Rostliny našich přírodních zahrad

Chystáte se na založení čistě přírodní zahrady, kde nehodláte využívat chemická hnojiva ani pesticidy na zdolávání plevelů? Zahrady, kde budou růst krásné květiny společně se zdravou zeleninou i chutným ovocem a kde se bude líbit ptákům i užitečnému hmyzu?

Rostliny na vaší zahradě by měly odpovídat podmínkám zahrady. Nesnažte se vysazovat stromy a květiny, které jste obdivovali na dovolené v jižních zemích, ale zvolte ty, které v divoké formě rostou v okolní přírodě.

Historicky nejstarším stylem je přírodní zahrada. Vznik je kladen ke konci 19. století v Anglii, i když základy lze spatřovat již o století dříve. Jednalo se o celé krajinářské celky, které využívaly některé prvky krajinné struktury (lesy, louky, jezera). Území bylo navrhnuto tak, aby připomínalo divokou přírodu.

V současnosti se na přírodní zahradu pohlíží nejen jako na formu prezentující se přírodně navenek, ale důležitá je i funkčnost v přírodním duchu, zejména podpora užitečných živočichů a planých rostlin, tak jak je popsáno výše v základní charakteristice.

Výsadba a péče o rostliny

Během října máte ještě čas vysadit do své nově založené zahrady stromy i keře, ale také trvalky, bez kterých se žádná zahrada neobejde. V říjnu můžete vysazovat stromy, keře i trvalky a nejlepší odrůdy získáte nákupem v místních zahradnictvích.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Vždy se bude u vás lépe dařit stromu, který od maličké sazenice vyrostl v místních podmínkách, než stromu, který do hobbymarketu přicestoval z dalekých pěstíren s jiným klimatem.

Přímo mezi květinami pro okrasu pak klidně pěstujte rostliny, které využijete v kuchyni, tedy zeleninu a bylinky. Není nic krásnějšího než záhony, kde se propojuje krása s užitkem. Rostliny se také dokážou vzájemně chránit před škůdci i podporovat v růstu.

Tak například afrikán umí odehnat hlístice, mšice i molice a pročistí půdu, cibule bude chránit růže proti černé skvrnitosti. A měsíček zahradní, ten by nikdy ve správné přírodní zahradě neměl chybět. Působí proti mšicím i proti padlí, jeho kořeny vylepšují půdu a může dobře posloužit i jako zelené hnojivo.

Místo likvidace plevelů jedovatým postřikem, zvolte důkladné rytí, okopávání a ruční vybírání i těch nejmenších kousků plevele. Každá zahrada by měla mít i svá nepříliš udržovaná zákoutí, kde se bude moct zabydlet ježek nebo se v klidu vyvíjet hmyz.

Potřebujete teď na podzim vyhrabat listí z trávníku? Můžete ho tam i nechat, ale klidně ho i shrabejte na hromadu a odneste do kouta zahrady. Na listí naházejte i ořezané větve stromů a keřů, aby hromadu nerozfoukal vítr, a hlavně pak místo ponechte celou zimu v klidu.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin

Správná přírodní zahrada se neobejde bez vody. Rybníček nebo jezírko by bylo ideální, ale postačí i šikovně umístěné pítko, a to nejen v létě. I během podzimu a nadcházející zimy mohou drobní savci, hmyz i ptáci trpět žízní. U jezírek vybudujte pozvolné břehy.

Vzhledem k tomu, že jste se rozhodli pro založení přírodní zahrady bez chemie, potřebujete pořádný kompost. Vybudujte jednoduchou dřevěnou ohradu, do které budete po celý rok uklízet posečenou trávu, listí i plevel, ovšem pouze bez dozrálých semen. Můžete sem odhazovat nadrobno nastříhané větve i některé zbytky z kuchyně.

Význam planých rostlin

Plané květiny přináší do našich zahrad důležitou druhovou rozmanitost. Pro živočišné obyvatele zahrady představují nepostradatelný zdroj potravy. Mnoho našich zahrad je osázeno cizokrajnými rostlinami. Původní hmyz, např. včely samotářky nebo citliví motýli pak hladoví u zdánlivě prostřeného stolu a v důsledku toho i ptáci, ještěrky a žáby, kteří se hmyzem živí.

