Podíl celkové spotřeby energie na obnovitelných zdrojích v České republice

Kolik energie se v ČR spotřebuje každý rok a z jakých energetických zdrojů pochází? Jak se liší primární a konečná spotřeba energie? Kolik energie se v ČR spotřebuje v domácnostech, v průmyslu a v dopravě? Podívejte se na přehledné grafy.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) každoročně zpracovává Souhrnnou energetickou bilanci (SEB) státu v metodice Eurostatu. Tato bilance se sestavuje z dat zasílaných do Eurostatu prostřednictvím ročních mezinárodních energetických dotazníků, které připravuje Český statistický úřad (ČSÚ) a MPO. SEB bývá publikována ke konci roku za rok předchozí.

Energetická bilance představuje tok paliv a energií od jejich zdroje, přes jejich přeměnu (transformaci) v jiné energetické formy, až po jejich konečnou spotřebu. Do zdrojové části je započítávána těžba paliv, dovoz, vývoz a změna stavu zásob. Menší část paliv a energií je ve své původní formě využívána přímo ke konečné spotřebě. Jejich převážná část však prochází další přeměnou (transformací) a mění se v jiné energetické formy. Mezi transformační procesy patří například výroba elektřiny a tepla pro prodej, výroba koksu, produkce hutních plynů při výrobě železa a oceli, zplyňování uhlí nebo rafinerie ropy.

Kromě zušlechtěných paliv a energií patří mezi výstupy transformačních procesů i tzv. vyrobené plyny (např. energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní plyn, konvertorový plyn). Bilance dále zahrnuje vlastní spotřebu zařízení na přeměnu energií, spotřebu při těžbě, distribuční a přenosové ztráty. Konečná spotřeba paliv a energií je členěna do jednotlivých sektorů průmyslu, dopravy a ostatních kategorií, kam spadá např.

Primární energetické zdroje v ČR

Mezi důležité ukazatele energetické bilance patří primární energetické zdroje. Jedná se o množství energie v původní formě (před vstupem do transformačních procesů), které je v daném roce dostupné k dalšímu energetickému využití. Celkový vývoj primárních energetických zdrojů odráží ekonomickou a společensko-politickou situaci v daném období. Ovlivnila ho transformace národního hospodářství v 90. letech minulého století, politika ochrany životního prostředí, ekonomická krize v roce 2008, pandemie Covid 19 a v posledním sledovaném roce energetická krize.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Celková spotřeba primární energie v ČR v roce 2022 dosahovala hodnoty 1 726 PJ (480 TWh). Sledované období 1990-2022 lze charakterizovat výrazným poklesem spotřeby pevných fosilních paliv z 63 % v roce 1990 na 33 % v roce 2022, nárůstem podílu obnovitelných zdrojů ze 2 % v roce 1990 na 12 % v roce 2022, zvýšením podílu využití jaderné energie z hodnoty 7 % v roce 1990 na 19 % v roce 2022. Podíl zemního plynu na primárních zdrojích dosahoval svého maxima 20 % koncem 90. let minulého století. Od té doby se jeho podíl postupně snižoval na hodnotu 15 % v roce 2022.

Výroba elektřiny a tepla

Mezi nejdůležitější transformační procesy patří výroba elektřiny a tepla. V této kategorii je podle metodiky Eurostatu započítána celková spotřeba paliv a energií, které se přeměňují v elektrickou energii. V případě přeměny na teplo se rozlišuje, jestli je výrobna součástí podniku, jehož hlavní činností je výroba elektřiny a tepla (veřejná energetika) nebo podniku s jinou hlavní činností (závodní energetika). V případě závodní energetiky se do kategorie výroby elektřiny a tepla započítává jen ta část vsázky paliv a energií, která se použila na přeměnu v teplo k prodeji.

Ve sledovaném období 2010-2022 měla celková spotřeba paliv a energií na výrobu elektřiny a tepla klesající trend, který byl způsoben především modernizací odvětví energetiky v souvislosti s požadavky politik ochrany životního prostředí. Celková vsázka paliv a energií na výrobu elektřiny a tepla pro prodej za rok 2022 činila 884 PJ (tj. 246 TWh) a byla přeměněna v 305 PJ (tj. 85 TWh) elektřiny a 110 PJ (tj. 31 TWh) tepla pro prodej. Spotřeba pevných fosilních paliv v této kategorii se snížila z hodnoty 57 % v roce 2010 na hodnotu 46 % v roce 2022. Podíl obnovitelných zdrojů vzrostl z hodnoty 4 % v roce 2010 na hodnotu 9 % v roce 2022.

