Československé dukáty emise

Svatováclavský dukát je vžité označení pro zlaté mince, které byly v prvorepublikovém Československu raženy od roku 1923. Oficiální název mince je československý dukát. Svatováclavský dukát nebyl zákonným platidlem, ale obchodní mincí, která neměla určenou nominální hodnotu. Dukát má hmotnost 3,49 gramů a ryzost 0,986.

Historie dukátů

Historie obchodních mincí - zlatých dukátů sahá až do roku 1923. Dukát je označení tradičních českých zlatých mincí, ražených na českém území od doby Lucemburků. Na návrh československého ministra financí Aloise Rašína došlo k renesanci dukátu a znovuobnovení jeho ražby ve státní režii v roce 1923.

Československé dukáty, zvané podle motivu vévody Václava svatováclavské, byly poprvé vydány v říjnu 1923 k 5. výročí vzniku Československa. Nejprve byly vydány tzv. jednodukáty jubilejní s datem vzniku republiky 28. října a číslem na lícní straně, poté tzv. dvojdukáty pamětní s letopočtem 1923 a nakonec i jednodukáty obyčejné.

Vzhled a popis dukátů

Na líci dukátu je zobrazen vévoda Václav, v drátěné košili, s mečem, pláštěm a kožešinovou čepicí, v pravé ruce drží korouhev a v levé ruce štít s orlicí, postava je nad koleny ukončena pěti obloučky, vedle nichž jsou značky autorů grafického návrhu (vlevo O Š a vpravo B), po obvodu vidíme nápis: „NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“, který končí ozdobným znaménkem.

Na rubu dukátu je malý znak státu s dvojitou snítkou lípy po obou stranách štítu, dokola s nápisem „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“, mezi štítem a nápisem jsou obloučky.

Čtěte také: Jaké je putování česko-slovenským pohraničím?

Jubilejní dukát má kromě toho na rubu pod státním znakem vyznačeno prvé pětiletí republiky Československé „1918 - 28. X. - 1923". Proto se tyto dukáty nazývají jubilejní. Podle Vládního nařízení jubilejní dukáty přiděloval zvláštní výbor nejvýznamnějším osobám - mimo nabídkové řízení - za cenu 150 Kč. Dukát číslo 1 byl darován do numismatických sbírek Národního muzea v Praze, kde je dosud, dukát číslo 2 obdržela rodině zemřelého Aloise Rašína a dukát číslo 3 prezident T. G. Masaryk.

Dukát jednoduchý se liší od dukátu jubilejního tím, že na líci nemá pořadové číslo a na rubu nemá vyznačené pětileté výročí založení republiky, ale jen letopočet s ozdobným zakončením. Jednoduché dukáty se v roce 1923 prodávali zájemcům, kteří se přihlásili podle vyhlášky ministerstva financí, za cenu 120 Kč.

Dvojdukát

Dvojitý dukát má hmotnost 6,981792 gramů a průměr 25 mm. Pamětní dvoudukát má na rubu také označení svého násobku „2“ v ozdobných závorkách, které rozdělují letopočet na dvě části.

Pětidukát a Desetidukát

K připomenutí výročí smrti vévody Václava byly v roce 1929 vydávány pětidukáty a desetidukáty, které byly pětinásobkem resp. desetinásobkem jednoduchého dukátu. Svatováclavský pětidukát má hmotnost 17,45448 g (průměr 34 mm) a desetidukát má hmotnost 34,90896 g (průměr 42 mm).

Na líci obou těchto mincí je obraz vévody Václava na koni s mečem v pravici a palmovou ratolestí v levici, v pozadí je vidět vlající korouhev, vpravo štít s orlicí. Vlevo je vyznačen letopočet úmrtí vévody Václava „+ 929“, dole uprostřed je zobrazena snítka lísková a pod ní značky autorů B - O Š. Po obvodu je nápis „NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“.

Čtěte také: Amatérský film v Československu

Na rubu obou mincí je malý znak republiky Československé s lipovou větví vpravo a dokola s nápisem: „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“. Mezi štítem a nápisem je půda poseta body. Pod státním znakem je vyznačen násobek „5“ a „10“ a pod ním letopočet ražby.

Výběr návrhu a historické souvislosti

Na výtvarný návrh československého dukátu byla vypsána veřejná soutěž, které se mohli zúčastnit pouze občané Československé republiky. Vítězem se stal návrh opatřený heslem „Cimbuří“, jehož autoři byli dva významní výtvarníci - malíř a grafik Jaroslav Benda a profesor Otakar Španiel.

Alois Rašín pravděpodobně plánoval po obnovení zlatého standardu prohlásit dukát mincí československé měny, k tomu však nikdy nedošlo, neboť k přeměně československé měny v čistou formu standardu zlaté mince již nikdy nenastaly podmínky.

Konkurenční návrh do veřejné soutěže původního československého dukátu z roku 1923, připravoval také Josef Šejnost. Přestože jeho návrh neuspěl, pokusil se o dílčí realizaci vlastními prostředky a v pařížské mincovně nechal vyrazit 20 kusů bronzových odražků a 3 zlaté odražky. Odražky jsou označeny zkratkou ESSAI (zkouška, vzor). V 70.

