Dopady Změny Klimatu na Životní Prostředí a Lidi

Klimatická změna je proces, který ovlivňuje v zásadě všechny lidské aktivity. Dopady změny klimatu nabývají na síle a čas, ve kterém můžeme zajistit udržitelnou budoucnost, se rychle krátí. Tak zní hlavní vzkaz druhé části Šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu IPCC.

Podle zprávy IPCC klimatická změna dopadá disproporčně na zranitelnější skupiny populace. V rozvinutých zemích se dopady počítají v penězích, zatímco v rozvíjejících se zemích se počítají v lidských životech.

V regionech s vysokou mírou klimatické zranitelnosti žije podle zprávy 3,5 miliardy lidí. Taková místa jsou po celém světě, lze přesto tato zjištění nějak zobecnit? Podle materiálu „Dopady, adaptace a zranitelnost“ zveřejněného toto pondělí překročí Země hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia už začátkem příštího desetiletí.

Nepřekročení milníku je přitom hlavním závazkem Pařížské dohody z roku 2015 a povede k nevratným změnám ekosystémů. Odborníci tvrdí, že je nutné se změnám přizpůsobit, stejně jako je nutné připravit se na přesídlení milionů lidí.

Dopady na Zemědělství a Lesnictví

Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod. Růst dřevin je zásadní měrou limitován klimatem. Vzhledem k dlouhověkosti dřevin je však velmi omezená možnost operativní reakce lesnického hospodaření na rychle probíhající klimatickou změnu.

Dopady, které dnes pozorujeme, tak budou velmi pravděpodobně ještě zesilovat. Kombinace vyššího slunečního záření, vyšší teploty, společně s dřívějším začátkem vegetační doby vede k zvýšení výparu z půdy i výdeje vody dřevinami, a tak k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Sucho působí na dřeviny negativně samo o sobě, zároveň dřeviny oslabuje pro napadení škůdci (např. kůrovci) a zvyšuje riziko vzniku lesního požáru.

Dostupnost Vody a Sucho

Voda je základ života. Je proto nezbytné pečovat o její kvantitu i kvalitu a věnovat jí odpovídající pozornost. Dopadem změny klimatu, který si už teď uvědomujeme, je dostupnost vody a s tím související sucho. Lidé ve městech si to možná moc neuvědomují, ale do mnoha vesnic v Česku se už musela voda dovážet, protože jim vyschly studny.

Méně zřejmým dopadem je pro nás ale to, že je dostupnost vody klíčová pro chod uhelných i jaderných elektráren, které se staví okolo velkých řek. V Česku je to Temelín u Vltavy či Dukovany u řeky Jihlavy. Jakmile v řekách není dost vody, nemůže vyrábět elektřinu.

Dopady na Ekosystémy a Biodiverzitu

Zpráva IPCC zmiňuje hrozby vyhynutí živočichů a možnost kolapsu celých ekosystémů, které nejsou schopny se se situací vyrovnat. Můžeme takové příklady najít i Česku? V Česku je to určitě kůrovcová kalamita a rozpad smrkových lesů.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Úzce to souvisí s klimatickou změnou, protože teplejší zimy kůrovec snáz přežije a rychleji se množí. Vyhovuje mu i sucho, které bylo v posledních pěti letech velmi znát. Klimatická změna oslabuje smrkové porosty podobně jako nevhodné hospodaření, zároveň vytváří podmínky pro urychlení jejich rozvratu.

Příkladem můžou být korálové útesy, které nepřežijí oteplení o 1,5 stupně. Zdánlivě by to mohlo vypadat, že jen přijdeme o barevné rybičky, jenže to bude mít důsledky pro rybolov a živobytí v postižené oblasti. Jeden jev - rozpad útesů - má dopady jak na oblast přírodního kapitálu, tak na oblast infrastruktury, protože korálové útesy tlumí bouře a zabraňují tomu, aby vlny zaplavily nízko položené ostrovy.

Globální Oteplování a Extrémní Počasí

S oteplováním planety se zima v USA otepluje rychleji než kterékoli jiné roční období a zimní srážky častěji padají ve formě dešťových kapek než sněhu. To má vliv na vše od množství sladké vody dostupné na jaře a v létě až po riziko požárů a přežití některých druhů. Bez zásadních změn, které by omezily klimatické změny, budou náklady na přizpůsobení fenomenální.

