Silně ohrožený tučňák žlutooký: Pták roku na Novém Zélandu

Nový Zéland nabízí díky své poloze a daleké vzdálenosti od okolních států velmi unikátní prostředí pro rozvoj a život endemických druhů živočichů i rostlin, které nenajdete nikde jinde na světě. Ptactvo má na Novém Zélandu opravdu významnou pozici zejména proto, že z 245 druhů je více jak 70% endemických. To znamená, že se s nimi nesetkáte nikde jinde na světě.

Novozélanďané zvolili nového vítěze místní ankety Pták roku - vyhrál ji jeden z nejsilněji ohrožených tučňáků na světě, vzácný tučňák žlutooký. Ten je známý svým zbarvením i pronikavými skřeky, jež vydávají samci při námluvách.

Vyhlášení výsledků předcházela dvoutýdenní intenzivní kampaň, vítězi pogratulovala i novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, informoval zpravodajský server BBC. V soutěži podle organizátorů získal 12.022 hlasů z celkových 43.460.

„Souboj mezi těmito úžasnými a ohroženými ptáky byl těsný, během hlasování bylo nemožné předvídat vítěze,“ popsala napínavou volbu mluvčí skupiny na ochranu přírody Forest & Bird, která anketu pořádá. „Tučňák žlutooký se zapsal do historie!

Soutěž na Novém Zélandu přitahuje pozornost médií, veřejnosti i politiků. Letos ji podpořili dva starostové a na pravidelné tiskové konferenci se o ní zmínila i premiérka Ardernová.

Čtěte také: Účinné čištění záchodu

„Chci pogratulovat vítězi, vzhledem k tomu, že jde o prvního mořského ptáka, kterému se dostalo této pocty,“ sdělila novinářům Ardernová.

Tučňák žlutooký, kterého ve volné přírodě žije méně než 4000 jedinců, je jedním z nejpopulárnějších zvířat souostroví. Zpodobněn je i na novozélandské pětidolarové bankovce.

Tučňáci na Novém Zélandu

Nový Zéland je také domovinou 3 druhů tučňáků (Yellow eyed pinguin, Little Blue pinguin, Fiordland-crested penguins) z nichž nejběžnějším je pravděpodobně tučňák modrý. Přechodně se tu ale můžete setkat až s 13 z celkového počtu 18 světově známých druhů.

Zahlédnout je můžete nejčastěji při soumraku, kdy vyráží za potravou. Jsou ale velice plaší, a proto narazíte-li na ně nebo jejich hnízdo, určitě je nerušte, protože se může stát, že ze strachu vejce opustí a už se k nim nikdy nevrátí.

Na plážích, kde se vyskytují, se často setkáte s informačními tabulemi, které dávají doporučení minimální pozorovací vzdálenosti i dalšího chování. Na některých místech najdete dokonce jakési pozorovatelny, ze kterých budete mít ideální výhled na pláž, ale zároveň budete dobře maskování, takže tučňáci nejsou rušeni. Máte tak nejen větší šanci na jejich spatření, ale také jim dáváte větší svobodu v prožití přirozeného a nikým nerušeného dne.

Čtěte také: Jak vyčistit zašlé obklady?

Kromě pláží si také dělají hnízda pod domy na pobřeží. To se pak hodí mít po ruce špunty do uší, protože umí udělat neuvěřitelný randál.

Obří tučňáci v minulosti

Na Novém Zélandu žil asi před 60 miliony let v období paleocénu tučňák, který měl na výšku zhruba 1,6 metru a vážil až 80 kilogramů. Zkamenělé kosti nohou tohoto ptáka se našly severně od města Christchurch. Jde zřejmě o zástupce jednoho z několika druhů obřích tučňáků, jejichž zlatý věk nastal nedlouho po vymření dinosaurů.

Tučňáci narostli do takových rozměrů, protože z oceánů zmizeli velcí plazi a gigantické ryby. „Tehdy na 30 milionů let přišel čas obřích tučňáků,“ uvedl Paul Scofield z novozélandského Canterburského muzea.

Nově popsaný druh obřího tučňáka, který se jmenuje Crossvallia waiparensis, je podobný jinému prehistorickému tučňáčímu obrovi jménem Crossvallia unienwillia. Ten byl nalezen v roce 2000 v Antarktidě.

