Letní počasí nás láká ven do přírody. Lidé se chodí koupat, opalovat a odpočívat. Letní horko a sluneční paprsky však našemu zdraví ne vždy svědčí. Nejcitlivější skupinou jsou hlavně kojenci, malé děti, staří lidé, obézní jedinci a osoby s onemocněním srdce a oběhové soustavy.
V létě jsou teploty vzduchu obvykle vyšší něž naše teplota kůže. Díky tomu může dojít k nárůstu příjmu tepla a důsledkem toho by mohlo dojít k porušení teplotní rovnováhy. Naše tělo se pravidelně ochlazuje uvolňováním tepla do okolí, ale při vysokých teplotách je to velmi obtížné. V letních měsících navíc přijímáme teplo i slunečním zářením a tím pádem nám nepřetržitě stoupá jeho výdej.
Mdloba souvisí s dlouhodobým působením vysokých teplot (dochází k přehřátí těla) a zpravidla s delším stáním. Dochází k nedostatečnému prokrvení mozku z horka a k velkým ztrátám tekutin při pocení. Dáváme mu studené obklady nebo led, můžeme ho jemně postříkat studenou vodou (hlavně ochlazujeme hlavu!). Pomalu nahrazujeme tekutiny.
Tepelné vyčerpání je spojeno se ztrátou tekutin. Má podobné příznaky jako mdloba, ale protože se jedná o delší stav, může se ještě projevovat poruchami jednání, zmateností, podrážděností i deliriem.
Křeče z horka jsou spojené s těžkou tělesnou námahou při vysokých teplotách a s velkými ztrátami tekutin a iontů. Dochází k bolestivým svalovým záškubům nebo křečím. První pomoc i předcházení tohoto stavu je stejné jako u mdloby.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Úpal, jinak přehřátí, vzniká v dusném, v tepelném prostředí. Naše tělo přestane odvádět nadbytečné teplo. Úpal se projevuje nejdříve bolestmi a návaly krve do hlavy, hučení v uších, nevolností a pocitem tíže, závratí a žízní. Postižený je citlivý na světlo, dělá se mu tma před očima, začne ho bolet břicho, objeví se průjmy. Kůže je horká a zarudlá, zornice očí rozšířené. Teplota těla vystoupí až na 40°C.
Úžeh vzniká silným účinkem slunečních paprsků na lidské tělo. Obvykle je spojován i s úpalem. Příznaky jsou podobné jako u úpalu. Avšak nesnaží-li se člověk vyhledat pomoc a nechá i dále působit slunce, příznaky úžehu se zpravidla stupňují. Na rozdíl od úpalu se obtíže mohou ukázat až s několikahodinovým zpožděním. Postiženého okamžitě uložíme na chladné, stinné místo s podloženými nebo zvednutými končetinami. Přikládáme mu studené obklady na hlavu, na krk a na hrudník. Pomalu nahrazujeme tekutiny. Při bezvědomí stabilizujeme jeho polohu.
Pokud by UV záření, které vzniká jako součást slunečního záření, pronikalo přímo až na naši zem, byly by jeho účinky na život smrtící. Naštěstí se však při dopadu na Zem rozptyluje v ionosféře, v ozonosféře a v ostatních vrstvách atmosféry (vodní páry, aerosoly, …). Důsledkem porušení ozónové vrstvy dochází ke zvýšení jeho propustnosti a to má za následek vznik zdravotního rizika pro citlivé jedince (hlavně malé děti).
Ultrafialové záření (UV) je elektromagnetické vlnění s vlnovými délkami kratšími než viditelné světlo. Díky tomu, že UV záření neproniká do hloubky tkání, nejcitlivějším orgánem jsou tak kůže a oči (oční spojivky a rohovka, u dlouhovlnného UVA pak také oční čočka). Průnik UV záření normální kůži je jen do hloubky 0,6 mm. Dostatečná dávka UVA tak vyvolává zhnědnutí kůže, které vzniká nedlouho po ozáření, avšak trvává jen krátkou dobu. Díky ozářením UVB paprsky dochází ke zčervenání kůže a popřípadě k tvorbě zánětu až puchýřů. V oku absorbuje UV záření spojivka a částečně i rohovka. Po ozáření oka UV paprsky může dojít po 30 minutách až 24 hodinách prudkému zánětu spojivek a rohovky provázený zpravidla zánětlivou reakcí kůže očních víček a kůže obličeje.
