Rovnováha Biodiverzity v Přírodě: Co to je a Proč je Důležitá?


04.12.2025

Biodiverzita označuje rozmanitost živých organismů v přírodě. Biodiverzitu neboli biologickou diverzitu můžeme jednoduše označit jako přírodní rozmanitost (různorodost). Ta může označovat rozmanitost na úrovni genů až po úroveň ekosystémů.

Podle World Wildlife Fund (WWF) představuje biodiverzita všechny různé druhy života, které najdete v jedné oblasti - rozmanitost živočichů, rostlin, hub a dokonce i mikroorganismů, jako jsou bakterie, které tvoří náš přírodní svět. Všechny tyto druhy a organismy spolupracují v ekosystémech jako ve složité síti, aby udržovaly rovnováhu a podporovaly život.

Je základním předpokladem pro fungování jednotlivých ekosystémů (např. les, louku nebo třeba korálový útes), v nichž má své nezastupitelné místo každý živočich i rostlina, kteří tvoří jeden propojený celek. Zastoupení jednotlivých forem života se v rámci ekosystémů přirozeně proměňuje, biodiverzitu však ohrožuje především lidská činnost. Jakmile dojde k narušení této rovnováhy, ekosystém se může zhroutit.

Proč je Biodiverzita Důležitá?

Biodiverzita podporuje vše, co v přírodě potřebujeme k přežití: potravu, čistou vodu, léky a přístřeší. Snižování biodiverzity zapříčiní úbytek přírodního bohatství, fungující ekosystémy jsou navíc velmi důležité pro celé lidstvo. Rostliny, živočichové, opylovači - jeden bez druhého se neobejdou a my lidé se neobejdeme bez nich.

Pestřejší ekosystém je stabilnější a odolnější vůči vnějším vlivům, změnám či přemnožení škůdců. Napadne-li takový kůrovec smíšený les, nezahubí všechny stromy. V čistě smrkovém lese určeném pro produkci dřeva tento brouk napáchá obrovské škody a celý les může zaniknout. Zjednodušeně řečeno, význam biodiverzity spočívá především v zachování přírodní rovnováhy a proto je potřeba ji podporovat. Čím je přírodní ekosystém druhově pestřejší, tím je stabilnější.

Čtěte také: Co je biologická rovnováha vodního ekosystému?

Biodiverzita je neviditelnou oporou našeho života, a přesto ji často bereme jako samozřejmost. Jaký vliv má její úbytek na stabilitu ekosystémů a co vše může být ohroženo?

Hrozby pro Biodiverzitu

Protože však lidé vyvíjejí na planetu stále větší tlak a využívají a spotřebovávají více zdrojů než kdykoli předtím, hrozí, že narušíme rovnováhu ekosystémů a ztratíme biologickou rozmanitost. Zpráva WWF v roce 2024 zjistila, že od roku 1970 poklesly celosvětové populace savců, ryb, ptáků, plazů a obojživelníků v průměru o 73 %.

Vymizí-li například jeden živočišný druh, jiný se přemnoží a nahradí jej. Podobně je tomu u rostlin; kvůli zemědělské produkci a dřevařskému průmyslu se vysazuje jeden druh plodiny/stromu na určité ploše půdy (tzv. monokultury), čímž je rozmanitost narušena.

Zemědělství a biodiverzita nejsou dvě oddělené sféry - naopak, vzájemně se ovlivňují v křehké rovnováze. S každým dalším hektarem intenzivně obdělávané půdy mizí z krajiny pestrý život, který přitom zemědělství samo potřebuje.

Ochrana Biodiverzity

Už od druhé poloviny 20. století vznikají mezinárodní dohody zaměřené na ochranu přírody, skutečný posun v chápání závažnosti úbytku biodiverzity však přichází až v posledních letech. Biodiverzita je dnes stále častěji vnímána jako klíčový prvek ovlivňující stabilitu ekosystémů i budoucnost lidské společnosti. Reakcí na tuto hrozbu je rostoucí zájem a aktivita v oblasti její ochrany na mezinárodní úrovni.

Čtěte také: Ekologická stabilita v krajině

Ochrana ohrožených druhů vyžaduje komplexní přístup.