Důvody spočívají ve výběru rostlin, často se používají rostliny s plnými květy nebo dokonce sterilní šlechtěné formy, které hmyzu neposkytují žádnou potravu. Pokud chcete pomoci motýlům a dalším obyvatelům zahrady, sáhněte při výběru rostlin po planých formách, které lze zakoupit v dobrém speciálním obchodě. Vhodnou alternativu představují šlechtěné formy s neplnými květy, které jsou pro hmyz rovněž atraktivní. Nejvhodnější je ovšem ponechat v zahradě místečko spontánně se objevivším rostlinám.

Violka, popenec, smetanka atd. potěší náš zrak stejně jako šlechtěné květiny. Kopřiva je nepostradatelnou potravní rostlinou hned pro více našich motýlích druhů, resp. pro jejich housenky, například pro babočku paví oko a babočku kopřivovou.

Čtěte také: O ekosystému kolem nás

Mimochodem, právě plané trvalky jsou zvláště vhodné pro výsadbu, která je málo náročná na péči. Plané rostliny jsou totiž přirozeným porostem dané krajiny. Dlouhý čas se přizpůsobovaly podmínkám svého stanoviště. To přináší výhody pro zahradníky, kteří použijí rostliny vhodné pro konkrétní místo.

Principy přírodní zahrady

Přírodní zahrady začaly být zakládány v minulém století jako reakce na průmyslovou devastaci krajiny. Zatímco permakultura klade důraz na udržitelnost a užitkovost, přírodní zahrada je samostatným ekosystém s minimem zásahů bez požadavků na produkci. Oba přístupy jsou si velmi blízké a vyžadují trpělivé pozorování, respektování místních ekologických principů, pěstování původních druhů a podporu co největší rozmanitosti.

Hospodaření v souladu s přírodou může vést k získání plakety Přírodní zahrada.

1. Ačkoliv je rašelina přírodní materiál, v přírodních zahradách ji nepoužíváme. Rašeliniště je neobnovitelný přírodní zdroj, který je domovem řady chráněných rostlin a živočichů. Místo borůvek tak raději sáhneme třeba po zimolezu nebo po muchovníku.
2. Pesticidy narušují přirozenou rovnováhu. Téměř každý škůdce má svého predátora, který se objeví chvíli po nežádoucích návštěvnících. Pokud ale sáhneme po chemii, tak spolu se škůdci hubíme i naše pomocníky a tím podporujeme přemnožení škůdců.
3. Umělá hnojiva narušují mykorhizní vazby v půdě mezi houbami, mikroogranismy a rostlinami. Jakmile se tyto symbiotické vazby poruší použitím umělých hnojiv, houby a mikroorganismy umírají. Rostliny, které využívají uměle dodaná hnojiva totiž lépe rostou, ale nespolupracují s půdními mikroorganismy a ty hynou. Téměř mrtvá hlína je pak hutná, nevsakuje vodu a ztrácí úrodnost, která se později nedá zvednout už ani umělými hnojivy.

Ekologické zahradničení

S pojmy ekozahrada, biozahrada, přírodní zahrada se lze v poslední době poměrně často setkat. Jmenované pojmy mají společnou myšlenku v propojení potřeb člověka, rostlin a živočichů vyskytujících se na zahradě. Jinými slovy nechápou zahradu jen jako místo pro vypěstování co největší úrody případně jako rekreační prostor, ale berou zahradu především jako prostor, kde se přirozeně vyskytují nejrůznější divocí živočichové a plané rostliny.

Přírodní zahradník (stejně jako biozahradník nebo ekozahradník) se s nimi nesnaží za každou cenu bojovat, ale snaží se naopak jejich přítomnosti využít ve svůj prospěch a prospěch své úrody. Tento postup ovšem není nic mystického nebo magického a také nejde o žádný nový vynalez, ale jen o znovuobjevení již objeveného. V různých publikacích často zmiňovaný obdiv ke znalostem našich prababiček a pradědů v oblasti pěstování má jistě své opodstatnění. Onen um našich prapředků přitom nebylo nic jiného, než po generace předávané poznatky vypozorované z přírody.

