Rychlé peníze příroda: Udržitelné zahradničení a tipy, jak ušetřit

Říká se, že chceme-li zlepšit svět, musíme začít především sami u sebe. No a kde jinde bychom, my zahradníci, začali, než na své zahradě. Poradíme vám, co můžete udělat pro to, aby vaše zahrada nebyla jen oázou pro duši, ale byla také trvale udržitelná. Dodržujte následující rady a i vy se zařadíte mezi ty, kterým není lhostejný svět kolem nás. Někdy stačí nepatrná změna, která může zapříčinit zlepšení životního prostředí. Trvale udržitelné zahradničení není až taková věda, jde o to si uvědomit, co lze dělat jinak a lépe.

Kompostování jako hnojivo

Vlastní kompost jako hnojivo je ideální možností pro využití posečené trávy, kuchyňského odpadu a hnoje ze stájí či od domácích zvířat. Vznikne nám humus, který je bohatý na živiny, poslouží nám ke zlepšení půdní struktury a podpoří v ní život.

Upcyklace v zahradě

Vyzkoušejte upcyklaci nejen v zahradě. Hlavním mottem je ze starého udělat nové, tzn., že nebudeme každý rok kupovat stále nové a nové květináče, nádoby, záhony z plastů, ale využijeme to, co už máme nebo to, co nezatíží životní prostředí. Bylinky vám například porostou nejen ve vyvýšeném záhonu, ale i v regálu ze starých dřevěných palet, rostliny můžete nasázet všude, kam lze dát zeminu a udrží se voda, takže i staré kolečko, které máte již několik let v rohu zahrady, se může stát úžasným okrasným záhonem, stačí jen mít fantazii. Často se osazují také staré pneumatiky, které mnoho „ochránců“ životního prostředí vyhazuje do škarp.

Zemina bez rašeliny

Trendem je také používání zeminy bez rašeliny. Ano, je to možné a v některých zemích, např. v Anglii, se bez rašeliny dokáží při pěstování rostlin docela bez problémů obejít. Těžbou rašeliny totiž ničíme ložiska, která rozhodně nejsou nekonečná a bezedná. Zemina bez rašeliny se osvědčuje u pokojových i zahradních rostlin. Stačí, když při nákupu substrátu zkontrolujete na zadní straně pytle složení a množství přidané rašeliny.

Pěstování rostlin ze semen

Pěstování rostlin ze semen, sice zabere nějaký ten čas, ale časem pěstitel získá řadu zkušeností a nebude muset vůbec nakupovat žádné sazenice či osivo svých oblíbených rostlin či zeleniny. Tato skutečnost je jednou z podstat permakulturního zahradničení, díky kterému dokážeme být zcela soběstační a vypěstovat rostliny a zeleninu nejen pro sebe, ale i pro sousedy. Nevíte, zda zvládnete vypěstovat něco ze semínka? Není se čeho bát, na každém pytlíku se semínky máte jednoduchý a jasný návod, kdy máte vysévat, jak, atd. Jednou zkusíte a už nikdy nebudete kupovat předražená semínka a sazenice v obchodu.

Čtěte také: Kvalitní kompost

Mulčování záhonů

Mulčujte záhony, ušetříte peníze. Mulčování záhonů je výborná věc, mulč zabraňuje vysychání půdy a jejímu praskání, snižuje se totiž odpařování vody a díky tomu nemusíte tak často zalévat. Další výhodou je potlačování růstu plevelu, což vám zase ušetří čas a také vaše záda.

Biologická ochrana rostlin a organická hnojiva

Používejte především biologické prostředky na ochranu rostlin a organická hnojiva. Jednoznačnou výhodou používání organických hnojiv je, že rostliny se tak snadno nespálí, tedy nepřehnojí, což u průmyslových hnojiv bývá častá situace. Budete-li používat biologické přípravky proti škůdcům a chorobám, zachráníte život nejen mnoha druhům užitečného hmyzu, ale i obojživelníkům a jiným živočichům. Zahradníci propagující trvalou udržitelnost vysazují především víceleté rostliny, tzn. trvalky a dřeviny. Mnoho trvalek je mrazuvzdorných, což je další výhoda oproti rostlinám, které musíme každým rokem přenášet do zimovišť.

