Plevel je pro každého zahrádkáře velkým nepřítelem. Nejenže kazí vzhled zahrady, ale také ubírá živiny ostatním rostlinám. Plevel má totiž zázračnou schopnost růst vždycky tam, kde ho nejméně chceme: na záhonech, mezi dlaždicemi nebo v trávníku. Někdy dokonce roste rychleji než cokoliv jiného.
Nemusíte ale hned sahat po chemii - existují jednoduché, levné a přírodní způsoby, jak se ho zbavit. A víte, co je nejlepší? Většinu těchto metod zvládne každý, a to bez použití škodlivých chemikálií. Inspirujte se několika osvědčenými tipy, které jsou šetrné k přírodě, peněžence i zdraví!
Skutečnost, že stále více zahrádkářů dnes hledá způsoby, jak omezit ve své zahrádce chemii a pomoci si pokud možno co nejlevnějšími, běžně dostupnými prostředky, je nepopiratelná. A nejde jen o jakousi “zelenou vlnu“, “bio“, módní trend, ale rozumný přístup k přírodě, ale i vlastnímu zdraví. Nadužívání chemických přípravků a z nich především průmyslově vyráběných pesticidů je doslova morem moderní doby, který trvá již mnoho desítek let. Obliba této chemie samá již hluboko před rok 1990. A právě v současném zahradničení se stává módou nahradit chemii přírodními prostředky. Některé máme po ruce v domácnosti, jiné v samotné zahradě (například kopřivy a jiné byliny, dle zahradníků plevele).
Jednoduchý způsob, který nevyžaduje žádné speciální přípravky. Stačí uvařit vodu a opatrně ji nalít přímo na plevel. Nejlépe to funguje na chodnících nebo mezi dlaždicemi, kde se plevel často objevuje. Vysoká teplota naruší strukturu rostliny, a ta postupně uschne. Je však důležité být opatrný - horká voda může poškodit i okolní rostliny, které si přejete zachovat.
Ocet má kyselé pH, které dokáže plevel spálit. Smíchejte jeden díl octa s třemi díly vody, přidejte trochu prostředku na mytí nádobí (ten pomáhá směsi lépe ulpět na listech) a nalijte do rozprašovače. Postřik aplikujte za suchého a slunečného dne přímo na listy plevele. Po několika dnech si všimnete, že rostlina začne žloutnout a ztrácet sílu. Pozor - ocet může ovlivnit i okolní půdu, proto s ním zacházejte opatrně.
Čtěte také: Domácí postřiky proti plevelu šetrné k přírodě
Sůl je další prostředek, který plevel zahubí. Nejčastěji se používá na místech, kde nechcete, aby cokoliv rostlo - třeba mezi dlaždicemi nebo u obrubníků. Můžete ji nasypat přímo na rostlinu nebo připravit solný roztok (1 díl soli a 2 díly vody). Sůl zabrání rostlinám přijímat vodu, a ty tak uschnou.
Jedlá soda může být skvělým řešením pro menší plochy. Pomáhá změnit pH půdy tak, že není pro plevel příznivá. Stačí ji nasypat přímo na plevel nebo rozmíchat ve vodě (asi 2-3 lžíce na litr vody) a postříkat listy. Soda je mírnější než ocet nebo sůl, a tak je vhodná i pro místa, kde nechcete poškodit okolní vegetaci.
Mulčováním zamezíte světlu proniknout k plevelu, a ten pak nemá šanci vyrůst. Navíc mulč udržuje vlhkost v půdě, chrání kořeny rostlin před přehřátím a zabraňuje vysychání půdy. Je to přírodní a dlouhodobě účinná metoda. Použít můžete například slámu, posekanou trávu nebo kůru.
Například lepenkové krabice, pokud nejsou potištěny (či jen minimálně) jsou ideální základ pro mulčování, které brání prorůstání plevelů. Lepenku prostě využijeme jako zákryv půdy a na ni pak můžeme uložit vzhlednější mulčovací materiál. Lepenka se postupně rozloží a po čase můžeme vrstvit znova. A vrstvení lepenky v místech, kde zahrada trpí silným zaplevelením, je opravdovým zázrakem. Vynikajícím materiálem jsou také drcené skořápky od vajíček. A ty se nám doma také stále kupí stejně jako lepenkové krabice, i když co do objemu v mnohem menší míře. Často putují do kompostu, což je velmi vhodné, využít je však můžeme i jinak, jako posyp a vítanou bariéru. Přitom obohacují rostliny o vápník. Stačí skořápky rozdrtit (třeba v hmoždíři) a postupně nashromáždit dostatečný objem skořápkové vysypávky.
