Znečištění ovzduší v severozápadní Praze: Zdroje a vlivy

Hlavní město Praha patří z hlediska znečištění ovzduší mezi více zatížené oblasti ČR. Tento stav je výsledkem spolupůsobení řady antropogenních a přírodních faktorů.

Přírodní a antropogenní faktory

Poloha Prahy v členitém terénu Pražské kotliny zásadním způsobem ovlivňuje klimatické poměry a rozptylové podmínky území (Ložek et al. 2005). V údolí Vltavy zejména v chladné polovině roku vznikají vhodné podmínky pro vznik teplotních inverzí, v jejichž důsledku dochází k akumulaci koncentrací škodlivých látek v přízemní vrstvě atmosféry.

Doprava a energetika

Zhoršená kvalita ovzduší souvisí zejména se značným dopravním zatížením. Praha je díky své poloze nejen hlavním uzlem silniční sítě ČR, ale i významnou křižovatkou mezinárodní přepravy. Část hlavních tahů vede centrem Prahy. Růst sektoru služeb a s ním spojená výstavba komerčních a administrativních center klade další nárok na dopravní obslužnost a na spotřebu energií včetně vytápění.

Nezanedbatelný vliv na současnou imisní situaci v Praze má i spotřeba pevných paliv pro vytápění rodinných domů především v okrajových částech města a vzrůstající obliba používání krbů a krbových kamen (MHMP 2020).

Významné zdroje emisí

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL jsou trvalé nebo dočasné provozy recyklačních linek stavebních odpadů (např. KARE, Praha Chodovská nebo KVD Plus) a dále těžba a zpracování nerostných surovin (Českomoravský cement - závod Radotín, KÁMEN Zbraslav a ZAPA beton - betonárna Kačerov).

Čtěte také: Bydlení v přírodě: Detailní článek

Emise SOX nejvíce produkují podniky Českomoravský cement - závod Radotín, KNAUF Praha a v malé míře rovněž Pražské služby - spalovna Malešice).

Nejvýznamnější zdroje emisí NOX pochází z Českomoravského cementu - závod Radotín a provozu Pražské služby, a.s. - Závod 14, Zařízení na energetické využití odpadů Malešice).

Postupně narůstají emise z provozu kogeneračních jednotek spalujících kalový plyn (Pražské vodovody a kanalizace, a.s., ÚČOV Praha 6) a skládkový plyn (TEDOM a.s. U emisí dalších znečišťujících látek je dominantní podíl (více než 40 % z celkové emise vyjmenovaných zdrojů) CO (Českomoravský cement - závod Radotín). Emise NMVOC v tiskárně Svoboda Press představují 9,1 % z celkové emise vyjmenovaných zdrojů.

Znečištění ovzduší v regionech ČR

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, člení území ČR pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší na zóny a aglomerace, přičemž zóny jsou tvořeny jedním až třemi kraji. Tato kapitola je věnována podrobnějšímu hodnocení kvality ovzduší v regionech ČR, kde se regionem rozumí kraj, aglomerace nebo území kraje bez aglomerace.

Pro meziregionální hodnocení kvality ovzduší jsou použity následující ukazatele: index kvality ovzduší (kap. V.II), koncentrace vybraných látek znečišťujících ovzduší vážených populací v regionech ČR a pro města s více než 30 000 obyvateli, podíl obyvatel žijících v nadlimitních oblastech a podíl území regionu s překročením imisních limitů (kap. V.III). Charakteristiky regionů zaměřující se na vlivy na kvalitu ovzduší jsou doplněny skladbou emisí TZL, NOX a SOX v daném regionu (Obr.

Čtěte také: Pražské emise: Současnost a budoucnost

Středočeský kraj

Středočeský kraj je velikostí, počtem obcí i obyvatel největším krajem ČR. Reliéf kraje je poměrně málo členitý. Kvalita ovzduší ve Středočeském kraji je dlouhodobě ovlivňována průmyslovým charakterem kraje; stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. V kraji je hustá dopravní infrastruktura a vysoké intenzity dopravy v návaznosti na aglomeraci Praha (NOX). Je zde hustá rezidenční zástavba s lokálními topeništi. Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel kraje byl 51,7 % k 31. 12.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL jsou výroba elektrické energie a tepla (Energotrans Mělník), těžba a zpracování nerostných surovin (SHB - lom Bernartice a ZAPA beton - lom Votice) a rovněž ŠKODA AUTO - závod Mladá Boleslav. Emise SOX pochází z výroby elektrické energie a tepla (Energotrans Mělník, Teplárna Kladno - Elektrárna Kladno, Veolia Energie Kolín - Elektrárna Kolín) a průmyslových zdrojů (např. ORLEN Unipetrol RPA - Jednotka RAFINÉRIE Kralupy). V průběhu října 2020 došlo k ukončení provozu hnědouhelných kotlů ve Spolaně a jejich náhradě moderními kotly spalujícími zemní plyn.