Hmyzí hotely

Instalujte hmyzí hotely, má to smysl. Množství divokých včel, čmeláků a jiného užitečného hmyzu bohužel klesá, takže mít na zahradě hmyzí hotel je ta nejlepší věc, kterou pro tyty užitečné tvorečky můžete udělat. Hmyzí hotel jim nabízí ideální útočiště a přispívá k udržení přirozeného ekosystému. Hmyzí hotely můžete buď zakoupit, nebo si ho třeba společně s vašimi dětmi vlastnoručně vyrobit. Návodů, jak na to najdete na internetu dostatek.

Smíšená kultura

Smíšená kultura je společné pěstování různých druhů rostlin, které jsou si navzájem prospěšné. Rostliny mohou tvořit vzájemná společenství a společnými silami tak bojovat proti nepříznivým vlivům, především chorobám a škůdcům. Příkladem takového prospěšného soužití je například mrkev s cibulí. Tato ekologická pěstitelská strategie, která vlastně nic nestojí, vám ušetří finance, které byste museli vynaložit do prostředků na ochranu rostlin.

Dešťová voda

Zalévání dešťovou vodou má hned dvě výhody, šetří pitnou vodu a tím i vaše finance a zároveň poskytuje měkkou vodu, která je pro závlahu rostlin to nejvhodnější. Mnohé rostliny, jako jsou čechravy, pěnišníky nebo azalky citlivě reagují na vápník, který bývá obsažen v pitné vodě. Dobrým nápadem jsou nádoby na dešťovou vodu s integrovaným kohoutkem, což je poměrně praktické.

Čtěte také: Vydělávání na odpadu

Šetření v zahradě a soběstačnost

Na své příjmy si nestěžuji, ale pořád mi to jako mladému člověku nestačí na můj vytoužený sen pořídit si dům s velkou zahradou. Snažím se si tedy šetřit, abych měla základ na hypotéku, které se do budoucna asi nevyhnu. Peníze šetřím ve více oblastech, ale moje nejoblíbenější je zahradničení. Naštěstí máme k dispozici zahradu u mamky na chalupě, která je nedaleko místa bydliště. Můžeme si tak vypěstovat svou zeleninu a ovoce tam. V letní sezóně prakticky nekupujeme ovoce ani zeleninu. Jsme schopní si vypěstovat spoustu sezónní zeleniny a stravujeme se podle toho co právě dozrává, začíná to hráškem, saláty, mangoldem. Brzy nastoupí cukety, francouzské fazolky, rajčata, rané mrkve aj. Musím podotknout, že to samozřejmě není zadarmo a na zahradě si to musíme tzv. odmakat. Vyžaduje to mnoho úsilí, ale je to zároveň náš koníček. Když bych si představila, že všechnu tu zeleninu budu muset kupovat, tak bych se nejspíš nedoplatila. Nehledě na to, že lokální strava nezatěžuje přírodu dalekou dopravou a zbytečným balením.

Každá správná pěstitelka si své potraviny také zavařuje a jinak konzervuje. Já zavařuji prakticky celé léto. V zimě tak máme své zásoby nakládané červené řepy, kvašené zeleniny, kečupů, pálivých omáček, nejrůznějších marmelád a dalších pochutin. Už jste někdy měli nakládané houby? Na jídle také šetřím tím, že jíme dost hub a jiných volně rostoucích plodů. Houby rostou po celý rok. V zimě rostou dřevokazné houby. Na jaře začnou růst výborné čirůvky májovky, pak kačenky české a smrži.

Nemusíme nutně pěstovat všechno, náš soused třeba pěstuje brambory a okurky, je možné s ním něco směnit, ale já mu ráda za výpěstky zaplatím.

Nemáte svojí zahradu? Nevadí! V okolí vesnic, ale i malých a velkých měst nám naši předci vysázeli spoustu ovocných stromů a keřů, kde plody spadají na zem, uhnijou a v lepším případě je sežere divoká zvěř. Vydejte se na průzkum periférií a určitě na nějaké takové stromy narazíte. Já mám v našem okolí vytipovaný starý třešňový sad, hrušně podél cesty, několik starých jabloní s výbornými jablky, švestky, spousta druhů myrobalánů, vlašské ořechy a další.

