Rostlinná výroba podle klimatických pásů

Cílem projektu je poskytnout žákům možnost získat nové informace o rozmanitosti podmínek na Zemi s ohledem na podnebné pásy. Žákům je umožněno vyhledávat a zpracovávat informace z různých zdrojů (encyklopedie, webové stránky, články z různých časopisů), objevovat a zjišťovat propojenost prvků živé a neživé přírody a nacházet souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka. Ve své činnosti žáci 5. ročníku navazují a rozšiřují si poznatky o podmínkách života na Zemi.

Žák si uvědomuje, jak se rostliny a zvířata přizpůsobují klimatickým podmínkám v různých podnebných pásech. V této souvislosti si žák rovněž uvědomuje vztah člověka k přírodě v různých částech světa, získává přehled o typických přírodních katastrofách a jejich následcích. Rozmanité podmínky na Zemi v souvislostech podnebných pásů je velmi rozsáhlé a žákům 5. ročníku vzdálené téma.

Vzhledem k této okolnosti jsme ve třídě rozdělili danou problematiku do několika oblastí. V tomto příspěvku nabízím celý projekt zpracovaný do vyučovacích hodin, ale praktičtější je, pokud probíhá např. v blocích nebo například jako projektový den (možnost vytvářet heterogenní skupiny složené z žáků 4. a 5.

Vliv podnebí na rostliny a zvířata

Výuka probíhá ve třídě, pracujeme ve skupinách (jejich sestavování je pod vedením učitele, skupina má předem rozdělené role - vyhledávač, zapisovatel, sběrač...). Cílem této hodiny je zjistit, jak a proč ovlivňuje podnebí život rostlin a zvířat a zda má také vliv na potravní řetězec.

Další výhodou takového zadání je, že žáci si mají možnost kdykoliv připomenout cíl své práce i svoji osobní roli. Pro toto téma byla třída rozdělena do 4 skupin. Skupiny postupně prezentují výsledky (doporučení - prezentuje zapisovatel) své činnosti, ostatní spolužáci nejen poslouchají, ale zároveň zapisují do pracovních listů. Závěr hodiny tvoří hodnocení: skupiny se vyjadřují ke své práci, k přijímání rolí a zodpovědnosti za splnění cílů.

Čtěte také: Áron: Průvodce pro zahrádkáře

Podnebné pásy a jejich charakteristika

Pokud byla práce skupin v minulé hodině efektivní, ponecháme stejné složení. Cílem následující činnosti je získat co nejvíce informací o daném podnebném pásu, uvědomovat si, jak podnebí ovlivňuje život rostlin, zvířat i lidí, případně jaké přírodní katastrofy se v dané oblasti vyskytují. Každá skupina bude pracovat na jednom podnebném pásu, každý člen bude z dostupných zdrojů (projekce skupinové práce z minulé hodiny, PL, učebnice, encyklopedie - minimálně jedna do každé skupiny) vybírat a poté zapisovat ke svému zvolenému okruhu charakteristické znaky a rysy (výběr okruhů ponechám na samotných žácích).

Skupiny ke zjišťování informací používají své učebnice, ale také encyklopedie (vhodné je mít k dispozici více zdrojů - třídní knihovna), ale postačí nám minimálně jedna encyklopedie do každé skupiny. Každá skupina dostává k dispozici jeden flipový papír a barevné fixy. Na ten zaznamenává každý žák své získané poznatky formou myšlenkové mapy (viz ukázka). Tuto činnost můžeme žákům zpestřit i tím, že připravíme jednoduché obrysy různých živočichů, rostlin a lidí jako samostatné obrázky na jednu lavici.

Každá skupina vytváří jednu společnou myšlenkovou mapu, která umožní žákům vidět a vnímat různé jevy podnebných pásů ve vzájemných souvislostech. Ve druhé části hodiny opět každá skupina prezentuje ostatním svoji myšlenkovou mapu. Členové ostatních skupin mají příležitost klást otázky, prezentující skupina odpovídá. Po prezentaci všech map vytvoříme galerii podnebných pásů.

