Rozpočet a náklady na sběr odpadu v obcích v ČR

12.12.2025

Podle nejnovějších údajů třídí své odpady tři čtvrtiny obyvatel ČR. Zajisté tomu napomáhá i veřejně dostupná síť třídicích hnízd, ve kterých můžeme do barevných kontejnerů třídit odpady. Tento systém je u nás doplněn nádobami pro individuální sběry nebo systémem door-to-door. Další možností pro třídění vyprodukovaných odpadů jsou sběrné dvory či místa zpětného odběru. Třídění odpadu je u nás dostupné, ale jak ukazují analýzy směsného komunálního odpadu měst a obcí, i přesto ještě máme rezervy, které se promítají do rozpočtů měst a obcí.

Směsný komunální odpad a jeho dopad na rozpočty obcí

Směsný komunální odpad (SKO) obsahuje různé druhy odpadu, které v domácnostech vyprodukujeme. V poslední době si města a obce nechávají dělat analýzy SKO s cílem zjistit, jak jejich obyvatelé třídí odpad, a podle toho se snaží hledat různé cesty, jak situaci zlepšit. Důvodů je hned několik - SKO často obsahuje odpad, který by bylo možné přeměnit na zdroje ať materiálovým využitím (recyklací), nebo energetickým využitím (například k výrobě tepla). V opačném případě se jedná o plýtvání zdroji - směsný komunální odpad totiž končí většinou na skládkách odpadu a to stojí obce nemalé náklady.

Poplatky za ukládání SKO se navíc budou, v souladu s cíli EU, zvyšovat. Tyto změny mají vést k tomu, aby se společnost chovala ekologičtěji a více udržitelně a z tzv. lineární ekonomiky přešla na oběhové hospodářství.

Třídění odpadů je totiž prvním a nejdůležitějším krokem k jejich úspěšné recyklaci. Díky tomu mohou putovat odpady svozovým autem na třídicí linku, kde jsou upraveny na druhotnou surovinu - odpady se k nám tak mohou vrátit v podobě nových výrobků. Některé vytříděné odpady ale nelze recyklovat, ty se pak mohou použít na výrobu certifikovaných alternativních paliv nebo jsou využity energeticky k výrobě tepla.

Ekonomika odpadového hospodářství v ČR

Přehled ekonomických ukazatelů v odpadovém hospodářství připravuje každoročně Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., na základě dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 5 682 obcí, jež zastupují téměř 99 % obyvatel ČR.

Čtěte také: Domácí postřiky proti plevelu šetrné k přírodě

Náklady na odpadové hospodářství obecně závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, dále pak na rozsahu a způsobu poskytované služby v souladu s legislativními požadavky a v neposlední řadě také na mandatorních výdajích daných legislativou (např. poplatky a daně). Mezi významné vlivy ovlivňující výše uvedené faktory lze zařadit životní úroveň obyvatel v jednotlivých regionech a jejich spotřební vzorce chování, hustotu osídlení, geografické podmínky, dopravní obslužnost území, způsoby sběru a svozu komodit, dostupnost a vybavenost technologií pro nakládání s odpady, konkurenci firem nakládajících s odpady, způsob stanovování ceny za službu a další.

Celkové náklady obcí za odpadové hospodářství

Co označujeme „celkovými náklady obcí za odpadové hospodářství“? Jedná se o součet veškerých nákladů, jež obce v dotazníku vyplňují. V přepočtu na obyvatele je díky tomu možné porovnat celkovou výši nákladů vynaložených na odpadové služby.

Největší náklady tvoří sběr a svoz směsného komunálního odpadu (49 %), poté jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů (23 %). Cca 15 % tvoří například náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringu či sběr a svoz nebezpečných odpadů.

Z hlediska vývoje celkových nákladů v čase dochází ke konstantnímu růstu. V roce 2022 hradily obce v ČR za odpadové hospodářství průměrně 1 319 Kč za jednoho obyvatele, což ve srovnání s rokem 2006 představuje zvýšení o 621 Kč.

Náklady obcí v ČR na tříděný sběr

Výdaje obcí zahrnující sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu na obyvatele rostou zejména v posledních sedmi letech. Stojí za tím zejména výrazný růst inflace a všech navázaných nákladů.

Čtěte také: Rozpočet Itálie a ochrana životního prostředí

Za pozornost stojí i srovnání průměrných nákladů na tříděný sběr podle krajů. Průměrný náklad na sběr jedné tuny je 6 157 Kč. Náklady na tříděný sběr odpadu na tunu činí nejvíce v Praze, kde průměrně dosahují 8 177 Kč za tunu.

