Klimatické změny a dopad na výrobu oken v zemích Visegrádské skupiny

Dopad klimatických změn na země Visegrádské skupiny není vzdálená budoucnost, ale současnost. Jsme svědky jevů, které již teď zhoršují kvalitu života obyvatel regionu, přinášejí ztráty hospodářství a vytvářejí překážky pro další sociální a hospodářský rozvoj.

Zvláštní zpráva IPCC zdůrazňuje, že musíme okamžitě podniknout kroky k zastavení klimatické katastrofy a zastavit globální oteplování při teplotě 1,5 ° C. Máme jen 10-12 let, abychom radikálně snížili emise skleníkových plynů, a do roku 2050 musíme zajistit, aby se hospodářství a národy Evropy a světa vyvíjely neutrálním způsobem, co se týká emisí oxidu uhličitého. Realizace těchto cílů je jediným způsobem, jak zajistit bezpečnost pro nás, naše děti a vnoučata.

Stejně jako předchozí klimatické konference nedávno ukončený mezinárodní summit o klimatu COP24 v Katovicích nepřinesl průlom. Je to poslední chvíle nejen pro politiky, ale pro všechny občany, aby podnikli radikální kroky, protože všichni se vyrovnávají s podobnými klimatickými problémy a my všichni dýcháme stejný vzduch.

Jako nevládní organizace ze zemí Visegrádské skupiny vyzýváme všechny občany, zejména média a sektor vzdělávání, aby od politiků (např. postupné, ale také rozhodné stažení uhlí z energetiky do roku 2030. Kromě toho musí každý občan rozšířit své znalosti o klimatických otázkách a vzdělávat druhé. Každý z nás musí individuálně snižovat svou uhlíkovou stopu a vliv na klima díky chování, jako je použití veřejné dopravy, nemaření zdrojů, omezení spotřeby masa, nákupu místních produktů atd.

Existuje již mnoho alternativ pro energii vyráběnou z fosilních paliv, a to i v zemích Visegrádské skupiny.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Příklady dobré praxe v zemích Visegrádské skupiny

Zásadní modernizace (dobrá tepelná izolace, výměna oken za spořící energii, izolace stropu a jiné) školního komplexu v místě Końskie. Zavedení technologie externí filtrace vzduchu a rekuperace se zpětným získáním tepla, instalace tepelných čerpadel a fotovoltaických panelů na střeše školy zajistila žákům výrazné zlepšení kvality vzduchu a přispělo ke snížení emisí skleníkových plynů. Emise CO2 se snížily přibližně na desetinu, což přispělo k podobným úsporám při vytápění. Investice v celkové hodnotě 825 PLN / m2 přinesly návratnost investice za 7 let.

Kněžice - vesnice ve Středních Čechách je energeticky soběstačná díky realizaci komplexního projektu obnovitelné energie. Teplárna využívající zbytky slámy umožnila vesnici řešit problém znečištění z místních topenišť. Po zahájení výroby bioplynu se organické odpady z domácností a zemědělských podniků zpracovávají a využívají k výrobě tepla a elektřiny pro potřeby obce. Podobné projekty mohou být velmi prospěšné pro místní nebo regionální ekonomiku. Projekt Kněžice byl vytvořen díky vládnímu programu na podporu obnovitelné energie, který byl dokončen v roce 2013. Zavedení nového systému státní podpory pro obnovitelnou energii je nezbytné pro rozvoj lokálních projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Mnoho malých venkovských obcí, jako je Derekegyhaz, získalo ocenění Hvězdy pro ochranu klimatu. Všechny jsou dokonalým příkladem investic do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Obec Derekegyhaz získala ocenění Evropská hvězda ochrany klimatu, protože v posledních deseti letech se vesnice stala téměř energeticky soběstačnou: byl zde instalován místní systém osvětlení založený na energii z fotovoltaických panelů, byla provedena energetická rekonstrukce budov, byly instalovány fotovoltaické instalace na veřejných budovách a ekologický, energeticky úsporný systém úpravy vody, atd.

