Seznam památek v ohrožení v České republice

Česká republika je nesmírně bohatá na stavby s historickým a kulturním významem. Praha dokonce patří k největším památkovým rezervacím na světě. Aktuálně Národní ústav památkové péče eviduje přes 40 tisíc historických nemovitých objektů. Některým památkám však hrozí znehodnocení, nebo dokonce zánik.

Důvody ohrožení památek

Památky jsou ve špatném stavu především kvůli nedostačující údržbě. Nezájem majitele o nové využití objektu a nedostatek financí způsobují velké ztráty. Politické, společenské a ekonomické problémy z období totality mají na jejich stavu také podíl.

Další výzvou jsou úřady. Odborný dohled zajišťuje Národní památkový ústav, ale vlastní výkon památkové péče mají na starosti příslušné úřady obcí a krajů. Zde může docházet k selhání jednotlivých pracovníků úřadů. Mnoho objektů je evidováno pouze jako stavby s památkovým potenciálem, ale doposud nebyly oficiálně prohlášeny za kulturní památku.

Problémy v Praze

Významné památky najdeme po celé naší zemi. Bohužel mnoho z nich už je ve špatném stavu. Praha dokonce obdržela varování od samotné organizace UNESCO s výčtem obav o některé stavby a s poznámkou, že Praha nebere ochranu památek vážně.

S novým stavebním zákonem přišel i návrh Prahy 1 na prodej a přestavbu historických domů v centru na obytné. Nápad se může jevit jako dobrý, ale bohužel historické nemovitosti v centru Prahy již prošly mnoha necitlivými přestavbami. Po revoluci se domy prodávaly za velmi nízké částky a s vidinou rychlého zisku byly nevhodně přestavěny na kancelářské prostory. S počátkem turismu se kanceláře naopak začaly přestavovat na hotely a došlo například k vybourání historického zdiva a ostatních původních prvků.

Čtěte také: C1 kriticky ohrožené druhy

Plánovaná zástavba v areálu Masarykova nádraží se setkala s mnoha pochybnostmi. Praha se v mezinárodní smlouvě zavázala, že bude chránit své kulturní dědictví. Avšak nový objekt navrhnutý londýnským studiem Penta Real Estate těmto závazkům neodpovídá. Podle vědecké rady Národního památkového ústavu by umístění stavby způsobilo nenávratné narušení historické zástavby. Hlavním problémem je výška objektu. Stavba má lemovat ulici Na Florenci a nadzemní část má být rozdělena do dvou bloků. Od pražské magistrály má mít stavba 9 podlaží s výškou 41,9 metru. Tím přesahuje nejvyšší povolený bod o 10 metrů. Mezinárodní rada pro památky se shoduje, že problém s výškou je velice častý. Například budova Drn na Národní třídě je o dvě patra vyšší, než by měla být.

Příklad zanedbané památky: Nádraží Vyšehrad

Stavba v secesním slohu z roku 1872 s kvalitními prvky uměleckého řemesla sloužila jako stanice pro cestující. Spojovala Vyšehrad, Nusle a Vršovice. Jedná se o velmi zachovalý a vzácný architektonický celek, který dokládá rozvoj pražské železniční infrastruktury. Přestože se objekt nachází v Pražské památkové rezervaci a je na seznamu UNESCO, slouží dnes pouze vandalům a podléhá povětrnostním vlivům. Po prodeji do soukromého vlastnictví nastal problém s nezájmem a nečinností majitelů. Naštěstí se na kulturní památky vztahuje zákonná ochrana. Po narušení střešní konstrukce kvůli nedostatečné údržbě tak městská část podala na majitele trestní oznámení. Pokud majitel neprovede požadované opravy, bude následovat nucené vymáhání jeho povinností.