U emisí dalších znečišťujících látek je dominantní podíl (56,2 % z celkové emise vyjmenovaných zdrojů) CO z výroby vápna (Vápenka Čertovy schody) a emise NMVOC z výroby aut (ŠKODA AUTO a.s.

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj svou rozlohou je druhým největším krajem v ČR a zároveň je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé ČR. Kraj představuje geograficky poměrně uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina. Převážná část kraje leží v nadmořské výšce 400 až 600 m. V Českých Budějovicích a čtyřech největších městech kraje žije cca třetina obyvatel kraje. Kvalitu ovzduší Jihočeského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit příznivě. K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy a Novohradských hor. Zhoršenou kvalitu ovzduší lze očekávat v Českobudějovické aglomeraci a v centrech větších měst (Tábor, Písek, Strakonice) kde je soustředěna převážná část průmyslové výroby z celého kraje.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Teplárna České Budějovice - Novohradská ulice), těžba a zpracování nerostných surovin (LB MINERALS - pracoviště Borovany a ERB invest) a další průmyslové zdroje (Kasalova pila - Jindřichův Hradec, odkaliště DIAMO SUL Příbram - Mydlovary a Aluprogress).

Čtěte také: Výlety do přírody z Prahy

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj je svou rozlohou třetím největším krajem v ČR, avšak počtem obyvatel se řadí na osmé místo v ČR. Plzeňský kraj se vyznačuje různorodým reliéfem. Na jedné straně dominantní pásmo pohraničních pohoří na jihozápadě (Šumava a Český les), které je v protikladu s Plzeňskou kotlinou na severovýchodě kraje. Kvalitu ovzduší Plzeňského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit relativně příznivě. K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Opačná situace je v Plzni a jejím okolí, kde měrné emise v okrese Plzeň-město mnohonásobně převyšují hodnoty měrných emisí v ČR.

Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním. Chybí zde města střední velikosti. Struktura středisek je v porovnání s ČR atypická.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují průmyslové zdroje (LASSELSBERGER), těžba a zpracování nerostných surovin (EUROVIA Kamenolomy - kamenolom Těškov, EUROVIA Kamenolomy - Plzeň 6-Litice, LB MINERALS - VJ Plzeňsko, provoz Kaznějov) a zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Plzeňská teplárenská - areál Teplárna).

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj leží na nejzazším západě Čech. Na počet obyvatel je Karlovarský kraj nejmenším krajem Česka, rozlohou je třetí nejmenší. Oblast náleží ke Krušnohorské soustavě a terén má charakter převážně vrchovinný. V kraji je významně zastoupeno lázeňství. Dalším významným ekonomickým odvětvím je těžba hnědého uhlí na Sokolovsku a kaolinu na Karlovarsku. V sokolovské oblasti je zastoupen chemický průmysl a energetika. Na území kraje jsou také známé sklářské a keramické podniky.

Kraj lze z hlediska znečišťování ovzduší rozdělit na tři oblasti. První lázeňskou část najdeme v jižní části kraje. Zde je hlavně lehký a potravinářský průmysl a na znečištění se převážně podílí lokální topeniště a doprava. V druhé části kraje najdeme chemický průmysl, hnědouhelný důl a elektrárny Vřesová a Tisová. Ty se podílí výrazně na znečištění regionu, ale současně zde najdeme i vliv lehkého průmyslu včetně skláren a keramických závodů. Třetí oblastí je Krušnohoří, kde je většina znečištění ovlivněno lokálními topeništi.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL jsou výroba elektrické energie a tepla (Sokolovská uhelná - Zpracovatelská část Vřesová a Elektrárna Tisová), těžba a zpracování uhlí a nerostných surovin (Sokolovská uhelná a Basalt CZ - provoz Libá) a dalších průmyslových zdrojů (Synthomer a Lias Vintířov).

Nejvýznamnější zdroje emisí SOX zastupují opět zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Sokolovská uhelná - Zpracovatelská část a Elektrárna Tisová) a průmyslové zdroje (Lias Vintířov, O-I Czech Republic - závod Nové Sedlo a Synthomer).