Někdy je nejlepším řešením klasické ruční pletí. Pokud je půda měkká (například po dešti), jde plevel snadno vytáhnout i s kořeny, a tím se sníží šance, že znovu vyroste. Pro lepší výsledek můžete použít zahradní nářadí, jako je vypichovač plevele, motyčka nebo vidlička.
Čtěte také: Rozpočet Itálie a ochrana životního prostředí
Základem ochrany zahrad před plevelem je vytvoření takových podmínek, abychom přirozeně bránili růstu a šíření plevelů. Prostě musíme plevelům vytvořit takové podmínky, jaké se jim nebudou zamlouvat. A nebo dokonce přímo znemožní jejich růst.
Mezi aktuální trendy patří udržitelná zahrada. Základem jsou přitom geotextilie a mulčování, dále zpevněné cesty a záhonové pěšiny, které plevelem nemohou zarůstat a také pravidelná seč trávníku. A samozřejmě pravidelné pletí záhonů, které eliminuje šíření plevelů. Snažíme se také bránit pronikání semen plevelů do kompostu. Odkvetlé plevele do kompostu prostě nepatří.
Navíc můžeme samotný plevel získaný pletím využít jako mulč stejně jako třeba posekanou trávu, slámu a nebo seno. Stačí vytržený plevel nastlat na záhoně okolo rostlin, postupně uschne a zetlí. To samé provedeme s posekanou trávou. Navíc třeba kopřivovou jíchou (přidat můžeme i mnoho další bylin resp. plevelů) nejenže hnojíme rostliny, ale také odpuzujeme škůdce při zálivce na list. Ono to sice nevoní libě, ale nejsme jediní, komu toto vynikající tekuté hnojivo nebude vonět.
Stále víc měst a obcí v České republice přestává při odstraňování plevele z chodníků a veřejných prostranství používat glyfosáty včetně nechvalně známého herbicidu Roundup. Městys postupně vyzkoušel odplevelovací kartáč jako nástavec na křovinořez, pálení plevele plynovým hořákem a využíval také pojízdný stroj s ocelovým kartáčem, který dobře zvládl zámkovou i žulovou dlažbu.
Podobný je pak přístup k hmyzu, tedy ochraně rostlin před hmyzem. Hmyz raději odpuzujeme než hubíme. Ostatně příroda začala už dříve co se týká hmyzu strádat, proč jej tedy za každou cenu ještě více hubit? Vystačíme si například s obyčejnou mýdlovou vodou. Ovšem v zahradnictvích a zahradních centrech se vedle pesticidů také prodávají zcela nezávadné přírodní prostředky, jejichž účinnost může být až zarážející. A tyto prostředky jsou často vyráběné právě z běžně dostupných surovin, které máme běžně doma. Stačí si proto takové přípravky vyhledat, podívat se na složení a namíchat si je. Nic jednoduššího opravdu není. A s cenou se dostanete na zlomek pořizovaného speciálního přípravku v originálním obalu s originální grafikou výrobce.
Čtěte také: Sběr odpadu v ČR: rozpočet a náklady
Boskovičtí udělali radikální řez v hubení plevele na chodnících a okrajích silnic. Ve druhém největším městě na Blanensku přestává najatá firma používat chemii. Nově bude zmíněná místa ošetřovat bio postřiky. V letošním rozpočtu počítají Boskovičtí s částkou do šesti set tisíc korun. Bio postřiky začala nasmlouvaná firmy používat na náměstí a od července už pak na celém území města. Rozhodli jsme se udělat rázný krok a chemii vypustit. Nový postřik však zlikviduje jen zasažené části rostliny a nenaruší kořenový systém. Proto ho bude potřeba aplikovat častěji. S firmou jsme se dohodli na stejné ceně jako nyní, jen se navýší množství času kvůli častějším postřikům. Podle zástupců města se jedná o typ přípravků, které se běžně používají v zemědělství a jejich výhodou je to, že neobsahují glyfosáty. Jde o mastnou kyselinu pelargonovou. K bio postřiku se využívají přípravky s účinnou látkou ve formě organické sloučeniny, která se v přírodě běžně vyskytuje v půdě i na povrchu a je snadno odbouratelná. Nezanechává žádné zbytkové množství, je neškodná pro vodu, vzduch, půdu i vodní organismy. Firma Recovera při hubení plevele navíc používá speciální lištu, která ve velkém snižuje množství látky nutné k provedení postřiku. Boskovičtí očekávají úsporu až šedesát procent.
