Sama Doma: Jak na kompostování s žížalami v bytě


29.11.2025

Rozhodli jste se začít kompostovat, i když bydlíte ve městě a nemáte zahradu? Zpracovat bioodpad může každý, kdo si založí vlastní kompost na zahradě, ale i ten, kdo začne kompostovat třeba v bytě.

Vedle zahradních kompostů, které je třeba založit ve větším objemu, je pro většinu obyvatel měst výhodná varianta vermikompostování. Vermikompostování je metoda kompostování, kdy dochází k rozkladu organického materiálu pomocí žížal.

Slovo „vermikompostování" vychází z latinského vermes - červ, žížala. Žížaly rychle a ochotně přemění bioodpad na tmavé, na živiny bohaté hnojivo. Kompostovat pomocí žížal můžeme ve školách, školkách, kancelářích a domácnostech.

Proč kompostovat s žížalami?

  • Kvalitní hnojivo: V kterémkoli ze zmiňovaných kompostů vzniká rozkladem bioodpadu humus neboli hnojivo a na rozdíl od „prefabrikované“ zeminy z obchodu neprochází nepřirozenou pasterizací. Obsahuje tak mnohem víc bakterií, živých organismů, a je tedy kvalitnější.
  • Ekologický provoz domácnosti: Problém s odpadem, návrat k drobnému pěstování zeleniny a ovoce a v neposlední řadě také vyhlídka povinnosti ze zákona třídit bioodpad, to jsou argumenty pro první krok k ekologickému provozu domácnosti.
  • Využití bioodpadu: V zemích západní Evropy prý v běžné popelnici skončí až 60 % biologicky rozložitelného odpadu, ze kterého by za ideálních podmínek mohla být užitečná půda.

Jak začít s vermikompostováním

Kompostovat může každý. Stačí najít vhodné místo pro vermikompostér, mít dostatek kuchyňského odpadu a využití pro výsledný kompost. I ten, kdo obývá pouze malý, jednopokojový byt se může směle pustit do kompostování. Využijte k tomu vermikompostér.

Vermikompostér je nádoba, která je plná žížal - nejlepších rozkládaček bioodpadu. Během tří měsíců dokáží nádobku s odpadem z kuchyně proměnit v krásný vermikompost. Má to ale svá pravidla - o žížaly je třeba pečovat jako o každého jiného domácího mazlíčka.

Čtěte také: Hlubší pohled na přírodu

1. Pořízení vermikompostéru

Začněte tím, že žížalám obstaráte pohodlné bydlení. Vermikompostér se obvykle skládá z několika navzájem propustných pater, skrze něž mohou žížaly vertikálně prolézat.

Ve spodní části je umístěná jímka, která zachycuje takzvaný žížalí čaj, tedy tekuté hnojivo, kterým lze po zředění vodou 1:1 zalévat (a zároveň přihnojovat) pokojové rostliny. Shora je nádoba uzavřená víkem, které světloplachým žížalám zajišťuje tmu a klid při jídle, zabraňuje případnému vyletování mušek a vysychání materiálu.

Vermikompostér si můžete v podstatě vyrobit i doma, když poskládáte tři plastové kbelíky nebo jakékoli nádoby nejlépe stejných rozměrů, abyste je mohli mezi sebou prohazovat. Spodní nádoba je sběrná, tam se shromažďuje tekutý produkt kompostování, v hantýrce se tomu říká žížalí čaj - worm tea.

Nebo si můžete objednat i workshop, na kterém se vermikompostér naučíte vyrábět. Vermikompostér Urbalive svým designem rozhodně neudělá ostudu. Ten byl v poslední době zastíněn vermikompostérem Urbalive, který pro českou Plastii navrhl designér Jiří Pelcl a získal za něj ocenění Red Dot 2017. Urbalive je vyrobený z kombinace odolného plastu a FSC certifikovaného dřeva.

2. Výběr žížal

V Česku žije zhruba 50 druhů žížal, ale zdaleka ne všechny se k vermikompostování hodí. Použít lze běžnou žížalu hnojní (Eisenia fetida), ideální jsou však kalifornské žížaly (Eisenia fetida andrei), které se rychle množí a dokážou intenzivně přeměňovat bioodpad na vermikompost. Tento druh byl vyšlechtěn v Kalifornii z žížaly hnojní.

Čtěte také: Zajímavosti o sexu a nudismu

Tyto hybridy jsou celkově drobnější, přesto ale mají větší chuť k jídlu a rychleji se rozmnožují. Když se jim u vás bude líbit, budete jich mít během tří měsíců dvojnásobek.

Násadu kalifornských žížal si koupíte, nebo ji můžete dostat darem od úspěšného chovatele, stačí třeba na serveru komunitních zahrad Mapko zadat heslo „žížaly“.

3. Krmení žížal

Každá žížala prý dokáže denně pozřít potravu o váze poloviny vlastní hmotnosti. Pro vás je ale důležitější údaj, který říká, kolik odpadu můžete žížalám servírovat tak, aby si s ním zvládly poradit.

