Sběr odpadu v zahraničí: Inspirace a inovace

22.03.2026

V zahraničí můžeme nalézt řadu velice inspirativních příkladů fungování odpadového hospodářství, a to na úrovni měst i celých regionů. Dívat se kolem sebe a sledovat systémy třídění se může snadno stát zajímavým cestovatelským dobrodružstvím, a dokonce zábavou! Co země, to jiný systém třídění odpadu.

Příklady z Evropy

Pokud holdujeme cestování po Evropě, určitě nám nějaké ty třídicí návyky neunikly. Setkat se s tím, jak se třídí u našich sousedů, můžeme na frekventovaných místech, jako jsou benzínové pumpy nebo dálniční odpočívadla. Třídit odpad bychom měli vždy a všude - i na cestách.

Francie

Například ve Francii se právě zde můžeme setkat se speciální třídicí nádobou na odpad, která umožňuje oddělený sběr skla, plastů a směsného odpadu.

Itálie

V Itálii se můžeme setkat s tříděním do sběrných nádob dle jednotlivých tříděných komodit, ale také s multikomoditním sběrem odpadu, podobně jako u nás. A stejně jako u nás je třeba dávat pozor na informace uvedené na sběrných nádobách na tříděný odpad. Na samolepkách, kterými jsou nádoby označeny, se dozvíme, jaký odpad můžeme do konkrétního kontejneru třídit. Ve větších městech, jako je Řím, najdeme obyčejně větší i menší kontejnery, které jsou určeny pro společné třídění plastového a kovového odpadu. Kontejner má sice modré víko, popisek ale říká, že se do něj třídí kovy a plasty. Pro správné třídění je třeba řídit se informacemi uvedenými na samolepkách. Papír a sklo se v Římě sbírají také do příslušných kontejnerů, ty na sklo bývají podobně jako u nás označeny zeleně, ale pravidlem to být nemusí! Na frekventovaných místech můžeme najít i menší koše na třídění. Za rok 2022 poslal díky třídění do recyklačního procesu průměrně na hlavu každý Ital 42,6 kg skla. V Česku jsme za uplynulý rok průměrně vytřídili na obyvatele 15,2 kg skla. V Itálii je třídění odpadu legislativně povinné od roku 2015 - ovšem systém třídění se může lišit region od regionu, ačkoli i mezi nimi lze najít podobná pravidla: to platí třeba pro mastné papírové krabice od pizzy, které patří do směsného odpadu a netřídí se (stejně jako u nás), ale i pro jiné druhy odpadu. Zapamatujte si: Co se týče třídění skla, v Itálii by se do nádob na jeho sběr neměla na rozdíl od ČR třídit víčka (kovová ani plastová) a sklenice by se před tříděním měly vymývat. Ale stejně jako u nás platí, že do skla nikdy netřídíme keramiku, porcelán ani zrcadla.

Chorvatsko

Oblíbenou destinací u moře, kam se hojně vydávají čeští turisté v létě, je Chorvatsko. I tam se samosebou třídí odpad! Už několik let v Chorvatsku také funguje systém vratných zálohovaných PET láhví a plechovek. V některých obchodech napříč Chorvatskem tak najdeme speciální okénka, kam lze tyto komodity vracet. Povinnost takové místo zavést platí jen pro pro obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních. Obaly, které lze vracet do zpětného odběru, poznáme podle označení „povratna naknada“, a jde především o lahve od vod, minerálek a plechovek od sycených nápojů. Tyto obaly se vykupují za 7 eurocentů. Chorvatsko se snaží naplňovat povinné evropské normy v odpadovém hospodářství, které mají definované povinné cíle, jako například zvýšení míry recyklace a vhodného využití odpadu. Ovšem proto, že míra recyklace byla v Chorvatsku dlouhodobě nízká, funguje zde systém pokut (např. za míchání komunálního odpadu s organickým).

