Rychlé peníze ze skládky: Jak vydělat na odpadu?

Terorismus je v současném světě globálním fenoménem, který nezná hranice. Mediální pokrytí teroristických útoků, k nimž na evropské půdě dochází, je velmi intenzivní. O bezpečnosti měkkých cílů se otevřeně debatuje a každý z nás je s hrozbou útoku konfrontován v každodenním životě, např. Přestože se pachatelé stále častěji uchylují k jednodušším a levnějším metodám útoků, jako je napadení nožem nebo vjetí do davu motorovým vozidlem, nelze opomenout, že součástí činnosti teroristů je také plánování a provádění útoků za využití zábavní pyrotechniky nebo jejích komponentů.

Byť je sestrojení nástražného výbušného systému (NVS) složitější a nákladnější než zakoupení nože nebo pronajmutí dodávky, jde stále o metodu, s jejíž pomocí je možné zabít nebo zranit velké množství lidí a rozšířit tak ve společnosti strach. Zároveň je ovšem sestrojení NVS jednodušší a dostupnější, než pokus např. NVS dlouho byly, a i nadále jsou, kvůli svému ničivému potenciálu a psychologickému efektu oblíbenou zbraní teroristů.

Výzkumník zanalyzoval data z Global Terrorism Database týkající se hrozby NVS v souvislosti s terorismem od 70. let 20. století a asi polovina všech zaznamenaných incidentů v databázi souvisela právě s výbušninami. Za období let 2014 až 2017, které charakterizuje vzestup tzv. Islámského státu (IS), uvádí Global Terrorism Database 56 355 incidentů, z nichž 28 593 souviselo s výbušninami. Nej postiženější mi zeměmi byly Irák, Afghánistán, Pákistán, Indie a Sýrie a za útoky stály mimo jiné skupiny IS, Taliban, as-Sabáb nebo Boko Haram.

Oblíbenost výbušnin a NVS ovšem dokládají např. i data z USA. Jen za rok 2019 bylo v USA zaznamenáno 14 940 incidentů souvisejících s výbušninami a z toho bylo 251 bombových útoků (v roce 2018 jich bylo 289). Z nich bylo 84 případů použití NVS a dalších 122 případů spadá do kategorie „výbušnina (ne NVS)", kam USBDC řadí komerční, vojenské nebo podomácku vyrobené výbušniny, ale také zábavní pyrotechniku.

Komerční výbušniny nebo zábavní pyrotechnika potom tvořily hlavní nálož v 66 případech, přičemž USBDC uvádí, že zábavní pyrotechnika byla použita ve 35 % ze zmíněných 66 incidentů. Za rok 2019 zaznamenalo centrum USBDC také 1 089 výhružek bombovým útokem, což bylo nejméně za posledních pět let. Nej častějšími cíli výhružek byla vzdělávací zařízení, rezidenční budovy a veřejná místa, především restaurace, sportovní zařízení, soudní budovy nebo dopravní uzly. Autor se proto domnívá, že je nutné i v budoucnu počítat s tím, že se pachatelé pokusí využít zábavní pyrotechniku nebo její komponenty k sestrojení NVS a následnému útoku.

Čtěte také: Kvalitní kompost

Autor si klade za cíl zanalyzovat, jak dostupná je v ČR zábavní pyrotechnika, pyrotechnický materiál a návody, jak při výrobě NVS postupovat. Autor dále analyzuje, jak jednoduché nebo složité by pro potenciálního pachatele bylo spáchat teroristický útok na měkký cíl s využitím zábavní pyrotechniky nebo jejích komponentů. Za tímto účelem provádí autor tři případové studie možných útoků - výbuch v pražském metru, bombový útok na rozsvícení vánočního stromu na Staroměstském náměstí a žhářský útok na zemědělské plodiny a lesní porost v období sucha.