Začněte s 250 gramy materiálu týdně, potravu rozkrájejte na drobné kousky. Každopádně se ale vyhněte odpadu živočišného původu - masu a kostem, mléčným výrobkům, tukům a olejům. Později, až se žížaly rozmnoží, můžete přidat patra a také začít víc krmit. Dobře rozjetý vermikompostér by měl zvládnout zpracovat veškerý kuchyňský bioodpad čtyřčlenné domácnosti.

Důležité je udržovat ve vermikompostéru správnou vlhkost substrátu, v příliš mokrém materiálu se mohou žížaly utopit (když například zapomenete ventilem vypustit žížalí čaj), v příliš suchém se jim špatně dýchá.

Čtěte také: Krkonošské Vrchlabí láká na sport

Co žížalám chutná?

  • Odkrojky rajčat
  • Ohryzky od jablek
  • Kávový logr
  • Listy salátu
  • Malé kousky a slupky od další zeleniny
  • Celý čajový sáček
  • Zmuchlaný ubrousek
  • Rozmačkaná skořápka od vajíčka

Žížaly si poradí i s celým čajovým sáčkem, zmuchlaným ubrouskem nebo rozmačkanou skořápkou od vajíčka. Problém dělají až větší kusy zeleniny jako slupky od okurky, odřezky lilku apod. Pokud je jich tam větší množství, nebo jsou po delší dobu na vzduchu, může se na nich objevit plíseň.

4. Péče o vermikompostér

  • Teplota: Žížaly snášejí teploty od 5 do 30 °C, nejčilejší a nejpracovitější jsou ale při pokojové teplotě kolem 20 °C.
  • Vlhkost: Pro chov žížal je důležitá optimální vlhkost 55 až 70 %. Pokud po sevření v hrsti kompost drží svůj tvar, je správně vlhký.
  • Vzduch: Žížaly ke svému životu potřebují dostatek vzduchu, proto je nutné při výběru nádoby dbát na to, aby byla dostatečně prostorná, avšak ne příliš hluboká.
  • Světlo: Žížaly nesnášejí světlo, proto by nádoba měla mít víko, které také zabraňuje vysoušení.

5. Problémy a řešení

  • Mušky: Někdy se v něm přemnoží mušky (smutnice, octomilky nebo koutule). V tom případě zahrnujeme nové krmení substrátem, někdy přidáváme natrhaný kartón a v nejhorším pochytáme mušky vysavačem (na pár dní to pomůže).
  • Plíseň: Občas se v něm objeví plísně. Samotná plíseň však vadí především nám, lidem, nikoliv žížalám, které jsou schopné houbová vlákna trávit.

Jak poznat kvalitní kompost

Struktura hotového kompostu je drobtovitá, zbarvením připomíná černozem. Tento vysoce kvalitní humus, který nezapáchá, neobsahuje zbytky nerozloženého odpadu ani patogeny, vzniká přibližně po třech měsících kompostování. Jsou to vlastně žížalí výměšky obsahující látky, které chrání rostliny před chorobami a zlepšují jejich růst.

Vermikompost má optimální poměr uhlíku a dusíku 15-10:1, obsahuje stopové prvky, hlavně mangan, bór, zinek. Je vhodný i jako substrát pro očkování sterilních půd.

Dobrou a jednoduchou metodou na zjištění kvality kompostu je test klíčivosti rychloklíčivých semen (řeřicha, hrách, fazole). Po 3-4 dnech semena vyklíčí. Vytvoří-li pěkný zelený porost, je kompost vyzrálý, zatímco žluté a hnědé lístky či málo vyklíčených semen prozrazují nevyzrálost. Pak je potřeba kompost přeložit a nechat jej ještě dále „pracovat".

Získávání Vermikompostu a žížalího čaje

  • Žížalí čaj: Z vermikompostéru se vylévá přibližně jednou za 3 měsíce a s doporučeným ředěním 1:9 můžete žížalí extrakt nalévat rovnou do květináčů.
  • Vermikompost: Odběr hotového kompostu provedeme stáhnutím horní vrstvy bioodpadu se žížalami, která bude sloužit jako násada pro nový kompost. Existuje několik způsobů, jak vylákat žížaly ze spodní vrstvy. Například na kompost umístit nádobku s perforovaným dnem a návnadou v podobě kávové sedliny, která žížaly postupně přiláká. Žížaly lze oddělit účinně pomocí světla. Kompost se vysype na hromadu a stranou se oddělí tenká vrstva, která zůstane prosvětlená. Žížaly z této vrstvy se vrátí zpět do temné hroudy kompostu. Takto pokračujeme, dokud nezpracujeme celý kompost.

Co dělat s žížalami, pokud je nechcete

Máte-li velké množství malých kalifornských žížal, můžete je věnovat. Pokud je nebude chtít nikdo z přátel, nabídněte je třeba kachnám nebo slepicím.

Chováte-li ve vermikompostéru kalifornský hybrid, rozhodně je nepouštějte ven. Jedná se o druh, který u nás není původní, a do volné přírody tedy nepatří. Tento problém nemusíte řešit v případě, že zvolíte žížaly hnojní.

tags: #sama #doma #žížaly #kompost #jak #na

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]