Rozšíření ekologické daně a její dopady v České republice

Ekologická daňová reforma má za cíl stimulovat firmy i spotřebitele k chování, které povede ke snížení poškozování životního prostředí a zdraví. Předmětem zdanění budou produkty a služby, jejichž výroba nebo spotřeba vede k prokazatelnému negativnímu dopadu na životní prostředí a lidské zdraví.

Etapy ekologické daňové reformy

Ekologická daňová reforma, jak ji plánovala odstupující vláda premiéra Mirka Topolánka, měla mít tři etapy:

1. První fáze: Zdanění energetických produktů a elektřiny od ledna 2008, jak to po Česku žádá Evropská unie.
2. Druhá fáze: Měla se začít naplňovat po roce 2010. Týkat by se měla opět zdanění energií, ale i revize současných ekologických poplatků a opatření v dopravě.
3. Třetí etapa: Bude připravena do roku 2012.

"Principy a harmonogram ekologické daňové reformy dnes vzala vláda na vědomí," řekl po jednání kabinetu novinářům ministr životního prostředí Petr Kalaš. Doplnil, že harmonogramem se bude řídit také nová vláda premiéra Topolánka.

Vláda chce, aby byla reforma ve všech etapách výnosově neutrální, nevedla ke zvýšení celkové daňové zátěže. Výnosy zvýšeného zdanění budou použity na snížení jiných daní. Už letos musí být přijaty zákony, které umožní změnu od ledna 2008.

"Zároveň bude zadána studie, která bude obsahovat zpracování scénářů ekologické daňové reformy a vyhodnocení těchto scénářů," uvádí materiál předložený kabinetu ministrem Kalašem. Na přípravu druhé etapy, ve které by se mohly některé nynější ekologické poplatky změnit na daně, si vláda dala dva roky. Při přípravě této fáze počítá s "širokou odbornou a meziresortní diskusí a řádně oponovanými vědeckými a odbornými pracemi", které spočítají sociální, ekonomické a ekologické dopady reformy.

Čtěte také: Rozšíření vážek v ČR

Vláda počítá se zavedením kompenzací pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, to ale až v druhé a třetí etapě reformy. Vzhledem k dopadu na ceny a vazbě na důchodovou reformu ministerstvo životního prostředí začalo na materiálu spolupracovat i s ministerstvem práce a sociálních věcí.

Kritika a hodnocení rozšíření daně z mimořádných zisků

Analytici kritizují možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Takzvaná windfall tax by se měla vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.

Podle původního návrhu ministerstva financí by měla platit v letech 2023 až 2025, zástupci vládní koalice ale uvedli, že se dohodli na vztažení daně i na letošní rok. "Je pravda, že společnosti, kterých se windfall tax týká, si letos přišly vlivem současných událostí k mimořádným ziskům. Ale i v případě, že by retroaktivita nebyla problém, tak změnit pravidla těsně před koncem roku je vůči zainteresovaným firmám vyloženě nefér. Společnosti to samozřejmě přežijí."

Podle Tylečka kroky vlády jsou krátkozraké a neefektivní. Můžeme v přímém přenosu sledovat, jak vláda posunuje hranice právního státu. Podle něj se vláda nedrží návrhů ekonomů a ohrožuje důvěru investorů v české investiční prostředí.

"Investoři dostávají jasný signál, že Česko není tou správnou destinací. I když budou negativní dopady rozprostřeny v čase, tak podle mého názoru v součtu násobně převýší jakýkoliv zvýšený daňový výběr," uvedl Tyleček.

Čtěte také: O norkovi americkém v ČR

Vláda chce využít výnosy z daně z neočekávaných zisků k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dřív zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami.

Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb, energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu. Například holding Orlen Unipetrol, který je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku, zaznamenal v letošním prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 71,1 procenta na 42,6 miliardy korun.

Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha ocenily úterní dohodu lídrů vládní koalice, podle níž by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok. Navrhované zdanění je však nízké, uvedli zástupci organizací v tiskové zprávě. Podle původního návrhu se s daní počítalo pro roky 2023 až 2025.

"Je dobře, že se vláda rozhodla zdanit velké energetické korporace, které nyní vydělávají rekordní zisky na úkor lidí trpících kvůli vysokým cenám energií, už za letošní rok," uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. "Daň by podle nás sice měla být ještě vyšší než navrhovaných 60 procent, ale největší problém původního návrhu se vládě podařilo odstranit.