O volné dny ráda vyrážím na louky, kde sbírám bylinky do čajů a mastí, které si vyrábím. Říká se, že na každou nemoc existuje bylinka. Zjistěte si, které bylinky by mohli být prospěšně právě pro vás a rozhlédněte se po okolí. Dost často ty správné bylinky rostou velice blízko, třeba zrovna na vaší zahradě. Doplňujete pravidelně vitamín C? Děláte dobře, ale co takhle ho užívat ve své přirozené formě. Největší zásobárnou vitamínu C jsou u náš šípky, které rostou snad všude. Nasušte si plody šípku a dopřejte si v zimě lahodný šípkový čas.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Podzimní sklizeň a úspora

Podzim je obdobím hojnosti, kdy příroda rozdává své dary, a kdo se rozhlédne, ten může ušetřit nemalé peníze. Pod stromy se kupí jablka a hrušky, keře se ohýbají pod plody šípků či rakytníku a zahrada nabízí ořechy i dýně. Stačí jen vědět, kam sáhnout a jak sklizené plody správně zpracovat. Plody nemusí být dokonalé, malé skvrny na jablku nevadí, hlavně, že jsou sladká a šťavnatá. Stejně tak bobule jako jsou šípky, rakytník nebo aronii lze sklízet a využít pro přípravu čajů, marmelád nebo zdravých sirupů.

Důležité je plody nejen posbírat, ale také správně uchovat. Jablka a hrušky vydrží v chladnu a temnu několik týdnů, ořechy je nejlepší nechat proschnout a pak skladovat v suchu. Bobule a šípky je možné zamrazit nebo usušit. Takto získané zásoby vás zachrání během zimních měsíců a ušetří nemalé peníze za ovoce a zdravé doplňky z obchodu.

Recept: Podzimní jablečný sirup

Suroviny:

• 1 kg jablek
• 500 ml vody
• 200 g cukru nebo medu
• šťáva z 1 citrónu
• 1 lžička skořice

Postup:

1. Jablka omyjte, nakrájejte na kostičky a vložte do hrnce s vodou.
2. Přiveďte k varu a nechte vařit asi 20 minut, dokud jablka nezměknou.
3. Poté vše propasírujte přes sítko nebo rozmixujte a přidejte cukr, citrónovou šťávu a skořici.
4. Směs nechte ještě krátce provařit, aby se cukr rozpustil, a horký sirup nalijte do čistých lahví.
5. Po vychladnutí uchovávejte v lednici.

Sirup se hodí do čaje, na palačinky nebo k ochucení jogurtu.

Pokud máte dostatek ovoce, marmelády jsou skvělý způsob, jak ho uchovat. Stačí jablka, hrušky nebo švestky povařit s trochou cukru a koření a naplnit do sklenic. Kompoty zase prodlouží trvanlivost plodů a lze je využít při přípravě snídaní či dezertů. Sušené ovoce, například švestky nebo jablka, je praktické jako svačina na cesty nebo do práce a vydrží měsíce, aniž by se kazilo.

Využití vlastní sklizně není jen radostí pro chuťové pohárky, ale i výraznou úsporou. Místo nákupu čajů z šípků, sirupů, marmelád či ořechů v obchodě si je připravíte sami. Navíc přesně víte, co obsahují, a můžete se vyhnout konzervantům a zbytečným přísadám.

Tipy pro šetření v domácnosti

Průměrná denní spotřeba vody na osobu je v České republice okolo 100 až 120 litrů. A z toho jen 10 litrů slouží pro pitný režim a na přípravu jídla. Nejvíce vody proteče právě v koupelně. A často zbytečně.