  • Ochrana a obnova přírodních biotopů: Podporovat projekty na obnovu přírodních habitatů je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak pomoci ohroženým druhům.
  • Zákony a regulace: Vytváření a dodržování přísnějších ochranných zákonů na národní a evropské úrovni je klíčové pro ochranu druhů.
  • Vzdělávání a osvěta: Zvýšení povědomí o ohrožených druzích a biodiverzitě v širší veřejnosti je nezbytné.

Ochrana biodiverzity je nejen odpovědností vlád, ale i nás jako jednotlivců.

Co když klíčem k obnově přírody nejsou technologie, ale návrat k přirozeným procesům? V bývalém vojenském prostoru u Milovic ukazují divocí koně, zubři a pratuři, že dokážou víc než jen spásat trávu - pomáhají zvyšovat druhovou rozmanitost i vázat uhlík v půdě. Výsledky jsou překvapivé a nabízejí inspiraci i pro řešení klimatických výzev. Firmy dnes využívají AI nejen ke snižování emisí, ale i k ochraně biodiverzity a efektivnějšímu řízení zdrojů.

Jak Podporovat Biodiverzitu v Zahradě

Biodiverzita je klíčem ke zdravému ekosystému nejen ve volné přírodě, ale i na našich zahradách. Podpora užitečných živočichů přispívá k přirozené regulaci škůdců, opylování rostlin a celkové harmonii prostředí.

Základem je vyhnout se vysazování přírodních monokultur. Louky a zahrady je vhodné sekat šetrnějším, tzv. mozaikovým způsobem, tedy po částech. Na zahradě bychom měli vysazovat různé druhy rostlin tak, aby měli její zvířecí obyvatelé (hmyzí opylovači i ptáci) potravu během celého roku, možnost úkrytu i rozmnožování.

Čtěte také: Atmosférická dynamická rovnováha

Jakými prostředky lze udržovat vysokou rozmanitost lokalit, si naznačíme na příkladu louky. Louku je třeba kosit, aby měly šanci i pomaleji rostoucí druhy rostlin. Kvůli hmyzu je zase dobré kosit louku jen po částech (tzv. mozaikovitě), abychom zachovali dostatečné množství potravy. Pokud možno ji nehnojíme, abychom neposkytli výhodu jen určitým rostlinám. Podobným způsobem se můžeme pokusit podpořit druhovou rozmanitost na vlastní zahradě. Minimálně tím, že se pokusíme zajistit „ubytování a stravu“ co největšímu počtu živočišných druhů. Z tohoto důvodu je žádoucí, abychom měli na zahradě takových druhů rostlin co nejvíce. Většina z nich může být velmi užitečná nejen pro živočichy, ale i pro nás. Důležité je, aby měli zejména opylovači a ptáci (ale i další různé skupiny živočichů) co jíst během celého roku. Pestrá škála rostlin je skutečným základem druhově bohaté zahrady. Pokud chcete svoji zahradu opravdu oživit, nebojte se vybírat z našich původních druhů, mají nám co nabídnout.

Chcete podpořit život také ve svojí zahradě?

Tipy pro podporu biodiverzity v zahradě:

