Biodiverzita označuje rozmanitost živých organismů v přírodě. Biodiverzitu neboli biologickou diverzitu můžeme jednoduše označit jako přírodní rozmanitost (různorodost). Ta může označovat rozmanitost na úrovni genů až po úroveň ekosystémů.
Podle World Wildlife Fund (WWF) představuje biodiverzita všechny různé druhy života, které najdete v jedné oblasti - rozmanitost živočichů, rostlin, hub a dokonce i mikroorganismů, jako jsou bakterie, které tvoří náš přírodní svět. Všechny tyto druhy a organismy spolupracují v ekosystémech jako ve složité síti, aby udržovaly rovnováhu a podporovaly život.
Je základním předpokladem pro fungování jednotlivých ekosystémů (např. les, louku nebo třeba korálový útes), v nichž má své nezastupitelné místo každý živočich i rostlina, kteří tvoří jeden propojený celek. Zastoupení jednotlivých forem života se v rámci ekosystémů přirozeně proměňuje, biodiverzitu však ohrožuje především lidská činnost. Jakmile dojde k narušení této rovnováhy, ekosystém se může zhroutit.
Biodiverzita podporuje vše, co v přírodě potřebujeme k přežití: potravu, čistou vodu, léky a přístřeší. Snižování biodiverzity zapříčiní úbytek přírodního bohatství, fungující ekosystémy jsou navíc velmi důležité pro celé lidstvo. Rostliny, živočichové, opylovači - jeden bez druhého se neobejdou a my lidé se neobejdeme bez nich.
Pestřejší ekosystém je stabilnější a odolnější vůči vnějším vlivům, změnám či přemnožení škůdců. Napadne-li takový kůrovec smíšený les, nezahubí všechny stromy. V čistě smrkovém lese určeném pro produkci dřeva tento brouk napáchá obrovské škody a celý les může zaniknout. Zjednodušeně řečeno, význam biodiverzity spočívá především v zachování přírodní rovnováhy a proto je potřeba ji podporovat. Čím je přírodní ekosystém druhově pestřejší, tím je stabilnější.
Čtěte také: Co je biologická rovnováha vodního ekosystému?
Biodiverzita je neviditelnou oporou našeho života, a přesto ji často bereme jako samozřejmost. Jaký vliv má její úbytek na stabilitu ekosystémů a co vše může být ohroženo?
Protože však lidé vyvíjejí na planetu stále větší tlak a využívají a spotřebovávají více zdrojů než kdykoli předtím, hrozí, že narušíme rovnováhu ekosystémů a ztratíme biologickou rozmanitost. Zpráva WWF v roce 2024 zjistila, že od roku 1970 poklesly celosvětové populace savců, ryb, ptáků, plazů a obojživelníků v průměru o 73 %.
Vymizí-li například jeden živočišný druh, jiný se přemnoží a nahradí jej. Podobně je tomu u rostlin; kvůli zemědělské produkci a dřevařskému průmyslu se vysazuje jeden druh plodiny/stromu na určité ploše půdy (tzv. monokultury), čímž je rozmanitost narušena.
Zemědělství a biodiverzita nejsou dvě oddělené sféry - naopak, vzájemně se ovlivňují v křehké rovnováze. S každým dalším hektarem intenzivně obdělávané půdy mizí z krajiny pestrý život, který přitom zemědělství samo potřebuje.
Už od druhé poloviny 20. století vznikají mezinárodní dohody zaměřené na ochranu přírody, skutečný posun v chápání závažnosti úbytku biodiverzity však přichází až v posledních letech. Biodiverzita je dnes stále častěji vnímána jako klíčový prvek ovlivňující stabilitu ekosystémů i budoucnost lidské společnosti. Reakcí na tuto hrozbu je rostoucí zájem a aktivita v oblasti její ochrany na mezinárodní úrovni.
Čtěte také: Ekologická stabilita v krajině
Ochrana ohrožených druhů vyžaduje komplexní přístup.
Ochrana biodiverzity je nejen odpovědností vlád, ale i nás jako jednotlivců.
Co když klíčem k obnově přírody nejsou technologie, ale návrat k přirozeným procesům? V bývalém vojenském prostoru u Milovic ukazují divocí koně, zubři a pratuři, že dokážou víc než jen spásat trávu - pomáhají zvyšovat druhovou rozmanitost i vázat uhlík v půdě. Výsledky jsou překvapivé a nabízejí inspiraci i pro řešení klimatických výzev. Firmy dnes využívají AI nejen ke snižování emisí, ale i k ochraně biodiverzity a efektivnějšímu řízení zdrojů.
Biodiverzita je klíčem ke zdravému ekosystému nejen ve volné přírodě, ale i na našich zahradách. Podpora užitečných živočichů přispívá k přirozené regulaci škůdců, opylování rostlin a celkové harmonii prostředí.
