Ministerstvo životního prostředí připravilo nový Plán odpadového hospodářství na období 2025-2035. Plán představuje zcela zásadní národní strategický dokument, který definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro naprosto klíčové období let 2025-2035, a to v kontextu nezbytnosti splnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě. Dokument předložený ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem vláda schválila 23. července 2025.
„Příštích deset let bude pro přechod na moderní odpadové hospodářství kritických. Plán odpadového hospodářství představuje konkrétní cestu, jak odpady proměnit na materiál a suroviny pro další využití, jak předcházet vzniku odpadů, jak uplatnit recykláty v praxi a jak efektivně přeměnit zbytkový odpad na energii. Klíčovou roli v tom sehraje rozšířená odpovědnost výrobců, to je reálná cesta, jak dosáhnout opravdové cirkularity. Musíme rozšířit systém, který dnes funguje u obalů, baterií, vysloužilých elektrospotřebičů či pneumatik. Nově se bude týkat i textilu a obuvi a do budoucna by se měl rozšířit i na nábytek, hračky nebo sportovní potřeby. Odpovědnost výrobce přiměje firmy, aby přemýšlely, z jakého materiálu produkty vyrábějí a zda je možné je dobře recyklovat. Zároveň sníží náklady pro občany nebo obce ve chvíli, kdy se z nich stane odpad,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Plán představuje reálné možnosti pro nakládání s odpady na území ČR a důsledně vychází z principu hierarchie odpadového hospodářství. Česká republika se musí prioritně soustředit na ochranu kritických surovin, předcházení vzniku odpadů, prodlužování životnosti výrobků a tím tedy minimalizovat plýtvání. Pro dosažení stanovených priorit je tak součástí plánu i Program předcházení vzniku odpadů, Program předcházení vzniku potravinového odpadu a rovněž je reflektována oblast kritických surovin a jejich vzrůstající význam. Množství zdrojů, které máme k dispozici, je omezené - jejich efektivní a opětovné využívání proto není jen otázkou cirkulární ekonomiky, ale i zdravého rozumu,“ komentuje vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí David Surý.
Opatření v oblasti předcházení vzniku odpadů zahrnují například snižování množství obalového odpadu a jednorázových plastů, podporu opětovného použití výrobků nebo díky zavedení digitálních pasů lepší využití stavebních materiálů. Plán odpadového hospodářství je rozsáhlý dokument, který na více než 400 stranách detailně vyhodnocuje stav a vývoj odpadového hospodářství ČR, podrobně analyzuje toky jednotlivých druhů odpadů, a zcela unikátně modeluje potenciální scénáře a prognózy vývoje produkce a nakládání s komunálními odpady. Navazující Závazná část stanovuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadu a dále cíle a zásady odpadového hospodářství, opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání s odpady.
Oproti předchozímu plánu odpadového hospodářství je součástí této nové moderní strategie i robustní „Ekonomická analýza Plánu odpadového hospodářství České republiky na období 2025-2035“, která popisuje náklady na zajištění bezpečného nakládání s odpady, naplňování hierarchie nakládání s odpady, přechod k cirkulární ekonomice a plnění závazných cílů vyplývajících z legislativy EU. Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v horizontu období let 2025-2035 budou potřebné investice do odpadového hospodářství, nezbytné ke splnění cílů POH ČR, dosahovat až cca 159 mld. Významnou finanční podporu investic do rozvoje infrastruktury odpadového a oběhového hospodářství představuje stávající Operační program Životní prostředí 2021-2027.
Čtěte také: Česká klimatická strategie
„Cíle jsou jasně dané. Například u komunálního odpadu se chceme v roce 2035 dostat do stavu, kdy budeme recyklovat přes 4 miliony tun. Maximálně 2 miliony tun se bude energeticky využívat a na skládkách neskončí ani 300 tisíc tun směsného komunálního odpadu.
Textilní Odpad v Kontextu Evropské Unie
V rámci Zelené dohody pro Evropu představila v roce 2020 Evropská komise (EK) nový Akční plán oběhového hospodářství. Ten zahrnuje návrhy na udržitelnější design výrobků, snižování odpadu a posílení postavení občanů (například v rámci takzvaného „práva na opravu„). Soustředí se i na odvětví jako je elektronika, informační a komunikační technologie, plasty, textil nebo stavebnictví. V březnu letošního roku vydala EK první balíček opatření k rychlejšímu přechodu na oběhové hospodářství jako součást Akčního plánu oběhového hospodářství.