Ochrana klimatu a energetická transformace v zemích Visegrádské skupiny je možná a nutná. Projekt je spolufinancován vládami České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska prostřednictvím visegrádských grantů od Mezinárodního visegrádského fondu.

Dopad klimatických změn a energetická účinnost

Přibližně pětina obyvatel dosud někdy žádala o dotaci na energetické úsporné renovace, dalších 15 procent podání zvažuje. Většina Čechů podle průzkumu sice považuje klimatické změny za závažný problém, přesto jejich dopady zatím příliš nepociťuje. Ve vztahu k bydlení a energetickým úsporám podle zjištění lidé preferují opatření, která vidí jako efektivní, důvěru ve smysluplnost dotací ale snižuje nedůvěra v systém a nedostatek informací o možnostech podpory.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

„Debata o tom, jestli renovovat, nebo ne, není vůbec ekologická, nýbrž ekonomická. Lidé se nejvíce obávají a největší bariérou pro zelené renovace budov jsou finance. Z dat vyplývá, že 56 procent dotázaných se zajímá o problematiku změny klimatu a její dopad na společnost, 67 procent považuje změnu klimatu za závažný problém a dvě třetiny věří, že pro jejich řešení je třeba změnit lidskou činnost. Stav své budovy nebo obydlí hodnotí 77 procent respondentů jako převážně dobrý, 28 procent uvedlo, že stav je nový a výborný a téměř polovina zmínila, že jsou potřeba menší úpravy. Nejčastějším energeticky úsporným opatřením, které realizovali, byla výměna oken.

Pětina Čechů si zažádala o dotace. Přesto si až polovina lidí myslí, že by podporu neobdržela, což odráží nedůvěru a nedostatek konkrétních informací. Obecně ale vlastníci nemovitostí vnímají dotační programy spíše jako prospěšné. Nejpřesvědčivější pro Čechy je osobní zkušenost lidí v jejich blízkém okolí. „Největší přidanou hodnotou je zkušenost lidí v našem okolí, tedy kolegy či člena rodiny. Z výsledků průzkumu vyplývá, že Češi jsou ochotni investovat do energetických úsporných opatření, pokud jim přinášejí jasný ekonomický užitek nebo komfort.

Mezi české dotační programy, které mohou pomoci v energeticky úsporných renovacích, patří například Nová zelená úsporám nebo Nová zelená úsporám Light. Nabízí finanční podporu na opatření ke zvýšení energetické účinnosti, jako je zateplení, výměna oken a dveří, instalace fotovoltaiky, tepelných čerpadel a dalších ekologických technologií.

Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Omezit svůj komfort či platit více za udržitelnější produkty je ochotno 12 procent z nich. Negativní dopady klimatických změn pociťuje podle průzkumu E.ON Barometr udržitelnosti, jehož se zúčastnilo 1557 respondentů, až 65 procent lidí v Česku. Třetina z nich navíc očekává značné zhoršení v příští dekádě, ať už v podobě extrémního počasí, vyšších cen energií a vody nebo v úbytku biologické rozmanitosti.

I proto velká část Čechů podporuje výrobu energií z obnovitelných zdrojů. Například rozvoj větrné energetiky podpořilo 80 procent respondentů, přes 68 procent se vyslovilo také pro jadernou energii. Průzkum ale podle tvůrců zároveň zjistil silný rozpor mezi obavami z budoucnosti a ochotou něco změnit. "Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 procent a proti uhlí se vyslovilo 45 procent respondentů.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Lehký obvodový plášť a jeho vliv na energetické hospodaření budovy

Lehký obvodový plášť (LOP) má zásadní vliv na energetické hospodaření budovy. Stavebnictví je největším spotřebitelem energie v Evropě. Provoz budov je odpovědný za 36 procent emisí oxidu uhličitého produkovaného v EU, plynu, který je klíčový pro planetární oteplování a změnu klimatu. Tři čtvrtiny staveb jsou energeticky neefektivní, byly postaveny dříve, než byly zavedeny právní předpisy o efektivnosti budov - a více než třetina budov v EU je starší 50 let. Pouze jedno procento z nich každoročně prochází energetickými renovacemi, aby byly naplněny cíle EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.