Ústecký kraj

Ústecký kraj leží na severozápadě Čech. Hospodářství kraje je specifické pro různé oblasti kraje. Od oblastí nížinných, tedy zemědělských, přes oblasti průmyslové po oblasti hornaté. Obecně se však kraj vyznačuje výraznou orientací hospodářství na těžký průmysl. Vydatná ložiska hnědého uhlí s sebou nese i průmysl energetického zpracování uhlí. Velké emisní zatížení kraje plyne i z přítomnosti největší česká rafinérie ropy, chemického průmyslu a průmyslu keramického a zpracování železných kovů a mědi. V regionu je též zastoupeno potravinářství - vinařství a pivovarnictví a zemědělství. K emisnímu zatížení kraje přispívá i lehký průmysl a lokální topeniště.

Geografická poloha Ústeckého kraje, která je ještě zvýrazněna emisemi z povrchových hnědouhelných dolů a tepelných elektráren, podporuje vznik inverzních vrstev a zádrže vznikajících škodlivin v nižších vrstvách atmosféry. Díky odsíření a odprášení elektráren a dalších průmyslových podniků již v kraji znečištění nedosahuje takových hodnot, jako v minulosti, ale region je stále zatížen vyššími koncentracemi škodlivin.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Počerady, ČEZ - Elektrárny Tušimice, ČEZ - Elektrárna Ledvice, ČEZ - Elektrárna Prunéřov 2, ORLEN Unipetrol RPA - Teplárna T 700), těžba hnědého uhlí a průmyslové zdroje (např. Mondi Štětí - Celulozka).

Nejvýznamnější zdroje emisí SOX zastupují opět zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Počerady, ČEZ - Elektrárny Tušimice, ORLEN Unipetrol RPA - Teplárna T 700, ČEZ - OJ Elektrárna Mělník, Teplárna Trmice, United Energy - teplárna Komořany, ČEZ - Elektrárna Ledvice, ČEZ - Elektrárna Prunéřov) a průmyslové zdroje (např. AGC Flat Glass Czech - závod Řetenice).

Nejvýznamnější zdroje emisí NOX zastupují rovněž zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Počerady, ČEZ - Elektrárny Tušimice, ČEZ - Elektrárna Ledvice, ČEZ - Elektrárna Prunéřov 2) a průmyslové zdroje (např. Při zpracování rostliných olejů v podniku Viterra jsou produkovány významné emise NMVOC.

Liberecký kraj

Liberecký kraj leží na samém severu Čech, rozlohou je po Praze druhým nejmenším. Znečištění ovzduší v Libereckém kraji je menší, chybí tu výrazný zdroj těžkého průmyslu. Na znečištění se v kraji výrazně podílí těžba sklářských i stavebních písků a štěrkopísků a dobývání stavebního kamene, lehký průmysl (sklářství, gumárenství, výroba bižuterie a mincovna), potravinářský průmysl a lokální topeniště. Výrazným zdrojem znečištění ovzduší kadmiem je sklářský průmysl v Desné a v okolí (více viz kap.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje s těžbou a zpracováním kamene (EUROVIA Kamenolomy - Košťálov a DP Chlum, Provodínské písky a CEMEX Sand - lom Smrčí) a další průmyslové zdroje (MLÝN PERNER SVIJANY a Wotan Forest OPO JILOS).

Nejvýznamnější zdroje emisí SOX zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (ENERGIE Holding - výtopna Hradčany, Teplárna Liberec, GOLEM Velké Hamry - MEZIVODÍ) a průmyslové zdroje (Sklostroj Turnov CZ - Turnov a Galvanoplast Fischer).

Nejvýznamnější zdroje emisí NOX zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (TERMIZO - Spalovna komunálních odpadů a DIAMO TÚU Stráž pod Ralskem) a průmyslové zdroje (PRECIOSA ORNELA závod Desná a Polubný a Crystalex CZ - závod Nový Bor).

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj se nachází na severovýchodě Čech. Severní hranice kraje tvořená Orlickými horami a Krkonošemi kontrastuje s jižní hranicí tvořenou Polabskou nížinou. Kvalita ovzduší je v Královéhradeckém kraji na relativně dobré úrovni. Ovlivňuje ji především dopravní zátěž i přes velice hustou síť železniční dopravy, která je pouze na dvou tratích kompletně elektrifikována. Krajské město Hradec Králové je velkým silničním uzlem i přes to, že dálniční síť je teprve ve výstavbě.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (ČEZ - provoz Elektrárna Poříčí), těžba a zpracování nerostných surovin (výroba minerální vlny Saint-Gobain Construction Products CZ - závod Častolovice, Krkonošské vápenky Kunčice - lom Lánov a Sklopísek Střeleč) a další průmyslové zdroje (slévárna Seco Industries - provozovna Jičín, TereosTTD - Cukrovar České Meziříčí, Kimberly-Clark Jaroměř a Serafin Campestrini Borohrádek).