  1. Hmyzí hotely: Každá “komnata” v hotelu může sloužit jinému typu hmyzu. Například včely samotářky upřednostňují úzké trubičky, zatímco brouci nebo pavouci si rádi najdou úkryt ve větších prasklinách nebo mezerách. Někdy hmyzí hotely fungují i jako “přechodné stanice” pro migraci hmyzu, což znamená, že i v těchto malých úkrytech mohou být důležitými zastávkami na cestě přes krajinu!
  2. Ptačí budky a krmítka: Pravidelné krmení a bezpečné úkryty jim pomohou přežít chladné měsíce a na jaře podpoří jejich hnízdění. V zimě nabídněte semínka slunečnice, ořechy, nesolené sádlo nebo lojové koule bez plastových sítěk. V létě se soustřeďte na rostliny produkující bobule, jako je jeřáb, bez černý nebo hloh. Vyhýbejte se chemicky ošetřeným semenům nebo sušenému pečivu, které může ptákům uškodit. Přidejte do zahrady různorodé typy budek a krmítek - Různé druhy ptáků mají odlišné nároky na hnízdění i potravu. Pokud chcete přilákat širší spektrum opeřených návštěvníků, zkuste kombinovat klasické budky s různými velikostmi vletových otvorů - menší pro sýkory, větší pro špačky nebo rehky.
  3. Luční květiny: Pěstování lučních květin podporuje množství užitečného hmyzu, který se stará o opylování a biodiverzitu. Nepoužívejte chemické postřiky proti plevelům - mohly by ohrozit nejen květiny, ale i hmyz, který na nich závisí. Chcete-li, aby zahrada lákala motýly a včely po celou sezónu, zvolte směs lučních květin, které kvetou postupně od jara do podzimu. Skvělou volbou jsou jarní prvosenky a sedmikrásky, letní vlčí máky, chrpy či třapatky a podzimní zlatobýl nebo hvězdnice.
  4. Vodní plochy: Rybníčky, fontány nebo malé jezírko lákají nejen ptáky k osvěžení, ale také žáby, vážky a další užitečné živočichy. Vyhýbejte se chemickým přípravkům, které mohou narušit rovnováhu ekosystému, jako jsou například pesticidy, algicidy nebo prostředky proti řasám. Místo toho můžete využít produkty, které přirozeně podporují biologickou rovnováhu ve vodě. Speciální biostimulanty navíc podporují zdravý vývoj vodních rostlin a přirozenou filtraci vody. Přidejte mělké zóny a vodní rostliny - Aby se váš rybníček stal skutečným útočištěm pro žáby, vážky a další vodní živočichy, vytvořte mělké zóny s pozvolným přechodem do hlubší vody. Tyto prostory umožní obojživelníkům bezpečný vstup a výstup z vody a zároveň poskytnou ideální prostředí pro vývoj pulců. Vodní rostliny, jako jsou lekníny, stolístky nebo orobinec, pomohou udržet vodu čistou, poskytují úkryt a podporují biodiverzitu.
  5. Úkryty pro ježky a malé savce: Místo chemických granulí proti slimákům použijte ekologické alternativy na bázi fosforečnanu železitého, který neškodí ostatním živočichům. Pokud bojujete s housenkami, zvolte přírodní přípravky s bakterií Bacillus thuringiensis, která účinně likviduje housenky, aniž by škodila užitečnému hmyzu, ptákům nebo savcům. Nechte v zahradě volné průchody pro ježky - aby se ježci mohli volně pohybovat mezi zahradami a hledat potravu, nechte v plotě malé otvory nebo vytvořte nízké průchody (alespoň 13 × 13 cm).
  6. Květiny bohaté na nektar pro motýly: Levandule je oblíbená u baboček a otakárků, budleja (motýlí keř) kvete celé léto a přitahuje mnoho druhů motýlů. Třapatky a echinacey jsou skvělým zdrojem potravy nejen pro motýly, ale i pro včely. Vyhněte se syntetickým hnojivům, která mohou znehodnotit půdu i vodu v okolí. Místo nich zvolte ekologická hnojiva, která díky mikroorganismům a mykorhizním houbám zlepšují dostupnost živin, posilují odolnost rostlin a podporují zdravou půdní mikroflóru. Přírodní složky, jako jsou extrakty z kompostů, rašeliny a mořských řas, přispívají k úrodnosti a udržitelnému pěstování. Vytvořte slunné a závětrné místo pro motýly - Motýli milují teplo a klidná zákoutí, proto umístěte květiny i krmítka na slunné místo chráněné před větrem.

Podpora biodiverzity na zahradě přináší nejen krásnější a živější prostředí, ale i lepší úrodu a méně škůdců. Stačí pár jednoduchých kroků - hmyzí hotely, ptačí budky, květinová louka, jezírko nebo motýlí krmítka - a vaše zahrada se stane útočištěm pro mnoho užitečných živočichů.

Biodiverzita v České Republice

V České republice se vyskytuje více než 2 700 druhů cévnatých rostlin, 2 400 druhů nižších rostlin, 50 000 druhů bezobratlých a asi 390 druhů obratlovců. Ze savců po Evropě naposledy v 17. století chodil pratur a v 18. století běhala pišťucha středozemní - podobná třeba dnešním zajícům.