Samotná cena služby (jednotkové náklady přepočtené na tunu sebraného materiálu) nerostla v minulých letech tak prudkým tempem, jak je vidět v Grafu 5. V rámci dotazníkového šetření se sledují také náklady na jednotlivé komodity tříděného sběru. Regionální rozdíly jsou uvedeny v mapách s krajskými hodnotami na Obrázku 3-5. Obecně lze vypozorovat, že v průměru jsou náklady na papír a plast vyšší v Čechách než na Moravě.

Náklady obcí v ČR na směsný komunální odpad

Zahrnují sběr a svoz SKO a tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Obsahují i náklady spojené s dalšími způsoby nakládání s odpadem (odstraňování, energetické využití odpadů).

Níže je vidět regionální srovnání průměrných nákladů na SKO. Průměrný náklad pro celou ČR na jednu tunu činí 3 466 Kč.

Jak je patrné z Grafu 8, cena za službu (tedy za jednu tunu sebraného materiálu), roste strměji než náklad přepočtený na obyvatele. V průměru přibližně polovinu nákladů na SKO tvoří náklady na jeho odstranění na skládce. V roce 2024 vyšplhala celorepubliková hodnota na 2 253 Kč za tunu odstraněného materiálu, včetně skládkovacích poplatků. Další výraznou položku tvoří náklady na objemný odpad. Jednotková cena za obyvatele vycházela v roce 2024 na 115,6 Kč/ob. Vývoj tohoto ukazatele od roku 2006 je znázorněn v Grafu 10. Každoroční souhrnný přehled vybraných nákladů je uveden v následující Tabulce 7.

Čtěte také: Rozpočet ČR a klimatické podmínky

Příjmy obcí ČR plynoucí z odpadového hospodářství

Poplatky od občanů za odpady tvoří zpravidla největší část příjmů obce na odpadové hospodářství. V této souvislosti je ale důležité připomenout, že odpad odložený na území obce je majetkem obce a je za něj zodpovědná.

Mezi další příjmy mohou patřit úhrady za odpady od rekreantů či majitelů rekreačních objektů, ale i poplatky od živnostníků zapojených v odpadovém systému obce. Obce ale mohou také získávat finanční odměnu za sběr textilu, z prodeje druhotných surovin, od kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení).

Nemalou část příjmů získávají obce jako odměny od systému EKO-KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů a obalů.

Celkem obce v roce 2022 získaly v průměru 918 Kč na obyvatele, z toho činily příjmy z poplatků od obyvatel 606 Kč na osobu, příjmy ze systému EKO-KOM byly 181 Kč na osobu.

Celkem obce získaly v roce 2024 v průměru 1 052 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 749 Kč/ob.

Ve většině případů obce doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. Průměrně musí obce ve svém rozpočtu najít z jiných zdrojů 31 % finančních prostředků, které potřebují na zajištění odpadového hospodářství. Nakládání s odpady je náročný proces po všech stránkách. Důležité je se vždy řídit tzv. hierarchií přístupů k odpadu - kdy je nejlepším řešením předcházení vzniku odpadu a nejhorším jeho skládkování. A držet se toho, že vyprodukovaný odpad má smysl třídit!

Ekonomiku odpadového hospodářství v obcích tvoří náklady na zajišťování služeb spojených s nakládáním s odpady a příjmy od uživatelů obecních systémů. S rostoucími nároky na kvalitu narůstá také rozsah těchto služeb a s tím spojené náklady. Ekonomické ukazatele komunálního odpadového hospodářství nejsou v ČR na státní úrovni systematicky sledovány. Jediným zdrojem dat jsou údaje AOS EKO-KOM, a. s. Údaje jsou získávány z dotazníku, který všechny obce zúčastněné v systému EKO-KOM poskytují jedenkrát ročně. Celkové náklady na odpadové hospodářství obcí zahrnují náklady na směsný odpad, objemný odpad, tříděný sběr využitelných odpadů, nebezpečné odpady, provoz sběrných dvorů, likvidaci černých skládek, vysypávání uličních košů a další položky.

