Ohrožený hmyz a kaštany v České republice

Mohutné stromy jírovce nebo lidově kaštany, jak se jim obvykle říká pro jejich ježaté a posléze praskající plody, ze kterých se vyloupnou krásně hnědé a lesklé kaštany, jsou ohroženy!

Jírovce na jaře krásně kvetou bílými, trošku narůžovělými latami květů. Kaštany jsou odedávna sbírány pro "výtvarné" účely pomocí sirek či špejlí, kdy z nich děti doma i ve škole vyrábějí různá zvířátka nebo postavy, nebo pro krmení zvěře v zimním období. Listy jírovců však často v letních dnech hnědnou a část dokonce už opadává. Proč? Naše kaštany už od devadesátých let minulého století volají o pomoc. O naši pomoc! Objevil se totiž nečekaný nepřítel, který jim ubírá síly v náročném boji o přežití v prostředí znečistěném plyny a prachem.

Klíněnka jírovcová

Tímto nenápadným škůdcem je miniaturní motýl klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), jehož larvy se živí právě a jenom listy jírovců. Dospělý motýl má velikost asi 4 mm, zbarven je světle rezavě s béžovými čárkami na křídlech. Na jaře se vylíhlí motýlci objevují v dubnu před rozkvětem jírovců. Samička klíněnky klade na svrchní stranu vybraných listů vajíčka, z nichž se vylíhnou 5-8 mm dlouhé světle žluté larvy, které se prokoušou do vnitřního pletiva listů, kde listy vyžíráním decimují. Po žíru se v takto připraveném prostoru zakuklí a po vylíhnutí koloběh pokračuje. První generace napadá převážně spodní větve stromu, další postupují směrem nahoru. Samotný škůdce zatím nezpůsobuje úhyn jírovců, ale následkem oslabení jsou stromy napadány různými chorobami, které mohou způsobovat jejich odumření. V jednom roce vzniká několik generací, teprve poslední generace zůstane po zakuklení ve spadaném listí a přezimuje do příštího roku. Jedna samička může vyprodukovat do konce sezóny cca 1200 jedinců, z čehož je polovina samiček.

Díky tomu, že se takto rychle a v několika generacích klíněnky rozmnožují, jsou schopny po celý rok (kromě zimy) strom opakovaně napadat, poškodit listy až z 90 % a tím stromu bránit ve fotosyntéze a oslabovat ho.

Historie a šíření

Klíněnka jírovcová byla objevena v roce 1984 u Ohridského jezera v Makedonii. Původ a způsob, jakým se klíněnka jírovcová dostala do Makedonie, není znám. Je to zřejmě zavlečený druh, neboť asi 270 km severozápadně od místa jejího nálezu se nachází námořní přístav Dubrovník, což podporuje teorii, že se rozšířila z Ameriky, kde žijí její blízcí příbuzní. V roce 1989 byla zaznamenána v Rakousku, v Itálii v roce 1992, v České republice byla objevena v roce 1993 v entomology často sledovaných lokalitách ve Valticích, Lednici a Břeclavi. Již o dva roky později byl zaznamenán její první kalamitní výskyt v Praze.

Čtěte také: Účinné čištění záchodu

Zprvu tomuto hmyzímu škůdci nikdo nevěnoval příliš velkou pozornost. Zvětšující se hustota výskytu a alarmující články v novinách upozornily na to, že je nutné začít se touto problematikou zabývat a se škůdcem bojovat.

Možnosti ochrany jírovců

Jak tedy můžeme jírovcům pomoci? Existuje několik způsobů, jak chránit stromy proti klíněnce, a nejvýhodnější je všechny vzájemně kombinovat.

• Asi nejznámějším a nejjednodušším způsobem je shrabání listí na podzim ihned po opadu a jeho likvidace (nejlépe spálením, případně kompostací pod asi 10 cm vysokou vrstvou zeminy). Je to však potřeba dělat velice pečlivě (listí je potřeba odstranit i z těžko přístupných míst) a opakovaně, protože klíněnka spadané listí opouští a přezimuje v půdě. Nejdůležitější je u tohoto způsobu vytrvalost!
• Chemická ochrana postřik přípravkem DIMILIN v květnu je podle literatury nejúčinnější způsob. Postřik ničí pouze larvy klíněnky, nikoli jiný hmyz.
• Dalším významným způsobem ochrany jírovců je zlepšování celkové kondice stromu. Je poměrně logické, že jakýkoli organismus v dobré kondici lépe odolává škodlivým vlivům, tedy i napadení škůdci. Jedním z hlavních problémů je nedostatek vláhy. Účinnější je stromy zalévat větším množstvím vody v delších intervalech, než častěji a málo. Dále jim prospívá kypření a přihnojování půdy.