Nejvýznamnější zdroje emisí SOX zastupují opět zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (ČEZ - provoz Elektrárna Poříčí a Teplárna Dvůr Králové, Tepelné hospodářství - Výtopna Draha) a průmyslové zdroje (TereosTTD - Cukrovar České Meziříčí a Saint-Gobain Construction Products CZ - závod Častolovice).

Pardubický kraj

Pardubický kraj se nachází na jihovýchodě České republiky. Severní hranice je tvořena Orlickými horami a pohořím Kralický Sněžník. Na jihu sousedí s krajem Vysočina, z toho důvodu je i zde mírná pahorkatina. Rovinný terén je převážně v okolí krajského města Pardubice a sousedního města Chrudimi. Rozlohou je na desátém místě ze všech krajů.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Chvaletice, Elektrárny Opatovice - Elektrárna Opatovice), těžba nerostných surovin (EUROVIA Kamenolomy - lom Chornice) a další průmyslové zdroje (CEMEX Czech Republic).

Nejvýznamnější zdroje emisí SOX zastupují rovněž zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Opatovice, Elektrárna Chvaletice a Synthesia - odbor Energetika) a průmyslové zdroje (CEMEX Czech Republic, Synthesia - SBU Nitroceluloza - část Anorganika nebo P-D Refractories CZ.

Kraj Vysočina

Kraj Vysočina patří co do rozlohy k větším krajům ČR. Od okolních krajů se odlišuje vyšší průměrnou nadmořskou výškou, vyšší členitostí území a řidším osídlením (jedná se o pátý největší kraj, ale zároveň kraj s čtvrtým nejnižším počtem obyvatel). Více než polovinu území pokrývá zemědělská půda (60,6 %) a zbytek území tvoří především lesy (30,4 %). Z hlediska znečištění ovzduší lze kraj hodnotit velmi pozitivně. Vysoký podíl lesů, menší podíl měst a zároveň absence výraznějšího průmyslu znamenají, že kvalita ovzduší je na většině míst příznivá.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje s těžbou a zpracováním kamene (COLAS CZ) a další průmyslové zdroje (Lukaform, KRONOSPAN CR a Dřevozpracující družstvo).

Nejvýznamnější zdroje emisí SOX produkují energetické zdroje ŽĎAS a dále kotelna podniku Dřevozpracující družstvo a ATOS - kotelna Stínadla.

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj se nachází na jihovýchodě ČR, jeho centrem je Brno - druhé největší město v ČR. Z pohledu meteorologického se jedná v kontextu ČR o velmi teplou oblast. Zejména v jižní části kraje je velmi rozšířeno zemědělství, nachází se zde více než 90 % veškerých vinic v ČR. Celkem tvoří zemědělská půda přibližně 60 % území. Oproti ostatním krajům má Jihomoravský kraj vyšší hustotu zalidnění. Kvalita ovzduší je v Jihomoravském kraji ovlivňována lokálním vytápěním domácností (zejména v malých obcích) a ve větší míř...

Prachové mikročástice a jejich zdroje

Jedním z faktorů, který otravuje v Česku vzduch, jsou prachové mikročástice. Nejvyšší hodnoty nejmenších prachových částic PM2,5 jsou dosahovány v zóně Severozápad a souvisí s emisemi oxidů síry a dusíku z uhelných elektráren a s emisemi amoniaku ze zemědělských velkochovů. Dále se vyšší koncentrace sekundárních aerosolů vyskytují v pásu táhnoucím se přes zónu Střední Čechy a Severovýchod České republiky a na Moravě. Nejnižší hodnoty jsou naopak dosahovány v čistých horských oblastech.

Nejvyšších hodnot částic PM10 je dosahováno v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a dále v aglomeracích Praha a Brno, v zóně Severozápad a podél hlavních silničních tahů. Vedle lokálního vytápění, povrchové důlní činnosti (zóna Severozápad) a průmyslové činnosti (nejvýrazněji aglomerace O/K/F-M) se na koncentracích primárních částic hrubé frakce 2,5-10 μm významně projevuje resuspenze ze silniční dopravy. Na ročním průměru PM10 se podle modelu studie primární částice podílí na většině území ze 30-50 %. Jedná se přitom převážně o částice emitované z českých zdrojů.