Seznam nejohroženějších památek

Chtěli bychom připomenout seznam nejohroženějších památek v České republice, které jsou evidované od ledna 2003 v Ústředním seznamu Národního památkového úřadu. Seznam je průběžně doplňován a aktualizován územními odbornými pracovišti Národního památkového ústavu zejména na základě projektu Obnova identifikace nemovitých kulturních památek v České republice. Zařazení kulturní památky do seznamu není projednáváno s vlastníky, kteří zůstávají v anonymitě. Je provedeno na základě odborného posouzení výhradně z hlediska ohrožení památkové hodnoty. Nejedná se ale o kritiku vlastníků, kteří většinou nenesou na jejím současném stavu vinu. Mezi nejohroženější stavby patří hrady, zámky, tvrze, ale i sýpky, venkovská stavení, pivovary, kapličky nebo kříže, mlýny, mosty i další objekty.

Pokud sami znáte objekty, jejichž stav není dobrý a v seznamu nejsou uvedeny, můžete kontaktovat zástupce Národního památkového ústavu.

Mezinárodní ochrana památek UNESCO

V polovině 60. let 20. století, v době globálního hospodářského vzestupu a určitého, byť dočasného, politického uklidnění, některé vlády i nadnárodní organizace oživily myšlenku zakotvit účinnou péči o přírodní a kulturní památky, jejichž význam jednoznačně přesahuje hranice jednotlivých států či kontinentů, do mezinárodního práva. Současně mělo jít o vyjádření stále častěji potvrzované skutečnosti, že se lidská civilizace a příroda přímými a zpětnými vazbami vzájemně ovlivňují, a je tedy nezbytná účinná ochrana jak přírody a krajiny, tak nejdůležitějších výtvorů lidské činnosti, a to pokud možno ve vzájemné jednotě.

Čtěte také: Seznam ekologických výrobků

K 1. únoru 2020 bylo na Seznam světového dědictví UNESCO (World Heritage List) zapsáno 1 121 lokalit, z toho 869 kulturních, 213 přírodních a 39 smíšených památek, na území 167 států doslova celého světa: 53 z nich se v současnosti ocitlo z různých důvodů ve vážném ohrožení. Na indikativní, tedy čekatelský seznam navrhlo 178 zemí dalších 1 724 míst.

Československo se stalo smluvní stranou úmluvy ještě před rozdělením, konkrétně v únoru 1991. Na indikativní seznam, jakýsi zásobník možných budoucích celosvětově významných kulturních, přírodních či smíšených statků, bylo až dosud z ČR zařazeno dalších 14 lokalit, z toho jedna v kategorii přírodní (Český ráj v roce 2001). Naše země se tak řadí mezi osm evropských zemí s nejvyšší hustotou kulturních statků na svém území.

Jizerskohorské bučiny a UNESCO

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nominovala z pověření Ministerstva životního prostředí v lednu 2019 na indikativní seznam světového dědictví UNESCO pro nepochybné kvality také národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny. Vlastní lokalitu světového dědictví UNESCO (444,88 ha) a současně její ochranné pásmo (189,23 ha) by tvořily segmenty Poledník a Štolpichy. Zbylá část NPR a její ochranné pásmo by představovala ochranné pásmo péče o krajinu a udržitelného rozvoje (2090,55 ha).

Oznámení poškození památky

Vlastník kulturní památky nebo jím řádně zplnomocněná osoba je povinna učinit oznámení u příslušného správního orgánu státní památkové péče, pokud došlo ke zjištění poškození nebo ohrožení kulturní památky nebo národní kulturní památky (např. živelní pohroma, dopravní nehoda, vandalismus, teroristický čin, nepovolená stavební činnost apod.). Zároveň si vyžádá vydání rozhodnutí o způsobu odstranění závady.

Čtěte také: Ekologie na VŠ

tags: #seznam #památek #v #ohrožení #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Příroda a památky u Milevska
• Klimatické změny a Třinec
• Ochrana přírody a krajiny: Typy staveb
• Hry pro mládež s ekologickou tématikou
• Udržitelný nábytek v ČR