Opakuji: poškození listů jírovců larvami klíněnky v žádném případě není důvodem k likvidaci celých stromů! Strom napadený klíněnkou je sice oslabený, ale stále žije a v dalším roce se znovu olistí. Sníží-li se populační hustota škůdce, stromy se opět vzchopí.

Grafióza jilmů

Na území bývalé Československé republiky se grafióza jilmů s největší pravděpodobností objevila již koncem 20. let, ale první zprávy o jejím výskytu na našem území byly publikovány teprve začátkem 30. let. První na výskyt grafiózy upozornil prof. Peklo (Polák 1932), který toto onemocnění našel v jilmových alejích v Praze a v Poděbradech. Ve 30. letech se objevují již četnější zprávy; podrobná studie o grafióze byla uveřejněna v Lesnické práci (Kalandra, Pfeffer 1935).

Příznaky onemocnění

Pro diagnostiku onemocnění jilmů grafiózou jsou důležité jak vnější, tak zejména vnitřní příznaky. Tracheomykózní onemocnění jilmů se velmi zřetelně projevuje vnějšími příznaky, které jsou v terénu dobře pozorovatelné a velmi nápadné. Pro přesnou diagnózu onemocnění jsou rozhodující příznaky vnitřní, které je možné zjistit mikroskopickým vyšetřením v laboratoři nebo i řadou dalších podrobných laboratorních rozborů (detekce toxinů).

Čtěte také: Jak vyčistit zašlé obklady?

Onemocnění jilmů grafiózou může mít trojí průběh. První je latentní, kdy je sice jilm již napaden, ale vnější příznaky se dosud neobjevily, ať už vzhledem ke krátké době po infekci, nebo i vzhledem k relativní odolnosti napadeného stromu. Latentní onemocnění se v terénu nedá zjistit a lze je prokázat pouze laboratorním vyšetřením. Chronický nebo akutní průběh onemocnění se projevuje vnějšími příznaky, které jsou poměrně velmi variabilní a ne vždy se všechny příznaky na nemocném stromě projeví. Mohou se také při povrchním pozorování částečně překrývat s příznaky vadnutí v důsledku dlouhodobého nedostatku vody (při dlouhotrvajícím suchém období).

Škody způsobené zvěří

Zvěř není jediná komplikace zalesňování současných rozlehlých ploch. Faktem ale je, že zvěř skutečně přemnožená je. A bude se zaměřovat na listnaté, pro ni zajímavé a pro lesníky značně nákladné sazenice, které sice zcela nezničí, ale zpomalí jejich růst a usnadní potlačení méně zajímavými druhy.

Podle „Generelu obnovy lesních porostů po kalamitě, etapa 2020“ publikovaném ÚHÚL Brandýs nad Labem, kap. 10.2., autoři Kamil Turek a Radim Adolt, je bodový odhad celkového poškození lesa zvěří v letech 2011 až 2014 za celou ČR 4,5 %. V letech 2016 až 2019 je bodový odhad celkového poškození 4,3 %. Podle krajů došlo k největšímu zhoršení v kraji Plzeňském ze 3,0 % na 4,2 %, Ústeckém ze 3,8 % na 6,3 %.

Pro toto porovnání škod působených zvěří byl využit indikátor celkového poškození zvěří. Jedná se o odhad zastoupení jedinců rostlin nově a opakovaně poškozených okusem hlavního letorostu, vytloukáním, loupáním nebo ohryzem. Zastoupení je počítáno jako podíl na produkční ploše poškozených jedinců v rámci ohrožené populace. Ta je definována minimální výškou 10 cm a maximální výčetní tloušťkou 20 cm. Odpovídá tedy mladým porostům ve stádiu náletů, nárostů, mlazin, tyčkovin a tyčovin, tj.

Zeleň ve městě a legislativa

Zeleň ve městě má řadu významných funkcí: zachovává stabilitu krajiny, chrání půdní fond a zadržuje vodu v krajině, zachycuje škodlivé látky z ovzduší, snižuje hlučnost a poskytuje stín. V neposlední řadě je to také funkce estetická a rekreační.

Čtěte také: Životní Prostředí a Klimatické Změny

Podle § 46, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je možno mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za "památné stromy".

Pro zabezpečení památných stromů před škodlivými vlivy je možné, aby orgán ochrany přírody, který vyhlašuje památné stromy, vymezil pro ně ochranné pásmo a stanovil podmínky ochrany, respektive určil činnosti, které je možno v ochranném pásmu konat jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody.

tags: #silně #ohrožený #hmyz #kaštany #v #čr

Oblíbené příspěvky:

• O Ostrově
• Krásy východního Španělska
• Přírodní školky a programy pro děti
• Co je to skládka Nové Město?
• Odpadové hospodářství v ČR: Novinky