Ministerstvo financí daň navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Dohodu lídrů koaličních stran ocenil také energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Čtěte také: Klimatické změny a škodliví činitelé rostlin

"Pokud se však zdanění vztáhne na rok 2022, je potřeba aby i zastropování cen platilo už po zbytek letoška a stejně rychle nastoupila cílená pomoc zranitelným domácnostem," upozornil Koželouh.

Dopady na energetiku a životní prostředí

Počátkem příštího roku musí ČR začít zdaňovat elektřinu, zemní plyn a pevná paliva. Ukládají jí to Směrnice Rady 2004/74/ES. Hlavním cílem ekologické daňové reformy je stimulovat ekonomické subjekty k chování, které povede ke snížení poškození životního prostředí a jeho dopadů na zdraví obyvatelstva. Předmětem zdanění proto budou statky a služby, jejichž výroba nebo spotřeba vede k prokazatelnému negativnímu dopadu na životní prostředí a lidské zdraví.

Podle zpráv Eurostatu jsou naše výdaje na elektřinu a další energie, vztažené na paritu kupní síly jedny z nejvyšších v Evropě. Proto je nutné analyzovat možné sociální dopady ekologické reformy. Zavedení nových nepřímých daní proto bude kompenzováno snížením pojistného na sociální zabezpečení (např. zrušení příspěvku na politiku zaměstnanosti) či snížením daní z příjmů.

Ekologická daňová reforma zdaněním pevných paliv, elektřiny a zemního plynu přispěje k naplňování národních cílů ČR. Zároveň podporuje tři cíle energetiky: udržitelnost, zabezpečení dodávek a konkurenceschopnost. Zvýhodňuje také obnovitelné zdroje energie a zvyšuje jejich konkurenceschopnost na trhu s energiemi.

První etapa reformy - implementace Směrnice 2003/96/ES

PRVNÍ ETAPA vychází z úplné implementace Směrnice 2003/96/ES, o zdanění energetických produktů a elektřiny. Ministerstvo financí již připravilo zákony o zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv, které tuto etapu zahájí. Nutná legislativní úprava této etapy byla předložena do vlády, aby mohla být účinná nejpozději od 1. 1. 2008.

Byla také zadána studie, která obsahuje zpracování scénářů ekologické daňové reformy a vyhodnocení dopadů jejich realizace. Plátcem daně budou právnické a fyzické osoby, které dodávají pevná paliva, zemní plyn nebo elektřinu konečnému spotřebiteli.

Velmi se diskutuje o položkách, které mají být osvobozeny od daně. ČR nyní splňuje všechny minimální sazby dané Směrnicí. Veřejnost se shodla na tom, že by měly být zachovány.

Druhá a třetí etapa reformy

DRUHÁ ETAPA bude věcně a legislativně připravena do konce roku 2008 s předpokládanou realizací v letech 2010-2013. Změní se pravděpodobně jen sazba a možná i rozsah daňových zvýhodnění u pevných paliv, elektřiny a zemního plynu na základě korektury systémů poplatků a jiných nástrojů regulace v oblasti životního prostředí a opatření v oblasti dopravy, které se v budoucnu mohou překvalifikovat na ekologické daně.

Dále se předpokládá diferenciace sazeb kvůli snížení množství znečišťujících látek.

TŘETÍ ETAPA bude připravena do konce roku 2012, realizována má být v letech 2014 až 2017. Po vyhodnocení účinků bude zváženo její prohloubení a rozšíření na další surovinové zdroje, výrobky a služby a také využití přírody.

Směrnice má být do českého právního řádu zavedena tak, aby nedošlo ke dvojímu zdanění energií. V návrzích zákonů se počítá se zdaněním vstupů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, elektřina by z nich byla osvobozená. Pokud by se osvobodila celá kombinovaná výroba elektřiny a tepla, významně by klesl výběr daně.