Konečná spotřeba energie

Termínem konečná spotřeba je označována spotřeba paliv a energií konečnými uživateli. Rozlišuje se konečná spotřeba energetická a neenergetická. Příkladem neenergetické spotřeby je například spotřeba zemního plynu k výrobě chemických látek, nikoliv ke spalování a výrobě elektřiny nebo tepla. Další informace v textu se týkají pouze energetické konečné spotřeby.

V energetické bilanci je konečná spotřeba rozdělena do několika základních sektorů (průmysl, doprava, ostatní). Každý z těchto sektorů je dále členěn na další podsektory. V roce 2022 se na konečné spotřebě o hodnotě 1 019 PJ (tj.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

Spotřeba v průmyslu

Palivový mix konečné spotřeby v průmyslu byl ve sledovaném období 2010-2022 relativně stabilní. Celková úroveň konečné spotřeby v průmyslu v roce 2022 dosáhla hodnoty 277 PJ, tj. 77 TWh. Mezi převažující nositele energie patřil zemní plyn (30 % v roce 2022) a elektřina (32 % v roce 2022).

Spotřeba v dopravě

Konečná spotřeba v dopravě v roce 2022 vystoupala k hodnotě 290 PJ, tj. 81 TWh. V období 2010-2022 vykazovala rostoucí trend, který byl v roce 2020 narušen Covidovou pandemií. Dominantním nositelem energie v dopravě byla ropa a ropné produkty. Z toho v roce 2022 převažovala motorová nafta bez biosložek (73 %) a motorový benzín bez biosložek (25 %). Podíl obnovitelných zdrojů a biopaliv na konečné spotřebě v dopravě od roku 2010 do roku 2022 vzrostl pouze o 1 %.

Spotřeba v domácnostech

Většina celkové spotřeby paliv a energií v domácnostech byla využívána na vytápění, proto je její meziroční vývoj ovlivněn především klimatickými podmínkami. Z toho důvodu byla ve sledovaném období nejvyšší spotřeba paliv a energií v roce 2010 a 2021 (nejvyšší počet denostupňů). V roce 2022 nabývala konečná spotřeba v domácnostech hodnoty 304 PJ, tj.

Ve sledovaném období 2010-2022 klesl podíl pevných fosilních paliv v sektoru domácnosti ze 14 % v roce 2010 na 11 % v roce 2022. Naopak vzrostl podíl obnovitelných zdrojů a biopaliv z 21 % v roce 2010 na 34 % v roce 2022 (z toho 87 % pevná biomasa, 12 % energie prostředí tepelných čerpadel, 1 % solární termální energie). Klesající trend zaznamenala spotřeba zemního plynu z 31 % v roce 2010 na 23 % v roce 2022. Výraznější pokles spotřeby zemního plynu v posledním sledovaném roce byl způsoben skokovým zvýšením jeho ceny v důsledku energetické krize. Klesal i podíl nakupovaného tepla ze 16 % v roce 2010 na 13 % v roce 2022. Rostoucí trend vykazovala spotřeba elektřiny ze 17 % v roce 2010 na 19 % v roce 2022.

Vývoj spotřeby energie v letech 2015-2020

Za pět let mírně vzrostl podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě paliv a energií v Česku na úkor kapalných paliv. Dostupnost zdrojů energie a jejich spotřeba patří k základním předpokladům rozvoje společnosti. Spolu s několika dalšími faktory podmiňuje využívání energií dokonce samotnou existenci celé civilizace. Proto je nezbytné sledovat situaci a vývoj v oblasti dostupných energetických zdrojů a jejich spotřeby jak v celém národním hospodářství, tak i v jednotlivých sektorech.

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR

V celém národním hospodářství České republiky bylo v roce 2015 spotřebováno 967 PJ paliv a energií. Nejvíce bylo spotřebováno kapalných paliv (269 PJ), které v tomto roce představovaly 27,8 % z celkové spotřeby paliv a energií. Spotřeba zemního plynu činila 210 PJ, tedy 21,8 % z celkové spotřeby paliv a energií, spotřeba elektřiny 196 PJ (20,3 %) a spotřeba obnovitelných zdrojů energie 119 PJ (12,3 %).

V roce 2020 vzrostla celková spotřeba paliv a energií v národním hospodářství na 996 PJ, kapalných paliv bylo spotřebováno 266 PJ, zemního plynu 216 PJ, elektřiny 205 PJ a obnovitelných zdrojů energie 141 PJ. Největšího podílu na spotřebě stále dosahovala kapalná paliva (26,8 %), zemní plyn tvořil 21,7 %, elektřina 20,6 % a obnovitelné zdroje energie 14,2 %.

