přinesla další hluboký otřes, který znamená zásadní změny v zajištění zdrojů pro energetiku i surovin pro průmysl, prudký růst inflace a cen pro domácnosti i podnikatele. To přináší ohrožení nejen řady lidí žijících v chudobě nebo nad hranicí chudoby, ale také podnikatelských subjektů, malých i větších firem, které jsou důležité pro hospodářský růst a zaměstnanost.
Vláda stojí před úkolem stabilizovat státní rozpočet a řešit jeho enormní deficit, zkrotit inflaci, řešit energetickou bezpečnost a nezávislost na zdrojích z Ruska, podpořit podnikatele v hrozbě krachu firem a udržet hospodářský růst i zaměstnanost a cíleně podpořit lidi i domácnosti před nebezpečím pádu do energetické chudoby s nedostatkem financí na uspokojení základních životních potřeb.
Zvyšování cen energií spolu s inflací a růstem úrokových sazeb je označováno za „dokonalou bouři“, která se valí na domácnosti a firmy. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar upozornil, že podle průzkumu svazu se 43 procentům členských firem zvedly náklady na energie o více než dvacet procent. Česká národní banka (ČNB) v týdnu znovu zvedla základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu a její aktuální hodnota - 4,5 procenta - je tak vůbec nejvyšší za posledních dvacet let.
Špicar podotkl, že primárním úkolem ČNB je hlídání inflace, tudíž její kroky nejsou překvapivé. V ekonomice to ale podle něj znamená, že to „dokonalou bouři“ ještě více komplikuje. „Nad rámec všech jiných problémů, kterým české firmy čelí, musí čelit zdražování úvěrů. Posiluje to také korunu, což znamená, že čeští exportéři budou mít brzy velký problém,“ varoval.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chce do několika týdnů předložit návrh pomoci pro firmy potýkající se s vysokým nárůstem cen energií. Rozšířit by se měla i pomoc domácnostem, kterým hrozí energetická chudoba. Jako řešení se nabízí kompenzace z plateb za emisní povolenky nebo přeplatků DPH. Ve hře jsou i překlenovací úvěry od státních finančních institucí nebo půjčky od komerčních bank se státní zárukou.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Domnívá se, že by bylo vhodné využít nárůstu cen povolenky. „Pojďme alespoň částečně těm nejohroženějším podnikům ty dramatické nárůsty cen energií tímto způsobem vykompenzovat,“ navrhl. U domácností chce Síkela posunout limity pro ohrožení energetickou chudobou. Jednou z cest by mohly být speciální tarify. Pomoc má být podle něj co nejvíce adresná, a nikoli plošná.
Část poslanců vládní koalice proto volá po sektorové dani, která by více zdanila banky, energetické společnosti či další subjekty, které na krizi vydělávají. Proti sektorové dani se tvrdě staví opozice. Pokud podle Jaroslava Faltýnka dojde k vyššímu zdanění bank, mobilních operátorů nebo dalších odvětví, tak firmy zdraží služby pro konečné spotřebitele. „A není navíc ani jasné, že by na tom profitoval stát. „Ty společnosti se budou snažit optimalizovat, to je v celku zřejmé. Celé je to takové absurdní.
Zavedení sektorové daně může podle něj ospravedlnit nestandardně vysoká ziskovost určitého oboru podnikání, která je zapříčiněna nedokonalou konkurencí v oboru, vysokou mírou regulace a tím pádem nízkou možností vstupu konkurence do oboru nebo jinou mimořádnou okolností - dnes například vysokým růstem prodejních cen energií při zachování původních výrobních nákladů.
Finanční výkazy samy o sobě neříkají, zda je firma zdravá, nebo jen „zatím funguje“. Poměrové ukazatele jsou stavebním kamenem bankrotních a bonitních modelů (Altman, IN05). Rentabilita má mezi ostatními skupinami poměrových ukazatelů výsadní postavení. Mikroekonomická teorie říká, že hlavním motivem firmy vstupu do odvětví je zisk a hlavním cílem pak maximalizace zisku.
Ukazatelé rentability vypovídají o tom, jak efektivně dokáže podnik zhodnotit vložený kapitál. Rentabilita vyjadřuje schopnost vloženého kapitálu přinášet kladný zisk. Ukazatel rentability aktiv (celkového vloženého kapitálu) je považován za klíčové měřítko rentability. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání a vyjadřuje tak celkovou efektivnost podniku, jeho hrubou produkční sílu.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Rentabilita aktiv (ROA) je finanční poměr, který udává, jak zisková je společnost v poměru k jejím celkovým aktivům. Vyšší hodnota znamená, že společnost je efektivnější a produktivnější při řízení své rozvahy, aby generovala zisk. ROA vyšší než 5 % je obecně považováno za dobré. Přes 20 % je vynikající.
Tento ukazatel měří efektivnost, s níž podnik využívá kapitál vlastníků, tzn. Zejména pro akcionáře je rentabilita vlastního kapitálu obzvláště klíčovým ukazatelem. Extrémně vysoká ROE však může být také výsledkem malého vlastního kapitálu ve srovnání s cash flow z provozní činnosti, což naznačuje riziko.
