Světelné znečištění, Hodina Země a nová norma ČSN

Světelné znečištění, případně světelný smog, je globální fenomén, který se objevil v posledních několika desetiletích. Obecně označuje všechny negativní jevy, které s sebou přináší umělé osvětlení. Představuje nepřímé působení zdrojů umělého světla díky odrazům a rozptylu světla v atmosféře.

Dopady světelného znečištění

Mezi hlavní projevy patří pronikání světla do příbytků, oslnění a osvětlení míst, kde to není žádoucí - vyskytují se tam například rostliny a živočichové. Parky trpící tímto neduhem se pomalu stávají mrtvými místy, noční biodiverzita je v ohrožení. Rostlinné i živočišné druhy ubývají a vymírají. Dalším z negativních dopadů světelného znečištění je závojový jas oblohy, který znesnadňuje astronomická pozorování.

Nejde však jen o riziko ekologické, ale také bezpečnostní a zdravotní. Neblaze působí nejen na přírodu a ekosystémy, ale také na lidské zdraví. U člověka narušuje jeho vnitřní biologické hodiny, takzvaný cirkadiánní rytmus, a tím negativně ovlivňuje kvalitu spánku. Projevuje se únavou, snížením pozornosti i výkonnosti. Světlo lamp láká můry a ostatní hmyz.

Nová norma ČSN 36 0459

Cílem semináře, který uspořádala Komise pro životní prostředí AV ČR, bylo představit novou normu Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení (ČSN 36 0459) a diskutovat její potenciál pro prevenci vzniku rušivého světla a snižování jeho dopadů na živou přírodu a zdraví člověka. Setkání se uskutečnilo 11. dubna 2023 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Dokument stanovuje požadavky na omezení nežádoucích účinků trvalého venkovního elektrického osvětlení v těchto oblastech: venkovní pracoviště a sportoviště, pozemní komunikace, reklamní a architektonické osvětlení. Pro ostatní venkovní osvětlení, jako jsou například stavby pro bydlení a rekreaci, je norma doporučující.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Samotnou normu představil její autor Petr Žák z ČVUT v Praze. Zdůraznil, že jde o víceoborovou problematiku, jež souvisí nejen s ochranou životního prostředí, ale i s dalšími oblastmi a veřejnými zájmy. Tvůrci normy uplatnili při stanovení limitů územně diferencovaný přístup. Zónování cílí na ochranu cenných částí nezastavěného území s ohledem na charakter krajiny a sídelní strukturu České republiky. Přínosem nové normy je tedy stanovení nepřekročitelného limitu jasové (fotopické) intenzity venkovního osvětlení v jednotlivých zónách.

Diskuse odborníků a doporučení

Odborníci debatovali především nad otázkou, zda vzhledem k závažnosti problematiky vytváří norma dostatečný základ pro právně závaznou regulaci venkovního osvětlení v České republice. Diskuze odborníků poukázala na některé slabiny nové normy. Podle jejich názoru by se limity měly zpřísnit. Některé druhy ptáků v noci migrují nebo loví.

Na základě vyjádření zúčastněných odborníků a následné diskuze se Komise pro životní prostředí AV ČR domnívá, že by se limity stanovené normou měly přezkoumat a případně zpřísnit. Mimo jiné doporučuje, aby řešení specifických požadavků jednotlivých aplikačních oblastí, jako jsou například reklama, architektura a sportoviště, bylo oddělené tak, jak tomu bylo v první verzi návrhu normy. Komise ocenila novou normu jako první krok k optimalizaci venkovního osvětlení. Následovat by však měly i další kroky pro vytvoření funkčního rámce ochrany nočního prostředí, zejména revize stávajícího znění normy.

Hodina Země a osobní příspěvek

Nadměrná spotřeba energií je jedním z důležitých témat při snižování emisí skleníkových plynů a tím i příspěvku ke změně klimatu. Akce Hodina Země, která každoročně upozorňuje na postupující změnu klimatu, se letos koná v sobotu 27. března od 20.30 h. Průměrná roční uhlíková stopa lidí v České republice je 12 tun CO2, z toho téměř polovina (zhruba 5 tun) ovlivňuje osobní spotřeba, včetně především bydlení, dopravy nebo jídla. Proto je klíčové nezapomínat na to, že naše každodenní rozhodnutí mají vliv na klima.

