Čas strávený v lese je balzámem pro duši. Jakmile se vydáte do lesa, mějte na paměti, že se stáváte součástí citlivého ekosystému. I když kolem sebe zrovna nevidíte žádnou zvěř, obyvatelé lesa o vás dobře vědí. Pro ochranu přírody při pobytu v lese platí hlavní zásada - buďte ohleduplní! Přečtěte si, jak se chovat v lese.
V lese se snažte chovat co nejvíce tiše a v klidu si vychutnávejte příjemnou atmosféru přírody. Pokřikující děti nebo hlasitá hudba ruší nejen lesní zvěř, ale také ostatní návštěvníky lesa, kteří v něm hledají odpočinek. Lidský křik a hlasitá hudba ruší lesní zvěř. Rozhovor vedený klidným hlasem je naopak vítaný - signalizuje zvěři, že nejste na jejich lovu. Neznamená to však, že musíte mlčet nebo se plížit lesem jako duchové.
Do lesa můžete vzít i svého psa, veďte ho ale na vodítku. Myslete na to, že zákon o myslivosti zakazuje volné pobíhání psů v honitbě. Při procházce lesem mějte psa na vodítku. Každý pes je od přírody lovec a bez váhání může vyrazit za zajícem nebo srnkou, což je pro lesní zvěř nesmírně stresující. V případě, že pes lesní zvěř zabije, je myslivecká stráž oprávněna zatoulaného psa zastřelit. Pokud nemáte psa na vodítku, může se vám při sledování lesní zvěře zaběhnout. Volně pobíhající pes v honitbě je vystaven nebezpečí zejména v období podzimních honů.
České lesy jsou houbařským rájem. Pokud se na sklonku léta nebo na podzim vydáte do lesů na sběr hub, vždy myslete na základní pravidlo - houbu ze země opatrně vytáhněte i s podhoubím a místo kde rostla pečlivě zakryjete třeba mechem, aby nevyschlo. Sbírejte jen takové plody lesa, které dobře znáte. Pozor si dávejte na neznámé druhy hub. Ty raději nechejte na svém místě. Neznalost nebo záměna hub se nevyplácí, riskujete totiž otravu. Lesy nenabízí pouze houby, ale také například borůvky, lesní jahody, maliny, ostružiny nebo brusinky. Při sběru bobulí platí obdobná pravidla jako při sběru hub.
V lese platí pravidlo „dívat se je povoleno, dotýkat se je zakázáno“. I to patří k lesní etiketě. Mraveniště nebo hnízda divokých lesních včel přispívají ke stabilitě lesního ekosystému. Lesní zvěř pozorujte jen z povzdálí. Doba od dubna do června je obdobím líhnutí ptáčat a rození mláďat lesní zvěře. Je to tedy období hájení lesní zvěře. Pokud před vámi nějaké lesní zvíře neuteče a nechá vás se přiblížit, obejděte jej raději širokým obloukem. Může být nemocné nebo mít vzteklinu.
Čtěte také: Rak a jeho klepeta
Pokud vás zachvátila romantická touha vyrýt symbol lásky do nejbližšího stromu, uvědomte si, že tím strom zraňujete. Řeznou ránou do stromu snadno pronikají škůdci a původci nejrůznějších chorob, kteří jej poškozují. Nepoškozujte okolní přírodu. Přineste raději své milé malou kytici lučního kvítí. Natrhejte ji nejlépe na místech, kde kvete mnoho rostlin jednoho druhu. Nebudete tak riskovat, že otrháte některý chráněný druh. Mějte však na paměti, že v národních parcích a chráněných krajinných oblastech je trhání rostlin významně omezeno nebo zcela zakázáno.
V lese platí, že klestí a kůru, které leží na zemi, můžete sbírat a využít pro další zpracování nebo roztopení ohně v krbu. Připravené klády dřeva patří majitelům lesa. Jestliže potřebujete větší množství dřeva na vytápění, není odvoz dříví z lesa správnou volbou. Pro dřevo na topení si tak raději zajeďte do některého z odborných center BAUHAUS.
Obecně platí, že v lese se můžete volně pohybovat i mimo vyznačené cesty. V lese je řada oficiálních stezek. Vyhněte se ale při tom oploceným plochám. Při pohybu v lese vždy respektujte výstražné cedule zakazující vstup. V lese roste mnoho zákonem chráněných a vzácných rostlinných druhů. Kromě sběru je zakázáno i jejich ničení. Při cestě mimo vyznačené lesní stezky si vždy dávejte pozor, kam právě šlapete. V národních parcích je pohyb mimo vyznačené cesty zakázán.
Táborák uprostřed lesa není dobrý nápad. Rozdělání ohně v lese je totiž přísně zakázano. Požár je pro les pohromou. Z požárně bezpečnostních důvodů je zakázáno rozdělávat oheň ve vzdálenosti menší než 50 metrů od lesa. Pokud se v lese rozhodnete tábořit, můžete si oheň rozdělat pouze ve vyhrazených tábořištích. Nebojte, i na těchto místech si okolní lesní romantiku užijete. A snad není třeba zdůrazňovat, že při odchodu z tábořiště je vždy nutné oheň opravdu důsledně uhasit.