V kapitolách, které se věnují definicím základních pojmů, právnímu rámci a možnostem nabývání zábavní pyrotechniky, způsobům jejího zneužití, návodům na výrobu NVS a přehledu útoků s využitím zábavní pyrotechniky postupuje autor metodou kompilační. V následující kapitole je nastíněn právní rámec a praktické možnosti nabývání zábavní pyrotechniky. výrobku splněny, ale kapitola také představuje praktické možnosti nákupu zábavní pyrotechniky, ať už ty legální, tak i ty nelegální, např. Další část práce představuje nejrůznější návody na výrobu NVS s využitím zábavní pyrotechniky, které jsou volně dostupné na internetu.

Těžištěm práce je ovšem sekce, v níž autor provádí analýzu tří modelových případů útoku s využitím zábavní pyrotechniky. Tato část je rozdělena do podkapitol k jednotlivým případům a autor u každého z nich zkoumá přípravu na útok, způsob provedení a dopady, které čin bude mít, ať už jde o bezprostřední dopady na místě, tak o ty dlouhodobé (např. Tato diplomová práce rozhodně není první, která se věnuje měkkým cílům a hrozbě terorismu, neboť obě tato témata j sou v současné době předmětem rozsáhlého výzkumu.

Co se týče využité literatury, čerpal autor k seznámení s problematikou základních definic ze dvou skript určených pro posluchače vojenských škol. Druhá významná skupina zdrojů potom posloužila k psaní kapitol práce týkajících se návodů na výrobu NVS a šlo o několik odborných prací v angličtině. Propagandě teroristických skupin, především těch džihádistických, je v posledních letech věnován rozsáhlý výzkum.

Pro uvedení pro problému, jak teroristické skupiny využívají výbušná zařízení, lze ke studiu doporučit práci Pierpaola Napolitana nazvanou Exprosive Devices - The Evolution of the Threař, v níž autor popisuje různé trendy využití výbušných zařízení ze strany teroristických skupin mezi lety 1970 až 2017. Za pozornost stojí i studie z pera Claire Wiskind nazvaná Lone Wolf Terrorism and Open Source Jihad: An Explanation and Assessment9 z roku 2016, která se zaměřuje na radikálně islamistické útoky tzv. osamělých vlků.

Čtěte také: Rychlé peníze a příroda

Na základě propagandy z magazínu Inspire identifikuje práce deset typů útoků, k nimž tento propagandistický časopis vyzýval, a popisuje, jak mají být nebo již byly tyto útoky provedeny. To, že se studie zabývá právě i útoky provedenými na základě návodů na výrobu NVS z magazínu Inspire, bylo velmi přínosné i pro kapitolu této práce, která se týká útoků provedených za pomoci zábavní pyrotechniky nebo jejích komponentů. Tato kapitola také významně čerpá z měsíčníku CTC Sentinel, který vydává Combating Terrorism Center at West Point. Časopis je zdarma dostupný online10 a nabízí analýzy a články týkající se boje proti terorismu.

Nástražný výbušný systém patří k základním pojmům této diplomové práce. Pro potřeby orgánů činných v trestním řízení (OCTR) slouží definice uvedená v interních aktech řízení. „Nástražným výbušným systémem je výbušná nebo zápalná látka, nebo pyrotechnický prostředek a iniciační prvek tvořící celek, který je schopen vyvolat za určitých, uživatelem nebo výrobcem předem stanovených podmínek, výbuchový účinek, ložisko požáru nebo výbuchem rozptýlit po okolí chemickou, biologickou, radioaktivní či jinak nebezpečnou látku. Nástražný výbušný systém bývá zpravidla ukryt v obalu, nebo má takovou vnější formu, která skrývá jeho pravý účel. Za nástražný výbušný systém se považuje i takový předmět, který je sestaven jako nástražný výbušný systém, obsahuje výbušninu, ale jeho iniciační systém je nefunkční, a dále atrapa nástražného výbušného systému, kdy jeden nebo více předmětů jsou sestaveny tak, že budí dojem nástražného výbušného předmětu, ale neobsahuje výbušné nebo zápalné látky a nemůže vyvolat účinky nástražného výbušného systému.