Šetřit energiemi, ať jde o teplo nebo elektřinu, má vždy smysl, stejně jako omezování nadměrného osvětlení, jak doma tak i ve městech a obcích. Energie, která se díky omezení světel ušetří, nemá ale pozitivní dopad jen na změnu klimatu. Nadměrné nebo neefektivní osvětlení škodí našemu zdraví i přírodě. Ať už jde například o známé památky, průmyslové provozy nebo domácnosti. Hodina Země navíc upozorňuje na to, že změna klimatu není nic vzdáleného, ale že ji ovlivňuje každý z nás při nákupech, například lokálních potravin nebo při rozhodnutí spořit energie nebo využívat dešťovou vodu.

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Covidová pandemie posledního roku, spojená mj. s omezením vycházení ve večerních hodinách, ještě více na problém světelného znečištění a zbytečného nočního osvětlení poukázala. Česká města se i během nouzového stavu topí ve světlech obchodních center nebo reklamních ploch. Světelné znečistění je jedním z prioritních témat Ministerstva životního prostředí.

Výzvy a iniciativy

Výzva: Pomozte neplýtvat aneb nesvítí se někde zbytečně? Pro koho svítíme v noci během zákazu vycházení? Kolik nás to stojí? Asi každého tyhle otázky napadly.

Inspirací pro vyhlášení výzvy Nesvítí se někde zbytečně? byly kromě právě skončeného Mezinárodního týdne tmavé oblohy také úkazy na obloze posledních týdnů - superúplněk, mnoho jasných nocí a pohledů na jarní souhvězdí nebo třeba včerejší konjunkce planety Venuše s měsíčním srpkem viditelné vždy lépe z míst s malým světelným znečištěním.

Aktivity a projekty zaměřené na světelné znečištění

• EU-RE-STAR: Hvězdárna a planetárium Brno zahájila ve spolupráci s řadou středoevropských planetárií realizaci velkého multimediálního projektu EU-RE-STAR (zkr. Scientists warn: Enlightenment but not redundant lights!), díky kterému vznikne první pořad pro digitální planetária o světelném znečištění na světě.
• Veřejné slyšení v Senátu: 14. září 2020 proběhlo v Senátu Parlamentu České republiky 21. veřejné slyšení na téma "Světlo - dobrý sluha, zlý pán".
• Studentský dokument „Hledání ztracené tmy“: V roce 2018 se skupina mladých studentů ze SPŠPT Panská rozhodla oslovit širokou veřejnost o získání podpory na vznik dokumentárního filmu „Hledání ztracené tmy“.

Řešení světelného znečištění

V současnosti je velmi obtížné nalézt dobrý příklad venkovního osvětlení, naopak drtivá většina je těch špatných nebo nedostatečných, které nevyhovují buďto směrovostí nebo používají bílé světlo s příliš velkým podílem modré složky světla, případně svítí příliš silně, oslňují nebo svítí do obytných domů. Vyšší bezpečnost přitom neznamená vyšší osvětlenost. Řešením je používání osvětlení se správným směrováním, vhodnou intenzitou a správnou tzv. náhradní teplotou chromatičnosti, event. jeho regulace v průběhu noci.

Tmavá obloha v České republice

Pokud se dlouhodobě zajímáte o problematiku světelného znečištění, nebude pro vás novinkou, že v České republice již nenajdeme přírodně tmavou oblohu. Co je ovšem ještě víc alarmující, že o mnoho lépe na tom nejsou ani oblasti tmavé oblohy. S náznaky pěkně tmavé oblohy s výraznou Mléčnou dráhou se zde ještě setkáme, ale teprve pokud navštívíme lokality s oblohou téměř dokonale tmavou nebo úplně přírodní, zjistíme, že obloha nad Českem je tristní a ani na Šumavě či v Novohradských horách to není žádná výhra.

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

tags: #svetelne #znecisteni #hodina #zeme

Oblíbené příspěvky:

• Nejkrásnější příroda u Prahy
• Ekologické aspekty práškového lakování
• Větrná energie: Harvardská studie
• Právní rámec ekologických událostí
• Krásná památka na školu v přírodě