Odhaduje se, že módní průmysl (textilie, obuv) odpovídá za 10 % celosvětových emisí uhlíku. To je více než mezinárodní letecká a námořní doprava. Průměrná spotřeba textilu v EU se pohybují v rozmezí 9 - 27 kg textilu/osoba/rok. V roce 2017 evropské domácnosti spotřebovaly okolo 13 miliónů tun textilních produktů (oblečení, obuv, domácí textil). Syntetická vlákna, jako polyester a nylon, tvořila více než polovinu všeho oblečení a 70 % domácího textilu. Lidé si oblíbili tzv. rychlou módu, kdy nakupují často a ve velkém množství levnější oděvy s krátkou životností. Spotřebitelé v EU ročně vyhodí okolo 5 miliónů tun textilu (tj. zhruba 11 kg na osobu), ovšem pouze jedna třetina textilních odpadů je sbírána odděleně, zbytek se vyhazuje do směsného odpadu. Navíc textilní průmysl EU generuje ročně více než 16 mil. tun odpadů, protože výroba je náročná na spotřebu vody a chemických látek.
Situace v České Republice
V České republice vzniká každoročně až 200 tisíc tun textilního odpadu, který tvoří 4 - 6 % objemu směsného komunálního odpadu. Od roku 2025 se situace s textilním odpadem poněkud mění. Podle novely zákona o odpadech, která je platná od ledna loňského roku, budou textilie od roku 2025 tříděny odděleně. Další pozitivní změny přináší již zmíněná Strategie EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky.
Do konce roku 2022 zveřejní EK konkrétní postup změn, tzv. Připravovaný Akční plán pro textilní průmysl bude také navrhovat opatření pro snížení objemu nežádoucího uvolněného mikroplastu ze syntetického textilu. Zhruba 60 % vláken používaných v oděvech je syntetických, převážně polyesterových. Největší množství mikroplastů se uvolňuje během prvních 5 až 10 praní. Dále EK zvažuje v nadcházející revizi směrnice o odpadech v roce 2023 navrhnout harmonizaci pravidel EU o rozšířenou odpovědnost výrobce (EPR) za textil s ekomodulací poplatků.
Čtěte také: Výhody recyklace PET
Nové Povinnosti v Souvislosti s Textilním Odpadem od roku 2025
Textilní odpad je aktuálním tématem hned ze dvou důležitých důvodů. Zaprvé NZOO ukládá od roku 2025 obcím, aby povinně zajistily místa, kde bude možné vytřídit textilní odpad (tzn. slovy zákona odděleně jej soustřeďovat). Zadruhé se textilní odpad v tuto chvíli diskutuje i na unijní úrovni. Stěžejním tématem tam jsou dopady tzv. fast fashion na životní prostředí a potřeba regulace v této oblasti - předpokládá se například zavedení rozšířené odpovědnosti výrobců. Proto je nezbytné věnovat textilnímu odpadu náležitou pozornost právě na obecní úrovni, a to z hlediska jeho recyklace i prevence ve smyslu předcházení vzniku tohoto odpadu.
Ostatně i Plán odpadového hospodářství ČR (dále jenom POH) uvádí nedostatečné oddělené soustřeďování textilu jako slabou stránku našeho odpadového hospodářství. Jedním z cílů tohoto dokumentu je právě posílit oddělené soustřeďování textilu na obecní úrovni.
Právní úprava odpadu z textilu
S odděleným soustřeďováním textilu NZOO počítá již od svého vzniku, a to oproti zákonu o odpadech č. 185/2001 Sb., který o odpadu z textilu ve svém textu nehovořil. Textil jako takový respektive textilní odpad NZOO nedefinuje. Textil je pouze uveden v demonstrativním výčtu druhů komunálního odpadu dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) druhy odpadu. NZOO dále o textilu hovoří ve svých ustanoveních o energetickém využití odpadu a odstraňování odpadu v tom smyslu, že je třeba při nakládání postupovat dle jasně dané hierarchie odpadového hospodářství. V těchto ustanoveních (§ 35 a 36) už zákon využívá taxativní výčet odpadů a textil zařazuje mezi základní druhy separovaných odpadů jako je papír, plasty, sklo, kovy a biologický odpad. Je tedy zřejmé, že dle zákona je textil jednou ze základních složek odděleně soustřeďovaného odpadu. Přesto jsou obce povinny zajistit oddělené soustřeďování textilu až od ledna letošního roku (viz § 59 odst. 2 NZOO).