Výbušný předmět je takový, který obsahuje pyrotechnicky aktivní látky nebo jejich směsi. Jako pyrotechnické předměty bývají nejčastěji označovány improvizovaným způsobem vyrobené nebo upravené předměty obsahující pyrotechnicky aktivní látky nebo jejich směsi. Zábavní pyrotechniku lze definovat jako soubor nejčastěji průmyslově vyrobených výrobků obsahujících pyrotechnicky aktivní látky nebo jejich směsi, určené k pobavení vyvoláním požadovaného pyrotechnického efektu, a to nejčastěji světelného, zvukového, pohybového, tepelného nebo tlakového nebo jejich vzájemnou kombinaci. Jde tedy např. o petardy, rakety, kulové pumy, pyrotechnické kompakty, vulkány apod.

Příběh o nálezu peněz na skládce

Omylem vyhodit při úklidu do popelnice cennou věc se podařilo mnohým. Americká rodina však takto připravila svou babičku rovnou o všechny životní úspory. Při generálním úklidu si její příslušníci nevšimli, že má seniorka v mrazáku obálku s bankovkami v celkové hodnotě 25 tisíc dolarů. Skládka v americkém Oberlinu není žádný malý plácek. Za týden se na ni doveze přes 450 tun odpadu. Minulou středu byl v jedné z várek schovaný i vzácný kousek. „Bylo to 25 tisíc dolarů,“ uvedl vedoucí skládky Gary Capan.

Že na skládku putuje v popelářském voze obálka s velkým obnosem volala jejímu správci vystrašená žena. Mezi odpadky se dostala po velkém úklidu u babičky. Na skládce se hned pustili do pátrání po obálce. Nejdůležitější bylo zjistit, které auto odpad od domu odvezlo. Kdyby už byly odpadky na skládce, bylo by po všem. „Buldozery hned vše naberou a pak sešrotují, to už bychom obálku nikdy nenašli,“ uvedl. Vedení skládky vůz vypátralo a nechalo řidiče vysypat šestitunový odpad na volné prostranství. Do hledání se pracovníci vrhli hezky ručně.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

„Vůbec jsem tomu nevěřil, trvalo to jen deset minut a už jsem obálku viděl. Otevřel jsem ji a peníze tam byly,“ popsal nálezce Dan Schoewe, pracovník skládky. Z nálezu byl nadšen i Capan. „Je to skvělý příběh,“ doplnil.

Interpelace ohledně automatických třídicích linek na odpad

Ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci ukvapených závěrů raketového zásahu na území Polské republiky. Ministr životního prostředí Petr Hladík odpověděl na interpelaci poslankyně Bereniky Peštové ve věci automatických třídicích linek na odpad. Ta interpelace byla ve smyslu toho, že Ministerstvo životního prostředí uvažovalo o tom, že by odstoupilo od barevných popelnic a třídilo by vlastně ve dvou popelnicích, kde by dávalo do jedné papír, plast, sklo a tak dále, ale od té doby - říkám, byl to rok - jsme se posunuli trošku někam jinam. Jestli bych se spíš tedy mohla zaměřit, protože ono se to vlastně týká toho třídění, a zajímal by mě spíš ten pokus, kdy jste flagrantně porušili zákon a dali jste do sta barevných petek baterie, které samozřejmě jsou výbušné, i když jste tady v médiích říkal, že to není pravda, snažil jste se to dementovat, ale v každém případě mě spíše zajímá to flagrantní porušení zákona, kdy moc dobře víte, že do žlutých popelnic v žádném případě nesmí jít elektro, v žádném případě! Ten zákon to jasně říká.