Ohledně toho, proč obří tučňáci z moří jižní polokoule vymizeli, panují podle BBC nejasnosti. Je možné, že se tak stalo kvůli tomu, že jim v boji o potravu stále více konkurovali mořští savci.

Čtěte také: Životní Prostředí a Klimatické Změny

Obecné informace o tučňácích

Přestože tučňáci nemohou létat ani se pohybovat ve vodě podobně jako ryby, mají odlišné vlastnosti, které však sdílejí s ostatními ptáky. Řád tučňáci (Sphenisciformes) obsahuje jedinou čeleď tučňákovití (Spheniscidae). Podle společných znaků (například rohovité destičky na zobáku a supraorbitální žlázy), byly jako nejbližší příbuzní označovány potáplice a buřňáci.

Podle studií DNA jsou jako blízce příbuzné označovány i fregatky nebo dokonce čápi. V současné době jsou tučňáci (jako čeleď Spheniscidae) společně s dalšími čeleděmi (např.

Existuje pevně stanovených 6 rodů a většina autorit do nich zařazuje celkem 17 žijících druhů tučňáků, s nimiž pracujeme i my. Z nich některé odborníci děli na poddruhy, přičemž se zkrátka nedokážou shodnout na přesném určení některých subspecií nebo úzce podobných specií (často se tak ještě uvádí 18 recentních druhů).

Vyskytují se v jižní části zeměkoule (na jižní polokouli). Obývají Antarktidu, subantarktické ostrovy a pevniny poblíž; Nový Zéland, Austrálie, Falklandské ostrovy a různé další menší ostrovy v okolí, tučňák galapážský až u rovníku (Galapágy), dále pak jižní Afrika, Jižní Amerika - pobřeží Peru a Chile.

Když se řekne „Tučňáci z jižního pólu.", není to tak úplně pravda. Na jižním pólu, tedy středním bodě Antarktidy, panují takové extrémní podmínky (až -82,8 °C), kterým by nedokázali čelit možná ani samotní tučňáci. Ti totiž obývají okraj Antarktidy, kde jsou mínusové teploty přeci jen mírnější (max. okolo -40°C).

Největší druh (tučňák císařský) může dosahovat výšky 120 cm. Největší druh (tučňák císařský) může mimo doby hladovění vážit až 46 kg.

Obvykle se uvádí 20 let, ale průměrně se každý druh tučňáka dožije 10 až 19 let (často i méně než 10 let, v přírodě čelí různým hrozbám). Tučňák nejmenší (nejmenší žijící druh) se dožívá obvykle jen 6 až 7 let. Do pohlavní zralosti tučňáci vyspějí převážně ve třech až čtyřech letech, přičemž tučňák nejmenší (nejmenší druh) již v jedněch až dvou letech.

Tučňáci se živí potravou z moře, v němž ji aktivně loví, tzn. různé druhy ryb ve velikosti 1 až 27 cm (sardinky, ančovičky, tresky, krunýřovky či sledě).

Jsou to koloniální ptáci. Žijí život na souši a na vodě. Obecně na souš se vydávají pouze v době rozmnožovací, nebo v období pelichání.

I když tučňákům svědčí život na moři, stráví ho celkem často i na souši. V době působení na moři, kdy začínají hromadné lovy, se tučňáci vzdalují od svých hnízdišť i 2 000 až 6 000 km. Antarktické druhy musí v době rozmnožování zdolávat 100 - 160 km cesty tam a zpět, při střídaní ochrany mláďat a lovení potravy v určitých intervalech, tito tučňáci totiž hnízdí na ledových pláních a protože let postupem času taje, musí si najít stabilnější místa hlouběji do nitra Antarktidy.

Během chovné doby tučňáci hubnou i o polovinu své váhy. Samec tučňáka císařského musí vydržet i 4 měsíce bez potravy. Rodiče se o péči o mláďata pravidelně střídají (jeden loví potravu a druhý mláďata hlídá a naopak). Hnízdní kolonie některých druhů čítají statisíce jedinců, a přesto každý z nich nalezne toho druhého z páru, či své mládě.