S ohledem na výše uvedené cíle je lehký obvodový plášť, případně okno či dveře, tou částí budovy, jejíž vliv na plnění stanovených energetických cílů je zcela markantní. Dnes je nezbytné navrhovat fasádu budovy ve spolupráci s projektantem technického zařízení budov (TZB), respektovat environmentální požadavky, nebo třeba znát míru automatizace řízení budovy. Současné trendy LOP, oken a dveří jsou spojovány se stále více novými termíny, které jsou ale důkazem jejich provázanosti s ostatními technologiemi.

Mezi hlavní trendy patří:

• Ochrana životního prostředí. Jedná se zejména o použití recyklovatelných materiálů a energetickou efektivitu, ale i celkovou udržitelnost. V roce 2018 bylo recyklováno cca 300 000 tun PVC.
• Smart Cities, Smart World, Smart Building. Všechny tyto termíny souvisí především s automatizací provozu budovy a chytrým ovládáním na dálku.
• Nové montážní postupy - ochrana okna před poškozením v průběhu realizace stavby.
• Vzduchotěsné utěsnění celého okna - tlak na snižování energetických ztrát.
• Napojení na konstrukci rámu.
• BIM - podmínka vzájemné spolupráce jednotlivých výrobních a montážních procesů. Díky BIM vznikají nové vztahy na stavbě - vyvážené partnerství dodavatelů - plná odpovědnost každého dodavatele - tzv. Multiparty kontrakt.
• Význam kvality instalace oken - nové pohledy hodnocení kvality instalace oken a řešení připojovací spáry.

Lehký obvodový plášť (LOP) je ze stavebního hlediska konstrukce svislého pláště budovy vytvořená ze svislých a vodorovných profilů a výplní z izolačního skla a tepelněizolačních panelů různého složení, a případně obkladových a stínících prvků. Za lehký obvodový plášť je považována montovaná fasádní konstrukce svislá, nebo se sklonem do ± 15 ° od svislice. LOP se používají od 60. let 20.

Okna, fasády, a zejména skla se vyvinula do technologicky vyspělých produktů. Institut für Fenstertechnik (rovněž známý pod názvem ift Rosenheim), jenž byl založen v roce 1966, k tomuto vývoji velkou měrou přispěl prostřednictvím řady svých výzkumných projektů ve spolupráci s výrobci i se státními úřady. Nejenže byly vynalezeny nebo optimalizovány nové materiály a návrhy, ale často byly vyvinuty také nové metody měření a testování, které předtím nebyly k dispozici. Zkušenosti ukazují, že hlavní trendy, jako jsou bezpečnost a energetická účinnost, se mění jen velmi málo a zůstávají platné dodnes.

Ustanovení právních předpisů, jako jsou například předpisy upravující problematiku energetických úspor, mohou tento vývoj významnou měrou podpořit a urychlit. V případě oken tento stav vedl k tomu, že německé výrobky představují světovou technickou špičku.

Během těchto 50 let proběhlo nebo bylo zahájeno mnoho vývojových projektů, jež segment oken ovlivnily a posunuly vpřed. Zkušenosti ukazují, že hlavní trendy, jako jsou bezpečnost a energetická účinnost, se mění jen velmi málo a zůstávají platné dodnes. Ve společnosti a v oblasti technického vývoje vznikají však i trendy nové. Ty je zapotřebí rozpoznat a využít příležitosti, které nabízejí.

Založení Institutu für Fenstertechnik e.V. (ift Rosenheim) v roce 1966 tedy nebylo náhodné. V té době však již existovaly technické předpisy, které definovaly charakteristické hodnoty různých typů oken. Například norma DIN 4701 z ledna 1959 již obsahovala tabulky s funkčními hodnotami pro výpočet tepelných vlastností, mezi které patřila například tabulka 3 „Prostup tepla pro okna a dveře“ nebo tabulka 4a „Propustnost spár na m délky u oken a dveří při kvalitním provedení a normálních rozměrech spáry“.