Jedno z nejdůležitějších pravidel pro pohyb v lese zní - les není skládka! Odkládání odpadků v lese je trestné a přímo ohrožuje tamní zvířata a rostliny i jejich životní prostředí. Odpadky patří do koše. Například nedbale odhozený nápojový karton může být příčinou smrti hladových ježků nebo lišek. Menší zvířata si v kartonu zaklíní hlavu a udusí se. Větší zvířata si mohou obal splést s potravou. Každý návštěvník lesa by měl lesní prostředí opustit ve stavu, v jakém by jej chtěl najít při své příští návštěvě. Chcete-li být něčím životnímu prostředí prospěšní, seberte cestou lesem odpadky po méně ohleduplných návštěvnících. Když to tak uděláme při každé naší návštěvě, budou naše lesy ještě krásnější.
Čtěte také: Nakládání s odpadem: sběrné dvory
Při návštěvě lesa parkujte jen na vyznačených plochách. Parkování v lese je zakázáno. Při silném větru nebo bouřce byste se měli pobytu v lese zcela vyhnout. I několik dnů poté buďte opatrní - stále hrozí riziko úrazu při odlomení a pádu poškozené větve. S další návštěvou lesa proto po bouři nebo vichřici raději několik dnů počkejte. Kompletní výčet toho, jaké chování je v lese povoleno a jaké zakázáno, upravuje Lesní zákon.
Sběr rostlin pro tvorbu suchých vazeb i čerstvých kytic a věnců není pouze zábavné, ale i kreativní, protože vám umožňuje přinést si kousek přírody k sobě domů. Je to úžasný způsob, jak se spojit s přírodou, obdivovat její rozmanitost a tvořit jedinečná umělecká díla vlastníma rukama. Sběr rostlin nás nutí zpomalit, všímat si detailů a ocenit krásu, kterou nám příroda nabízí. Je však důležité si uvědomit, že ani sběr rostlin není bez omezení. Ne vše, co v přírodě najdeme, je vhodné k trhání, a ne vždy je ideální doba pro sběr. Jak to tedy je?
Právní rámec pro sběr a sběratelství nerostů v České republice bohužel není zcela jednoznačný a zřejmý. Nejvíce ustanovení v tomto směru obsahuje zákon 114/92 Sb.
Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.
Dle zákona není povoleno vstupovat na pole a pastviny ve vlastnictví fyzické osoby, pokud nejsou v nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby. Pastva dobytka je zřejmá, méně zřejmé je, kdy může dojít k poškození porostů či půdy. Obecně asi lze říct, že k takovému poškození nemůže dojít po sklizni před orbou a po orbě před zasetím plodin a na posečené louce.
Čtěte také: Zapojení dobrovolníků do úklidu České republiky
Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest.
Obecně tedy vstup do lesa (ani za účelem sběru minerálů) není omezen, pokud les nepoškozujeme a pokud nejde o vojenský újezd, zvláště chráněné území, případně pokud orgán státní správy, či obec nerozhodly o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa.
Povolení vstupu do lomů a důlních děl v provozu je výhradním právem jejich provozovatele. Takové povolení vstupu není nikdy z principu vyloučeno.
V Česku je vstup do lesů volný ze zákona pro každého - a to i v případě, že se jedná o soukromý les. Ale pozor: volný vstup do lesa neznamená volné nakládání s tím, co v lese najdeme. Majitelem lesa může být stát, obec, církev nebo soukromá osoba. Každý má právo vstoupit do lesa na vlastní odpovědnost a sbírat tam lesní plody a suché větve ležící na zemi pro osobní potřebu.
Kdo je vlastníkem konkrétního lesa, lze zjistit v on-line aplikaci "Nahlížení do katastru nemovitostí", kterou provozuje Český úřad zeměměřičský a katastrální.
Podle zákona o myslivosti patří shozy uživateli honitby a jejich odnášení z lesa bez povolení může být kvalifikováno jako pytláctví. V některých oblastech je sběr výslovně zakázán, zejména v období shazování paroží (únor-duben).
V národních parcích je zakázáno vstupovat mimo značené cesty v nejcennějších zónách. Sběr plodů je zde povolen pouze podél těchto cest, a to v malém množství (pro vlastní potřebu). V národních přírodních rezervacích je sběr jakýchkoliv rostlin nebo hub zakázán.
Zóny jsou stanoveny pro každý národní park nebo chráněnou krajinou oblast zvlášť. Bývají tři nebo čtyři. První zóna - nejcitlivější „jádro“ zvláště chráněného území, které je nejpřísněji chráněné. Jde o území člověkem téměř nedotčené a je snaha toto zachovat.
Základním právním předpisem upravující ochranu zvláště chráněných území naleznete v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Bližší pravidla a omezení, která zákon doplňují, a pravidla pro národní přírodní památky a přírodní památky, naleznete v dokumentech, kterými bylo konkrétní zvláště chráněné území vyhlášeno.
Vstupovat mimo vyznačené cesty - NP (1. zóna), CHKO (1. zóna). Správa národního parku nebo Agentura ochrany přírody a krajiny (NPR, NPP a v první zóně CHKO) může dále nad rámec zákona vstup omezit nebo zcela zakázat, pokud hrozí poškozování území, zejména nadměrnou návštěvností.
Konec léta je tou nejlepší dobou pro sběr mnoha druhů bylin, protože rostliny nashromáždil maximum prospěšných silic. Ale pozor, časování sběru je u bylin zásadní.
Při sběru ve volné přírodě buďte velmi opatrní. Nikdy nesbírejte rostliny, které přesně neznáte. Když ale půjdete na jistotu, nic se nemůže stát.
tags: #sber #z #volne #prirody #pravidla