Mezi organismy navzájem a mezi nimi a prostředím existují tzv. ekologické vztahy. Ve zkratce řečeno, jeden organismus je potravou dalšího a ten zase dalšího, určitá rostlina může potlačovat růst některé jiné a naopak pomáhat v růstu úplně jinému druhu, některá rostlina neporoste v písčité půdě, jiný druh zase poroste jen tam apod.

Poznání a uvědomění si těchto vztahů je jedním z nejdůležitějších principů zmíněných zahradnických přístupů. Zahrady v souladu s přírodou jsou různorodé území s pestrou skladbou rostlin, které užitečným živočichům poskytuje dostatek míst k úkrytu přes den a přezimování.

Zásadní je i péče o půdu a doplňování organické hmoty do ní. Právě obsah organické hmoty v půdě určuje zdraví půdy a její úrodnost a má také mimo jiné vliv na schopnost zachycovat vodu a vázat živiny. Organickou hmotou jsou nejrůznější zbytky rostlin (například zelené hnojení), kompost (v něm se uplatní zbytky z kuchyně) či hnůj z hospodářských zvířat.

Pojem biozahrada (biologická zahrada) souvisí s rozvojem organického zemědělství v první polovině 20. století. Nosnou myšlenkou byla péče o zdraví půdy a plodin bez užití umělých hnojiv a postřiků. Poslední pojem ekozahrada (ekologická zahrada) je spíše uměle vytvořené novotvar, kdy předpona eko- značí snahu o soulad s životním prostředím. V konečném důsledku je jedno, jestli se pěstitel rozhodne být přírodním zahradníkem, biozahradníkem nebo ekozahradníkem.

Mnoho pěstitelů se na zde popisované styly dívá s velkou nedůvěrou, což je určitě dáno mediálním povykem okolo slov s předponou eko- a bio- .Při přednáškách o přírodním zahradničení také častou slýchám obavu zahrádkářů, že když přistoupí na principy přírodního zahradničení, stane se z jejich pozemku nevzhledná džungle plná plevele, kde neporoste nic k užitku.

Proto bych doporučil jako velmi inspirativní rakouský projekt Natur im Garten (příroda v zahradě), který funguje již mnoho let a je podporován i zemskou vládou Dolního Rakouska. V rámci projektu byla vytvořena síť mnoha ukázkových veřejně přístupných zahrad a parků, které dodržují pravidla přírodního zahradničení - nepoužívají umělá hnojiva, postřiky a rašelinu, přítomnost důležitých prvků pro přírodní zahradu (živý listnatý plot, suchá zídka apod.).

Kdokoliv se zahradou pak může při splnění uvedených podmínek získat plaketu a může svoji zahradu jednou za čas zpřístupnit návštěvníkům. Tento projekt probíhá v současnosti i u nás; seznam našich ukázkových zahrad najdete na ekomapě ekologického institutu Veronica.

Moderní trendy v zahradničení

Moderní zahrada dnes musí zvládnout mnohem víc než jen dobře vypadat. Stále častější sucha a výkyvy počasí nutí zahrádkáře hledat chytrá řešení, která spojí krásu, úrodu i udržitelnost. Správná kombinace odolných rostlin, bobulovin a bylinek dokáže vytvořit zahradu, která je produktivní, šetří vodu a zároveň nevyžaduje složitou údržbu.

Druhy, které jsou schopny snášet nedostatek vody a vysoké teploty, jsou nezbytné pro budování moderní zahrady ve chvílích stále častějších výkyvů počasí. Tyto druhy umožňují snížit spotřebu vody i čas věnovaný údržbě.