Mě to tedy zajímá, když tady někdo flagrantně porušuje zákon a ještě k tomu je to Ministerstvo životního prostředí, které je gestorem těch zákonů, takže spíše bychom se mohli posunout po tom roce někam jinam, protože říkám, od toho, co jsem vás interpelovala v obdobném duchu, protože se to týkalo třídicích linek, a tady v tom případě došlo k zahoření třídicí linky, nevím, jestli to bylo z tohoto pokusu, ale v každém případě to bylo v tom úseku, kdy se ten tříměsíční pokus dělal a ta linka vlastně shořela do mrtě, tam nezůstalo vůbec nic, takže to asi zřejmě bude vyšetřovat policie. Takže spíše bych chtěla vědět ty myšlenkové pochody, které vás k tomu vedly, jestli byste se k tomu mohl vyjádřit. Děkuji.

Paní poslankyně Peštová mě interpelovala písemnou interpelací ve věci automatizovaných nebo poloautomatizovaných dotřiďovacích linek a teď se mě ptá na úplně jinou otázku. Tak já neznám - a nejsem poslancem, omlouvám se - jednací řád Poslanecké sněmovny, jestli takto poslanec může. Pokud ne, tak možná poprosím nějakou interpelační otázku dneska v odpoledních hodinách. Děkuji.

Ve své podstatě ono se to těch třídicích linek také týká, protože to, co vy jste udělali tím pokusem, došlo k zahoření třídicí linky. Došlo k zahoření - klidně si to zjistěte, pane ministře, došlo k zahoření třídicí linky. Vy ve své podstatě jste zmiňoval, že my jsme jednička v třídění. Česká republika je mezi prvními třemi v Evropské unii, co se týče třídění. Tam nemáme absolutně problém. Problém máme v recyklaci. Ale mě zajímá, co jste tímto pokusem chtěli dokazovat. Jestli jste chtěli dokazovat to, že jsme špičky ve třídění, OK, to víme už dávno. Ale co jste tím chtěli dokázat? Děkuji.

Ta interpelace vychází z rozhovoru, který jsem dal pro server Novinky.cz, kdy já jsem řekl, že vizí Ministerstva životního prostředí a mojí osobní je, že za předpokladu, že bychom měli všude automatizované dotřiďovací linky, tak bychom mohli zúžit ten popelnicový smog, který dělá někde problémy, především v historických centrech měst. A opravdu z mé osobní zkušenosti člověka, který to měl v Brně na starosti, je velmi složité, velmi složité zajistit množství kontejnerů a jejich svoz především v těch historických městských čtvrtích. Ta efektivita automatizované dotřiďovací linky se blíží až 95 procentům. Z toho důvodu jsem hovořil o vizi a hovořil jsem o tom, že potřebujeme z těch manuálních dotřiďovacích linek přejít na automatizované dotřiďovací linky a že v tu chvíli, kdybychom k tomu takto přišli a přistoupili, je opravdu možné zúžit počet kontejnerů a jednotlivých popelnic, protože je možné například plast, papír, kovy, případně i sklo dotřiďovat na jedné dotřiďovací lince. Děkuji.

V každém případě nemohu s vámi souhlasit, pane ministře, protože není žádná třídicí linka, která by dokázala třídit sklo, není. Ty třídicí linky jsou totiž na těch skládkách. Proto vám tam skončily na těch skládkách. Ale to, co jste tam chtěl udělat vy, to znamená, ještě tam chtěl přidat nějaké sklo, tak to ty třídicí linky prostě v současné době neumí. Děkuji.