Čtěte také: Druhy pytlů na sběr odpadu

Třídění odpadu v Asii

Vietnam

Třídění odpadu ve Vietnamu má specifický historický i kulturní kontext, který odráží sociální i ekonomické poměry země. Jednou z klíčových postav jsou sběračky, které obchází ulice s vozíky nebo jízdními koly a sbírají či vykupují papír, plastové lahve, kovové předměty a další suroviny, které mají zbytkovou hodnotu. Pro mnoho starších žen, často bez důchodového zabezpečení, je sběr odpadu způsobem, jak zůstat ekonomicky nezávislé ale často i jak přežít. Vietnam se s rostoucími problémy spojenými s odpady (například plasty v oceánech) snaží implementovat programy na podporu třídění odpadu a recyklace. Podle zákona o ochraně životního prostředí by od roku 2025 mělo být povinné třídění odpadu na úrovni domácností a jednotlivců. Tento krok je součástí širší snahy vlády o zavedení systému „plať, kolik vyhodíš“, přičemž odpad, který nebude vhodně vytříděn (zejména nerecyklovatelné položky), se bude zpoplatňovat podle množství. Od 1. ledna 2025 by měl být tento systém plně účinný a domácnosti tedy budou mít ekonomickou motivaci pro pečlivější třídění. Přestože právní rámec je již z velké části v platnosti, úplné zavedení a efektivní vymáhání těchto předpisů v praxi může ještě chvíli trvat. Vietnam spolupracuje s mezinárodními organizacemi (např. OSN, Světová banka), ale i se zeměmi jako Japonsko či Jižní Korea, aby získal know-how pro moderní odpadové hospodářství. Staví se zde pokročilé spalovny s energetickým využitím odpadu, recyklační závody a zlepšuje se logistika svozu i zpracování separovaného odpadu. Vedle toho Vietnam klade čím dál větší důraz na environmentální vzdělávání. Vláda, neziskové organizace i média se snaží vzdělávat obyvatele, aby lépe chápali význam třídění a omezování jednorázových plastů. Mezi technologiemi, které Vietnam potřebuje, jsou automatizované systémy třídění odpadu, technologie na recyklaci plastů, zařízení na energetické využití odpadu či digitální platformy pro řízení odpadového procesu. Spolupráce se zahraničními partnery je klíčová nejen pro zavedení moderních technologií, ale i pro přenos know-how, vzdělávací programy a příklady osvědčených postupů, které by Vietnamu umožnily transformovat jeho odpadové hospodářství směrem k udržitelnosti a cirkulární ekonomice.

Třídění odpadu v Jižní Americe

Na druhé straně zeměkoule, konkrétně v jihoamerických státech, je to s tříděním trošku složitější. Systémy jsou tu daleko rozmanitější než v EU a v některých zemích je třídění odpadu stále ještě v plenkách.

Peru

V Peru najdeme na ulici ve větších městech dostupné koše na různé typy tříděného odpadu. Většina kontejnerů a košů je tu vybavena kromě španělských také anglickými nápisy, a tak není těžké zjistit, co kam patří. Orientovat se jen a pouze dle barev kontejnerů ovšem není nejlepším řešením - barevné značení mají nastaveno jinak, než jak jsme zvyklí u nás. Například na plasty můžeme najít kontejnery bílé barvy. Obecně se plasty třídí zvlášť a na některých místech je shromažďují v kovových klecích, které mají tvar láhve - docela zábavný způsob, co? Pro třídění kontaminovaného odpadu, jako jsou roušky a rukavice, používají speciální kontejnery.

Třídění odpadu v USA

New York

V New Yorku jsme narazili na technologickou novinku: systém košů na třídění odpadu se scannerem, který umí rozlišit nejčastější typy odpadu a podle toho určí, kam je vyhodit. Narazili jsme také na koše na třídění, které shromažďovaly společně různé typy recyklovatelných obalů a odpadů. Jde o nádoby určené na multikomoditní sběr odpadu, kam se v podstatě hází vše kromě směsného odpadu! Na těchto koších najdeme nápis „mixed recycling“ a znamená to „recyklovatelná směs“, tedy vše, co lze dále využít v recyklačním procesu.

Systém door-to-door

Žijeme v době chytrých řešení a ta se nevyhýbají ani takovému oboru, jako je odpadové hospodářství. Princip systému svozu odpadů door-to door spočívá v tom, že občané mají nádoby na třídění u svého domu. Třídění odpadu tak začíná přímo v domácnostech. Tento způsob sběru je možné řešit formou pytlů nebo barevných popelnic. Tříděný i směsný odpad je evidován formou čárových, případně QR kódů. Prostřednictvím přečtení tohoto kódu přes mobilní telefon dojde k přihlášení k účtu. Výhodou tak je, že díky takovému systému je možné vést evidenci pro jednotlivé domácnosti a tak mít přehled o konkrétních tocích odpadů. Obyvatelé obcí a měst, které systém door-to-door využívají, se shodují, že od doby, kdy mají popelnice na recyklovaný odpad přímo u domu, se zlepšila celková recyklační morálka jejich domácností a mají zkušenost s tím, že správnou recyklací může člověk navíc prodlužovat jednotlivé rozestupy svozů. Výsledkem systému door-to-door je větší objem kvalitnějšího vytříděného odpadu. S tím jde pak přirozeně ruku v ruce i mnohem menší množství směsného komunálního odpadu. Díky systému door-to-door je tedy možné snížit množství odpadků ukládaných na skládku a naopak zvýšit objem recyklovaného odpadu.

