Témata seminárních prací z oblasti přírody a ekologie

13.12.2025

Ekologie je věda zabývající se studiem interakcí mezi živými systémy a mezi živými systémy a prostředím. Jako ekologie je často nazývaná ochrana přírody. Toto označení je však zcela chybné. Ochrana přírody je pouze jedním z oborů aplikované ekologie.

Jedním z prvních vědců, který definoval pojem ekologie, byl Ernst Haeckel, již v roce 1866 hovořil o ekologii jako o nauce o ekonomii přírody. Současné definici pak předcházela ještě řada dalších, například ekologie jako věda o historii přírody (Elton, 1927) nebo ekologie jako vědecké studium výskytu a hojnosti organismů (Andrewartha, 1961).

Ekologie se zabývá celou řadou procesů odehrávajících se ve všech skupinách organismů, v různých typech prostředí a v různém časovém a prostorovém měřítku. Využívá poznatků z téměř všech přírodovědných oborů. Můžeme jí rozdělit podle hlavního zaměření na ekologii obecnou, aplikovanou, speciální, ekologickou technologii. Podle studovaného objektu pak rozlišujeme například ekologii hub, ekologii člověka nebo synekologii (ekologie společenstev).

V současnosti je také často zmiňován pojem environmentalistika, která je také často používána jako synonymum ekologie. Jde však o obor, jenž využívá poznatků ekologie a zkoumá vzájemné působení člověka a ekosystémů. Kromě jiného se věnuje také prevenci znečišťování životního prostředí a nápravou vzniklých škod. Environmentální výchova je také zařazena jako jedno z průřezových témat ve vzdělávacím programu.

Jedním ze základních pojmů ekologie je ekosystém, jde o soustavu biotických a abiotických složek prostředí, které se vzájemně ovlivňují a jsou spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací. Jako abiotický faktor je označováno například proudění větru, teplo, světlo nebo srážky. V případě biotických faktorů pak mluvíme o společenstvech rostlin, živočichů a dalších.

Čtěte také: Logistika a Ekologie - Podrobná Seminární Práce

Také v ekologii se setkáváme s několika ekologickými zákony, se kterými věda pracuje. Mezi nejdůležitější patří zákon minima a s tím související limitující faktor, nebo zákon tolerance.

Příklady témat seminárních prací

Sukcese vegetace na zrušených železničních tratích: vliv času, stanoviště a krajinného kontextu.
Flóra a vegetace údolí Říčky u Brna.
Vliv urbanizace na diverzitu lesní vegetace.
Porovnávání klíčivosti a přežívání semenáčků v mikrostanovištích pastvin.
Diverzita lesní vegetace na Vyškovsku.
Fenomén expoziční lesostepi v jihovýchodní části střední Evropy.
Diverzita vegetace sekundárních lesíků v zemědělské krajině: projevuje se zde ostrovní efekt?
Květena území severozápadně od Velkého Meziříčí.
Květena východní části přírodního parku Střední Pojihlaví.
Interakce mezi stromy a půdou v přirozených temperátních lesích v prostoru a čase/Tree-soil interactions in natural temperate forests in space and time.
Botanický průzkum území mezi Řečkovicemi a Jinačovicemi u Brna.
Sinice a řasy skleníků v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Velikost a hustota průduchů haploidních a polyploidních rostlin jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba L.).
Sinicová a řasová flóra vybraných přírodních koupališť.
Současný vývoj vegetace na rašelinných loukách v PR Chvojnov.
Strategie šíření rostlin; ukázky plodů a semen vybraných čeledí.
Květena vybraných lomů v Bílých Karpatech.
Přírodní poměry a květena území severozápadně Jihlavy.
Květena Halenkovic na Zlínsku.
Testování nových pufrů pro průtokovou cytometrii.
Geografická analýza mezidruhové hybridizace rodu Cirsium ve střední Evropě.
Flóra a vegetace na severním okraji Brna.
Přírodní poměry a flóra údolí Sedlnického potoka u Příbora.
Materiály pro výuku vybraných témat z biologie na gymnáziu.
Srovnávací studie poměru kořen:prýt u semenáčků.