Jak ušetřit v koupelně

• Rychlá sprcha místo koupele ušetří třetinu až polovinu spotřebované vody (30 až 60 litrů při sprchování oproti 100 až 120 litrům ve vaně).
• Investujte do úsporné sprchové hadice.
• Baterie s perlátorem mísí vodu se vzduchem, a tak za stejnou dobu proteče až o 50 % méně vody.
• Na čištění zubů si nalijte kelímek vody, vodu nemějte puštěnou ani při holení.
• Vyplatí se investovat i do toalety s dvojitým splachováním.
• Pravidelně kontrolujte také těsnění všech kohoutků.
• Naplňte pračku efektivně (ideálních výsledků dosáhnete při zaplnění ze 75 až 80 %) a většinu oděvů perte na 30 stupňů.

Jak ušetřit v kuchyni

• Většině myček stačí na jeden cyklus 10 až 15 litrů vody. Mytí v napuštěném dřezu spotřebuje okolo 30 l vody. A pod tekoucí vodou dokonce více než 40 l.
• Vodu z těstovin nebo vodu, ve které umýváte ovoce a zeleninu, sbírejte do misky a využijte ji pak na zalévání pokojovek.
• Zkuste omezit i přísun masa a masných produktů.

Jak ušetřit v obýváku

• Při sledování televize zatáhněte závěsy a snižte jas (pokud to jde).
• Když se s ní večer loučíte, vypněte ji úplně.
• Pokud opravdu nutně potřebujete televizi novou, sledujte energetické štítky.
• Večer zapomeňte na velká světla a sviťte si menšími lampičkami.

Jak ušetřit v domě a na zahradě

• Dešťová voda se dá využít ještě efektivněji. Poslouží nejen na zalévání zahrady, na splachování, ale dokonce i na praní.
• Na trhu jsou systémy, které vodu zachytí, přefiltrují a přes řídicí jednotku distribuují například do koupelny - do pračky a toalety.
• Vyměňte okna a dveře, pokračujte zateplením a zakončete instalací vlastního zdroje energie. Ať už to bude fotovoltaický panel na střeše nebo tepelné čerpadlo na zahradě.

Využití dešťové vody v domácnosti

Bez vody by na Zemi nebylo života. Existují rozsáhlé pouště, kde je voda nesmírně cenná. My máme to štěstí, že žijeme v mírném podnebném pásu, kde dešťové srážky nejsou ničím výjimečným. Zatím ji ani zdaleka nevyužíváme tak, jak bychom mohli. A teď si představte dům, kde se tato dešťová voda používá nejen k zalévání zahrady, ale i v domě ke splachování toalety a dokonce i k praní prádla v pračce. Jak je to možné?

Jednoduše: během dešťů se voda hromadí v zásobnících a pak, díky rozvodům po domě, se dostane tam, kam má. Ačkoli je dešťová voda velmi užitečná, dům se pochopitelně neobejde bez klasického přívodu upravené, pitné vody, a to ze dvou důvodů. Za prvé - jde o vodu pitnou, určenou pro pití a vaření.

Pan Rudolf Mencl bydlí na kopci a před 5 lety se rozhodl, že bude sbírat dešťovou vodu do zásobníků a pak ji použije v domácnosti. Dnes si to velice pochvaluje. „Za tu dobu jsme byli odkázáni na vodu městskou asi jen týden, bylo to vloni,“ říká pan Rudolf Mencl. Pan Mencl má dům na svahu. „Vlastní studnu nemáme, a tak používáme vodu městskou, mimo jiné i proto, že pod námi je skála,“ vysvětluje. „Podle mého ale byla věčná škoda pouštět dešťovku rovnou do kanalizace a drahou vodu nakupovat. Proto jsme si pořídili zásobníky. Nejprve bylo nutné vymyslet projekt, pak nakoupit materiál a pustit se do práce.

„Máme vzájemně propojené plastové nádrže o velikosti 6 x1m3, voda do nich stéká ze střechy domu a garáže. Nádrže jsme obezdili žulovými kvádry, střechu z nich jsme posázeli stromky a vřesy v kombinaci s kůrou a oblázky, podobně jako to vídáme třeba u vinných sklípků. V čele kvádrů jsou dveře, abychom měli přístup k nádržím. Zásobníky jsme obezdili, a proto k vodě nejde světlo. Díky tmě a stálé teplotě voda nekvete a zůstává čistá. Mezi nádrží a domácí vodárnou je ještě filtr pro případné nečistoty.

