Sankce za znečištění půdy v České republice

12.03.2026

Znečištění životního prostředí představuje závažný problém, který ohrožuje národní hospodářství i zdraví obyvatelstva. V České republice existuje řada zákonů a předpisů, které mají za cíl chránit životní prostředí a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na půdu, vodu, ovzduší a ekosystémy.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) hraje klíčovou roli v dohledu nad dodržováním těchto předpisů a ukládá sankce za jejich porušování. Mezi nejčastější prohřešky patří nelegální nakládání s odpady, únik ropných látek, překročení emisních limitů, špatné skladování chemikálií nebo realizace stavby bez potřebného posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Příklady sankcí uložených ČIŽP

Inspektoři ČIŽP ukládají pokuty za různé typy porušení zákonů o životním prostředí. Zde je několik příkladů z nedávné doby:

Masokombinát: Pokuta přes milion korun za nakládání s povrchovými vodami v rozporu s povolením, vypouštění odpadních vod do vod podzemních bez povolení a odběr povrchových vod bez povolení. Firma také neohlásila havárii znečištění povrchových vod.
Firma provozující betonárny: Pokuta 120 tisíc korun za provozování dvou betonáren bez povolení.
Obec: Pokuta přes 120 tisíc korun za nepovolený odběr více než 1700 metrů krychlových podzemní vody.
Firma: Pokuta 500 tisíc korun za nesplnění opatření k nápravě a neodvezení nelegálně uložených odpadů.
Společnost: Pokuta 200 tisíc korun za shromažďování odpadů, které nebyly utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, a za nezabezpečení odpadů před znehodnocením, odcizením nebo únikem.
Společnost: Pokuta 145 tisíc korun za ohrožení životního prostředí v lesích nesplněním uloženého nápravného opatření, když ve stanoveném termínu neprovedla zalesnění holiny.
Potravinářská společnost: Dvě pokuty v celkové výši 300 tisíc korun za únik tuků do potoka a poškození významného krajinného prvku.
Firma: Čtyřmilionová pokuta za nedostatečná opatření proti šíření kůrovců v lesích.
Výrobce pelet: Pokuta 150 tisíc korun za skladování odpadu na venkovní ploše mimo určenou halu.
Provozovatel zařízení na úpravu a zpracování mléka: Pokuta 120 tisíc korun za provozování zařízení bez příslušného integrovaného povolení.
Dopravní podnik: Pokuta 120 tisíc korun za nevyměňování filtrů v lakovně.
Stavební firma: Pokuta 150 tisíc korun za netřídění odpadů.
Provozovatel rychlého občerstvení: Pokuta 160 tisíc korun za porušování zákona o obalech.
Firma: Pokuta 140 tisíc korun za nelegální přijetí odpadní hliníkové strusky z Bosny a Hercegoviny.
Společnost: Pokuta 90 tisíc korun za porušení zákona o obalech.

Zákaz pálení bioodpadu

Novela zákona o ovzduší od 1. března zakazuje pálení trávy, listí a další biomasy na otevřeném ohni za účelem jejich likvidace. Zahrádkáři a majitelé pozemků nesmí spalovat tento odpad na svých zahradách či pozemcích. Na otevřeném ohništi je možné pálit pouze suché rostlinné materiály (dřevo), které není znečištěno nebo kontaminováno chemickými látkami (barvy či ředidla). Za pálení trávy, listí a dalšího bioodpadu na otevřeném ohni hrozí pokuta až 50 tisíc korun.

Přeshraniční přeprava odpadů

Česká inspekce životního prostředí pravidelně zveřejňuje případy nedovolené přeshraniční přepravy odpadů. Tyto případy často začínají jako administrativní pochybení - chybějící oznámení, nesprávná klasifikace odpadu nebo absence souhlasu příslušného orgánu. Přeshraniční přeprava odpadu podléhá velmi přísnému režimu.

Čtěte také: Sankce za porušení ochrany přírody

Prevence znečištění a minimalizace rizik

Znečištění životního prostředí nevzniká jen úmyslně. V praxi jde velmi často o kombinaci nedbalosti, podcenění zákonných povinností a nesouladu mezi skutečným stavem a dokumentací. Důležité je mít nastavené dostatečné preventivní mechanismy, vést předepsanou evidenci a plnit ohlašovací povinnosti. Každý krok pečlivě zaznamenejte, uchovejte fotodokumentaci a komunikujte s úřady v rámci zákonných postupů.

Při havárii na vodách je klíčové mít funkční havarijní plán, okamžitě reagovat a plnit ohlašovací povinnosti.

Nová směrnice EU o trestných činech proti životnímu prostředí

Nový právní předpis, o němž Parlament uzavřel předběžnou politickou dohodu s Radou 16. listopadu 2023, poslanci přijali 499 hlasy. Směrnice obsahuje aktualizovaný seznam trestných činů, včetně nezákonného obchodu se dřevem, nadměrného čerpání vodních zdrojů, závažného porušování právních předpisů EU v oblasti chemických látek a znečištění z lodí. Trestné činy proti životnímu prostředí spáchané jednotlivci a zástupci společností by podle nových pravidel měly být trestány odnětím svobody v závislosti na tom, jak dlouhodobé, závažné či nevratné škody způsobí. Všichni pachatelé budou mít povinnost obnovit původní stav životního prostředí či nahradit náklady spojené se způsobenou škodou. Mohou jim být rovněž uloženy pokuty. V případě společností tyto pokuty dosáhnou 3 nebo 5 % jejich ročního celosvětového obratu, případně 24 nebo 40 milionů eur v závislosti na povaze trestného činu.

Výše pokut za porušení vodního zákona

Zákon o vodách stanovuje pokuty za různé přestupky. Níže je uvedena tabulka s příklady přestupků a výší pokut:

Přestupek	Výše pokuty (Kč)
Provozování plavidla se spalovacím motorem na zakázaných vodách	a) 1tis. - 100tis., b) 1tis. - 20tis.
Provádění činnosti bez povolení vodoprávního úřadu	10tis. - 500tis.
Neučinění opatření proti vniknutí závadných látek do vod	20tis. - 1mil.
Neohlásí neprodleně havárii	5tis.
Zasáhne do koryta vodního toku neoprávněně	10tis. - 500tis.