Moravskoslezský kraj

Region, který se potýká s nekvalitním vzduchem, je zejména Moravskoslezský kraj. Právě zde však pochází nejvíce benzo(a)pyrenu i prachových částic PM10 a PM2,5 z Polska, následují lokální topeniště a v případě prachových částic doprava. Až čtvrtina prachových částic v Moravskoslezském kraji má původ v zahraničních zdrojích znečištění. Mezi významné zdroje špinavého vzduchu patří také lokální topeniště. Ty jsou zodpovědné za 17 % PM10 a až 22 % PM2,5. Doprava je pak také dalším významným zdrojem prachových částic PM10, připadá na ni 17 %. Například v Třinci na lokální topeniště připadá 26 % prachových částic ve vzduchu. Ze zahraničí pochází 19 %.

U benzo(a)pyrenu jsou také v Moravskoslezském kraji nejvýznamnějším zdrojem přeshraniční znečišťovatelé. Z Polska pochází 55 % těchto nebezpečných částic. Druhý významný podíl mají opět lokální topeniště. Ty jsou zodpovědné za 42 %. Místně však zůstávají významné i průmyslové zdroje. Studie Ministerstva životního prostředí uvádí u benzo(a)pyrenu konkrétně Koksovnu Svoboda, ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna a TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a.s. - Koksochemická výroba. Fakticky se v těchto lokalitách jedná o příspěvek nad 0,4 % ročního imisního limitu BaP, tj. 0,004 ng.m−3.

Řešení pro zlepšení kvality ovzduší

Klíčem zlepšení je rozvoj zelené ekonomiky „Zlepšení situace spočívá v rozvoji moderní energetiky v domácnostech. De facto každá česká domácnost se může stát energeticky téměř nezávislou pomocí instalace lokálních obnovitelných zdrojů. Nejlevnějším řešením jsou přitom solární elektrárny instalované na střechách domů,“ nabízí řešení Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

V Česku je stále kolem 300 tisíc domácností, které topí uhlím. Ročně spálí asi 1,6 milionů tun uhlí. Jednou z možností je, že uhlí nahradíme biomasou, ale problém lokálního znečištění tím nemusí zmizet. Existuje však také dostupné řešení v podobě solární energetiky. Lidé, firmy i města mohou bez zbytečných byrokratických překážek vlastní elektřinu vyrábět, skladovat, spotřebovávat nebo prodávat zpět do sítě.

Svaz moderní energetiky proto přišel s plánem Nová energie Česka, který navrhuje, aby vláda do roku 2030 podpořila umístění solárních panelů na alespoň 250 000 rodinných domů a 40 tisíc bytových domů. Fotovoltaické instalace lze doplnit o tepelná čerpadla, solární kolektory a baterie pro ukládání energie. Stát by měl také vytvořit motivační programy, aby se každý rok energeticky zrenovovalo alespoň 50 tisíc rodinných domů a 70 tisíc bytů.

„Kvalitní okna, dobře izolované domy nebo optimalizovaný systém vytápění jsou totiž ty správné recepty, které zajistí domácnostem nízké účty za energie,“ dodává Martin Sedlák.

Vedle toho by měl stát výrazně zjednodušit podmínky pro zřizovatele zdrojů zelené energie do 30 kilowattů, tedy vytvořit jednotná kontaktní místa pro kompletní vyřízení instalace do roku 2021. Spolu s tím také zjednodušit a zrychlit čerpání Nové zelené úsporám. Ročně se totiž nainstaluje pouze okolo dvou tisíc nových solárních systémů a tempo jejich růstu nestačí dostatečně snižovat podíl uhlí spalovaného v domácnostech.

Šancí na snížení znečištění ovzduší v Polsku je pak postupná dekarbonizace evropské ekonomiky. Polsko je stát EU, který má nejvyšší podíl uhlí v energetickém mixu. Plány polské vlády však počítají s rozvojem obnovitelných zdrojů. Polsko například od roku 2016 využívá úspěšný koncept podpory výstavby nových solárních elektráren pomocí aukcí, ve kterých soutěží zájemci o jejich výstavbu o podporu. Právě soutěž vede k dosažení ekonomicky výhodných projektů pro spotřebitele elektřiny.

tags: #severozápad #Prahy #znečištění #ovzduší #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Největší hrozby pro životní prostředí v ČR
• Vše o popelnicích na směsný odpad
• Ochrana oceánů
• Emisní limity pro kotle Dakon
• Obnova lesů v ČR