Zdanění zemního plynu, pevných paliv a elektřiny - podrobnosti

Zemní plyn

• Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit:
  • dnem dodání plynu konečnému spotřebiteli na daňovém území,
  • dnem spotřeby plynu, u něhož byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití,
  • dnem spotřeby plynu osvobozeného od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje,
  • dnem spotřeby nezdaněného plynu s výjimkou plynu osvobozeného od daně.
• Plátce daně:
  • dodavatel, který na daňovém území dodal plyn konečnému spotřebiteli,
  • provozovatel distribuční soustavy, provozovatel přepravní soustavy a provozovatel podzemního zásobníku plynu,
  • fyzická osoba nebo právnická osoba, která použila plyn zdaněný nižší sazbou daně k účelu, kterému odpovídá vyšší sazba daně,
  • fyzická osoba nebo právnická osoba, která použila plyn osvobozený od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo spotřebovala nezdaněný plyn s výjimkou osvobozeného od daně.
• Základ daně: množství plynu v MWh spalného tepla.
• Sazby daně:
  • pro pohon motorů: postupně až 264,80 Kč/MWh (zachováno nastavení podle platného zákona o spotřebních daních),
  • pro ostatní užití: 30,60 Kč/MWh.
• Osvobození od daně:
  • zemní plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý k výrobě elektřiny,
  • zemní plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území (kromě plynu použitého jako pohonná hmota pro soukromá rekreační plavidla),
  • zemní plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý v metalurgických procesech nebo mineralogických postupech,
  • zemní plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý k jinému účelu než pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, i když tak vzniká technologické teplo,
  • zemní plyn použitý při výrobě nebo zpracování plynu a výrobků, které jsou předmětem daně z minerálních olejů a daně z pevných paliv, ve vlastních prostorách podniku, ve kterém byl tento plyn vyroben (nevztahuje se na spotřebu plynu pro účely nesouvisející s výrobou nebo zpracováním uvedených výrobků, zejména pro pohon vozidel),
  • zemní plyn maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát při dopravě a skladování (CÚ může posoudit, zda vzniklé ztráty plynu odpovídají charakteru činnosti plátce daně a obvyklé výši ztrát jiných plátců daně při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně),
  • zemní plyn, který je v době vstupu na daňové území v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

Pevná paliva

• Předmět daně: černé uhlí, brikety, bulety a podobná pevná paliva vyrobená z černého uhlí, hnědé uhlí, hnědouhelné brikety a aglomerované hnědé uhlí kromě gagátu (černého jantaru), koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny, též aglomerovaný, retortové uhlí, ostatní uhlovodíky, pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů nebo výrobu tepla.
• Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit:
  • dnem dodání pevných paliv konečnému spotřebiteli na daňovém území,
  • dnem spotřeby pevných paliv osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje,
  • dnem spotřeby nezdaněných pevných paliv s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně.
• Plátce daně:
  • dodavatel, který na daňovém území dodal pevná paliva konečnému spotřebiteli,
  • fyzická osoba nebo právnická osoba, která použila pevná paliva osvobozená od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje,
  • fyzická osoba nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněná pevná paliva kromě pevných paliv osvobozených od daně.
• Základ daně: množství pevných paliv v GJ spalného tepla.
• Sazba daně: 8,50 Kč/GJ spalného tepla v hořlavině (po přepočtu na tuny vzroste cena černého uhlí max. o 280 Kč/tuna (+ zhruba 53 Kč DPH; zhruba max. 8 %) a 187 Kč/tuna u hnědého uhlí (+ zhruba 35 Kč DPH; zhruba max. 8-12 %).
• Osvobození od daně:
  • pevná paliva k výrobě elektřiny,
  • pevná paliva jako pohonná hmota nebo palivo pro plavby po vodách na daňovém území (kromě pevných paliv používaných pro soukromá rekreační plavidla),
  • pevná paliva v chemických redukčních procesech ve vysokých pecích,
  • pevná paliva v metalurgických procesech a k mineralogickým postupům,
  • pevná paliva k výrobě koksu,
  • pevná paliva k jinému účelu než pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, i když přitom vzniká technologické teplo,
  • pevná paliva k technologickým účelům v podniku, kde byla pevná paliva vyrobena,
  • technicky zdůvodněné skutečné ztráty při dopravě a skladování pevných paliv (CÚ může posoudit, zda vzniklé ztráty pevných paliv odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné činnosti a o zjištěný rozdíl upravit základ daně).