V roce 2024 byly miliardy lidí po celém světě vystaveny klimatickým podmínkám, jež boří rekord po rekordu. Lidé jsou svědky stále vyšších teplot, záplav, bouří, požárů a sucha. Závěry, které si z uplynulého roku můžeme odnést, jsou bezútěšné a do očí bijící: rok 2024 byl podle evropských klimatologů nejteplejším rokem od počátku měření. "Takhle teď vypadá život a jednodušší to nebude. Může se to jenom zhoršit. To sebou nese změna klimatu," řekl Andrew Pershing z americké nezávislé organizace Climate Central.

Mezi 16. a 24. červnem trpělo více než 60 procent světové populace extrémním horkem, které způsobila změna klimatu. Vlna veder zasáhla lidi po celém světě - od Číny přes Bangladéš, Etiopii, Egypt a Nigérii až po Brazílii. Horko a sucho podnítily požáry ve Středomoří, Spojených státech a Latinské Americe. Požáry ale propukly i v brazilské močálovité krajině Pantanal.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Dopady na Spánek a Lidské Zdraví

Ve studii vydané v časopise One Earth vědci popsali, jak zvyšující se teploty obírají lidstvo o spánek. Podle nové studie se budou teploty na Zemi zvyšovat tak, že každého člověka na světě připraví na konci století průměrně o 50 až 58 hodin spánku ročně.

Nejhorší dopady pocítí lidé v zemích s nižšími příjmy a také starší osoby a ženy.„Naše výsledky naznačují, že spánek, tento základní regenerační proces, který je nedílnou součástí lidského zdraví a produktivity, mohou vyšší teploty poškozovat,“ uvedl autor studie Kelton Minor z Kodaňské univerzity. „Abychom mohli přijímat kvalitní politická rozhodnutí o klimatu, musíme lépe pochopit celé spektrum pravděpodobných budoucích dopadů na klima.“

Studie ukázala, že za velmi teplých nocí, kdy teploty překročí 30 stupňů Celsia, se spánek zkracuje v průměru o téměř čtvrt hodiny. S rostoucí teplotou se také zvyšuje pravděpodobnost, že odpočinek bude kratší než sedm hodin.

Role Skleníkových Plynů a CO2

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny. Výzkumy jednoznačně prokázaly, že množství oxidu uhličitého (CO2) vypouštěné do atmosféry se ve srovnání s dobou před začátkem průmyslové revoluce mnohonásobně zvýšilo.

Takzvané skleníkové plyny, mezi něž patří i CO2, zabraňují úniku určité části tepla vytvořeného slunečními paprsky zpět do vesmíru. Rostliny CO2 spotřebovávají k výrobě energie, kterou potřebují k růstu. Zvířata naopak při spalování energie CO2 vytvářejí a vydechují jej. Vlivem industrializace a procesů vyvolaných průmyslovou revolucí však lidstvo do ovzduší začalo vypouštět velké množství CO2 „navíc“. To pak vede k rychlému oteplování naší planety.

Dopady na Chudé Regiony a Adaptace

Teplota naší planety stoupla již o 1,1 ºC oproti předindustriální době. Tato změna výrazně zasahuje komunity v chudých regionech. Ať už jsou to zemědělci hladovějící kvůli neúrodě nebo lidé, které hurikán či povodně připravily o domov, klimatická změna má zásadní dopad na kvalitu jejich života.

Environmentální krize funguje jako takzvaný „násobitel hrozeb“. Pokud se lidé již nacházejí v kritické socioekonomické situaci, přírodní katastrofa, nebo dlouhodobá neúroda pro ně může být devastující. Kvůli své už tak špatné situaci trpí lidé ze znevýhodněných skupin na následky klimatické změny mnohonásobně více. Je pro ně obtížné, ne-li nemožné, se adaptovat na nové prostředí či začít nový život na novém místě.

tags: #změna #klimatu #dopady #na #život

Oblíbené příspěvky:

• Klimatické změny a Morava
• Řešení pro nakládání s odpady
• Ekologické zdroje energie: ČR
• Využití dřevní štěpky
• Dopady Počerad na životní prostředí