Sektorové rozdělení spotřeby

Téměř 28 % z celkové spotřeby paliv a energií tvoří sektor průmyslu, sektor domácností vykazuje 30 % z celkové spotřeby a ostatní odvětví jako např. stavebnictví, doprava, zemědělství a lesnictví či služby představují celkem 42 %.

• V případě spotřeby elektrické energie zaujímá největší podíl sektor průmyslu. V roce 2020 to bylo 40,4 % z její celkové spotřeby. Domácnosti se na spotřebě elektřiny podílely 28 %, ostatní odvětví 31,6 %.
• Největší množství nakupovaného tepla je spotřebováváno v sektoru domácností. Ty z jeho celkové spotřeby v roce 2020 využily 49,3 %. Spotřeba nakupovaného tepla sektorem průmyslu tvořila 27,2 % a v ostatních odvětvích pak 23 %.
• Spotřeba zemního plynu je mezi jednotlivé sektory rozložena rovnoměrněji. Největší podíl představuje sektor průmyslu, v němž se v roce 2020 spotřebovalo 39,4 % z celkového množství. Domácnosti spotřebovaly 36,0 % a ostatní odvětví 24,6 %.
• Téměř veškerá spotřeba tuhých (uhelných) paliv směřuje do sektorů průmyslu a domácností. Podíl průmyslu na jejich celkové spotřebě vzrostl ze 44,8 % v roce 2015 na 53,1 % o pět let později, podíl domácností naopak klesl z 53,0 % na 45,1 % v roce 2020.
• Kapalná paliva jsou dominantně spotřebovávána ve skupině ostatních odvětví, kam spadá zejména doprava. Ostatní odvětví se v roce 2020 na spotřebě kapalných paliv podílela 96,3 %.
• V oblasti spotřeby obnovitelných zdrojů energií jednoznačně převažovala spotřeba v sektoru domácností. V roce 2015 tvořily domácnosti 65,4 % z celkové spotřeby obnovitelných zdrojů energie v národním hospodářství, v roce 2020 jejich podíl vzrostl na 66,9 %.

Spotřeba energie v domácnostech

U domácností, které spotřebovávají téměř třetinu celorepublikové spotřeby paliv a energií, se sleduje podrobněji, na jaké činnosti paliva a energie využívají.

• Nejvíce paliv a energií využívají domácnosti na vytápění, směřují sem více než dvě třetiny jimi spotřebovaných paliv a energií, v roce 2015 to bylo konkrétně 191 276 TJ (67 % z celkové spotřeby v domácnostech), v roce 2020 pak 207 120 TJ (68 %).
• Druhá energeticky nejnáročnější činnost je ohřev vody, na kterou domácnosti v roce 2015 spotřebovaly 48 739 TJ (17 %) a o pět let později 49 865 TJ (16 %).
• Třetí příčku zaujímá osvětlení a provoz velkých domácích spotřebičů, na něž ovšem domácnosti využívají pouze elektrickou energii. V roce 2015 za tímto účelem spotřebovaly 21 067 TJ elektrické energie (7,4 % ze všech spotřebovaných energií), v roce 2020 to bylo 21 827 TJ (7,2 %).
• Na vaření domácnosti v roce 2015 spotřebovaly 18 555 TJ (6,5 %), v roce 2020 pak 18 924 TJ (6,2 %).
• Na ostatní užití šlo 4 381 TJ v roce 2015 a 5 007 TJ v roce 2020, na chlazení 180 TJ v roce 2015 a 233 TJ v roce 2020.

Podle jednotlivých druhů paliv a energií tvoří největší část z celkové spotřeby v domácnostech zemní plyn a obnovitelné zdroje energie. V roce 2015 zaujímala spotřeba zemního plynu 28,4 % z celkové spotřeby paliv a energií domácnostmi a spotřeba obnovitelných zdrojů 25,3 %. Elektřina představovala 17,7 %, nakupované teplo 14,5 % a tuhá paliva 13,4 %.

V roce 2020 se struktura změnila, domácnosti více využívaly obnovitelné zdroje energie na úkor tuhých uhelných paliv. Obnovitelné zdroje tak s podílem 31,6 % na celkové spotřebě předstihly plyn, který vykryl 26 %. Podíl spotřeby elektřiny vzrostl na 19,2 %, podíl spotřeby nakupovaného tepla klesl na 13,7 % a tuhých paliv na 8,9 %.