Další možné oblasti pro seminární práce

Současná situace ve kvalitě ovzduší, vody a lesů a její důsledky.
Produkce a zneškodňování odpadů v ČR a možnosti omezení produkce odpadů (ekoznačky).
Specifická ekologická situace v ČR a nadměrná ekonomická zátěž životního prostředí.
Globální oteplování: mediální bublina nebo skutečná hrozba?
Fungování čistírny odpadních vod.
Studie EIA (Environmental Impact Assessment, neboli Vyhodnocení vlivů na životní prostředí).
Možnosti zlepšení nepříznivé situace v životním prostředí úsporou energie a přírodních zdrojů.
Dlouhodobý vývoj vztahů člověka a přírody a projevy působení člověka na životní prostředí.
Témata kvality ovzduší a hodnocení vlivů na znečištěné ovzduší.

Seznam doporučené literatury

BRANIŠ, M., Základy ekologie a životního prostředí, 3. vyd. Praha: Informatorium, 2004.
BROŽOVÁ, K., Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989, 1. vyd. Praha: CENIA, 2008.
CUNNINGHAM, W. P., Principles of environmental science: Inquiry and applications, 5. vyd. Boston: McGraw Hill, 2009.
ČAMROVÁ, L., Ekonomie a životná prostředí - nepřátelé, či spojenci? 1. vyd. Praha: Alfa publishing, 2007.
ČERVINKA, P., Ekologie a životní prostředí, 2. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2012.
ĎURICA, D., Člověk jako geologický činitel, 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2008.
ELLENBERG, H., Vegetation ecology of central Europe, 4. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2009.
HALKOVOVA. L., Environment for life, Prague: Ministry of the Environment of the Czech Republic, 2011.
HAMPL, M., Vyčerpání zdrojů: skvěle prodejný mýtus, 1. vyd. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004.
JAKRLOVÁ, J., Ekologický slovník terminologický a výkladový, 1. vyd. Praha: Fortuna, 1999.
JANČAŘÍKOVÁ, K., Ekologie čtená podruhé, 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova Pedagogická fakulta, 2013.
JORGENSEN, S., Ecosystem ecology, 1. vyd. Amsterdam: Elsevier, 2009.
KADRNOŽKA, J., Globální oteplování Země: příčiny, průběh, důsledky, řešení, 1.vyd. Brno: VUTIUM, 2008.
KOVÁŘ, P., Ekosystémy a krajinná ekologie, 1. vyd. Praha: Karlonimu, 2008.
LAPKA, M., Towards an environmental society? 1. vyd. Prague: Carolinum Press, 2012.
MALHOTRA, G., Environmental growth: a global perspective, 1. vyd. New Delphi: Macmillan, 2009.
MEZŘICKÝ, V., Environmentální politika a udržitelný rozvoj, 1. vyd. Praha: Portál, 2005.
MIKO, L., ŠTURSA, J., Národní parky a chráněné krajinné oblasti České republiky, 2. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2010.
MOLDACH, B., Podmaněná planeta, 2. vyd. Praha: Karolinum, 2015.
MOZGA, J., Sociální ekologie, 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008.
NAEEM, S., Biodiversity, ecosystem functioning, & human wellbeing, Oxford: Oxford University Press, 2009.
PELC, F., Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky, 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2010.
POLÁŠKOVÁ, A., Úvod do ekologie a ochrany životního prostředí, 1. vyd. Praha: Karolinum, 2011.
PURŠ, J., Historická ekologie. 1, 2.vyd.
SÁDLO, J., Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí, 3. vyd. Praha: Malá Strana, 2008.
SHERRATT, T., Big questions in ecology and evolution, New York: Oxford University Press, 2009.
SMIL, V., Global catastrophes and trends, 1.vyd.
STEJSKAL, V., Zákon o předcházení ekologické újmě a její nápravě s komentářem, související předpisy a s úvodem do problematiky ekologicko - právní odpovědnosti, 1. vyd. Praha: Leges, 2009.
SUNDSETH. K., Natura 2000 : Ochrana biodiverzity Evropy, 1.vyd. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2009.
TKADLEC, E., Populační ekologie: struktura, růst a dynamika populací, 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008.