Diplomová práce Mezinárodní právo změny klimatu představuje mezinárodní právní úpravu v oblasti ochrany klimatu. Konkrétně se zaměřuje na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, Kjótský protokol a navrhované právní aspekty nové dohody, která by měla vzejít z 21. zasedání Konference smluvních stran v Paříži.
V úvodu diplomová práce přiblíží vědecké pozadí změny klimatu a politické a technické přístupy k jejímu řešení. Dále poskytne přehled mezinárodněprávního vývoje této oblasti včetně politického kontextu. V následujících kapitolách jsou rozebrány hlavní právní dokumenty s důrazem na jejich cíl, principy, závazky a nástroje.
Představitelé států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu dosáhli 12. prosince významné dohody. Pařížská dohoda je právně závazná mezinárodní smlouva, která vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Připojilo se k ní 195 smluvních stran (194 států a Evropská unie).
Dohoda zahrnuje závazky všech zemí snižovat emise a společným úsilím se přizpůsobovat dopadům změny klimatu. Vyzývá státy, aby své závazky postupně posilovaly na základě vlastních specifik a možností. Pařížská dohoda představuje stabilní rámec, který povede globální úsilí v příštích desetiletích. Je mapou pro přechod do světa s nulovými čistými emisemi.
Pařížská dohoda funguje v pětiletých cyklech stále ambicióznějších klimatických cílů a opatření jednotlivých států. Každá země má každých pět let předložit aktualizovaný národní klimatický plán, tzv. Národně stanovené příspěvky (NDCs): Národní klimatické plány, které se aktualizují každých pět let. Pro lepší rámování úsilí o dosažení dlouhodobého cíle dohoda vybízí státy k vypracování a předložení dlouhodobých strategií. Provozní detaily praktického provádění Pařížské dohody byly dohodnuty na konferenci OSN o změně klimatu (COP24) v Katovicích v prosinci 2018 v tzv.
Čtěte také: Ochrana přírody: Mezinárodní symbol
V roce 2023 skončilo na konferenci COP28 první globální hodnocení pokroku s rozhodnutím o urychlení opatření napříč všemi oblastmi - mitigace, adaptace a financování - do roku 2030.
Zpráva UNEP Emissions Gap Report 2025 uvádí, že nové klimatické závazky v rámci Pařížské dohody snížily oproti loňskému roku očekávaný nárůst globální teploty v tomto století jen nepatrně. Svět tak nadále směřuje k vážné eskalaci klimatických rizik a škod. Od přijetí Pařížské dohody před deseti lety klesly teplotní projekce z původních 3-3,5 °C. Nízkouhlíkové technologie potřebné k výraznému snížení emisí jsou k dispozici.
| Oblast | Popis |
|---|---|
| Mitigace | Snižování emisí skleníkových plynů. |
| Adaptace | Přizpůsobování se dopadům změny klimatu. |
| Financování | Zajištění finančních prostředků pro klimatická opatření. |
Jan Krajhanzl, laureát ceny za rok 2025, zdůraznil: „Dnes už víme dost o tom, jak velkou hrozbu pro nás představuje změna klimatu. Jsou k dispozici komplexní klimatické modely, naplňující se prognózy. Máme detailní studie dopadů klimatických změn. Disponujeme většinou nástrojů, abychom změnu klimatu řešili: šetrné technologie, které snižují uhlíkovou stopu domácností, firem i celých zemí. Rozhodující je však hlas veřejnosti. Abychom s veřejností mohli úspěšně komunikovat tak náročné a komplikované téma, potřebujeme lidi znát a rozumět jim. Více než 20 let mojí práce, česká data i zahraniční výzkumy mě naučily, jak je důležité lidem naslouchat, nepřesvědčovat jen přesvědčené, budovat spojenectví, umět stavět na společných hodnotách a oslovit ty, na které se dosud zapomínalo.“
Hannah Ritchie, oceněná za „Inspirace ze zahraničí“, dodala: „Účinná komunikace o změně klimatu - a o tom, co s ní lze dělat - je nezbytná, protože lidem pomáhá pochopit naléhavost situace, náklady, kompromisy i přínosy, které přináší.“
Generální tajemník OSN António Guterres zdůraznil, že státy, které se nadále drží fosilních paliv, své ekonomiky nechrání - naopak si je podkopávají. Podrývají svou konkurenceschopnost a přicházejí o největší hospodářskou příležitost 21. století. A konečně, čisté energie podněcují rozvoj. To vše činí éru čisté energie nezastavitelnou.
Čtěte také: Vývoj klimatických dohod
Přechod ale zatím není dostatečně rychlý ani spravedlivý. Rozvojové země zůstávají pozadu. Fosilní paliva stále dominují energetickým systémům, emise dál rostou přestože musí prudce klesnout, abychom zabránili nejhorší klimatické krizi. Součástí energetické transformace musí být spravedlnost. To znamená, že budeme podporovat komunity, které jsou dosud závislé na fosilních palivech, aby se připravily na budoucnost založenou na čisté energii.
Afrika loni obdržela pouhá dvě procenta investic do obnovitelných zdrojů energie, přestože disponuje 60 % nejlepších solárních zdrojů na světě. Potřebujeme mezinárodní akci - abychom zabránili tomu, že splácení dluhů vysává rozpočty rozvojových zemí, a zároveň umožnili multilaterálním rozvojovým bankám výrazně zvýšit jejich úvěrovou kapacitu a přilákat mnohem více soukromého kapitálu.
Disertační práce se zabývá otázkou režimu širší mezinárodní odpovědnosti států za zajištění režimu ochrany lidských práv jednotlivců v zemích a oblastech, které jsou současnými dopady změny klimatu nejvíce zasaženy (tzv. třetí země). Cílem práce je tedy nejen seznámit čtenáře s obecnými východisky a stavem věci v daném fenoménu, ale pomocí zkoumání zvolených výzkumných otázek poskytnout vhled do dopadů antropogenní změny klimatu a zásahů do výkonu specifických lidských práv v mezinárodněprávním kontextu.
Čtěte také: Recyklace a její mezinárodní den
tags: #mezinarodni #pravo #zmeny #klimatu #diplomova #prace