Z pozitivních účinků UV záření lze uvést tvorbu vitamínu D a zpracování vápníku. Vitamín D se ukládá do kůže, jater, mozku a kostí.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Zvýšenou ochranu před UV zářením potřebují hlavně malé děti, protože jsou nejcitlivější skupinou. Kojence před sluncem chráníme a děti do tří let by měli být na slunci jen minimálně. Děti od tří let by měly být mazány opalovacím krémem s faktorem 15 - 30, obnova krému by měla být častá. Opalovací krémy si nanášejte půl hodiny před sluněním a obnovujete pravidelně po 1 - 2 hodinách nebo po koupání, pocení atd. Sebou na pláž by si člověk neměl zapomenout vzít krém na opalování s vhodným faktorem, brýle s filtrem (nejlépe takové, které poskytují 99 - 100% UVA a UVB ochranu), přikrývku na hlavu (nejlépe s širokou krempou - chráníte si tak oči, uši, obličej a krk) a vhodný typ ošacení.
V pondělí 9. května 2016 se odehraje nad územím České republiky téměř v celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává přibližně 13× za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Malý Merkur s úhlovým průměrem pouhých 12" bude prostřednictvím dalekohledů se speciálním filtrem či projekcí pozorovatelný před Sluncem přes 7 hodin. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut SELČ. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se nesmírně vysoko nad obzorem prakticky v pravé poledne. Zbytek raritní podívané proběhne v odpoledních a večerních hodinách a planeta v podobě černého puntíku se bude sunout před spodní polovinou kotouče naší mateřské hvězdy směrem dolů. Při úkazu bude zároveň na východ od Slunce k nalezení Měsíc ve fázi úzkého srpku necelé tři dny po novu. Na opravdu čisté obloze jej bude snadné pozorovat za bílého dne. Po západu Slunce půjde o pěkné završení pozorování - měsíční srpek za soumraku doplní i zbytek tváře Měsíce „zářícího“ popelavým svitem. Další přechod Merkuru viditelný z našeho území nastane až 11. listopadu 2019 a spatříme z něj jen první polovinu. V celém průběhu nad českým obzorem proběhne až úkaz 13. listopadu 2032.
K pozorování přechodu Merkuru přes Slunce se přistupuje s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Můžeme si Slunce buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem (i bez něj) je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento oblačnosti stále hrozí poškození zraku.
Následující tabulka níže informuje o viditelnosti úkazu nad územím České republiky pro vybraná města (řazeno podle času západu Slunce). První a druhý kontakt udávají okamžiky začátku úkazu (první kontakt - vnejší dotyk kotoučku Merkuru s diskem Slunce; druhý kontakt - vstup celého kotoučku Merkuru před Slunce; střed úkazu - největší přiblížení kotoučku Merkuru ke středu slunečního disku).
| Město | První kontakt | Druhý kontakt | Střed úkazu |
|---|---|---|---|
| Praha | 13:12 SELČ | 13:15 SELČ | 16:47 SELČ |
| Brno | 13:12 SELČ | 13:15 SELČ | 16:47 SELČ |
| Ostrava | 13:12 SELČ | 13:15 SELČ | 16:47 SELČ |
Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru uvedeného na webu Xaviera Jubiera. Na těchto stránkách stačí zadat souřadnice místa, z něhož úkaz budete pozorovat a skript automaticky vygeneruje podobné informace o průběhu úkazu na zvolené lokalitě. Kalkulátor průběhu přechodu Merkuru 9.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
tags: #rozcestník #příroda #slunce #informace