Tučňák může zřejmě plavat rychlostí, která se blíží i ke 30 km/h, tedy více než čtyřikrát rychleji než olympijští rekordmani. Dokáže z vody vyskočit až na dva metry vysoký břeh.

Na souši a ledu prakticky nikoho, ve vodě pak některé druhy tuleňů a kosatky. Na mláďatech se přiživují velcí mořští ptáci.

Jsou to převážně monogamní ptáci*. Některé druhy žijí v párech po celý život, jiné jen v době hnízdění. Samci a samice tučňáků vypadají navenek velmi podobně. Určení pohlaví na základě pohlavních orgánů je prakticky nemožné, protože ty vypadají u obou pohlaví v podstatě stejně: samci nemají penis, ale pohlavní otvor podobný samici - kloaku.

Každý tučňák a každé mládě má - stejně jako lidé - svůj individuální (jedinečný) hlas (zvuk).

Tučňák má nejlépe uzpůsobené tělo, ze všech jiných vodních druhů ptáků, pro dokonalou koordinaci a potápění ve vodě. Jejich anatomie je velmi složitá. Pro tučňáky je složení orgánů a anatomických soustav velmi pozoruhodné a odborníci s úsměvem prohlašují, že to není zvíře, ale trávicí soustava s nohama dole a hlavou nahoře.

Kabátek tučňáků se skládá z mnoha per a jsou 2,1 - 3,6 cm dlouhé, voda jimi neprosákne. Ty delší a hustší pera patří antarktickým tučňákům. Mají rafinované zbarvení: tmavá svrchní část těla je při pohledu shora činní nepostřehnutelnými a právě tak jako světlé břicho v opačném směru.

Dalšími "systémy" jsou např. silné vrstvy podkožního tuku - které chrání pře chladem a hladem (v době rozmnožování), solné žlázy (supraorbitální) - které vylučují přílišné množství soli z mořské vody a mnoho dalšího.

Jejich zrak je uzpůsoben pro perfektní vidění na moři a na souši vidí celkem špatně a pohybují se velmi neohrabaně. Někteří tučňáci však celkem hravě zdolávají strmé svahy a skalnaté výběžky, jako například tučňák skalní.

Víme, že tučňáci mají křídla, přesto se jen neohrabaně potácejí po zemi. Tučňáci zkrátka nejsou stavěni k létání ve vzduchu. Jejich křídla jsou příliš úzká pro dobrý vztlak a kvůli příliš krátkým nohám nemohou tučňáci dosáhnout vyšší vzletové rychlosti. Kromě toho jsou kosti ptáků schopných letu duté (tzv. pneumatizované), u tučňáků jsou vyplněné dření a tedy těžší.

V moři je takové peří chrání před predátory (říká se tomu maskování). Zespodu bíle břicho splyne se světlou oblohou a naopak černá záda se mísí s temnou hlubinnou moře. Kromě toho na souši lépe a rychleji vstřebají teplo (černé peří).

Ano, tučňáci mají uši jako lidé, ale s tím rozdílem, že nejsou zvenčí vidět. Pro nás jsou tito ptáci velice důležití; vědce učí pochopit, jak může zdánlivě nevinný živočich plnohodnotně žít v nehostinném prostředí (zejména Antarktidy) a úspěšně se rozmnožovat. Následně tak dokážou vynalézt nové technologie využitelné pro člověka. Z ekologického i ekonomického hlediska jsou pak tučňáci dobrými ukazateli změn na naší planetě, tzv. bioindikátoři. Jejich chování a přizpůsobení se novým podmínkám napomáhá pochopit situaci, v jaké se naše Země nachází.

Ačkoli mohou být tučňáci citliví na změnu svého prostředí, instinktivní chování jim napomohlo přežít milióny let i přes různé proměny biotopu. Podle nedávné desetileté studie pomáhají mj.

U tučňáků většina lidí výraznou chytrost nepředpokládá. Přesto patří tito roztomilí ptáci k velmi inteligentním tvorům.

tags: #silně #ohrožený #tučňák #pták #roku #Nový

Oblíbené příspěvky:

• Olej a životní prostředí
• Vzory štítků nebezpečného odpadu v ČR
• Alucon - recenze
• Jiří Kůs a třetí průmyslová revoluce
• Definice a Hodnocení Rizik Prahového Efektu