Rentabilita tržeb (Return on Sales, také známý jako Operating Profit Margin), je finanční ukazatel, který měří ziskovost firmy z jejích tržeb. Ukazatel je klíčový pro posuzování provozní výkonnosti a efektivity společnosti, protože ukazuje, jakou část tržeb firma přeměňuje na provozní zisk. Vyšší hodnota může naznačovat lepší řízení nákladů a silnější konkurenční postavení. ROS je užitečný pro sledování změn v ziskovosti v průběhu času, což pomáhá identifikovat trendy v provozní výkonnosti a oblasti pro zlepšení.
Tento ukazatel poskytuje údaj, jak efektivně jsme do svého byznysu investovali (ať už z vlastních či cizích zdrojů) z dlouhodobého hlediska. Udává, jakou výši EBIT nebo zisku podnik dosáhl z 1 koruny investované akcionáři a věřiteli. Vyšší ROCE naznačuje, že firma efektivně využívá svůj kapitál a generuje vysoké zisky.
Rentabilita nákladů (ROC) je finanční ukazatel, který měří, jak efektivně firma využívá své celkové náklady k vytváření zisku. Vyšší hodnota ukazatele znamená lepší kontrolu nad náklady a vyšší ziskovost. Tento ukazatel pomáhá firmám identifikovat oblasti, kde mohou snížit náklady nebo zvýšit efektivitu, aby zlepšily svou celkovou ziskovost.
Čtěte také: Pracovní rizika
Čisté ziskové rozpětí (Net Profit Margin) je finanční ukazatel, který měří, jaká část zisku zůstane firmě z jejích tržeb po odečtení všech nákladů, včetně provozních nákladů, úroků, daní a dalších výdajů. Vyšší hodnoty ukazatele znamenají lepší kontrolu nad celkovými náklady a silnou schopnost generovat čistý zisk.
Nákladovost tržeb, také známá jako Cost-to-Revenue Ratio nebo Cost of Sales Ratio, je ukazatel rentability, který měří podíl nákladů na dosažení tržeb. Nižší hodnota ukazatele Nákladovost tržeb ukazuje, že firma efektivně řídí své náklady na prodané zboží ve vztahu k tržbám.
Rentabilita provozního výsledku hospodaření (Return on Operating Income, někdy také označovaná jako Operating Margin nebo Operating Profit Margin) je finanční ukazatel, který měří efektivitu a ziskovost provozní činnosti firmy. Vyšší rentabilita provozního VH znamená, že firma efektivně řídí své provozní náklady a je schopna generovat vyšší zisky ze svých tržeb.
Likvidita vyjadřuje schopnost jakékoli složky majetku firmy přeměnit se v peněžní hotovost. Hlavní smysl tohoto měření je v tom, aby podnik hradil krátkodobé závazky z těch složek aktiv, které jsou k tomu určeny a ne např. Likvidita tedy vyjadřuje míru obtížnosti přeměny majetku do hotovostní formy. Je obecnou charakteristikou majetku.
Podle ČSÚ rostl hrubý domácí produkt v české ekonomice ve třetím čtvrtletí o 2,8 %, což je nejvyšší tempo za poslední tři roky. Tahounem tohoto růstu je spotřeba domácností, která ve druhém čtvrtletí letošního roku dokonce překonala 3,5 %. Zatímco polská ekonomika mezi roky 2019-2024 vzrostla o 14 %, česká o 2,6 %. Šetření mezi průmyslovými podniky i firmami z odvětví služeb navíc naznačuje, že největší bariérou jejich růstu je poptávka.
Česká ekonomika je v evropském srovnání v jedné oblasti zcela výjimečná. Za poslední dekádu zde došlo k výraznému nárůstu pracovní síly, zatímco ve většině sousedních zemí populace a pracovní síla klesá kvůli migraci a demografickým důvodům (nízká porodnost, stárnutí obyvatelstva). České firmy také v uplynulých letech nepřistoupily k výraznému propouštění, i když poptávková situace mnohdy nebyla dobrá. Byly si totiž vědomy obtížného náboru a vyškolování nových pracovníků, a často se tak rozhodly poptávkově slabší období přestát bez propouštění.
Kromě toho, že firmy nepropouštěly, si navíc snažily udržet své zaměstnance i díky atraktivnímu růstu mezd, který se v posledních letech drží nad 6 %. Uvedené důvody nám naznačují, že pozorovaný silný růst ekonomiky je zdravým procesem a zatím nevede k dalšímu navyšování inflačních tlaků. Nadále sledujeme rizikové oblasti, jakými jsou zmíněný rychlý růst mezd, setrvalý růst cen služeb a dynamický vývoj cen rezidenčních nemovitostí.
Koučka a psychiatrička Jana Peclová se zabývá syndromem vyhoření. V Německu experti odhadují počet postižených "burnoutem" neboli syndromem vyhoření na 9 milionů lidí. V České republice přesná čísla neexistují. Zvládala práci sice úspěšně, ale s vysokým vypětím a častými přesčasy. Nedokázala odmítat nové úkoly. Jednoho dne přišla do práce, sedla před počítač a rozplakala se. Zhroutila se. "Rozhodla se zkusit psychoterapii a po šesti měsících se do práce vrátila, ale už ne na vedoucí místo.
tags: #ohrožení #firmy #vysokým #růstem