Informace k vypouštění živočichů a výsadbě rostlin do přírody

Vypouštět zvláště chráněné živočichy odchované v lidské péči do přírody a vysévat či vysazovat uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny mimo kultury a zastavěná území obcí lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody.

Kde podat žádost?

Žádost o souhlas k vypuštění zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské péči nebo o výsev či vysazení uměle vypěstovaných zvláště chráněných rostlin do přírody mimo kultury a zastavěná území obcí v areálu jeho/jejího výskytu můžete předat osobně nebo zaslat poštou místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu záměr zamýšlíte uskutečnit. Žádost můžete zaslat prostřednictvím datové schránky místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu záměr zamýšlíte uskutečnit.

Orgány, kterým se žádost podává, se liší podle typu chráněného území:

• Chráněné krajinné oblasti - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Národní přírodní památky, národní přírodní rezervace a jejich ochranná pásma - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (mimo území chráněné krajinné oblasti - CHKO) - zde žádost podáváte krajskému úřadu.
• Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (na území chráněné krajinné oblasti - CHKO) - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.

Dále předložíte projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti.

Záchranné programy

K ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zajišťují v souladu s § 52 odst. 1 ZOPK všechny orgány ochrany přírody záchranné programy s cílem vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení. Záchranné programy spočívají v návrhu a uskutečňování zvláštních režimů řízeného vývoje, jakými jsou záchranné chovy, introdukce, reintrodukce, záchranné přenosy a jiné přístupné metody vhodné k dosažení sledovaného cíle.

Čtěte také: Šetrný životní styl

Vypouštění syslů v rámci celorepublikového a MŽP schváleného záchranného programu je však zcela zřejmě činností v zájmu ochrany přírody, neboť záchranný program explicitně sleduje cíle právní úpravy, tzn. nejen eliminaci rizika zhoršení stavu volně žijících populací, ale zejména též posílení stávajících populací v areálech původních výskytů daného druhu.

Návrat divokých zvířat do Evropy

Do Evropy se vracejí někteří velcí savci i ptáci. Informuje o tom nejnovější studie “The Wildlife Comeback in Europe”, která vznikla z popudu mezinárodní iniciativy Rewilding Europe a kterou zpracoval mezinárodní tým vědců včetně odborníků z České společnosti ornitologické.

Cílem studie bylo zjistit, jak se v Evropě daří velkých savcům a ptákům, z nichž mnozí z evropské přírody během posledních století téměř vymizeli. Na základě vědeckých výsledků se ukazuje, jak a proč se v období 1960-2010 některým z nich opět daří osidlovat Evropu. Takové poznatky nám v budoucnu významně pomohou v ochraně druhů a prostředí.

Z velkých ptačích druhů během posledních desetiletí v Evropě významně vzrostla početnost například u orla mořského, orla královského, čápa bílého nebo pelikána kadeřavého. „Situace v Česku je podobná, právě orlům mořským nebo královským se u nás daří, přibývá jich,” říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Na druhou stranu se ale i tito majestátní ptáci stávají stále oběťmi pronásledování, otrávení orli jsou u nás bohužel pravidlem i v 21. století.”

Z velkých savců slaví návrat například největší evropský býložravec - zubr. Ačkoliv byl na začátku 20. století téměř před vyhynutím kvůli lovu a ztrátě přirozeného prostředí, pomocí reintrodukčních programů a podpoře rozmnožování se jeho početnost opět zvýšila, a to především ve střední a východní Evropě se silnou základnou v Polsku a Bělorusku.

Čtěte také: Sava a ekologie

Co brání návratu?

Pro dlouhodobý návrat divokých zvířat do evropské krajiny je důležité si uvědomit, že mnoho z těchto druhů potřebuje pro přežití značně rozsáhlá území s vhodným prostředím, což může být v hustě zalidněné Evropě velký problém. Pro budoucí soužití lidí a velkých druhů zvířat je ovšem nezbytné potřeby zvířat pochopit a zajistit, aby krajina plnila svoji funkci jak pro obyvatelstvo, tak i pro zvířata.

I přes úspěšný návrat některých ptáků a savců do evropské přírody je tu však stále mnoho dalších druhů v ohrožení. Na výsledky studie je také nutné nahlížet v kontextu změn v historickém rozšíření druhů. Například počty a rozšíření druhů, jako je vlk nebo rys, dramaticky klesaly po několik století až do první poloviny 20. století. Nejohroženější šelmy jsou ty nejkrásnější. „Díky evropským směrnicím o ptácích a prostředí došlo k regulaci lovu, k ochraně druhů i k systematické ochraně prostředí. Do ochrany přírody se cíleně investuje. Evropská ochrana přírody však stále pokulhává v ochraně druhů široce rozšířených, ohrožovaných plošnými změnami v krajině, především v zemědělství.

Čtěte také: Předpisy o znečištění ovzduší

tags: #savo #vypusteni #do #prirody #informace

Oblíbené příspěvky:

• Aktuální vývoj v oblasti klimatu
• Objevte krásy Jižní Moravy
• Postupy nakládání s odpady
• Svoz odpadu Brandýs nad Labem
• Tapety s přírodní tématikou ve Full HD