Elektřina

• Předmět daně: elektřina.
• Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit:
  • dnem dodání elektřiny konečnému spotřebiteli na daňovém území,
  • dnem spotřeby elektřiny osvobozené od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje,
  • dnem spotřeby nezdaněné elektřiny s výjimkou elektřiny osvobozené od daně.
  (Daňová povinnost nevznikne, pokud dodá fyzická osoba nebo právnická osoba, která nabyla zdaněnou elektřinu nebo elektřinu osvobozenou od daně, tuto elektřinu jiné fyzické osobě nebo právnické osobě.)
• Plátce daně:
  • dodavatel, který na daňovém území dodal elektřinu konečnému spotřebiteli,
  • provozovatel distribuční a přenos. soustavy,
  • fyzická nebo právnická osoba, která použila elektřinu osvobozenou od daně k jiným účelům, než na které se vztahuje osvobození od daně,
  • fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněnou elektřinu kromě elektřiny osvobozené od daně.
• Základ daně: množství elektřiny v MWh.
• Sazba daně: 28,30 Kč/MWh.
• Osvobození od daně:
  • elektřina:
    • ekologicky šetrná,
    • vyrobená v dopravních prostředcích, pokud ji spotřebují,
    • vyrobená ze zdaněných výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu, z pevných paliv nebo spotřební daně v zařízeních se jmenovitým elektrickým výkonem do 2 MW, pokud je tato elektřina spotřebovaná přímo, nebo je výhradně dodávána vedením pro tyto dodávky.
  • elektřina určená k použití nebo použitá:
    • k technologickým účelům nezbytným pro výrobu elektřiny nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla,
    • k technologickým účelům nezbytným k udržení schopnosti vyrábět elektřinu nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla,
    • ke krytí ztrát v přenosové nebo distribuční soustavě,
    • při provozování dráhy a drážní dopravy pro přepravu osob a věcí na dráze železniční, tramvajové a trolejbusové,
    • při elektrolytických nebo metalurgických procesech,
    • k mineralogickým postupům.

Pravidla pro osvobození a vracení daně dle Směrnice Rady 2004/74/ES

Směrnice Rady 2004/74/ES je důležitým právním předpisem v historii ochrany životního prostředí. Rozšiřuje totiž zdanění energetických produktů v rámci v celé Evropské unie. Měla by více stimulovat k účinnějšímu využívání energií a přimět subjekty k chování, které omezí škody na životním prostředí a sníží jeho dopady na zdraví lidí v Evropě.

Zdaňuje energetické produkty a elektřinu používané jako pohonné hmoty nebo palivo, pokud nejsou používány jako suroviny nebo pro účely chemické redukce a v elektrolytických a metalurgických procesech. Na základě těchto principů stanoví Směrnice minimální sazby zdanění pro pohonné hmoty, topná paliva a elektřinu.

Minimální sazby pro topení a elektřinu mohou být rozlišeny na obchodní a neobchodní použití. Členové Evropské unie mohou uplatnit osvobození od daně nebo nižší daně kromě případů, které mohou poškodit řádné fungování vnitřního trhu nebo narušit hospodářskou soutěž a jsou explicitně stanoveny Směrnicí.

Mohou tedy přímo zavést rozlišenou daňovou sazbou nebo vracet celou nebo část daně. Od zdanění mohou být osvobozeny:

• energetické produkty a elektřina používané pro výrobu elektřiny a elektřina používaná k udržení schopnosti vyrábět elektřinu (členské státy mohou tyto produkty zdanit),
• energetické produkty sloužící jako pohonné hmoty nebo paliva pro jiný druh létání než soukromé rekreační létání,
• energetické produkty sloužící jako pohonné hmoty nebo paliva pro plavbu ve vodách Společenství, včetně rybolovu, pro jiná než soukromá rekreační plavidla a elektřinu vyrobenou na palubě plavidla.

Pravidla pro osvobození od daně musí být jasná, aby nevedla k daňovým únikům. Členské státy Evropské unie mohou zavést úplné nebo částečné osvobození nebo snížení daní ve stanovených případech (u biopaliv; zemního plynu a LPG používaných jako pohonné hmoty; sluneční, větrné a geotermální energie; biomasy aj.).

Směrnice bere v úvahu konkurenceschopnost firem v Evropské unii, a proto umožňuje snížit daňové břemeno vrácením části zaplacených daní firmám, které investovaly do efektivního využití energie. Snížení daní pro firmy, které se k tomu zavázaly, činí pro energeticky náročné podniky až 100 % a pro energeticky nenáročné až 50 %.

tags: #rozšíření #ekologické #daně #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Klimatická síť v Česku
• Aktuality z Vavřince
• Rozměry konstrukcí na pytle s odpadem
• Příčiny zápachu jimky
• Nebezpečný odpad - pneumatiky