Základem je vyhnout se vysazování přírodních monokultur. Louky a zahrady je vhodné sekat šetrnějším, tzv. mozaikovým způsobem, tedy po částech. Na zahradě bychom měli vysazovat různé druhy rostlin tak, aby měli její zvířecí obyvatelé (hmyzí opylovači i ptáci) potravu během celého roku, možnost úkrytu i rozmnožování.
Čtěte také: Atmosférická dynamická rovnováha
Jakými prostředky lze udržovat vysokou rozmanitost lokalit, si naznačíme na příkladu louky. Louku je třeba kosit, aby měly šanci i pomaleji rostoucí druhy rostlin. Kvůli hmyzu je zase dobré kosit louku jen po částech (tzv. mozaikovitě), abychom zachovali dostatečné množství potravy. Pokud možno ji nehnojíme, abychom neposkytli výhodu jen určitým rostlinám. Podobným způsobem se můžeme pokusit podpořit druhovou rozmanitost na vlastní zahradě. Minimálně tím, že se pokusíme zajistit „ubytování a stravu“ co největšímu počtu živočišných druhů. Z tohoto důvodu je žádoucí, abychom měli na zahradě takových druhů rostlin co nejvíce. Většina z nich může být velmi užitečná nejen pro živočichy, ale i pro nás. Důležité je, aby měli zejména opylovači a ptáci (ale i další různé skupiny živočichů) co jíst během celého roku. Pestrá škála rostlin je skutečným základem druhově bohaté zahrady. Pokud chcete svoji zahradu opravdu oživit, nebojte se vybírat z našich původních druhů, mají nám co nabídnout.
Chcete podpořit život také ve svojí zahradě?
Podpora biodiverzity na zahradě přináší nejen krásnější a živější prostředí, ale i lepší úrodu a méně škůdců. Stačí pár jednoduchých kroků - hmyzí hotely, ptačí budky, květinová louka, jezírko nebo motýlí krmítka - a vaše zahrada se stane útočištěm pro mnoho užitečných živočichů.
V České republice se vyskytuje více než 2 700 druhů cévnatých rostlin, 2 400 druhů nižších rostlin, 50 000 druhů bezobratlých a asi 390 druhů obratlovců. Ze savců po Evropě naposledy v 17. století chodil pratur a v 18. století běhala pišťucha středozemní - podobná třeba dnešním zajícům.
Mezi ohrožené druhy v ČR patří například rys ostrovid, orlovec říční, čáp černý nebo některé druhy netopýrů. Rys ostrovid, který se v minulosti ve střední Evropě vyskytoval běžně, dnes patří mezi nejvíce ohrožené šelmy. Dalším příkladem je orlovec říční, pták, který je závislý na kvalitních říčních ekosystémech.
Ještě donedávna u nás žil drop velký, s váhou 20 kg nejtěžší letec v evropské ptačí říši. Pravda, nebylo jich u nás mnoho a žili pouze na jižní Moravě, v současné době už tu ale nemáme ani jednoho. Zato necelých dvacet kilometrů od jejich původního moravského hnízdiště se dropům neobyčejně daří, a sice za státní hranicí: v Rakousku.
Spolu s ornitology (jak českými, tak rakouskými) budeme pátrat, proč se od nás tento majestátní a přísně chráněný pták odstěhoval. Odpovědi nacházíme především v hospodaření. Způsob, jakým u nás obděláváme pole, je devastující nejen pro tohoto ptáka. Emigrace dropa je tak příběhem nejen o něm, ale o celé naší krajině a našem přístupu k ní. Pokud jej změníme, může se drop vrátit.
Udržitelná cesta k zachování přírodní rovnováhy - tímto se dají definovat dva pojmy současně, které se skloňují na evropské, ale i na národní úrovni, jedná se o strategické oblasti BIOEKONOMIKA a BIODIVERZITA.
V tomto příspěvku představujeme již praktický dopad implementace těchto strategických oblastí, které tvoří jednu z významných částí Národní RIS3 strategie - DS 08 „Zelené technologie, bioekonomika a udržitelné potravinové zdroje“, do programů podpory. Právě proces implementace umožnil realizaci vzniku představovaných inovací v podobě moderních odrůd v aplikovaném zemědělském výzkumu.
Jedná se o tři nové moderní odrůdy, kde při jejich výzkumu a vývoji byly aplikovány biotechnologické a šlechtitelské postupy. Sléz pižmový, svazenka zvonkovitá a světlice barvířská jsou příklady rostlin, které nacházejí uplatnění nejen v pícninářství a krajinářství, ale i v rámci cirkulární ekonomiky a SMART zemědělství. Jejich využití umožňuje efektivní hospodaření s přírodními zdroji, zvyšuje estetickou i ekologickou hodnotu krajiny, přispívá k obnově půdy, podporuje zvýšení diverzity porostů a ekosystémů, využívá jejich biomasy v pedologii či přispívá ke stabilizaci agroekosystémů.
tags: #rovnovaha #biodiverzity #v #prirode #co #to