Vliv lidské činnosti a ochrana životního prostředí

Tato hodina probíhá ve speciální učebně - u nás v Infocentru, kde máme k dispozici další encyklopedie i počítače s připojením na Internet. Je potřeba mít připravené různé novinové nebo odborné články s tematikou životního prostředí a zejména její ochranou (nebo alespoň části článků). Doporučuji články se zaměřením na tropické deštné pralesy, globální oteplování, přírodní katastrofy - sopečná činnost, znečišťování moří a oceánů apod.

Žáci si vyberou jeden článek, individuálně pracují s textem, vyhledávají klíčová slova (např. sopka, tanker, znečištění, hladomor) - zapisují si je na papír a určují, ke kterému podnebnému pásu se článek vztahuje. Cílem této činnosti je, aby si žáci uvědomili, jak je důležité životní prostředí alespoň zachovat na takové úrovni, na jaké se nachází nyní. Na závěr hodiny opět skupiny prezentují výsledky své práce.

Čtěte také: Jak pěstovat olivovník

Koření a podnebné pásy

Požádala jsem své žáky, aby přinesli na tuto hodinu všechna koření, která mají doma k dispozici. Pracovali jsme opět ve skupinách - metoda skupinové práce vyhovuje žákům i mně samotné. Původně jsem si myslela, že skupina zpracuje jeden list herbáře, ale žáky tato činnost „chytla" tak, že každý chtěl vyrábět svůj. Koření, které žáci přiřadili ke „svým" podnebným pásům, rovněž nalepili do myšlenkových map podnebných pásů.

Zdravá kuchyně a podnebné pásy

Organizace hodiny předpokládá mít předem připravené recepty s využitím koření a jednotlivé ingredience. Vzhledem k časovým možnostem doporučuji zaměřit se na zdravou studenou kuchyni - ovocné či zeleninové saláty. Skupiny podle receptů připravují svá jídla. Není potřeba vyhledávat složité receptury, stačí velmi jednoduché, s použitím různého koření.

Ekologické zemědělství a klimatické změny

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Zásadní roli v adaptaci bude hrát obnova krajiny, efektivní hospodaření s vodou, šlechtění odolnějších odrůd i využití moderních technologií.

"Zemědělské systémy byly po generace přizpůsobeny specifickému klimatu - a teď se to klima mění," řekl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Naopak v horských a podhorských regionech se mohou částečně zlepšovat, avšak půdní podmínky nemusí být vždy natolik ideální. Přesun pěstování do výše položených oblastí se týká například kukuřice, sladovnického ječmene nebo vinné révy. "Zemědělství má obrovskou schopnost adaptace, pokud mu k tomu vytvoříme podmínky," míní Roubík.

V některých oblastech nás v porovnání s minulostí trápí několikaletý nedostatek vody, jinde jsou časté přívalové deště. Vyskytují se také nové nemoci a škůdci, přicházející k nám z jižnějších oblastí nebo z jiného konce světa. Teploty jsou v létě často mnoho dnů za sebou prakticky nesnesitelné a překračují jakékoliv dlouhodobé průměry. I střední a severní země zažívají horka jako nikdy předtím.

Čtěte také: Ozdobte zahradu popínavkami

Velký problém představují emise skleníkových plynů. Pokud bychom jejich vypouštění celosvětově zastavili třeba i dnes, jejich nepříznivý vliv bude přetrvávat další desetiletí. Negativní je i úbytek přirozených nepřátel hmyzu, ať už ptáků, netopýrů, žab, nebo mloků, dokonce úbytek hmyzu jako takového. Dlouhotrvající sucha vedou k oslabení, až odumírání dospělých stromů.