Některé z rostlin, které se hodí do moderní zahrady:

• Levandule (Lavandula) - aromatická, atraktivní pro opylovače, minimální nároky na zálivku
• Rozmarýn (Rosmarinus officinalis) - stálezelený keř využitelný i v kuchyni
• Šalvěj (Salvia) - trvalka s léčivými i kulinářskými využitími
• Sukulenty a kaktusy - vysoce tolerantní k suchu a vysokým teplotám
• Trvalky s hlubokým kořenovým systémem - například rudbekie či třapatka, které dobře přečkávají i dlouhé sucho

Zahrádkáři i drobní pěstitelé se stále častěji snaží vypěstovat vlastní úrodu a mít tak pod kontrolou kvalitu potravin, které konzumují. S tím roste také obliba bobulovin, především černého rybízu. Moderní odrůdy jsou navíc šlechtěné tak, aby měly sladší chuť a byly odolnější vůči běžným chorobám.

Bobuloviny mají několik významných předností:

• obsahují vysoké množství vitamínu C, antioxidantů a důležitých minerálů
• lze je využít k přímé konzumaci i ke zpracování na marmelády, džemy, šťávy nebo dezerty
• poskytují spolehlivou úrodu i v méně příznivých letech
• hodí se i do menších zahrad nebo městských prostor, kde není tolik místa pro pěstování.

Jedlé trvalky, například rebarbora nebo některé druhy jahodníků, umožňují dlouhodobou sklizeň a minimální zásahy do půdy.

Moderní zahrady se stále více přiklánějí k přírodnímu způsobu pěstování, který omezuje nebo zcela vylučuje používání chemických přípravků. Cílem je vytvořit vyvážené prostředí, kde rostliny prospívají přirozenou cestou a zahrada funguje jako živý ekosystém.

Ekologicky vedená zahrada obvykle zahrnuje několik důležitých principů:

• podporu biodiverzity, například výsadbou rostlin pro opylovače, stromů nebo instalací hmyzích hotelů
• využívání vlastního kompostu a mulče pro zlepšení kvality půdy
• zachytávání a efektivní využívání dešťové vody k zalévání
• promyšlené střídání plodin a zakládání záhonů tak, aby se omezovalo šíření chorob a škůdců.

Chytré vychytávky pro zahradu

Poslední roky dávají zahradám docela zabrat. Jednou dlouhé sucho, pak zase prudké deště. Není divu, že spousta zahrádkářů hledá způsoby, jak vodou šetřit a přitom mít záhony pořád v kondici.

Hodně se dnes používají třeba tyto vychytávky:

• chytré zavlažování - systém se senzorem, který pozná, kdy je půda suchá, a pustí vodu jen tehdy, když je opravdu potřeba
• sudy na dešťovku s pomalým odtokem - voda se z nich postupně vsakuje do půdy, takže záhon nevyschne během pár hodinek
• kapková závlaha - voda jde přímo ke kořenům rostlin, takže se zbytečně neplýtvá

Podle odborníků z Mendelovy univerzity se díky těmto systémům dá spotřeba vody snížit klidně až o 40 %, a přitom úroda zůstane stejná.

Technologie pronikly už i na zahrady. Dnes existuje spousta mobilních aplikací, které dokážou pěstitelům docela pomoct.

• ukážou, jak je na tom půda s vlhkostí
• pomůžou poznat škůdce nebo chorobu podle fotky
• připomenou, kdy je čas na výsadbu, sklizeň nebo údržbu

Dřív byla zahrada hlavně o pěstování. sauny, ohniště, venkovní grily nebo altány. Díky nim se dá posedět venku i když už není zrovna léto.

Studie ukazují, že pobyt venku a práce na zahradě pomáhá lidem zpomalit, vyčistit si hlavu a být víc v kontaktu s přírodou.

Inspirace pro vlastní zahradu

Zajímavou a hlavně praktickou kombinací je spojení bobulovin s aromatickými bylinkami. Třeba levandule, rozmarýn nebo šalvěj si skvěle rozumí s rybízem či malinami.

Má to hned několik výhod. Bylinky krásně voní, přitahují včely a další opylovače a zároveň pomáhají udržet na zahradě přirozenou rovnováhu. Navíc dobře snášejí sucho, takže záhon vydrží déle bez zálivky. Výsledkem je zdravější zahrada a stabilní úroda, aniž by člověk musel sahat po chemii.