Čtěte také: Chcete být fit a zároveň chránit přírodu? Zkuste plogging!

Sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) v EU

Způsoby sběru a nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) mají nejen v EU velký význam z hlediska ochrany životního prostředí a udržitelného hospodaření s odpady. Biologicky rozložitelné odpady (BRO) zahrnují organický odpad, jako jsou potravinové zbytky, zahrádkářský odpad, listí, kávová sedlina a další organické materiály, jež mohou být přirozeně rozloženy mikroorganismy. Směrnice o skládkách odpadů - v článku 5 stanovuje množství BRKO, které mohou členské státy ukládat na skládky v jednotlivých letech (v %). V současnosti platí, že maximální množství BRKO ukládaných na skládky mělo dle směrnice v roce 2020 činit nanejvýš 35 % hmotnosti z celkového množství BRKO vyprodukovaných v roce 1995. Na národní úrovni je již nyní stanoven zákaz ukládání BRO a výstupů z jeho úpravy nebo zpracování, a to v § 41 odst. 3 písm. v bodě D přílohy č. Jednou ze zásadních povinností, jež ovlivní třídění bioodpadů v obcích, je povinnost obcí v následujících letech předávat stále vyšší procento využitelných složek komunálních odpadů k recyklaci (od roku 2025 60 %, od roku 2030 65 % a od roku 2035 70 %).

Příklady zemí s rozvinutým systémem sběru a zpracování biologických odpadů:

Rakousko
Švýcarsko
Německo
Nizozemsko
Flandry v Belgii
Švédsko
Norsko

Konkrétní, z našeho hlediska klíčové aspekty úspěšného předcházení vzniku, třídění a zpracování BRO včetně potravinového odpadu, a tím plnění zásad cirkulární ekonomiky se liší v jednotlivých zemích EU (tab.

Tab. 1. Produkce potravinových odpadů podle odvětví činností, 2020 (tuny čerstvé hmoty; čísla uvedená kurzívou jsou odhady).

Rakousko má rozvinutý systém sběru bioodpadů s přibližně 70% pokrytím obyvatelstva. Rakušané vyhodí pětinu všech potravin, které si koupí, z čehož ztrátě 14,5 %, která činí v přepočtu jednu miliardu eur ročně, se dá částečně nebo zcela vyhnout. Rakouští spotřebitelé jsou zodpovědní za téměř polovinu celkového odpadu, zatímco zemědělská výroba přibližně za 30 % celkového potravinového odpadu. Zemědělci, výrobci, maloobchodníci a provozovatelé stravovacích služeb (např. Ztráty a plýtvání potravinami nejsou nikdy lokální - výkyvy jsou způsobeny tržními cenami potravin a přispívají ke globálním emisím oxidu uhličitého. Země jako Rakousko s rozvinutou infrastrukturou a dostupnými ekonomickými a sociálními zdroji jsou průkopníky při tvorbě řešení problematiky systematického plýtvání potravinami. V Rakousku je sběr bioodpadů rozvinutý a integrovaný do celkového systému odpadového hospodářství. Občané mají k dispozici speciální sběrné nádoby na bioodpad, které jsou rozmístěny v obcích a na veřejných prostranstvích, pravidelně vyváženy a jejich obsah zpracováván pomocí kompostování. Motivací pro obyvatele je zejména vysoká informovanost a osvěta o důležitosti třídění a recyklace odpadů, což vede k vysoké míře zapojení.

Švýcarsko má sice pověst jedné z nejčistších zemí na světě, ale s více než 90 miliony tun odpadu (700 kg na osobu) vyprodukovanými ročně patří v celosvětovém měřítku k největším producentům odpadů na světě. Současně však, díky přijaté politice nakládání s odpady, je jednou ze zemí s nejvyšší účinností svého recyklačního programu. Přesněji řečeno, země dosahuje až 50% míry recyklace, kdy se zbývající odpad dále využívá k výrobě energie spalováním. Švýcarsko má dlouholetou tradici třídění odpadu a BRO tvoří důležitou část systému, přičemž kompostování je běžným způsobem zpracování těchto odpadů. Intervenci - podporu spotřebitelů v recyklování. Součástí intervenčního plánu je aktivní snaha o (a) zpřístupnění a snadné využívání recyklačních infrastruktur obyvatelstvem a (b) umožnění občanům, při správném třídění, zdarma nakládat s odpady, tj. Edukaci spotřebitelů - přenesení konečné zodpovědnosti na producenta podle principu - „Náklady na likvidaci odpadů nese ten, kdo je produkuje“. Tato zásada je realizována zdaněním množství odpadu vyprodukovaného každým jednotlivcem. K likvidaci a sběru komunálního odpadu lze navíc použít pouze oficiální pytle poskytnuté úřady. Ty jsou dostupné v různých velikostech a ceně za litr obsahu (např. Úřady jsou zodpovědné za dohled a sankcionování jakéhokoli nezákonného odstraňování odpadu. Totéž platí pro odhazování odpadků nebo ponechání malého množství odpadu na veřejných místech. Tato činnost je úřady zakázána a trestána. Ačkoli má „právní trest“ odstrašující účinek, skutečné změny ve spotřebitelském návyku lze dosáhnout jen správnou výchovou. Zvyšování povědomí je zásadní při řešení sociálního problému, jakým je vyhazování odpadu. Lze říci, že ačkoli má Švýcarsko pevný základ a zavedlo úspěšnou strategii nakládání s odpady, nepřestává se soustřeďovat na intervenci přímo u zdroje problému, tj. na předcházení vzniku odpadu, jež zůstává klíčovou oblastí, kterou je třeba v budoucnu řešit. Ze zkušeností Švýcarů vyplývá, že informovanější občan automaticky neznamená informovanějšího a angažovanějšího spotřebitele, a proto se tam neustále pořádají vzdělávací kampaně na podporu udržitelné spotřeby. Pro skutečně účinné snahy doporučují zaměřit se na obě strany trhu, tj. na „spotřebitele“ i „výrobce“. Švýcarská vláda se snaží přijmout opatření na regulační úrovni a penalizovat ty, kteří vyrábějí produkty, jež nejvíce přispívají k tvorbě odpadu (např.

Čtěte také: Práce na festivalech: Úklidové brigády

Každý rok se v Německu zpracuje v kompostovacích a fermentačních nebo bioplynových stanicích kolem 15 milionů tun BRO. V podstatě jde o obsah sběrných nádob na organický odpad, BRO ze zahrad a parků, odpad z tržišť a další BRO z různých zdrojů. V některých regionech Německa se uplatňuje přístup „Gelber Sack“, což je systém, kdy jsou různé druhy odpadů baleny do speciálních žlutých pytlů a pravidelně vyzvedávány. Významnou motivací pro obyvatele je systém refundace poplatků za vracení obalů, což stimuluje správné třídění odpadů. V roce 2020 bylo v Německu odděleně shromážděno prostřednictvím košů na organický odpad zhruba 5 milionů tun organického odpadu a asi 5,7 milionu tun odpadu ze zahrad a parků, což odpovídá 129 kilogramům na obyvatele a rok. Německo je známo svým vyspělým a pečlivě organizovaným systémem třídění odpadu.

Nizozemsko klade velký důraz na recyklaci odpadu. BRO jsou zde sbírány a zpracovávány s cílem minimalizovat jejich dopad na životní prostředí. V roce 2018 např. recyklovalo 56 % veškerého komunálního odpadu a od té doby toto číslo neustále roste. V Nizozemsku se často používá systém „gescheiden afvalinzameling“, což znamená oddělený sběr odpadů. Občané mají k dispozici samostatné sběrné nádoby na bioodpad, které jsou pravidelně vyváženy. Země investuje do kampaní zaměřených na osvětu a edukaci obyvatelstva, což pomáhá zvýšit povědomí a zapojení do třídění odpadů. Jako klíčové zpracování BRO, resp. potravin, vidí kompostování, které probíhá ve většině obcí.

Celkové množství potravinového odpadu vyprodukovaného ve všech sektorech potravinového řetězce ve Flandrech dosahuje téměř 1,3 milionu tun ročně, z toho 71 % je shromážděno odděleně a 29 % je součástí směsného odpadu. Nejvyšší produkce potravinového odpadu pochází z potravinářského průmyslu (122 kg/obyvatele), jelikož ten je ve Flandrech důležitý - 55 % potravin vyrobených ve Flandrech je např. určeno na export. Domácnosti produkují 61 kg/obyvatele, což je pod průměrem EU (70 kg/obyvatele). Flandry jsou regionem v Belgii s velmi vyspělým systémem třídění odpadu, kde je oddělený sběr BRO povinný. Občané mají přístup k nádobám na bioodpad, jež jsou pravidelně vyváženy a kompostovány. Důležitou součástí úspěchu je aktivní zapojení místních komunit a obcí, jež propagují třídění a informují o výhodách recyklace.

Přestože se ve Švédsku ročně vyprodukuje v průměru 467 kg odpadu na osobu a téměř 4,4 milionu tun domácího odpadu, klíčem k úspěchu země je vysoké povědomí veřejnosti o výhodách recyklace a účinný systém sběru. Proces začíná u domácností a firem, které třídí odpad na nebezpečné a recyklovatelné materiály, separují potravinový odpad, obaly z kovů, plastů, papíru a skla, noviny, elektroniku, pneumatiky a baterie. Aby Švédsko povzbudilo každého k zapojení se do tohoto systému, vybudovalo místa pro sběr odpadu do 300 metrů od všech obytných oblastí. Zatímco část tohoto odpadu je recyklována, téměř polovina vyprodukovaných odpadů - obvykle tvořená směsí energeticky bohatých materiálů, jako je papír, plasty a biomasa - je dovážena do zařízení na energetické využití odpadu, kde se přemění na elektřinu. V naprosté většině švédských domácností dochází k třídění odpadu u zdroje. Povědomí a obětavost občanů Švédska je klíčovým faktorem úspěchu, který vedl k tomu, že Švédsko je považováno za jednoho z globálních lídrů v oblasti udržitelného nakládání s odpady. Většina domácností ve Švédsku třídí svůj odpad do následujících frakcí: potravinový odpad, obaly z kovů, plastů, papíru a skla, noviny, elektronika, pneumatiky a baterie. V současné době jsou podnikány důležité kroky ke zvýšení opětovného použití a oprav zboží. Velká část odpadu vytvořeného ve Švédsku se spaluje v zařízeních určených pro jeho energetické využití v oblasti dálkového vytápění vodou a také výroby elektřiny. V důsledku všech přijatých opatření se na skládky ukládá méně než jedno procento z celkového množství odpadu vyprodukovaného v zemi. Právní základ pro švédský systém nakládání s odpady je stanoven švédskou i evropskou legislativou o odpadech. Ve Švédsku je nejméně preferovaným řešením ukládání odpadu na skládky. Preferovanou možností je předcházet vzniku odpadu a znovu používat a opravovat produkty. Pokud odpad přesto vznikne, hlavním cílem je recyklace materiálů. Švédsko patří mezi přední země EU v oblasti nakládání s BRO.

Norsko má podobně jako ostatní severské země účinné systémy sběru a zpracování BRO, přičemž kompostování a anaerobní digesce jsou běžnými metodami. Norsko je příkladem využití BRO jako zdroje energie. V Itálii se třídění a sběr BRO řídí regionálně a může se u jednotlivých obcí lišit. V některých částech Francie je sběr BRO dobře organizovaný, zatímco v jiných oblastech je prostor pro zlepšení. Některá města provozují sběr potravinových odpadů pomocí speciálních kontejnerů.