Změny ve využití paliv a energií pro vytápění a ohřev vody

V uvedeném pětiletí nezůstala stejná ani struktura paliv a energií využívaných domácnostmi pro vytápění. Podíl obnovitelných zdrojů vzrostl z 36 % na 42,6 % v roce 2020, podíl zemního plynu se nepatrně snížil z 26,9 % na 25,3 % a podíl spotřeby nakupovaného tepla zůstal téměř na stejné úrovni - z 13,4 % v roce 2015 vzrostl na 13,5 % v roce 2020. Výrazně však klesl podíl tuhých paliv, který v roce 2015 činil 19,2 % a v roce 2020 už jen 12,7 %.

Podíl obnovitelných zdrojů se zvýšil i v balíku paliv a energií spotřebovaných domácnostmi na ohřev teplé vody, konkrétně z 5,2 % v roce 2015 na 13,4 % v roce 2020. Z 20,7 % na 24,4 % vzrostl podíl elektřiny užívané k tomuto účelu, naproti tomu klesl podíl plynu ze 40 % na 34 % a podíl nakoupeného tepla se snížil z 31,7 % na 26,7 %.

Téměř všechny druhy sledovaných paliv a energií spotřebovávají domácnosti nejvíce na vytápění. Výjimku tvoří elektrická energie, které domácnosti spotřebují nejvíce na osvětlení a provoz velkých domácích spotřebičů. V roce 2015 tvořila tato spotřeba 40,6 % z celkové spotřeby elektřiny, v roce 2020 klesl podíl na 38 %. Na vytápění bylo z celkové spotřeby elektrické energie v roce 2015 spotřebováno 14,3 % elektřiny a v roce 2020 vzrostl tento podíl na 18,1 %.

Podíl zemního plynu určeného k vytápění na celkové spotřebě plynu domácnostmi vzrostl ze 63,5 % v roce 2015 na 66,2 % v roce 2020. Podíl plynu spotřebovaného na ohřev teplé vody klesl z více než 24 % v roce 2015 na necelých 22 % v roce 2020. Zbývající část zemního plynu je spotřebovávána na vaření. V letech 2015 i 2020 to bylo přibližně 12 %.

Z celkově nakoupeného tepla využily domácnosti v roce 2015 k vytápění 62 %, v roce 2020 pak 67,5 %. Zbývající část nakoupeného tepla domácnosti spotřebovaly na ohřev teplé vody.

Tuhých uhelných paliv bylo domácnostmi k vytápění v roce 2015 užito 96,6 %, v roce 2020 se podíl zvýšil na 97,2 %. Zbytek těchto paliv sloužil k ohřevu vody.

Z kapalných paliv spotřebovaných domácnostmi se v roce 2015 na vytápění užilo 69,1 % a na vaření téměř 30 %, v roce 2020 pak 78,5 % na vytápění a 21,5 % na vaření.

Z obnovitelných zdrojů sloužilo v roce 2015 v domácnostech k vytápění 95,5 % a jen 3,5 % na ohřev teplé vody.

Srovnání s Evropskou unií

V roce 2023 představovala energie z obnovitelných zdrojů 24,5 procent energie spotřebované v Evropské unii, což představuje nárůst o 23 procent oproti roku 2022. Uvedl to ve své zprávě Eurostat. Podíl energie z obnovitelných zdrojů využívané v dopravě v EU dosáhl v roce 2023 10,8 procent, což představuje nárůst z 9,6 procent v roce 2022. Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v letech 2013 až 2023 do značné míry odráží rozšíření dvou zdrojů, větrného a solárního, v celé EU.

Na prvním místě mezi zeměmi Evropské unie se umístilo Švédsko, přičemž dvě třetiny (66,4 %) jeho hrubé konečné spotřeby energie v roce 2023 pocházely z obnovitelných zdrojů. Švédsko se spoléhalo především na pevná biopaliva, vodní a větrnou energii. Následovalo Finsko s 50,8 %, které se rovněž spoléhá na pevná biopaliva, větrnou a vodní energii, a na třetím místě se umístilo Dánsko s 44,9 %, přičemž většina obnovitelné energie pochází z pevných biopaliv a větru.