Co se mění pro obce od roku 2025?
Obec je nově povinna v rámci obecního systému určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, a to nejméně v rozsahu: nebezpečný odpad, papír, plast, sklo, kovy, biologický odpad, jedlé oleje a tuky a od 1. ledna 2025 i textil. Tento časový termín byl převzat ze Směrnice o odpadech. Ve vyhlášce č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen "vyhláška"), se dále specifikuje, že místa pro oddělené soustřeďování textilu musí být k dispozici celoročně (§ 36 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady). Ve vyhlášce je rovněž stanoveno, že obce mohou tuto svou povinnost zajistit prostřednictvím sběrných dvorů, zařízení určených pro nakládání s odpady, velkoobjemových kontejnerů, sběrných nádob, pytlového způsobu sběru, nebo kombinací těchto způsobů (§ 33 odst. 1 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady).
Ministerstvo životního prostředí v této souvislosti doporučilo obcím, aby k této povinnosti ve vztahu k textilu přistoupily obdobným způsobem, jaký si zvolili v případě ostatních tříděných složek komunálního odpadu, jako jsou typicky papír, plasty, kovy a sklo. "To znamená v případě větších měst a obcí rozmístit sběrné nádoby v ulicích, u menších obcí je možné využít například sběrné dvory či pytlový sběr." V každém případě je obec povinna o zvoleném způsobu občany vhodnou formou informovat v rámci nastavení obecního systému. Údaje o objemu textilního odpadu obec bude evidovat a vykazovat obdobně jako je tomu v případě ostatních odděleně soustřeďovaných složek komunálního odpadu. Obec si odděleně soustředěný textilní odpad započte do svých recyklačních cílů ve smyslu § 59 odst. 3 NZOO.
Čtěte také: Stanoviště Černý Most: Dopravní mapa
Nutno podotknout, že na úrovni obcí jsme se již dosud setkávali s textilními kontejnery všeho druhu, které byly mnohdy umístěny spolu s ostatními kontejnery na tříděný odpad a obce tak zajišťovaly svou povinnost dobrovolně již dopředu. Ale v té souvislosti je třeba zdůraznit, že tyto zpravidla barevné textilní kontejnery, jak je známe, nebyly kontejnerem ve smyslu NZOO, ale byly místem fungujícím v rámci předcházení vzniku odpadů pro charitativní účely nebo pro účely darování, takže se soustředěným textilem v těchto nádobách se nakládalo v poněkud odlišném režimu. Přesto byly i některé vybrané informace o této formě sběru textilu částečně vykazovány v rámci obecních odpadových hlášení (např. ve vyhlášce v Listu 5 - Údaje o obecním systému nakládání s komunálními odpady).
A co bude s charitativním sběrem v obcích od roku 2025?
V citovaném metodickém návodu Ministerstvo doporučuje obcím, že mohou využívat tyto kontejnery i nadále, avšak je nezbytné, aby si obce ověřily, zda mají tyto organizace nově potřebná povolení pro sběr textilního odpadu.
Minimalizace Textilního Odpadu
Tričko na jedno použití, svetr, který se nesmí vyprat, aby nezežmolkovatěl, šaty, kterými moc neoslníte, protože se pářou ve švech - všechno velmi brzy skončí v popelnici, protože se to nedá nosit. Jeden člověk ročně odloží průměrně 11 kg textilu a celkově se v Evropě každým rokem vyhodí 5,8 milionů tun textilního odpadu. Plné skříně nekvalitního oblečení, které nevypadá moc dobře ještě před prvním vypráním, člověku berou energii.
Je řada možností, jak to vyřešit - od návratu k principům, které uznávaly naše prababičky, když si pořizovaly oblečení z kvalitních materiálů na celý život. O každý kousek se dobře staraly, byly zvyklé poškozené kusy spravovat a zašívat, a když nějaký dosloužil, ještě mu našly jiné využití. Druhým směrem, jak předcházet zbytečnému plýtvání textilem, je vyvíjení technologií, které umožní vlákna lépe recyklovat. Stále více se prosazují i nové způsoby používání textilu, například pronájem oblečení jako servisní služba, s možností jeho vrácení a s garancí oprav. Můžete si dokonce představit, že bude existovat něco jako předplatné oblečení.