Získané údaje ukazují, že celkové náklady na hospodaření s odpady v obcích stále stoupají. Zhruba o tři procenta vzrostly náklady na tříděný sběr využitelných odpadů. Zvyšování nákladů na provoz sběrných dvorů je důsledkem jejich většího počtu i intenzivnějšího využívání. To dokládají i klesající náklady na sběr velkoobjemového odpadu. Klesají rovněž náklady spojené s mobilním sběrem NO. Celkové náklady na odpadové hospodářství meziročně vzrostly o 1,2 %. Pro všechny obce bez rozdílu je největší položkou svoz a odstraňování směsných komunálních odpadů, které spolykají 49-80 % z celkových nákladů na OH v obci a průměrně dosahují 522 Kč/obyvatel/rok. Rozptyl nákladů na tříděný sběr přitom napříč republikou dosahoval zhruba 33 % (136,2- 45,4 Kč/obyvatel/rok). Rozdíly jsou nejen ve velikostních skupinách obcí, ale také v regionech, či spíše jednotlivých svozových oblastech.

Odpadové hospodářství obce má také svoji příjmovou část. Ta je tvořena poplatky od občanů, platbami podnikajících nebo právnických osob ("živnostníků") zapojených do systému obce a případně tržbou za prodej druhotných surovin získávaných z odpadů. Platby od občanů představují téměř tři čtvrtiny příjmů a obecně se zvyšují s velikostí obce. Obce od svých občanů vybíraly v roce 2010 v průměru 446,6 korun na obyvatele, pohybovaly se tedy velmi blízko zákonné maximální hranice místního poplatku (max. 500 Kč/ob). Zajímavá je situace u tržeb za druhotné suroviny. Během surovinové krize před dvěma lety, kdy nebyl zájem o vytříděné odpady, si obce stěžovaly, že v důsledku toho se jim významně zvýšily náklady na tříděný sběr. Analýza dotazníků však ukázala, že příjmy z prodeje vytříděných odpadů (druhotných surovin) byly prokazatelně vykázány pouze u 749 obcí, a tvoří zanedbatelný podíl z celkových příjmů obce na OH (pouze 2,7 %)! Celkové příjmy obcí dosáhly v loňském roce v průměru 620,4 korun na obyvatele a rok. Jelikož průměrné náklady dosahují 881 Kč/obyv./rok, je zřejmé, že rozdíl mezi příjmy a výdaji v odpadovém hospodářství obcí je kolem 30 %. Takže zhruba třetinu nákladů musí obce hradit ze svého rozpočtu.

Regionální rozdíly v nákladech na odpadové hospodářství

Známé české přísloví říká: „Jiný kraj, jiný mrav.“ Regionální rozdíly však neplatí jen u chování, ale třeba i v případě odpadového hospodářství. Náklady obcí na odpadové hospodářství zjišťuje každoročně dotazníkovým šetřením společnost EKO-KOM. Pojďme se tedy podívat, kde jsou náklady na odpady nejvyšší, a kde naopak nejnižší.

Náklady na odpadové hospodářství ovlivňuje mnoho faktorů. Ve zkratce můžeme říct, že závisí hlavně na množství a struktuře odpadů, na rozsahu obsluhovaného území a na mandatorních výdajích daných legislativou.

Největší podíl na celkových nákladech obcí tvoří náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2020 to bylo 54 %), dále jsou to náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří cca 24 % a dalšími významnými složkami jsou náklady na objemné odpady a náklady na bioodpady. Přibližně 10 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky.

Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč na jednoho občana, v roce 2020 tato částka činila už 1 064 Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele měl nejvyšší náklady v roce 2020 Středočeský kraj (1 245 Kč/ob.), nejnižší pak Jihomoravský kraj (862 Kč/ob.). Náklady se liší také v závislosti na velikostní skupině obcí.

Financování odpadového hospodářství obcí

Největší položku tvoří náklady obcí na směsný komunální odpad, tzn. náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, a to včetně nákladů na jeho odstranění či energetické využití. Za tříděný odpad pak zaplatí obec zhruba 253 korun na 1 obyvatele za rok. Liší se to ale opět podle krajů i v závislosti na velikosti obce.

A z čeho obce odpadové hospodářství financují? Největší část tvoří příjem z poplatku od občanů, který mohou obce stanovit různými způsoby. Dalšími příjmy mohou být poplatky od rekreantů či majitelů rekreačních objektů v obci, dále jsou to například poplatky od živnostníků zapojených v systému obce. Některé obce také získávají výnosy ze sběru textilu, zisk z prodeje druhotných surovin, příspěvky od kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení), platby jiných obcí za využití sběrného dvora či kompenzační platby za umístění skládky ve svém katastru.

Významnou příjmovou položkou pro obce jsou pak odměny ze systému EKO‑KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů z obalů.