Velkou výhodou je podle ní, když se na ekologické péči o zeleň shodnou všichni zainteresovaní - vedení obce, pracovníci v údržbě i obyvatelé. Podobnou cestou se vydalo i nedaleké Brno. Vyloučili jsme glyfosáty při omezování plevelů a omezili jsme i další pesticidy. Plevel likvidujeme horkou vodou, mechanickým kartáčem a horkým vzduchem. Je potřeba si však uvědomit, že pokud budou glyfosáty dál levné, tak náklady například u horké vody jsou mnohem vyšší. Nelze ale přihlížet pouze k finanční stránce, je nutné do rozhodování začlenit také veřejný zájem a zdravé životní prostředí.
Pro hubení plevelů v trávníku je ideální doba, kdy je tráva po zimě už dostatečně silná a kdy se denní teploty pohybují kolem dvaceti stupňů. Tedy zejména květen a červen. Správný čas pro aplikaci postřiků proti plevelům v trávnících nastává, když už plevele dostatečně vyrostly a teplota zaručuje optimální účinnost postřiků. Proto zásah proti plevelům neuspěchejte.
Rozmyslete si, s jakými plevely hodláte bojovat a podle toho zvolte nejúčinnější prevenci. Výskytu nežádoucích součástí trávníku se dá do jisté míry předejít výběrem vhodného osiva, u nějž je důležitá zaručená klíčivost a také čistota bez příměsí. Garantovat by to měly prověřené značky nebo zkušení pěstitelé. Starší a déle rostoucí trávníky je třeba pravidelně kosit a přihnojovat a při jakémkoli poškození co nejrychleji obnovit prázdná místa. Využívejte speciální travní směsi pro regeneraci a obnovení porostu věnujte se pravidelnému a důslednému čištění travnatých ploch od plevelů po celý rok. Nezapomeňte rovněž na manuální likvidaci nežádoucích součástí trávníku, protože chemie nemusí být vždy ideálním řešením.
Nejúčinnějšími chemickými prostředky proti vytrvalým dvouděložným plevelům jsou herbicidy. Dělí se na neselektivní (totální) a selektivní. Jak už vyplývá z jejich názvu, neselektivní herbicidy (Roundup Klasik, Roundup Flex, Dominator, Kaput, Glyfos) zničí všechno, přesněji řečeno široké spektrum jednoletých i víceletých plevelů. Používají se tedy ještě před založením trávníku a slouží k tomu, aby se připravená plocha dokonale vyčistila. Teprve po alespoň dvoutýdenním působení přípravků se ošetřený pozemek připraví na výsev trávníku.
Plevely ve vzrostlém trávníku ničí selektivní herbicidy (Bofix, Travin, Starane, Banvel, Lontrel), které dokážou vyhubit nežádoucí rostliny, aniž by při tom poškodily samotný trávník. Aplikují se obvykle jako postřik přímo na listy plevelů, přes které účinná látka pronikne do rostlin a postupně je zlikviduje. Některé přípravky (Travin) mohou být i ve formě granulí a obsahují zároveň i hnojivo. Ty se v trávníku rozhazují ručně, ale ideální pro jejich rovnoměrné rozptýlení je použití ručního či pojízdného rozmetače hnojiva. Herbicidy lze vybírat v různých baleních podle velikosti ošetřované plochy a také podle toho, na jaké konkrétní rostliny účinkují nejlépe.
Kromě plevelů se v zahradě často potýkáme s mšicemi. Existuje několik přírodních postřiků, které mohou pomoci:
Pro úspěch je zásadní vyhlásit mšicím válku včas, dokud nejsou přemnožené. Navíc je třeba vědět, že jen ve Střední Evropě je známo přes 800 druhů mšic a tak ten váš postřik třeba zrovna na ten váš druh fungovat nemusí.
tags: #rozpočet #ekologicky #postřik