Tyto původní úkoly ift Rosenheim jsou dnes důležitější než kdykoliv v minulosti. Dnes se nacházíme v další fázi růstu stavebnictví. Poptávka po bydlení je vysoká a rychlé stavební práce vedou k maximálnímu využití kapacit výrobních závodů. Toto dynamické období je charakterizováno diskusemi o úspoře nákladů a o méně přísných požadavcích, ale také o vývoji nových efektivních metod výstavby. Zkušenosti však ukazují, že nárůst poptávky obvykle vede k poklesu kvality komponent. Diskuse o kvalitě, reklamace vad atd. se objevují s několikaročním zpožděním.

V mnoha částech světa navíc postupuje urbanizace a s ní nabývají na významu nové koncepty urbanistického rozvoje a nepřímo i nové koncepty stavebních komponent. V tomto procesu jsou neustále přehodnocovány otázky ochrany životního prostředí a trvalé udržitelnosti atd., a nelze je opomíjet ani v oblasti oken a fasád.

Nízká kvalita zejména dřevěných oken představovala pro ift Rosenheim jeden z důležitých výchozích problémů. „Životnost okna jako stavebního prvku je obecně definována změnami v architektuře. Přirozené stárnutí hraje v tomto procesu nevýznamnou roli.“ Při popisu problémů v první výzkumné zprávě ift byla na základě zkušeností uváděna životnost až 100 let. V nadcházejících letech však bylo stále častěji hlášeno předčasné stárnutí v důsledku napadení dřeva škodlivými houbami.

Úkolem zadaných studií bylo zjistit příčiny stále častějšího pronikání vlhkosti a výsledného rozpadu dřeva. Jako příčina vysoké akumulace vlhkosti byly jednoznačně určeny problémy v oblasti konstrukčního a technického provedení (pronikání vlhkosti např. zasklením, napojením ve stěně či exponovanými lepenými spoji) a také nadměrné požadavky na materiály či stavebně-fyzikální vady. Dodatečné testy navíc poukázaly na vliv provedení stavebních prací, typu a směru instalace. Dále byla stanovena jednoznačná návaznost na použitý nátěrový systém.

Většina z těchto dokumentů, jež byly ve stavební praxi užitečné, byla dále rozvinuta a dodnes se řadí mezi základní požadavky na návrh a výrobu funkčních oken. Německé normy DIN 68121-1 a -2 zveřejněné v roce 1973 vznikly téměř výhradně na základě výše popsaných výzkumných prací. Mnohé obrázky, tabulky a diagramy byly převzaty v nezměněné podobě. Další směrnice týkající se vrstvení, povrchových úprav, detailů zasklení atd. Až v 90. letech minulého století se situace změnila. V roce 1993 byla publikována revidovaná verze DIN 68121.

se začalo objevovat stále více vad, které vedly k trvalé ztrátě podílu dřevěných oken na trhu (obrázek 4). V roce 2016 se ve výběrových řízeních při popisu dřevěných oken stále uvádí „IV 68 dle DIN 68121“. Evropské třídy a výkonnostní charakteristiky v souladu s EN 14351-1 byly nahrazeny skupinami zatížení, diagramy typových rozměrů atd. Dnes se DIN 68800 vztahuje i na moderní dřevěná okna a, kromě návrhu a konstrukční ochrany, vyžaduje rovněž přiměřenou chemickou ochranu dřeva.

Nejvyšší prioritou za posledních 20 let byla tepelná optimalizace dřevěných oken. Souběžně s tím bylo upraveno konstrukční řešení míst, jež jsou nejvíce ohrožena kondenzací. Vývojové trendy v posledních letech zahrnují stanovenou základní ventilaci, minimální tepelné ztráty, tepelněizolační vlastnosti v letním období, bezpečnostní funkce (odolnost proti vloupání, ale také bezpečnost použití) a dále pohodlnou obsluhu.

Všechny současné vývojové trendy ukazují, že flexibilní použití materiálu u dřevěných oken výrazně pokročilo. Trend se odklání od čistě dřevěných oken směrem k dřevěným/kovovým oknům, novým druhům zasklení s integrovanými okenními křídly a k integrovaným stínicím systémům u zdvojených oken. Po mnoha letech poklesu si dřevěná okna opět nárokují silný tržní podíl: zákazníci požadující elegantní vzhled, přírodní výrobky a (dražší) kvalitu. Ostatní materiály se musí mít na pozoru, aby se vyhnuly stejné pasti.

