Dopad rybích konzerv na životní prostředí a udržitelnost

19.04.2026

V poslední době se stále více diskutuje o dopadech lidské činnosti na životní prostředí. Jedním z témat, které si zaslouží pozornost, je i produkce a konzumace rybích konzerv. Jaký je jejich vliv na ekosystémy a jak můžeme minimalizovat negativní dopady?

Úbytek rybích populací a nadměrný rybolov

Nadměrný rybolov představuje závažný problém, který ohrožuje populace mnoha druhů ryb. Následkem toho dochází k narušení mořských ekosystémů a snižování biodiverzity. Produkce rybích konzerv se na tomto problému podílí, protože poptávka po konzervovaných rybách vede k intenzivnějšímu rybolovu.

Energetická náročnost a emise skleníkových plynů

Výroba rybích konzerv je energeticky náročná. Zahrnuje rybolov, zpracování ryb, výrobu obalů, transport a skladování. Každý z těchto kroků přispívá k produkci skleníkových plynů a zatěžuje životní prostředí.

Obaly a recyklace

Obaly rybích konzerv, nejčastěji plechovky, představují další ekologickou zátěž. Společnost Eko-kom, která v tuzemsku organizuje svoz odpadu, odhaduje loňskou produkci plechovek na dvanáct tisíc tun. Kontejnery na sběr hliníkových plechovek po městech najdeme spíše sporadicky, čemuž odpovídá nízká míra vytřídění hliníkových plechovek. Ty ve velké míře končí na skládkách, kde způsobují ztrátu cenného materiálu a přispívají ke klimatickým změnám. Nicméně tento materiál má i značné výhody. Recyklovaný hliník neztrácí na hodnotě a dá se používat dokola.

Podle Eko-komu počet nádob na třídění kovu každoročně narůstá. Do roku 2025 mají členské státy Evropské unie povinnost zajistit minimálně 50procentní recyklaci hliníku. Pro Česko ale bylo schváleno odložení cíle. Jak se český trh přibližuje tomu evropskému, spolu s tím narůstá efektivita třídění a sběru. Sběru hliníkových plechovek by mohl značně pomoci zálohovací systém, o jehož zavedení se v tuzemsku uvažuje.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

„V případě zavedení zálohového systému bude možné ze starých plechovek vyrábět téměř beze zbytku nové plechovky,“ potvrzuje Kalousová za Plzeňský Prazdroj. V jeho plechovkách je dnes zhruba čtyřicet procent recyklátu. Na trhu je ho ale podle výrobců nedostatek, což chtějí změnit mimo jiné zálohovým systémem.

Možnosti minimalizace dopadů

Udržitelný rybolov: Upřednostňovat produkty z udržitelného rybolovu, které jsou certifikovány organizacemi jako MSC (Marine Stewardship Council).
Recyklace obalů: Důsledně třídit obaly od rybích konzerv a podporovat recyklaci kovů.
Snižování spotřeby: Omezit konzumaci rybích konzerv a upřednostňovat čerstvé ryby z lokálních zdrojů.
Podpora inovací: Podporovat vývoj a používání ekologicky šetrnějších obalů.

Potravinové banky

V loňském roce shromáždily potravinové banky rekordních 16 600 tun potravin, což představuje meziroční nárůst zachráněných potravin o 20 %. Potravinové banky prokázaly svou připravenost během zářijových povodní, kdy zajišťovaly klíčovou humanitární pomoc do zaplavených oblastí. Ve spolupráci s IZS a humanitárními týmy poskytovaly základní potraviny a pitnou vodu. Celkem byla distribuována materiální pomoc v hodnotě 130 milionů korun, a to díky obrovské vlně solidarity občanů a firem z celé republiky.

Každý den potravinové banky svážejí neprodejné potraviny a tím je zachraňují, aby neskončily v odpadu. „Každé zachráněné jablko je výsledkem intenzivní spolupráce na straně obchodníků, týmu potravinových bank a sociálních partnerů.

Ministerstvo zemědělství (MZe) dlouhodobě finančně podporuje potravinové banky prostřednictvím zákona o potravinách a tabákových výrobcích a dotačního programu Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením. Hlavním cílem finanční podpory je přispět ke snížení plýtvání potravinami, a předejít tak vzniku potravinového odpadu. Ministerstvo podporuje zejména shromažďování, skladování a distribuci potravin získaných podle ustanovení zákona o potravinách, které jsou určeny pro občany bez adekvátního přístupu k základním potravinám.

„Efektivní nakládání s potravinami navíc přispívá k ochraně životního prostředí, snižování emisí a omezení odpadu. Do budoucna se Ministerstvo zemědělství zaměří na posílení informovanosti a rozšiřování sítě spolupráce mezi výrobci, obchodníky a charitativními organizacemi.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

V roce 2024 bylo v rámci dotačního programu MZe vyplaceno téměř 95 mil. Kč, které byly využity na neinvestiční podporu zajištění samotného provozu potravinových bank. Dlouhodobě jde o jedinou stálou podporu provozních nákladů potravinových bank ze státního rozpočtu. Celkem byla od roku 2016 do 2024 poskytnuta podpora z MZe více než 682 mil. Kč. V roce 2025 je schválena alokace dalších 104 milionů korun.

Potravinové banky nabízí pomoc lidem, kteří se ocitnou v nouzi. V roce 2024 pomohly 430 tisícům lidí prostřednictvím 1 452 organizací a 201 výdejen přímé potravinové pomoci. Díky spolupráci potravinových bank a obcí bylo rozdáno přes 370 tisíc potravinových balíčků, zejména rodinám v krizi, samoživitelům a seniorům.

„Potravinové banky jsou pro mě srdcovým tématem. Pomoc zajišťujeme i prostřednictvím projektu Pompo III, na který je od května 2023 do dubna 2026 vyčleněno 684 milionů korun z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Pomáháme lidem v tíživých situacích nejen potravinovou a materiální pomocí, ale také motivací k řešení příčin jejich problémů. Žádný sociální systém se bez takové podpory neobejde. Vyzývám všechny, kdo zvažují podporu potravinových bank, aby neváhali. Je to přímá pomoc těm nejpotřebnějším.

Potravinové banky operují v 15 regionálních logistických centrech a centrálním Logistickém centru v Praze. Bez kvalitního zázemí a logistické infrastruktury by nebylo možné dosahovat takových výsledků.

„V České republice se ročně vyhodí 100 kilogramů potravinového odpadu na obyvatele. Potravinové banky pomáhají předcházet vzniku gastroodpadu a dostávají potraviny k lidem v nouzi. Proto jejich činnost podporuje i Ministerstvo životního prostředí, které za posledních deset let investovalo do jejich vybavení a zázemí 504 milionů korun a v tomto roce jsme přidali dalších 50 milionů. Prostředky mohou být využity na modernizaci skladů, pořízení svozové či manipulační techniky a zefektivnění distribuce potravin. Navíc do roku 2027 máme v Operačním programu Životní prostředí připraveno dalších 150 milionů korun,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a doplnil: “Kromě podpory potravinových bank MŽP podporuje také projekty výzkumu a vývoje zaměřeného na potravinové odpady a jejich omezování.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí