Klimatické Podnebí v České Republice: Vývoj a Dopady

Jaký bude vývoj globálního klimatu a jak zasáhne do našeho lokálního podnebí v Česku? Budou jeho důsledky na hospodářství a zemědělství dramatické? A je možné je nějak zmírnit? Na složité otázky hledali odpovědi zástupci vědy, vlády i firem na konferenci pořádané ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou, ve spolupráci s Akademií věd ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR.

Experti shrnuli současné poznatky o klimatické změně a podali důkazy o jejích příčinách. Představili také udržitelné technologie, kterými je možné proti dalšímu prohlubování těchto změn bojovat. Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, na úvod odborné konference zdůraznila, že společnou vůli pro boj s klimatickou změnou je potřeba najít co nejdříve.

Podle předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové nabízí věda řešení klimatické změny. Na klimatických extrémech však předsedkyně AV ČR nachází jedno významné pozitivum. „Všechny tyto změny a s nimi spjaté výzvy stimulují vědecké prostředí,“ podotkla a poukázala na fakt, že to jsou především vědecké poznatky, které mají schopnost prolomit zažité zvyky a bariéry v myšlení lidí a posunout nás blíže k řešení celého problému.

Současný Stav a Budoucí Vývoj Podnebí v ČR

Poznatky a důkazy o klimatických proměnách prezentoval Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Ten připomněl základní fakt, že příjemné klima na naší planetě je výsledkem skleníkového efektu. Lidská činnost, vytvářející velké množství skleníkových plynů, však jeho správné fungování narušuje.

„Problém lidské aktivity je, že generuje plyny nad rámec, který je pro naši planetu přirozený. Část svého příspěvku věnoval otázce, do jaké míry je současná klimatická změna důsledkem naší činnosti. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové je snížit naše negativní vlivy na klima a přírodu obtížný úkol, známe však postupy i data. Potřeba jsou finance a vůle.

Čtěte také: Česká klimatická strategie

Názory skeptiků, kteří odmítají uznat podíl lidské příčiny, odsoudil Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Dle jeho slov neexistuje jiné vysvětlení takto dramatických proměn podnebí. Snížení skleníkových plynů v atmosféře však není podle expertů nemožné.

Optimistický postoj zastává také Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Ten představil plány a programy základního výzkumu klimatické změny. Podle ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Michala V. Marka vyžaduje klimatická změna co nejrychlejší řešení.

Eva Zažímalová k tomuto připomněla, že ve struktuře Akademie věd působí celá řada ústavů a pracovišť, které se výzkumem klimatu buď specificky zabývají, nebo se na něm podílí. „Kromě jiného jsou to například ústavy, které se zabývají výzkumem v oblasti energetiky.

Vědci, političtí představitelé i odborníci z komerčního prostředí, kteří na konferenci prezentovali svá udržitelná technologická řešení, se shodli, že postupy, jak snížit dopad lidského působení na klima, jsou dobře známé a popsané, chybí však vůle a odvaha k jejich adopci. Podle Evy Zažímalové se však nálada ve společnosti i politické sféře posouvá správným směrem.

„Velmi si cením toho, že se současná vláda této problematice věnuje,“ vyjádřila svou naději s dodatkem, že i samotná konference je důkazem, že téma klimatické změny se z prostředí výzkumu dostává do širšího povědomí. „Máme strategii přizpůsobení se změnám klimatu v podmínkách ČR.

Čtěte také: Výhody recyklace PET

Specifika Klimatu v CHKO Jeseníky

Pohoří Hrubého Jeseníku, které je jádrem CHKO Jeseníky, leží na rozhraní dvou klimatických oblastí. Západní hranice kontinentálního klimatu se zde setkává s doznívajícími vlivy klimatu atlantického. Vyznačuje se vysokou relativní vlhkostí a převládajícím západním větrným prouděním, které přináší značné množství srážek.

Pro CHKO Jeseníky jsou charakteristické velké klimatické rozdíly na poměrně krátké vzdálenosti, což úzce souvisí s velkými rozdíly v nadmořské výšce. Často bývá počasí na obou stranách hlavního hřebene Hrubého Jeseníku zcela odlišné. Každoročně se v Hrubém Jeseníku vyskytují inverze, kdy ve vyšších polohách je teplo a slunečno zatímco v údolích a kotlinách jsou mlhy. Na některých lokalitách se výrazně uplatňuje vliv mikro a mezoklimatu.

Ve vrcholových polohách Hrubého Jeseníku je možnost mrazů po celý rok. Teploty pod 0 °C byly na Pradědu naměřeny i v červenci a srpnu. Letní dny s maximální teplotou nad 25 °C se v těchto polohách nevyskytují. Výška sněhové pokrývky kulminuje v březnu, kdy dosahuje v dlouhodobém průměru 160 cm. Souvislá sněhová pokrývka trvá na Pradědu v dlouhodobém průměru od 30.11. do 19.4. Ještě déle drží sníh na některých dalších místech, zejména ve Velké kotlině odtávají snežníky do začátku července.

Pro Hrubý Jeseník jsou charakteristické sněhové laviny (V.kotlina, M.

Globální Změny a Jejich Příčiny

Podnebí představuje dlouhodobý charakteristický režim počasí určovaný energetickou bilancí, cykly v ovzduší a světovém oceánu a vlastnostmi zemského povrchu. Zaznamenané změny podnebí nejsou důsledkem pouze přirozených procesů. Většina pozorovaného zvýšení globálních průměrných teplot od poloviny 20. století je podle názoru Mezivládního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) s pravděpodobností vyšší než 90 % důsledkem nárůstu obsahu skleníkových plynů v ovzduší, k němuž přispívá i člověk.

Čtěte také: Stanoviště Černý Most: Dopravní mapa

Jinak řečeno, emise skleníkových plynů jsou podle části odborníků pravděpodobně hlavní příčinou dosavadní globální změny podnebí (Solomon et al. 2007). Ačkoliv se ekosystémy v minulosti přizpůsobovaly měnícím se podmínkám prostředí, současná rychlost a rozsah změn globálního ekosystému (biosféry) nemají v zaznamenaných dějinách lidstva obdoby. Podle některých názorů bude změna podnebí s velkou pravděpodobností nevratná ještě tisíc let poté, co se podaří zastavit emise oxidu uhličitého (Solomon et al.2009).

Zdá se, že změna podnebí již není lineární, ale že se zrychluje. Měli bychom proto počítat s tím, že bude dynamičtější, než jsme dosud předpokládali. Obecně přitom platí, že čím rychleji ke klimatickým změnám dochází, tím bývá jejich dopad na lidskou kulturu a ekosystémy větší (Solomon et al. 2007).

Dopady Změn Klimatu na Biodiverzitu

Přestože biosféra představuje složitou a přitom vysoce dynamickou soustavu s přehršlí přímých a zpětných vazeb mezi jednotlivými prvky, je zřejmé, že změna podnebí ovlivní biologickou rozmanitost na jejích třech základních úrovních (geny/jedinci, populace/druhy, společenstva/ekosystémy/kra­jina). Podle závěrů rozsáhlého projektu Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment, MA) se do konce 21. století stane změna podnebí nejdůležitějším činitelem působícím na bio­diverzitu (MA 2005a, český přehled Plesník 2007, Vačkář et al.2008).

Na druhé straně odpovídající péče o biodiverzitu může dopady klimatických změn na fungování ekosystémů a lidskou společnost do určité míry zmírnit a napomoci lidské civilizaci se jim přizpůsobit. Problematice vzájemných vazeb mezi bio­logickou rozmanitostí a změnami podnebí se věnují specializované monografie a zprávy (e.g., Gitay et al.2003, Green et al.2003, Loveloy & Hannah 2005, Secretariat of the Convention on Biological Diversity 2003, 2007, Brooker & Young 2006, Cowie 2007, Huntley 2007, EEA 2008, Hawkins et al.2008, Campbell et al.2008a, 2009, The Royal Society 2008a, Berry 2009, UNEP 2009, World Bank 2009).

Probíhající změna podnebí již v současnosti ovlivňuje nezanedbatelným způsobem biologickou rozmanitost na všech třech výše zmiňovaných úrovních, fungování ekosystémů a podmínky pro kvalitní život lidí. Dnes už tisíce publikací přibližují vliv klimatických změn na celou škálu taxonů, ekosystémů, hospodářských odvětví a společenských struktur (Hughes 2000, McCarty 2001, Pamesan & Yohe 2003, Walter et al.2005, Pamesan 2006, EEA 2008, The Royal Society 2008a, UNEP 2009).

Zranitelnost druhů, biotopů a ekosystémů je důsledkem kombinace vlastností jednotlivých druhů, stupně vystavení prostředí změnám a schopnosti se uvedeným změnám přizpůsobit. Změny podnebí zřídkakdy působí na biodiverzitu odděleně, ale vždy současně s jinými činiteli, především spolu s využíváním území a jeho změnami, invazními nepůvodními druhy a požáry. Změna podnebí s velkou pravděpodobností urychlí šíření invazních druhů (viz níže). Proto je důležité uvažovat o dopadech změn podnebí v souvislosti s ostatními činiteli a jejich přímým vlivem na biologickou rozmanitost (synergický efekt- Marshall et al.2008, Brook et al.2008.

Dopady na Druhy

Na suchozemské organismy působí nejvíce teplota prostředí, množství a sezonní rozložení srážek, na vodní organismy kromě teploty také pH vodního prostředí (Huntleyl.c.).

Zaznamenané dopady klimatické změny na druhy se týkají zejména následujících aspektů (EEA 2008, UNEP 2009):

• Změny rozšíření - areály rozšíření řady druhů se posouvají severněji a do vyšších nadmořských výšek. Některé druhy sice ustupují z teplejších oblastí, ale jejich areál se nikam nerozšiřuje. Posuny areálu byly zatím zkoumány především v mírném pásu, kde jsou k dispozici dlouhodobé záznamy.
• Průběh životního cyklu - změny v načasování přírodních událostí dokumentují tisíce studií a mohou naznačovat přirozené přizpůsobování se jednotlivých druhů klimatickým změnám. Nedávno provedená analýza došla k závěru, že celkově 62 % pozorované proměnlivosti načasování fází životního cyklu organismů z různých taxonů může vysvětlit změna podnebí (van Vliet 2008).
• Demografické změny, jako je přežívání a množivost, které se opětovně promítají do snižování početnosti populací, zejména u severských a horských druhů (viz níže).
• Vztahy mezi druhy - narůstá počet důkazů, že klimatické změny narušují vztahy mezi jednotlivé druhy, jako je konkurence, predace, symbióza, parazitismus a mutualismus. Změnou podnebí budou pravděpodobně nejvíce zasaženy mezidruhové vztahy zahrnující dvě nebo více potravních skupin, jako jsou vazby mezi rostlinami a býložravci, rostlinami a opylovači a mezi hostiteli a parazity.
• Přímá ztráta biotopu - zvyšování mořské hladiny, častěji se vyskytující požáry, ústup ledovců a přímé oteplení určitých biotopů s sebou přinášejí úbytek až úplné vymizení prostředí upřednostňovaného určitými druhy nebo společenstvy.

Druhy mají tři možnosti, jak na změnu podnebí reagovat: Změnou lokalit osídlených v rámci areálu rozšíření, kupř. šířením do vyšší nadmořské výšky, nebo mimo něj, např. posunem celého areálu rozšíření směrem k pólům. Nicméně tyto změny probíhaly v krajině, která nebyla rozčleněna do řady nezřídka navzájem izolovaných plošek různých biotopů a tvořilo ji člověkem neovlivněné přírodní prostředí.

Mezi organismy, na které změna podnebí dopadne nejvíce, řadíme druhy už dnes ve zvýšené míře ohrožené vyhynutím nebo vyhubením, druhy přirozeně vzácné, endemické, zejména vysokohorské druhy, některé stěhovavé druhy, druhy s omezenou schopností šířit se prostředím a dlouhověké, pomalu dospívající druhy. Podle ní patří mezi nejvíce ohrožené druhy organismy se specifickými nároky na prostředí, omezenou schopností snášet během svého života změny prostředí a šířit se do nových vhodnějších biotopů.

Protože druhy většinou nevystupují v ekosystémech izolovaně, ale jako funkční/ekologické skupiny neboli gildy, ohroženy budou i takové, které závisejí na jiných, zranitelnějších druzích, kupř. dravec na kořisti citlivé ke změnám.

Studie IUCN vyhodnotila celkem 9 856 druhů ptáků, 6 222 druhů obojživelníků a 799 druhů teplomilných korálů. Ukazuje se, že 35 % druhů ptáků, 52 % druhů obojživelníků a 71 % druhů teplomilných korálů je náchylných ke změnám podnebí. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že 70-80 % těchto vnímavých druhů je již dnes podle kritérií IUCN pro zařazování druhů do červených seznamů v celosvětovém měřítku ohroženo vyhubením nebo vyhynutím.

Některé druhy vyhynou. Četné druhy se účinně přizpůsobily specifickým klimatickým podmínkám a v případě jejich náhlé změny na ni nestačí reagovat a vyhynou. Dnes víme, že viditelné změny v rozložení srážek v průběhu roku negativně ovlivňují mj. žáby obývající pralesy ve Střední a Jižní Americe do té míry, že ropucha zlatá (Bufo periglens), osídlující pouze určitý horský zalesněný hřeben v Kostarice, vyhynula úplně.

Jestliže by změna podnebí pokračovala do roku 2050 v rozsahu odhadovaném IPCC v roce 2001, potom by pravděpodobně bylo předurčeno k zániku 15-37 % sledovaných druhů, a to i bez vlivu ostatních ohrožujících činitelů. Důležitější než vlastní čísla je zjištění, že bez ohledu na to, kolik druhů je v současnosti skutečně ohroženo vyhubením nebo vyhynutím, tento podíl se velmi rychle zvýší, pokud by nastaly extrémnější scénáře změny podnebí.

Klima v ČR během 21. Století

Jak bude vypadat klima v Česku během 21. století? Na tuhle a mnohé další otázky související s klimatickou změnou u nás odpoví inovovaný web, kteří vytvořili čeští vědci. Uživatelé si mohou zobrazit mapy, texty a grafy, z nichž získají informace o podnebí Česka nejen za minulé dekády, ale také za dekády budoucí až do konce 21.

„Web nereflektuje to, co se děje aktuálně, ale popisuje to, co se dlouhodobě děje s klimatem. Jedná se například o průměrnou roční teplotu, délku vegetační sezony, průměrný roční úhrn srážek, riziko horkých vln či počet tropických dnů a desítky dalších. Třebaže naši pozornost vloni poutal především Covid-19, oteplování Země se nezastavilo.

Minulý rok byl podle evropského programu Copernicus globálně spolu s rokem 2016 nejteplejším v historii měření, o 1,25 °C teplejší než v předprůmyslové době (1850-1900), Byl rokem s nejvyšším dosud naměřeným obsahem skleníkových plynů v atmosféře a s nejvyšší dosud naměřenou hladinou oceánů. I u nás byl rok 2020 mimořádný z hlediska klimatu a počasí.

Srážky a Teplota v ČR

Podle dat ČHMÚ byly vloni srážky po šesti podprůměrných letech nadprůměrné, ale nijak výjimečné. Grafika dokládá, že přes velké meziroční výkyvy srážek dlouhodobě neubývá ani nepřibývá. Od ledna do dubna byly srážky velmi nízké, v květnu průměrné a od června do října neobvykle vysoké. Tím se přerušilo šestileté období sucha s podprůměrnými srážkami.

V protikladu ke srážkám se projevuje globální změna klimatu na teplotním průměru a průběhu teplot během roku v ČR i v našem regionu mnohem výrazněji. V ČR dosáhla průměrná teplota 9.13 °C, což sice nebyl teplotní rekord, nicméně jde o hodnotu významně nad průměrem posledních 10 let, který činil8,92 °C. Podle hodnot trendu se za posledních 60 let Česká republika oteplila o 2,0 °C a Jihomoravský kraj o 2,1 °C.

Nejvýrazněji se oteplily zimní měsíce, o 2,5 °C, a letní, o 2,0 °C. Méně se oteplilo jaro, o 1,7 °C, a nejméně podzim, jen o 0.7 °C. Léto se prodloužilo. Počet měsíců s teplotním průměrem nad 16 °C vzrostl z jednoho na tři. Naopak v zimě měsíců s teplotou pod 0 °C ubylo ze tří na dva, z nichž únor měl v průměru jen -0,06 °C. Rok 2020 byl pouze v květnu o něco chladnější než v šedesátých letech, ale vyznačoval se mimořádně teplými zimními měsíci. V žádném měsíci neklesla jeho průměrná teplota pod 0 °C.

Dopady Změny Klimatu na Zemědělství a Lesnictví

Změna klimatu se může zdát pro náš region i celou ČR výhodná. Na jižní Moravě se již dají úspěšně pěstovat fíky a mohli bychom tu asi pěstovat i odolnější citrusy jako třeba klementinky. Zdání ale může být falešné. Fyzikální a biologické zákonitosti nelze oklamat. Zvýšení teploty nutně vede ke zvýšení výparu z půdy i rostlin.

To nutně vede při stagnaci srážek k úbytku vody v krajině a vzniku sucha. Občasný výskyt srážkově bohatých let jako v minulém r°Ce sice sucho zmírní nebo vyrovná deficit do hloubky zhruba 1 m, v hlubších vrstvách ale sucho přetrvává nebo zesiluje. Plodiny citlivé na nedostatek vody, zejména chmel, ale i řepa, brambory i jiné, mohou být ohroženy.

Nejvíc však již nyní trpí současnou změnou klimatu porosty smrku a borovice lesní. Smrkové porosty jsou decimovány jednak tím, že se v důsledku vyšší teploty a delší vegetační doby počet generací kůrovce zvýšil z původně dvou na tři až čtyři, čímž se zvedl rozmnožovací potenciál kůrovce zhruba miliónkrát (každá samička vyprodukuje až 3000 potomků), jednak proto, že smrkové porosty trpí suchem a tím ztrácejí odolnost.

Borovice lesní hyne především nedostatkem vláhy a vysokými teplotami, pro které není uzpůsobena.

Možnosti Zmírnění Klimatických Změn

Změny klimatu a jejich dopady v ČR jsou jen kamínkem v mozaice globální klimatické krize, kterou generální tajemník OSN považuje za nejvážnější ohrožení lidstva, větší než války a epidemie. OSN vyzývá členské země k vyhlášení stavu klimatické nouze a na poplach bijí světové vědecké komunity i papež František. Mladí oprávněně hlasitě rebelují. I nová vláda USA v čele s J. Bidenem si stanovila boj s oteplováním klimatu jako jednu z priorit.

Mnoho regionů a obcí má všechny předpoklady k tomu, aby dosáhly během několika let klimatické neutrality (neutrální je vše, co nezvyšuje obsah skleníkových plynů v atmosféře) nebo energetické soběstačnosti. Z biologického odpadu z domácností, zemědělských podniků a místní čističky odpadních vod by se mohl získávat bioplyn k výrobě elektřiny a tepla. Dřevěný odpad tlející neužitečně v městských lesích by se mohl štěpkovat a a ze štěpek vyrábět dřevoplyn nebo z nich přímo kogenerací produkovat elektřinu i teplo.

Tradice místa by se oživila, kdyby se tam postavila malá moderní větrná elektrárna o výkonu 1 MW. Kdyby všechny domy v Miroslavi měly na střeše fotovoltaickou elektrárničku o výkonu 1 kWp, byly by to dalších skoro 1 MW. Všechny tyto zdroje, propojené inteligentně do sítě, by hravě pokryly potřeby našeho města a mohly vytvářet i zisk.

Existují dotační fondy na ochranu životního prostředí, které by se daly využít. Co chybí, je zatím politická vůle, jak na místní, tak i nejvyšší úrovni. Místo toho, aby se vymýšlelo jak takovou vizi uskutečnit, vymýšlejí se důvody, proč to nejde, např. zastaralá restriktivní legislativa, která tomu brání. Ale ta přece jde změnit, když jsou pro to důvody a politici a strany se o to zasadí.

Že to jde, ukazují příklady z vyspělejších sousedních zemí, kde již nejen mnohá města, ale celé regiony jsou energeticky soběstačné nebo klimaticky neutrální.

Mapy bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008

Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data:

• Digitální referenční mapa Praha-bloková mapa budovy
• Liniová vrstva uličních úseku
• Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě
• Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o.
• Digitální model terénu DMR25
• Ortofotosnímky ČR.

Vrstva vznikla kombinací vrstvy vegetačního pokryvu a rastrové vrstvy urbanizace, která byla vytvořená z uzlových bodů 25x25 m. Pro každý bod se vypočítal poměr ploch zástavby ve čtverci 100 x 100 m k celkové ploše zájmového území.

Aktualizace jednotného datového úložiště REZZO hl. m. Prahy. Vyjmenované stacionární zdroje znečišťování ovzduší, REZZO 1 = zdroje s úplným ohlášením do ISPOP. Součty emisí za jednotlivé zdroje celkem. Rok zpracování 2025, stav dat 2024. Aktualizováno ročně.

Aktualizace jednotného datového úložiště REZZO hl. m. Prahy. Vyjmenované stacionární zdroje znečišťování ovzduší, REZZO 2 = zdroje se zjednodušeným ohlášením do ISPOP. Součty emisí za jednotlivé zdroje celkem. Rok zpracování 2025, stav dat 2024. Aktualizováno ročně.

tags: #schema #klimatickych #podnebi #cr

Oblíbené příspěvky:

• Chropyň a Valašské Meziříčí: recyklace
• Recenze Dead Rising
• Spolek Pagopago: Přehled činnosti
• Malešická spalovna a její role
• Nejmenší ptáci