Pan Mencl si s projektem skutečně vyhrál. Vymyslel to tak, aby jímky nebyly vidět. Neznalý člověk by si jich rozhodně nevšiml. „Z čela se po zdi pne vinná réva a ostružiny,“ prozrazuje „maskování“ Rudolf Mencl a dodává: „Stálo mě to hodně času promyslet, jak to vše zapojit, kudy v domě vodu povedu, ale když jsem se do toho pustil, pak už to šlo víceméně samo a bylo vyhráno.“ Zároveň ale připouští, že všechno nešlo jako na drátku. „Jediné pomůcky byly kolečko, lopata, krumpáč. Náš pozemek není dobře přístupný, aby tam zajel malý bagřík a vyhloubil díry na usazení nádrží. Takže zkraje to byla dřina.

V rodinném domku, kde se současně používá pitná i dešťová voda, se tyto dva druhy nesmí v žádném případě míchat. To znamená, že musí existovat dva na sobě nezávislé rozvody. U WC a pračky jsou dva přívodní kohouty.

Určitě se vám celou tu dobu hlavou honí otázka, kolik to stálo peněz. „Jedna nádrž byla za 500 Kč, vodárna za 4.500 Kč. Nejdražší byl vodoinstalační materiál, to dělalo odhadem 20 000 - 25 000 Kč.

Vyplatí se vůbec investovat do absorbce, skladování a rozvodu dešťové vody? Pan Mencl má naprosto jasno: „Ono se to příjemně ukáže už při prvním vyúčtování vodovodů a kanalizací, už tam si všimnete poklesu spotřeby pitné vody. Jenom při spotřebě cca 100 l za den na WC je to ve dvoučlenné domácnosti za 1 čtvrtletí 9 000 l vody, což je zhruba 315 Kč. K tomu musíme ještě přičíst další úspory při praní a zalévání zahrady a skleníku.

Dá se nějak přesněji spočítat, do jaké míry může dešťová voda pokrýt spotřebu vody v domácnosti? Vyjdeme-li ze statistiky, pak v průměrné domácnosti spotřebuje každá osoba cca 150 litrů vody na den, z toho však pouhá 2 % na vaření a pití. Na spláchnutí toalety připadne 35 % pitné vody.

Možná namítnete, že zabudovat zásobníky do země je příliš pracné nebo byste tím zničili kus pěstěné zahrady. Netřeba zoufat, neboť existují i nádrže, které se nechávají na povrchu. Jímky zapuštěné do země však mají velkou výhodu v tom, že voda se tak rychle „nekazí“, protože k ní nejde světlo a nemohou se v ní množit nežádoucí mikroorganismy. U podzemních nádrží ještě chvíli zůstaneme. Nejčastěji se používají plastové nebo betonové. Zatímco betonové se hodí do větší hloubky a umí zneutralizovat kyselou dešťovou vodu, plastové jsou lehké a dají se snáze zapustit do země. Při nákupu doporučujeme také zvolit vhodnou velikost zásobníků: z malých by voda při větším dešti zbytečně přetékala a když je jímka hodně velká, voda by v ní byla zbytečně dlouho, než by se spotřebovala.

Ještě jednou zdůrazňujeme, že rozvody pitné a dešťové vody se nikde nesmí mísitelně setkat, a to ani ve společné výtokové armatuře. To ukládá norma ČSN EN 1717. Rozvod vody musí být rozdělený na pitnou a užitkovou, takže v domě je tzv.

A jestli by do toho šel pan Mencl znovu? „Samozřejmě, neváhal bych.

Tabulka: Úspora vody a finanční náklady

Je mnoho dalších věcí, které by zasloužily naši pozornost, ale budete-li dodržovat alespoň výše zmíněné, můžete mít klidné svědomí, že neničíte přírodu a nezatěžujete tak životní prostředí.

tags: #rychlé #peníze #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Plánované zařízení na zplyňování odpadů v Horním Benešově
• Procesy filtrace vody
• Jak vybrat koš na odpadky?
• Přírodní klenot severní Skandinávie
• Silniční kontrola v ČR