Pane ministře, víte, jakou má účast paní poslankyně Peštová, vaším prostřednictvím, pane předsedající? Přes 90 %. Jakou účast máte vy? Mohl byste na otázky odpovídat dříve, kdybyste chodil do Sněmovny. Pane ministře, v návaznosti na to, co zaznělo. Ono totiž ve chvíli, kdy Ministerstvo životního prostředí vyslalo, tedy už před rokem nebo dvěma lety, poměrně významný signál, že budete chtít začít zálohovat petky a případně plechovky, tak jste zároveň těm, kteří uvažovali na městech a obcích o možnosti pořídit si další ty třídičky, tak jste jim docela rozkopli sandál, protože samozřejmě, když z toho vyndáte jednu z těch nejzajímavějších složek, tak byť se to pak těch obcí bude týkat, tak určitě v řadě měst prostě došlo k tomu, že začaly velmi váhat, jestli se jim to vyplatí. Proto také ten nástup je takhle pomalejší, protože pokud samozřejmě budou pak nějaké zálohovací systémy na další složky, no tak samozřejmě to město nebo obec k tomu přistupuje s nějakou myšlenkou prostě ekonomické návratnosti. Děkuju.

Nevím, jestli ten spor v těch multikomoditních nádobách, já tedy jsem dalece odpadovému hospodářství, jen můj příklad je jenom z praxe tady v Praze, jestli ten spor je o tom, jaké ty komodity se dají nebo nedají potom třídit na těch linkách dotřiďovacích. Praha zavedla multikomoditní sběr vlastně tří komodit, je to plast, hliník a tetrapak. Ta linka je v Chrášťanech. Není s tím problém si představit, že ten mix může být různý a je to jenom technická záležitost potom té dotřiďovací linky. To, co vy jste teď řekl, to jsou komodity, které můžete dát do té jedné popelnice, do té žluté. To znamená, dáte tam plast, dáte tam kov, dáte tam tetrapak. A to ty třídicí linky umí. To jo, to já se vůbec nepřu. Ale ony neumí sklo. A ministerstvo přišlo s takovou myšlenkou, že by do toho šoupli ještě sklo, že by to bylo komplet. A to ty třídicí linky neumí. Ve své podstatě mi pan bývalý exministr Brabec vzal to, co jsem také tady chtěla říct, že kdyby ministerstvo neustále nekoketovalo s takovými těmi blahodárnými myšlenkami jako zálohování, protože my jsme se dali před dvaceti lety, pětadvaceti lety cestou úplně jinou.

Automatizované dotřiďovací linky jsou fakticky založeny na dvou technologiích. Jedna je takzvaný NIR technologie a to jsou infračervené technologie, nebo HYS, hyperspektrální technologie. V současnosti ty automatizované dotřiďovací linky v České republice jsou založeny na NIR technologii, jsou rozšířené kvůli vysoké účinnosti a identifikaci a separaci odpadních materiálů na základě optických vlastností. To znamená ta automatizovaná dotřiďovací linka vlastně sleduje ten materiál a potom pomocí proudu vzduchu jej vyhazuje většinou nahoru. Nicméně HYS technologie, to jsou ty infračervené, jsou technologie, které jsou přesnější a dokážou identifikovat různé materiály na základě spektrálních vzorů, a to včetně skla. Tak to jsme si vysvětlili, že to možné je, paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího. A teď samozřejmě typicky třeba k té brněnské, tam aktuálně vlastně dotřiďujeme dvanáct komodit, a to je PET čirá, PET zelená, PET modrá, PET mix, LDPE čirá, LDPE barevná, HDPE nápojový karton, polypropylen, polystyren, hliníkové plechovky a železné kovy.

Ke třídění a recyklaci odpadu se v internetové diskuzi vyjádřil Petr Novotný, senior konzultant v Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. s. a další diskutující. Níže jsou některé z komentářů:

