Rortyho Filosofie a Zrcadlo Přírody: Analýza

Richard Rorty patří k nejkontroverznějším postavám filosofie 20. století a nezřídka čelí závažným útokům i z vlastních řad. Proto je důležité se ptát, jakou roli má jeho myšlení v životě západní kultury.

V tomto kontextu se nabízí otázka, zda můžeme Rortyho považovat za skeptika. Abychom vůbec mohli uvažovat o Rortym jako o skeptikovi, musíme pochopit, co skepticismus vlastně znamená. Richard Rorty skeptikem není.

Skepticismus má různé podoby a projevuje se v mnoha oblastech lidského poznání. Zaměřme se na epistemologický skepticismus, který zpochybňuje možnost dosáhnout jistoty v poznání. Základem epistemologického skepticismu je přesvědčení, že naše poznání a přesvědčení neodpovídají skutečnosti tak, jak ve skutečnosti jsou, je přinejmenším krajně problematické. Skepticismus zpochybňuje, zda vůbec můžeme poznat realitu, skutečnost atd.

Rorty sice zpochybňuje tradiční epistemologické teorie, ale jeho motivace se liší od motivace skeptiků. On sám vyjadřuje značné pochybnosti o tom, zda vycházejí ze stejného motivu. Odmítá představu, že existuje nějaká objektivní realita sama o sobě, neinfikována dílčí lidskou perspektivou. Cílem filosofie by nemělo být odhalení této reality, ale spíše praktická orientace ve světě.

Podle Rortyho naše jazykové systémy nevypovídají o přírodě samotné. Mluvíme my. Proto se ptá, jak může být jazyk relevantní pro stav věcí mimo ně samotné? Jak bychom se postavit mimo vlastní jazyk - do pozice tzv. "objektivního pozorovatele"?

Čtěte také: Živá příroda a filosofie

Rorty tvrdí, že naše výroky jsou buď pravdivá, nebo nepravdivá, ale nic nereprezentují. Neříkají nám, jak věci ve skutečnosti jsou, a to alespoň ve dvojím smyslu. Za prvé, i kdyby existovala nějaká objektivní realita, tak, jak ve skutečnosti jsou, nebudeme schopni poznat nikdy. Za druhé, i kdybychom ji poznat mohli, takové poznání by nám nebylo k ničemu.

Rortyho postoj není skeptický, protože nezpochybňuje smysluplnost praktické orientace ve světě. Naopak, zdůrazňuje, že veškeré naše poznání slouží tomuto účelu. Není to ovšem tvrzení skeptické. Rorty souhlasí s tím, že naše poznání nemusí odhalovat skutečnou povahu věcí. Úkolem epistemologie je ovšem vystoupit za jazyk k věcem. Rorty naopak tvrdí, že tato snaha je principiálně nemožná.

Tvrdí Rorty, že všechny dosavadní epistemologické teorie jsou neplatné? Říká, že jsou bezpředmětné. A to je veliký rozdíl. Rortyho přístup lze nazvat anti-reprezentacionalismem, jinými slovy anti-epistemologií. Je anti-epistemologie zároveň skepticismem? Pokud bychom tyto dva filosofické postoje ztotožnit, dopustíme se kategorického omylu. Rorty nepopírá, že můžeme něco poznat. Jen tvrdí, že poznání má jiný charakter, než jak jsme o něm doposud uvažovali.

Pro lepší pochopení Rortyho pozice je užitečné porovnat jeho myšlení s dalšími filosofickými směry.

• Pozitivismus: Rorty odmítá pozitivistickou představu, že věda se blíží k pravdě krůček po krůčku a že "vědecké poznání" je něco nad zmatkem a neopakovatelností dějin lidstva.
• Konvencionalismus: Rorty sdílí s konvencionalisty názor, že některé vědecké teorie přijímáme nikoli na základě experimentálních testů, ale proto, že nám více vyhovují.
• Falzifikacionismus: Rorty nesouhlasí s Popperem, že vyvrácení vědecké hypotézy je v zásadě stejně jasné jako vyvrácení tvrzení "Všechny vrány jsou černé" pozorováním bílé vrány.

Rortyho filosofie představuje významný posun v myšlení o poznání a jazyku. Jeho kritika tradiční epistemologie a důraz na pragmatické aspekty lidského poznání otevírají nové cesty pro filosofické bádání.

Čtěte také: Environmentální etika

Přehled klíčových myšlenek

Čtěte také: Environmentální Filosofie: Podrobný Přehled

tags: #rorty #filosofie #zrcadlo #prirody #analyza

Oblíbené příspěvky:

• Koncerty a filmová hudba Jana P. Muchowa
• Glazury a životní prostředí
• Více o světelném znečištění
• Recenze Dead Rising
• Recenze Dead Rising