Ze zemí EU bylo v roce 2023 více než 75 procent elektřiny spotřebované z obnovitelných zdrojů vyrobeno v Rakousku (87,8 %), Švédsku (87,5 %) a Dánsku (79,4 %). Spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů byla vysoká také v Portugalsku (63,0 %), Chorvatsku (58,8 %), Španělsku (56,9 %), Lotyšsku (54,3 %) a Finsku (52,4 %), kde se na spotřebě elektřiny podílela více než polovina. Na opačném konci žebříčku se umístil podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, který činil méně než 20 % na Maltě (10,7 %), v Česku (16,4 %), Lucembursku (18,0 %) a Maďarsku (19,5 %).

V roce 2023 představovala energie z obnovitelných zdrojů 26,2 % celkové spotřeby energie na vytápění a chlazení v EU, což představuje nárůst z 11,7 % v roce 2004. K tomuto růstu přispěl vývoj v průmyslovém sektoru, službách a domácnostech. Ze zemí EU byl podíl energie z obnovitelných zdrojů na vytápění a chlazení více než poloviční ve Švédsku (67,1 %), Estonsku (66,7 %), Lotyšsku (61,4 %), Finsku (61,3 %), Dánsku (54,9 %) a Litvě (53,6 %).

Průměrný podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě se zvýšil z 1,6 % v roce 2004 na 10,8 % v roce 2023. Mezi zeměmi EU se podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě pohonných hmot pohyboval od 33,6 % ve Švédsku a 20,6 % ve Finsku až po méně než 5 % v Chorvatsku (0,9 %), Lotyšsku (1,4 %) a Řecku (3,9 %).

Níže je uvedena tabulka s podílem hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v roce 2023 v zemích EU:

Budoucí rozvoj obnovitelné energie v ČR

Tato analýza zkoumá možnosti rozvoje obnovitelné energie v Česku. Ten je jednak klíčový pro dekarbonizaci naší společnosti a jednak snižuje naši závislost na fosilních palivech a tím posiluje naši energetickou bezpečnost a chrání nás před budoucími výkyvy v cenách energií. Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat.

Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny. Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny. S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky.

Komora OZE se obává ztráty důvěry veřejnosti v případě masivního rozvoje fotovoltaiky převážně v solárních parcích. Všem novým zdrojům budou krýt záda bioplynové, biometanové, vodní a další řiditelné zdroje a rovněž flexibilita včetně řízení spotřeby a akumulace nejen do baterií. V sektoru bioenergetiky lze očekávat výrazné navýšení výkonu a to především v podobě biometanu a spotřeby disponibilního tepla z existujících bioplynových stanic. Očekáváme rovněž vznik prvních geotermálních výtopen a tepláren.

Oceňuji, že se do zjednodušování rozvoje obnovitelných zdrojů ministerstva - po dekádě praktické stagnace OZE v Česku - pustila. Komora OZE očekává také vznik přibližně pěti tisíc nových solárně termických systémů každoročně a to i na bytových domech: pomáhají v přechodovém a letním období zajistit kompletní potřebu teplé vody a pomoci přitápět dům. V této dekádě vzniknou i první pilotní projekty geotermálních zdrojů. Jejich vzniku by velmi pomohlo zavedení podpory vrtání hlubokých geotermálních vrtů, o kterém se uvažuje v rámci Národního plánu obnovy.

Cíle a predikce do roku 2030

Férový příspěvek České republiky ke splnění společného celounijního cíle (nejméně 42,5% podíl obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie ve 2030; pozn. redakce) vychází ve studii Technické univerzity ve Vídni, Energy Economics Group a European Renewable Energies Federation (EREF) na úrovni nejméně 33 %. To je v podstatě zdvojnásobení současného podílu obnovitelných zdrojů na výrobě respektive spotřebě energie. Výpočet českého podílu na cíli EU byl ve proveden metodou 4faktorového benchmarkingu.

Predikce Komory OZE očekávají v roce 2030 podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny na úrovni 35,3 % a na spotřebě ve vytápění 36,5 %. Predikce rozvoje jednotlivých zdrojů vycházejí z odhadu vývoje budoucí poptávky založeného na analýzách trhu za posledních 5 až 12 let, dále z objemu a podmínek aktuálně dostupných či avizovaných dotačních programů. Využívání obnovitelných zdrojů energie je považováno za klíčový prvek energetické politiky, přispívá ke snižování emisí z fosilních paliv a závislosti na palivech dovážených ze zemí mimo EU.

tags: #podíl #celkové #spotřeby #energie #na #obnovitelných

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s nemocničním odpadem v ČR
• Normy EMC
• Výskyt papoušků v Jižní Americe
• Tesla Model S: Recenze
• Kriticky ohrožený druh Kyjovka šupinatá