Svatováclavské dukáty byly raženy nejen na tzv. účet státní, tedy na objednávku státu, ale také na tzv. účet soukromý, tedy právnických a fyzických osob, které si do mincovny nebo puncovních úřadů dodaly vlastní zlato. Tím se československý dukát přiblížil mincím rakousko-uherské korunové měny z doby její největší stability.

Čtěte také: Budoucnost české Youtube scény

Ražba po roce 1939

Během let 1937 a 1938 došlo k poklesu ražby dukátů a jejich násobků na desítky kusů. Po rozpadu Československého státu v roce 1939, bylo pro Slovenský stát ještě vyraženo v Kremnici 25 ks dukátů, 172 ks dvoudukátů, 44 ks pětidukátů a 172 ks desetidukátů ročníku 1938.

Svatováclavský dukát byl ražen také v roce 1951, ale ve své době byl neprodejný. Mince byly uloženy v trezoru Státní banky čs., která věnovala jeden kus každé nominální hodnoty Národnímu muzeu v Praze, Moravskému muzeu v Brně a Slovenskému národnímu muzeu V Bratislavě.

Další ražba proběhla až v roce 1968. Bylo to k 50. výročí vzniku Československa. Tato dražba byla soukromá, omezená, zahraniční a uskutečnila se pravděpodobně ve Stuttgartu. S největší pravděpodobností byly v roce 1973 na stejném místě vyraženy také dukáty k miléniu pražského biskupství.

Obnovení tradice ČNB v roce 2024

ČNB vydává český dukát s cílem připomenout úspěšnou emisi svatováclavských dukátů ražených od roku 1923 z popudu Aloise Rašína. Podobu dukátu vybrala ČNB na základě výtvarné soutěže. Zúčastnilo se jí 17 výtvarníků, kteří předložili celkem 22 návrhů. Návrhy vyhodnotila komise pro posuzování návrhů na české peníze, která doporučila k realizaci návrh Vladimíra Oppla. Svatý Václav představuje symbol české státnosti a samostatnosti.

V září 2024, ke 100letému výročí ražby Svatováclavských dukátů, vydává Česká národní banka (ČNB) vydává historicky první českou obchodní minci, český dukát. Nese motiv Svatého Václava a nepřímo tak odkazuje na svatováclavské dukáty emitované v počátcích Československa.

Autor a Vzhled Mince

Autorem první obchodní mince, zlatého českého dukátu Sv. Václava, je akademický sochař Vladimír Oppl. Odborná komise vybrala jeho návrh z důvodu vynikajícího znázornění portrétu svatého Václava s přilbou na rubové straně a dokonalého ztvárnění českého lva na lícní straně, který je navíc doplněn vhodnou symbolikou lipových lístků, kterými je prokládán opis ČESKÁ REPUBLIKA.

Na lícní straně mince je český lev. V opisu po obvodu mince je text „ČESKÁ REPUBLIKA“. Jednotlivá písmena tohoto textu jsou od sebe oddělena lipovými lístky. Při spodním okraji mince je ročník ražby „2024“. Značka České mincovny, která je tvořena písmeny „Č“ a „M“, je vpravo od písmene „B“.

Na rubové straně mince je portrét svatého Václava s přilbou. V opisu po obvodu mince je text „SVATÝ VÁCLAVE NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“ a „ČESKÝ DUKÁT“. Jednotlivá slova textu „SVATÝ VÁCLAVE NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“ jsou od sebe oddělena značkou ve tvaru tečky. Jednotlivá slova textu „ČESKÝ DUKÁT“ jsou ohraničena značkou ve tvaru křížku. Iniciály autora mince, akademického sochaře Vladimíra Oppla, které jsou tvořeny kompozicí písmen „V“ a „O“, jsou vpravo od textu „SVATÝ“.

Parametry Mince

ČNB vydává 35 tisíc jednodukátů. Mince se razí ze slitiny obsahující 9861/9 dílů zlata a 138/9 dílů mědi a vydává se v běžném provedení. Hrana mince je vroubkovaná. Průměr mince je 19,75 mm, hmotnost 3,49 g a síla je 0,85 mm.

Při ražbě mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 2 % a v ryzosti zlata odchylka nahoru 2 %.

Numismatická hodnota a popularita

Sběratelské mince se těší velké oblibě mezi malými i většími investory. Svatováclavský dukát patří pak mezi nejoblíbenější sběratelskou minci v Čechách.

Hodnotu svatováclavského dukátu určuje obsah zlata i jeho vzácnost a poptávka po něm. K nejvzácnějším a nejcennějším dukátům patří rozhodně jubilejní z roku 1923 s čísly do stovky. Vzácnost dalších dukátů pak závisí hlavně na jejich nákladech v daném roce. Když jich bylo v daném roce vyraženo desetitisíce, jsou méně vzácné než ročníky s pouhými desítkami vyražených kusů.

Dosud nejdražší svatováclavský dukát se prodal na aukci v roce 2020. Jednalo se o vzácný pětidukát z roku 1937, které mincovna vyrazila pouze čtyři. Tento dukát se vydražil za neuvěřitelných 850 tisíc euro (cca 23 milionu korun) bez aukční přirážky.

tags: #československé #dukáty #emise

Oblíbené příspěvky:

• Princip fungování plynových kotlů
• Boží Dar - škola v přírodě
• Ohrožené želvy v zoo
• Chraňte životní prostředí s Greenpeace
• Zajímavá místa na Krétě