Z výše uvedeného vyplývají následující klíčové aspekty nutné k zajištění plnění povinností v třídění BRO. Finanční pobídky a sankce: některé země používají finanční motivaci prostřednictvím systému odpadových poplatků. Občané, kteří dobře třídí, mohou mít nižší poplatky. Všechny země EU včetně ČR jsou povinny do konce roku 2023 provádět třídění biologicky rozložitelných složek komunálního odpadu. Produkce jednotlivých složek bioodpadu se liší v závislosti na tom, zda pochází z rodinných domů, nebo sídlišť. Na sídlištích se zelený odpad vytváří v omezeném množství, zatímco kuchyňský odpad převažuje. V současné době je u nás možné spolu s BRO z údržby zeleně a zahrad sbírat i rostlinné části kuchyňských a potravinových odpadů z domácností. Systémy sběru bioodpadu jsou zaměřeny na všechny rostlinné složky, především však na zelenou složku, která tvoří pouze zhruba třetinu celkového sbíraného bioodpadu. Kuchyňský odpad nemá vlastní sběrový systém, ačkoli Ministerstvo životního prostředí uvádí povinnost sběru alespoň rostlinné složky. Klíčovým aspektem je čistota bioodpadu, která hraje zásadní roli při jeho zpracování. Bez ohledu na to, zda je odpad určen ke zpracování v kompostárně, nebo do bioplynové stanice, čistota sbíraného materiálu je klíčová. K zajištění čistoty je důležitá prevence vzniku znečištění tříděného bioodpadu prostřednictvím edukace obyvatel a omezený přístup ke kontejnerům pro bioodpad např. formou jejich uzamykání. Technologie na dotřiďování existují, ale jsou finančně náročné. Systémy tříděného sběru jsou klíčové pro prevenci kontaminace biologického odpadu jinými znečišťujícími látkami. Členské státy EU mohou upustit od povinnosti odděleného sběru biologického odpadu v určitých případech, např. ve vnitřních městských oblastech, kde logistika odděleného sběru může být obtížná, nebo v řídce obydlených venkovských oblastech. Některé země, včetně Spojeného království, Itálie, Finska, Irska, Slovinska, Estonska a Francie, dosáhly v posledních letech významného pokroku ve vývoji svých systémů sběru a zpracování bioodpadů. Způsob třídění BRO, zahrnujícího odpad z údržby zeleně, zahrad a potravinové zbytky, má klíčový význam pro udržitelné zpracování tohoto odpadu a ochranu životního prostředí. Motivace, komunikace a edukace obyvatel jsou klíčové pro úspěšný systém sběru BRO. Finanční pobídky, např. Represe, tj. Donášková vzdálenost, pro niž platí zásada - čím blíže domácnostem jsou sběrné nádoby umístěny, tím pravděpodobnější je, že je lidé budou aktivně využívat. Hygiena sběru, tj. Čistota sběrných nádob a zabránění šíření zápachu a výskytu plísní - zápach z BRO může být nepříjemný, zejména v letních měsících. Rovněž může způsobit problémy s hmyzem. Vliv teploty, která podmiňuje rychlost rozkladu biologického odpadu. V chladnějších oblastech může být rozklad pomalejší, což může vyžadovat větší pozornost při sběru. Častý a pravidelný vývoz sběrných nádob minimalizuje zápach a zabraňuje hromadění odpadu, což vede k pohodlnějšímu třídění pro obyvatele. Pravidelný odvoz BRO je důležitý pro udržení čistoty a hygieny sběrných míst. Nedostatečná frekvence vývozu může vést k přeplněným kontejnerům a problémům s hmyzem. Venkovní vs. vnitřní kontejnery: poskytování vnitřních sběrných kontejnerů může zvýšit pohodlí třídění, zejména v nepříznivých povětrnos...

Systémů třídění odpadu je vícero - například v České republice máme tzv. integrovaný odpadový systém, který umožňuje třídit do barevných kontejnerů obalové i neobalové složky odpadu. Pokud narazíme v zahraničí na kontejner bez obrázkové nápovědy, ale na samolepce budou vyjmenované suroviny, které do něj patří, můžeme zkusit zapojit překladač. Mnoho jich dnes už totiž funguje tak, že stačí nápis naskenovat pomocí aplikace a zobrazí se nám překlad! V ČR máme mobilní aplikaci Kamtřídit.cz, která nám ukazuje na mapě nejbližší kontejnery na třídění, sběrná místa v okolí můžeme pomoci přidávat.

Čeští dobrovolníci uklízejí asijské ostrovy. Plastový odpad představuje tíživý problém pro moře a oceány. Podle vědců by v roce 2050 plasty v oceánech mohly vážit víc než všechny zdejší ryby dohromady. Přílivem smetí trpí třeba pobřeží ostrovů v jihovýchodní Asii. Do zemí, které jsou i bez toho jedněmi z největších znečišťovatelů, jezdí odpad uklízet také Češi.

Evropská unie jednoznačně cílí na recyklaci. Z evropského balíčku pro cirkulární ekonomiku vychází národní cíle pro odpadové hospodářství České republiky, a tedy i nová česká odpadová legislativa. Hierarchie správného nakládání s odpady: Na prvním místě je tedy předcházení vzniku odpadu, následuje opětovné využití odpadu a recyklace. Pokud není možné vzniku odpadu předejít, znovu ho použít či odpad recyklovat, je na řadě energetické využití odpadu. Nejméně žádoucí je skládkování.

Kumulativní instalovaná kapacita energie z komunálního odpadu v Evropě od roku 2010 do roku 2020 (v megawattech).

Také mimo Evropu zaznamenáváme rozvoj energetického zpracování odpadů. Například Čína chystá realizaci největšího ZEVO.

tags: #sbírání #odpadků #v #cizine