• "No ono to dle článku vypadá, že to zálohování je zdarma, že? Ale tento nový řetězec sběru (náklady) se šikovně zaúčtuje do cen megasupermarketů. Já bych doporučil přejít úplně na plechovky a to i na litrové a dvoulitrové. Na obaly důsledně polyetylén v minimálním množství nebo jen papír."
• "Pane Novotný, víte že sběr plastů dnes v podstatě obec nestojí ani korunu, protože náklady na sběr plastů včetně PET hradí EKOKOM? Takže žádných ušetřených 260 mil. se nebude konat. Zavedením záloh se sníží obcím odměna za sběr plastů ze strany EKOKOMu. Dle zkušeností ze Slovenska ani neklesl objem obsloužených kontejnerů s plastem."
• "Na základě vlastní zkušenosti myslím, že většina těch, kteří se opakovaně zapojují do úklidu odpadků v přírodě, ocení především to, že zálohování nápojových obalů z PET a kovů významně snižuje množství odpadu povalujícího se v přírodě. Jak se píše v jiném článku zveřejněném dnes, v zemích, kde zálohový systém funguje, se snižuje podíl plechovek na odpadu vysbíraném v přírodě. Třeba na Slovensku to bylo z 20 procent na dvě procenta. Slovensko zálohuje poslední tři roky."
• "Zastánci zálohování donekonečna tupě papouškují, jak to sníží littering. Ten, kdo odhodí odpad (cokoliv) v přírodě, to tam odhodí, protože je líný a žádná výše zálohy ho nepřesvědčí ke změně jeho chování. Divila byste se, kolik tam bylo zálohovaných skleněných obalů! A to bylo v době, kdy tady fungoval plošný zálohovací systém, který nám mohla celá Evropa závidět!! Pomohlo to změnit chování líných lidí? Nikoliv. Každý rok to bylo stejné, jako přes kopírák."
• "Proč by nemohlo zálohování fungovat? Je lepší když se lahve válí v přírodě? Přesně tak. Mně fakt štve, že tak často vídám povalovat PET lahve a plechovky od nápojů na ulicích, v parcích apod. Vadí mi také, že se opakovaně setkávám s tím, jak tyto nápojové obaly zabírají místo v koších a popelnicích na směsný odpad i přes to, že v blízkém okolí stojí kontejnery na plasty a kovy."
• "Připravují se tak o vlastní peníze. Přirovnám to k jedné věci. budeš mít vedle hromadu různého odpadu. cca 600,-Kč. To je bratru rozdíl 900,-Kč. sběrného dvora. jednou odnesu do Delvity a do lékárny."

Náklady na PET lahve a plechovky

Ročně se v Česku prodá 2,62 mld. kusů plechovek a PET lahví, přičemž naprostá většina z nich skončí jako odpad, o který se musí postarat města a obce.

• Ve žlutých popelnicích a vytříděno skončí 1,3 mld. PET lahví a 70 mil.
• V černé popelnici a nevytříděno skončí asi 486 mil. PET lahví a 610 mil.
• Ve veřejných odpadkových koších a jako littering končí odhadem desítky milionů kusů plechovek a PET lahví ročně.

Náklady obcí na PET lahve a plechovky způsobuje především jejich objem v odpadovém systému, hmotnost je „pouze“ nízké jednotky procent, zatímco objem je odhadem něco mezi 15 a 20 %. Dnes tedy obce za PET lahve a plechovky ve žlutých a černých kontejnerech platí cca 270 mil. Kč, za zabrané místo ve veřejných koších a úklid prostranství dalších odhadem asi 60 mil. Kč.

Na druhou stranu tržby za PET a hliník, které v současnosti utrží obce je něco mezi 100 a 150 mil. Kč. Celková hodnota vysbíraného materiálu je sice asi 260 mil. Pokud by z obecních odpadových systému bez jakýchkoliv dalších kompenzací zmizely PET lahve a plechovky, obce na tom vydělají - na uvolněném objemu v odpadovém systému. přímou kompenzaci dalších cca 260 mil. stát uspoří 500 mil. hodnota zachráněného materiálu PET a hliníku ze skládek přesahuje 400 mil.

tags: #rychly #prachy #skladka #jak #vydělat

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění ovzduší v ČR: co se děje
• Druhy hmyzu v kompostu
• Prozkoumejte svět obnovitelných zdrojů prostřednictvím vědeckých dokumentů.
• Click Clack výpusť: princip fungování
• Zpracování zbytků vepřové kýty