Evropská komise se chystá s nekvalitním textilem zatočit. Brzy by měla začít platit legislativa pro ekologičtější nakládání nejen se spotřební elektronikou, ale také s textilem a obuví. Cílem je prodloužit životnost zboží a snížit množství vyprodukovaného odpadu. Plán také počítá se zavedením digitálního produktového pasu, díky němuž lidé zjistí údaje o výrobku potřebné pro opravy či recyklace věcí.
Pokrok v Nakládání s Odpady v Evropě
Během posledních dvaceti let zlepšila řada evropských států nakládání s odpady. V roce 1995 bylo na skládky ukládáno asi 64 % komunálních odpadů, o pět let později byl průměr snížen na 55 %. Míra recyklace činila 25 %, ta se do roku 2016 zvýšila na 46 % a ukládání odpadu na skládky se naopak snížilo na 24 %. V květnu roku 2018 přijala Rada Evropy balíček předpisů o odpadech, v němž jsou stanovena nová pravidla pro nakládání s textilními odpady a právně závazné cíle pro recyklaci. Do 1. ledna 2025 budou muset členské státy zavést tříděný sběr textilu.
Oběhové Textilní Hospodářství
Oběhové textilní hospodářství je často definováno jako bezodpadový neboli zero waste koncept - po vzoru přírodních ekosystémů navrhuje uzavírání toků materiálů ve funkčních a nekončících cyklech, čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů a vytváření udržitelných produktů a služeb. Již dříve označila Evropská komise v Novém akčním plánu oběhového hospodářství textil za prioritní kategorii, a to na základě jeho „oběhového potenciálu“.
Jsou zde představeny tři cesty ke zvýšení oběhovosti, tj. zvýšení udržitelnosti používaných materiálů, vylepšený sběr, opětovné použití a recyklace textilu, a k tomu ještě efektivní kontrola emisí tzv. Také společnost Lindström je založena na cirkulárně ekonomickém přístupu díky opětovnému využívání a opravování opotřebovaných pracovních oděvů a upřednostňování pronájmu oděvů před prodejem.
Inovace v Recyklaci Textilu
Vědci ze švédské Lund University přišli na metodu, která dokáže ekologicky přeměnit bavlnu na sacharidy a ty potom na textilní materiály (spandex nebo nylon), vhodné na šití nových oděvů. Zjistili totiž, že některé látky z vyřazeného textilu mohou mít i po dlouhodobém používání stále tak silná vlákna, že se dají opakovaně využít. Což se sice už děje, ale jen velmi málo. Vědci přišli na způsob, jak rozložit vlákna v bavlně (celulózu) na menší části. Využili přitom kyselinu sírovou, v níž se textil namáčí a následně spolu s vodou zahřívá na vysoké teploty. Výsledkem tohoto procesu je glukóza ve formě čistého, žlutě zbarveného roztoku.
Budoucnost Textilního Průmyslu
Textilní sektor čekají v nejbližší době zásadní environmentální změny: od roku 2025 budou muset členské státy zajistit tříděný sběr textilu a Komise vydala Strategii pro udržitelnost textilního průmyslu. V ní se snaží zformulovat své požadavky na udržitelnost textilních výrobků: veškerý textil by měl mít dlouhou životnost, být recyklovatelný, vyrobený z recyklovaných vláken a neobsahovat nebezpečné látky. Do roku 2030 chce Evropská unie zajistit, aby se na její trh dostalo jen takové textilní zboží, které neobsahuje žádné nebezpečné látky a bylo vyrobeno s respektem k sociálním právům.
Za tímto pojmem se skrývá větší odpovědnost společností za svůj výrobní řetězec včetně toho, kdy se z jejich oděvů stane odpad. Po roce 2030 bude vyžadováno dodržení limitu minimálního množství recyklovaných vláken, mluví se také o zákazu ničení neprodaného zboží. Hodnotit se bude i environmentální dopad, odolnost nebo to, jak snadno se dá konkrétní kus opravit. Zboží bude označeno škálou A až G podobně jako u elektrických spotřebičů nebo u energetické náročnosti budov. Zdá se, že můžeme doufat v renesanci jména českého textilu.
tags: #schema #recyklace #textilu #v #České #republice
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]