Škola v přírodě je téma, které vyvolává mnoho diskusí. Pro některé rodiče a učitele je to skvělá příležitost pro děti, jak se osamostatnit a zažít nová dobrodružství, pro jiné je to zbytečný zásah do dětského života. V tomto článku se podíváme na různé aspekty školy v přírodě a zhodnotíme její přínosy a potenciální problémy.
Školka v přírodě je pro děti velmi prospěšná:
Má to bonus, že se dokážou o sebe postarat. Samozřejmě to předpokládá hodné vedoucí a učitelky.
Zkušenost "bez maminky a tatínka mne bubák nesežere" pokládám za žádoucí. Hromadné akce se mu zalíbit nemusí, ale tohle zjištění pokládám za důležitý pro KAŽDÝ dítě.
Školu venku jsme založili s ideálem, aby děti byly co nejvíce venku, na čerstvém vzduchu, kde se v přirozeném prostředí učí nejen konkrétním znalostem, nýbrž celou škálu dovedností. Pro lepší představu porovnejte, když jste doma zavření s dětmi mezi čtyřmi stěnami a když s těmi stejnými dětmi vyrazíte do lesa.
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Ještě se nám nestalo, že by se v lese hádaly, kdo má větší strom a že u tohohle pařezu si hraji jen já sám. V lese potažmo v přírodě tyto malichernosti odpadají. Nevím, čím to je, ale mám teorii, že prostě příroda je velká sama o sobě a kromě toho, že zklidňuje, děti mají pocit, že do ní patří.
Naše děti vnímají les jako přirozené prostředí tak jako jiné děti vnímají například zahradu jako bezpečné útočiště. Naproti tomu já sama jsem se ještě před pár lety cítila v lese nesvá a plná obav.
U tety, kamarádů, prarodičů se o ně stará někdo jiný a je to o něčem úplně jiném. Ale u babičky spali ve 2 letech a rozdíl proti rodině vlastní skoro není. Oblíkají se, samy se rozhodují jak. Řeší případné problémy s dospělými. Mají toho na postarání se o sebe spoustu.
Marko, babička není ŠvP, ale je to první krok k tomu, aby si dítě zvyklo být bez rodičů a pokládalo to za přirozenou věc. Když tříleté dítě tráví týden s babičkou, nepřijde mu na týdnu na ŠvP nic tak hroznýho jako dítěti, který NIKDY nebylo bez rodičů.
Monty, ale děti se přirozeně osamostaťnují i bez švp. Naše děti švp nezažily a stejně jsou čím dál víc s vrstevníky, o víkendu je pomalu nevidíme, div, že se vůbec přijdou najíst. Mně spíš přijde ta školková švp taková umělá, protože v tomhle věku je přirozené být s rodiči. A k tomu osamostatnění tak jako tak dospějí přirozeným tempem.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
Tím, že dítě tráví čas mimo domov bez rodičů se osamostatňuje. Je jedno, kde to je. Třeba někdo nemá babičku nebo tetičku, tak se ŠvP hodí.
Pro spoustu dětí to není, stýská se jim, jsou v nepohodě.
Loro, já mám kamarádku, která poslala syna na mořského koníka na 3 týdny. A ten kluk z toho má fakt trauma a už nikdy pak nechtěl na žádnou vícedenní akci jet. A to do té doby neměl žádný problém, na týden z domu i byl. Jenže ty 3 týdny mu nějak nesedly, asi tam byly i problémy s vedoucím. A přes tu dálku nešlo nic dělat.
Jde o to, aby mělo skutečnou svobodu "nechtít". aby na to dítě rodič nekoukal jako na to, co se nechce osamostatňovat, je to mamánek a kdoví, jak dlouho mi nezůstane na krku.
Podle teorie o prospěšnosti brzkého osamostatnění je to v souladu, ne?
Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě
Dítě do určitého věku nechtělo nikde přespávat beze mě. Nenutila jsem ho, přišlo to jednoho dne samo, jak roste. Věřím, že nutit ho, by nepřineslo nic dobrého.
Iniciativa Učíme se venku, za kterou stojí vzdělávací centrum Tereza a dalších více než dvacet spolupracujících a podporujících organizací, vstoupila do dalšího roku. Především učitelům na základních, ale i středních a mateřských školách chce přinášet více praktických tipů, inspirace i zkušeností odjinud, které jim pomohou překonávat počáteční bariéry při rozšiřování podílu venkovní výuky při běžném vyučování.
Projekt Učíme se venku získal v loňském roce i hlavní odbornou cenu Eduína za inovace ve vzdělávání. Začátkem roku vydalo Ministerstvo životního prostředí publikaci Tajemství školy za školou. Jejím autorem je Petr Daniš, který se více než 15 let věnuje problematice vzdělávání dětí, a který také stál u vzniku iniciativy Učíme s venku.
Kniha shrnuje přínosy venkovní výuky pro děti i učitele, uvádí nejčastější překážky a zároveň i osvědčené tipy, jak zavádět učení venku. Učitelé, kteří mají zájem se o učení venku dozvědět více, mohou sledovat stránky a sociální sítě Učíme se venku.
Některé školy a agentury mají s pořádáním škol v přírodě dlouholeté zkušenosti a získaly si pozitivní reference:
Škola v přírodě je komplexní téma s mnoha aspekty. Je důležité zvážit individuální potřeby a povahu každého dítěte a rozhodnout se, zda je pro něj tato zkušenost vhodná. Důležité je také vybrat kvalitní organizaci s kvalifikovanými a zkušenými vedoucími, kteří dokážou dětem zajistit bezpečné a podnětné prostředí.
tags: #rozhodli #ze #sskolou #v #prirode #zkušenosti