Odolnost nátěrů, materiálů, riziko deformací atd. Vývoj v ift Rosenheim byl vždy spojen s děním na světové scéně. 70. léta minulého století byla poznamenána ropným embargem zemí OPEC, jež na podzim roku 1973 vyústilo v historicky nejvážnější ropnou krizi. 9. listopadu 1973 přijala Spolková vláda zákon o energetické bezpečnosti, jenž stanovil opatření pro úspory energie v případech nouze.

V rámci výzkumného projektu „Snižování spotřeby energie u obytných budov“ byl ift Rosenheim pověřen studiem sekce „okna“ a podsekce „stěny - okna“ (napojení okna a stěny). Cílem projektu bylo analyzovat faktory ovlivňující spotřebu energie v bytech. Pozornost byla věnována komplexním testům propustnosti okenních spár. Naměřené hodnoty prokázaly velké nespojité odchylky mezi rokem výroby a úrovní propustnosti spár. Za hlavní příčiny byly označeny konstrukční řešení a kvalita testovaných oken.

V roce 1977 získaly všechny informace o úsporách energie v budovách zákonnou formu díky prvnímu nařízení o tepelných izolacích. Poprvé bylo vyžadováno dvojité zasklení a utěsnění funkční spáry mezi okenním křídlem a rámem. To byl začátek dalšího rychlého rozvoje technologie oken, a to jak v oblasti konstrukce, tak v oblasti výroby. Vzhledem k efektivní výrobě a dobrým vlastnostem materiálu se rychle prosadila okna z PVC. Rozsáhlé renovace obytných budov s využitím oken stejného typu byly při použití rámů z tohoto materiálu velmi praktické.

Vzhledem k nárůstu počtu konstrukčních detailů a jejich složitosti se správná výroba a montáž staly stále významnějším faktorem. Jako významná příčina škod bylo identifikováno pronikání vody napojením mezi oknem a stěnou. Vzhledem k tomu, že pláště budov nebyly dosud utěsněné, nebyla ještě otázka vnitřního těsnění kvůli vnitřní vlhkosti relevantní. Dnes většina oken v Německu slouží pro modernizaci starých budov.

Existuje řada předpisů pro technickou realizaci, které byly zavedeny do stavební legislativy. Mezi ně patří DIN 4108 (tepelné izolace), DIN 4109 (zvukové izolace), německý zákon o úsporách energie (EnEV) a DIN 1946-6 (větrání). To znamená, že téměř všechny požadavky na instalaci, plánování koncepce větrání atd. jsou povinné. V praxi se ukazuje, že tyto požadavky nelze u starých budov téměř nikdy zcela splnit bez dodatečných stavebních zásahů. Často tak nejsou realizována všechna potřebná opatření pro prevenci tepelných mostů, zřízení systému větrání atd.

Jediným významným argumentem pro výměnu oken je domněle pouze úspora energie. Pokud nová okna nesplní skutečné důvody pro modernizaci, může se stát, že se velmi brzy objeví stížnosti a zákazníci nebudou s výsledkem spokojeni. Vlastnosti, jako jsou snadné použití, zvuková izolace atd., uživatelé samozřejmě přímo vnímají. Totéž platí i pro vady vzniklé neodborným provedením. Na druhé straně, úspory energie lze identifikovat pouze nepřímo a s určitým prodlením. Přesto se řada doporučení ohledně modernizace stále zaměřuje pouze na úspory energie. Navíc se stává, že samotná okna v praxi často neodpovídají přislíbeným třídám. Nedodržení dělení a rozměrů, materiálů a technologie kování nadále neumožňují zařazení do původních tříd např.

Se zavedením prvního nařízení o tepelných izolacích započala kritická fáze pro okenní profily vyrobené z kovu. Až do tohoto okamžiku bylo jednoduché zasklení a kovové profily „tepelně dobře vyvážené“, tj. ze současného pohledu stejně špatné. S ústupem jednoduchých skel se souvislé kovové profily staly slabým článkem.