Mezi ohrožené druhy v ČR patří například rys ostrovid, orlovec říční, čáp černý nebo některé druhy netopýrů. Rys ostrovid, který se v minulosti ve střední Evropě vyskytoval běžně, dnes patří mezi nejvíce ohrožené šelmy. Dalším příkladem je orlovec říční, pták, který je závislý na kvalitních říčních ekosystémech.

Ještě donedávna u nás žil drop velký, s váhou 20 kg nejtěžší letec v evropské ptačí říši. Pravda, nebylo jich u nás mnoho a žili pouze na jižní Moravě, v současné době už tu ale nemáme ani jednoho. Zato necelých dvacet kilometrů od jejich původního moravského hnízdiště se dropům neobyčejně daří, a sice za státní hranicí: v Rakousku.

Spolu s ornitology (jak českými, tak rakouskými) budeme pátrat, proč se od nás tento majestátní a přísně chráněný pták odstěhoval. Odpovědi nacházíme především v hospodaření. Způsob, jakým u nás obděláváme pole, je devastující nejen pro tohoto ptáka. Emigrace dropa je tak příběhem nejen o něm, ale o celé naší krajině a našem přístupu k ní. Pokud jej změníme, může se drop vrátit.

Inovace pro Biodiverzitu v Zemědělství

Udržitelná cesta k zachování přírodní rovnováhy - tímto se dají definovat dva pojmy současně, které se skloňují na evropské, ale i na národní úrovni, jedná se o strategické oblasti BIOEKONOMIKA a BIODIVERZITA.

  • Bioekonomika - představuje komplexní pohled a hledání nových cest k efektivnějšímu využívání biomasy.
  • Biodiverzita - reprezentuje jeden z hlavních cílů stabilizace ekosystémů a zároveň hledá možnosti zpomalování redukce biodiverzity a snaží se získávat nové vstupy pro biodiverzitu, které jsou důležité pro zachování a obnovy druhové rozmanitosti.

V tomto příspěvku představujeme již praktický dopad implementace těchto strategických oblastí, které tvoří jednu z významných částí Národní RIS3 strategie - DS 08 „Zelené technologie, bioekonomika a udržitelné potravinové zdroje“, do programů podpory. Právě proces implementace umožnil realizaci vzniku představovaných inovací v podobě moderních odrůd v aplikovaném zemědělském výzkumu.

Jedná se o tři nové moderní odrůdy, kde při jejich výzkumu a vývoji byly aplikovány biotechnologické a šlechtitelské postupy. Sléz pižmový, svazenka zvonkovitá a světlice barvířská jsou příklady rostlin, které nacházejí uplatnění nejen v pícninářství a krajinářství, ale i v rámci cirkulární ekonomiky a SMART zemědělství. Jejich využití umožňuje efektivní hospodaření s přírodními zdroji, zvyšuje estetickou i ekologickou hodnotu krajiny, přispívá k obnově půdy, podporuje zvýšení diverzity porostů a ekosystémů, využívá jejich biomasy v pedologii či přispívá ke stabilizaci agroekosystémů.

Příklady inovativních odrůd:

  • Sléz pižmový (Malva moschata) - odrůda Rokyt: Vytrvalá rostlina, která se vyskytuje na světlých, teplomilných stanovištích, loukách a pastvinách. V roce 2023 byla uznána první registrovaná odrůda slézu pižmového v České republice i v Evropě. Má významné využití v pícninářských a krajinářských směsích, které zvyšují biodiverzitu a zlepšují zdravotní stav zvířat díky biologicky aktivním látkám.
  • Svazenka zvonkovitá - odrůda Elizabeta: Svazenka zvonkovitá je jednoletá rostlina s rychlým růstem, která má velmi krátkou vegetační dobu (+- 60 dní). Je nenáročná na půdu a suché podmínky, což ji činí ideální pro pěstování ve vyšších polohách. Kvete od června do října, což prodlužuje období potravy pro opylovače.
  • Světlice barvířská - odrůda ARA: Světlice barvířská, podobná bodláku, je výborně přizpůsobena suchým podmínkám a představuje ideální meziplodinu v sušších oblastech. Její olej lisovaný za studena se využívá pro lidskou výživu a je bohatý na kyselinu linolovou. Rostlina je také vynikajícím zdrojem nektaru pro včelaře, zejména v pozdním létě.

tags: #rovnovaha #biodiverzity #v #prirode #co #to

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]