I když v malém, i my můžeme v zahradě „bojovat“ s klimatickými změnami, například tím, že dáme prostor kvetoucím keřům, louce, a pokud to podmínky dovolí, i velkým stromům. Kompostováním vrátíme půdě to, co jsme jí v podobě úrody vzali. Omezme na minimum štěrkové a betonové plochy, které akumulují teplo, „vykašleme“ se na dokonalý trávník vyžadující zbytečně hodně investic, jako jsou voda, energie, herbicidy, hnojiva a naše práce.

Vlivem sucha, větru, ale i přívalových dešťů je ohrožena úrodnost půdy. Co můžeme udělat ve své zahradě:

• Půdu udržujeme v dobrém stavu, aby zůstala zachována její struktura a byla schopná přijímat srážky.
• Pravidelně ji obohacujeme kompostem či jiným organickým hnojením.
• Neponecháváme ji „odkrytou“, využíváme mulč a půdopokryvné rostliny, které dokážou významným způsobem bránit erozi.

Plodiny podle podnebných pásů

Plodiny podle podnebných pásů:

• arktický - nic
• mírný - obilniny, olejniny, okopaniny, ovoce, zelenina, luštěniny, v. réva
• subtropický - teplomilné rostliny, citrusy, v. réva, olivy, fíky
• tropický - kaučukovník, kakaovník, palmy, čajovník, banánovník, batáty, c. třtina

Rostlinná výroba:

• Obilniny: pšenice, kukuřice, rýže, ječmen, žito, oves
• Olejniny: slunečnice, sója, olivy, palma kokosová, palma olejná, podzemnice olejná
• Okopaniny: brambory

Každé civilizaci platí civilizovaní nemalou daň. Musíme pracovat, bydlet a jíst. Každý rozumný člověk ví, že civilizace musí uspořádat kompromis mezi zástavbou, zemědělskými plochami a přírodou, kterou nám většinou představují hospodářsky využívané lesní porosty, vodní plochy nebo jiné přirozené útvary.

Způsob dotační podpory rostlinné výroby vytváří v současné době přímou podporu pěstování tržních plodin v podmínkách maximální intenzity rostlinné výroby. To neznamená nic jiného, než opět maximální využití látek chemické ochrany, výživy rostlin a nasazení mechanizace ve velkých blocích plodin. Dotační program greeningu neboli ozelenění sice vytváří možnost získat dotační za úpravu krajiny na úkor souvislých ploch tržních plodin. Má ale podstatnou chybu.

Po ošetření obilnin přípravkem Huricane mohou zůstávat po sklizni v půdě a slámě rezidua přípravku. K urychlení odbourávání těchto reziduí je třeba slámu rozřezat a co nejdříve po sklizni zapravit. Postřik se smí provádět jen za bezvětří či mírného vánku, vždy ve směru od zaměstnanců/osob provádějících postřik.

Způsob dotační podpory rostlinné výroby vytváří v současné době přímou podporu pěstování tržních plodin v podmínkách maximální intenzity rostlinné výroby. To neznamená nic jiného, než opět maximální využití látek chemické ochrany, výživy rostlin a nasazení mechanizace ve velkých blocích plodin.

Za přestupek lze uložit pokutu do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. Každý soudný člověk se vztahem k přírodě, vybavený funkční šedou mozkovou kůrou a zrakem je schopen úvahy, že pro srnčí zvěř v polních honitbách začíná doba nouze sklizní a podmítkou polí po obilovině.

Stále vídáme do lesa hromady narušených krmiv nestandardního či prošlého pečiva, hnijící siláže, výlisků jablek, nehodnotného podílu obilovin po čištění osiv. Příjem sena srnčí zvěří (typickými okusovači) je leckdy komplikovaný návykem a individuální záležitostí místních podmínek. Rozmístění krmelců v těsné blízkosti porostu řepky ještě neznamená spolehlivý příjem doplňkového krmiva.

Tabulka: Plodiny podle podnebných pásů

tags: #rostlina #vyroba #podle #klimatickych #pasu

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace kovů v ČR
• Aktuality z Lhotky u Mšena
• Nakládání s odpady v ČR - novinky
• Změny klimatu a městské prostředí
• Rozptylová studie