Z hlediska tepelného chování profilu se výzkumné úsilí ift soustředilo nejprve na stanovení teplot vnitřních povrchů. Konstrukce musela být navržena tak, aby na profilech nedocházelo k žádné kondenzaci. Navíc neexistovaly žádné všeobecně platné zásady pro hodnocení mechanické pevnosti prvku pro přerušení tepelného mostu. Skupina výrobců proto ift pověřila vytvořením potřebné dokumentace. Chování v závislosti na mechanických a teplotních vlivech je popsáno ve výzkumné zprávě „Untersuchung über das mechanische Verhalten von wärmegedämmten Aluminium-Verbundprofilen“ (Zkoumání mechanického chování tepelně izolovaných hliníkových kompozitových profilů) zveřejněné v roce 1979. Důkaz o stabilitě profilu a vhodnosti pro použití nevychází z teorie elasticity, ale z elastického prvku spojujícího jednotlivé profily.

V rámci dalších projektů byla vypracována celá řada doporučení. Z různých řešení se jako obzvláště úspěšné ukázalo válcované/rýhované napojení hliníkových profilů a tepelných bariér. Stabilita je vyžadována zákonem. Byla do Seznamu stavebních výrobků začleněna v roce 1997, a to na základě směrnic Deutsches Institut für Bautechnik (DIBt - Německého institutu pro výstavbu) týkajících se prokazování stability kovoplastových kompozitních profilů.

Tento systém ověřování a měření usnadnil nakládání s kovoplastovými kompozitními profily. Zejména v případě skel velkých rozměrů (u komerčních staveb) bylo možné dosáhnout adekvátních hodnot UW i přesto, že hodnoty Uf stále nebyly příliš dobré. Motivaci ke změně způsobu přerušení tepelného mostu přinesl zákon EnEV, přiblížení k požadavkům na úroveň pasivních staveb plus norma EN 10077, jež nahradila DIN 4108-4.

V 90. letech měla hliníková okna (standardní rozměr 1,23 x 1,48 m²) hodnotu UW 2,2 W/(m²·K), zatímco dnešní technologie profilů umožňují dosažení hodnoty 1,3 W/(m²·K) (při stejné hodnotě Ug 1,1 W/(m²·K)). Proměnnou související s bezpečností je příčná pevnost spoje v tahu, tj. síla působící kolmo na povrch profilu, kterou je profil schopen absorbovat. Je-li pevnost spoje příliš nízká, než aby odolala vlivu silného větru, mohlo by dojít k porušení oddělovacího prvku, v důsledku čehož by zasklení nemělo žádnou oporu. Legislativa tudíž jako minimální limitní hodnotu vyžaduje > 20 N/mm délky profilu. To platí i při zvýšené teplotě do 80°C.

Plastová síť je v důsledku zatížení sklem, externích teplot a negativního tlaku větru neustále namáhána. Pokud se plast začne v důsledku tohoto konstantního namáhání deformovat, zvýší se riziko, že těsnění kolem zasklení začne propouštět vodu. Podobné požadavky byly zároveň stanoveny i ve Francii, a to ve směrnici UEAtc. Zajišťování jakosti se řídí Seznamem stavebních výrobků (v budoucnu VV TB) pro Ü-značku (značka shody) na základě testování a kontroly výroby spoje, a dále požadavky Gütegemeinschaft Fenster und Haustüren e.V.

Nové výzvy u stále lépe izolovaných profilů představuje bimetalový jev. Tento problém je možné odstranit pružnými spoji a reflexními povlaky snižujícími povrchové teploty. Principy pro kovoplastové kompozitní profily jsou v současnosti velmi aktuální, neboť v řadě oblastí na světě se profily s přerušeným tepelným mostem stále ještě nepoužívají - to platí zejména pro rychle rostoucí asijské trhy.

tags: #klimatické #změny #a #výroba #oken #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Kvalitní kompost Hlučín
• Semináře o odpadech a poplatcích
• Vztah ekologie a genetiky chování
• Popis odpadkových košů Linea
• Článek o Jarmile Kubíkové