Pokud jste dlouho nesázeli nové keře, možná vás překvapí, jak se šlechtění posunulo. Moderní odrůdy rybízu, malin nebo angreštu mají několik příjemných bonusů:

• bývají sladší, takže se dají jíst rovnou ze zahrady
• lépe odolávají plísním i škůdcům
• rostou kompaktněji, takže se vejdou i do menší zahrady nebo větších nádob

Právě vyšší odolnost je velká výhoda - rostliny potřebují méně postřiků a sklizeň bývá spolehlivější.

Čím dál víc zahrádkářů dnes přemýšlí i nad tím, jak udělat zahradu přirozenější a udržitelnější. Často stačí pár jednoduchých změn:

• používat přírodní nebo recyklované materiály - třeba dřevo, staré cihly nebo mulčo
• mezit beton a dlažbu a nechat víc prostoru pro zeleň
• kompostovat a podporovat život v zahradě

Taková zahrada pak není jen místem, kde něco vypěstujete. Stává se i malým útočištěm pro ptáky, motýly, ježky nebo užitečný hmyz.

Zahrady plné vlastního ovoce a odolných rostlin jsou dnes jednou z odpovědí na proměnlivé počasí i rostoucí zájem o zdravější životní styl. Odpovědí jsou Přírodní zahrady.

Vytvořte si ráj na zemi

• pěstujte spolu rostliny, které si prospívají a vytvářejí užitečné vazby
• doporučené kombinace existují pro jednoletou zeleninu, podsadby ovocných stromů, ale i kombinace jedlých trvalek s dalšími rostlinami
• společné pěstování vám pomůže lépe využít prostor, přilákat opylovače, odpudit škůdce, nalákat škůdce (na rostlinu, která bude fungovat jako past). Jedny rostliny poskytnou druhým stín, pomůžou jim k lepšímu růstu…

Pozor: Existují i kombinace, které vyloženě nefungují. - slepice se vrací do českých a moravských zahrad, není to náročné zvíře a domácím vajíčkům se ani ta bio nevyrovnají

pohlídejte si, abyste měli ve své oblasti povolen chov slepic, tzv. 0️⃣ Napozorujte si svůj pozemek, stávající zahradu tak, abyste měli představu, jak se místo chová v průběhu roku. Pozorujte světlo, stín, možnosti vody v místě, pokud můžete, udělejte si rozbor půdy. 1️⃣ Připravte si podklady pro nákres plánu místa. Stáhněte si plán svého pozemku v měřítku z webu katastrálního úřadu. Web i dnes umožňuje export podkladů ve formátu pdf, se kterým se dá dále pracovat 2️⃣ Nakreslete si svou zahradu v měřítku, se kterým budete dále pracovat. Obecně doporučuji měřitkio 1:100, kdy jeden centimetr na plánu odpovídá jednomu metru ve skutečnosti. Pro větší zahrady a práci na rozumném papíru budete možná muset použít měřítko 1:200 3️⃣ Rozmyslete si, co všechno na zahradě chcete mít. V příloze najdete dotazník - checklist, který používám v první komunikaci se svými klienty. 4️⃣ Vybrané prvky a jejich velikost si namalujte v měřítku vašeho plánu a vystřihněte. 💡 Tip: Nejjednodušší pro začátek je mít tužkou nakreslený plán pozemku s domem, zakreslené stávající stromy, keře a prvky a do nich vsazovat další - nové. 5️⃣ A teď už umisťujete, přesunujete a přemýšlíte v prostoru. V této fázi uvažujete v úrovni větších prvků, záhonoviště, trvalkové záhony, posezení, kurník, úly pro včely, stromy, živý plot a další. 💡 Tip: V této fázi se vám bude hodit znalost logiky zón, abyste si některé prvky neumístili v zahradě neprakticky.

tags: #rostliny #našich #přírodních #zahrad

Oblíbené příspěvky:

• Metody fyzikálního zneškodňování odpadu
• Využití metalurgických strusek
• Proces dusíkového cyklu
• Základní škola Zlonice - aktivity
• Jak efektivně přeorganizovat aktivity