Situace ohrožení života: Definice a prevence

V dnešní hektické době je člověk vystaven stresovým faktorům poměrně často. Krizové situace mohou nastat kdykoliv, je jich celá řada. Známe sociální krizové situace, které provázejí lidský život odjakživa. Například úmrtí blízké osoby, rozvod či ztráta zaměstnání... A pak známe takové krizové situace, které jsou definovány zákonem a znamenají všeobecné ohrožení pro větší skupiny obyvatelstva. Jaké jsou jejich druhy? A jak se mám v případné krizi zachovat?

Do počátku 20. století neznali lidé z hlediska dnešního pohledu jinou situaci, než mír nebo válku. Válka lidem pochopitelně přinášela největší utrpení, ale i v době míru se lidé museli vypořádávat s požáry, povodněmi, sesuvy půdy, haváriemi a jinými pohromami. Systém pro řešení těchto mimořádných událostí v dnešním slova smyslu neexistoval a v případě ztrát na životech, poškození zdraví nebo zničení majetku v důsledku živelních pohrom si lidé museli pomoci sami. Teprve okolo roku 1935 můžeme zaznamenat první pokusy o ochranu obyvatelstva. Tehdy vznikla Civilní protiletecká obrana a začalo se rozvíjet vyrozumění a varování, a také ukrytí občanů. Tyto snahy však byly koncipovány výhradně z hlediska válečných konfliktů.

Přišly však katastrofální povodně v roce 1997, které na Moravě způsobily značné ztráty na životech a miliardové materiálové škody. Legislativa v roce 1997 v oblasti krizového řízení nebyla téměř žádná. Tak se stalo, že žádný z přednostů okresních úřadů postižených povodněmi stav ohrožení nevyhlásil. Vláda pak musela přijmout zásadní opatření a řešení povodně v roce 1997 svěřila do rukou Armády České republiky.

Krizové řízení a legislativa

Krizovým řízením se dle zákona o krizovém řízení č. Krizový plán je základním plánovacím dokumentem obsahujícím souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Jeho účelem je vytvořit podmínky pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení pro orgány krizového řízení a další dotčené subjekty. Krizový plán zpracovávají ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, kraje, obce s rozšířenou působností a další, jimž to ukládá krizový zákon (např.

Na ústavní zákon č.110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky navázaly v roce 1999 zákony zajišťující vnější bezpečnost a v roce 2000 zákony zajišťující vnitřní bezpečnost. Původní zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) byl po zrušení základní vojenské služby v roce 2003 zrušen a nahrazen novým branným zákonem. K těmto zákonům pochopitelně patří i základní zákony týkající se složek integrovaného záchranného systému (zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a zákon č.

Čtěte také: Hostivařský požár: Jaké je ovzduší?

Nemůžeme pominout i další související zákony, které se týkají krizového řízení a využívají se při řešení mimořádných událostí a krizových situací, jako např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) - ochrana před povodněmi, zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon - radiační havárie, zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi - řešení chemických havárií, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví - řešení pandemií, zákon č.

Právní rámec krizového řízení pochopitelně doplňují i zákony určující působnost veřejné správy v této oblasti, zejména zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a zákon č.

Krizové stavy

Krizové stavy jsou stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. řešení krizové situace vyžaduje vyhlášení některého z krizových stavů a následně i výrazný zásah do práv a svobod dotčených obyvatel (např. §6 zákona č. Typy krizových situací lze rozdělit dle příčiny vzniku a to na krizové situace zaviněné člověkem (antropogenní) nebo krizové situace způsobené přírodními vlivy (naturogenní). Technogenní - způsobené provozními haváriemi nebo haváriemi spojenými s infrastrukturou - například úniky chemických či radioaktivních látek nebo závažné havárie v dopravě. Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje. Vymezení stavu nebezpečí a dále pravidla pro rozhodnutí o stavu nebezpečí, jeho zveřejnění, trvání a zrušení včetně kompetencí vlády upravuje § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

• Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí a není-li toto ohrožení možno odvrátit běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému, nebo subjektů kritické infrastruktury. Stav nebezpečí může hejtman vyhlásit pro území kraje nebo jeho část na dobu maximálně 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády (zákon č.
• Nouzový stav vyhlašuje vláda, není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí. Vyhlašuje jej pro určité území na dobu maximálně 30 dnů. Tato doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší (ústavní zákon č.
• Stav ohrožení státu vyhlašuje Parlament na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost nebo územní celistvost státu nebo jeho demokratické základy (ústavní zákon č.
• Válečný stav se vyhlašuje pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zákon č.

Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašují pro omezené nebo celé území státu. Podmínky a kompetence parlamentu a vlády pro jejich vyhlášení, vymezení trvání nebo zrušení upravuje Ústavní zákon č. Válečný stav určuje a jeho vyhlašování upravuje čl. 43 ústavního zákona č.

Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Věstníku právních předpisů kraje. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, pro které je stav nebezpečí vyhlášen.

Čtěte také: Co jsou krizové situace v přírodě?

Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna zejm. strpět omezení vyplývající z krizových opatření, vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, nebo poskytnout požadované věcné prostředky. Za stavu nebezpečí je hejtman oprávněn nařídit např.

Jste povinen zpracovat plán krizové připravenosti, ve kterém bude upravena příprava vaší firmy k řešení úkolů stanovených v krizovém plánu kraje a popsán způsob zajištění vlastního fungování firmy při konkrétní krizové situaci.

Starosta obce za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán.

Za krizového stavu nelze starostu nahradit ani místostarostou v povinnostech dané zákonem o krizovém řízení.

První pomoc

První pomoc je soubor jednoduchých a účelných opatření, jejichž základním cílem je záchrana života nebo zdraví u lidí postižených úrazem či náhlou poruchou zdraví. I v případech, ve kterých nejde bezprostředně o život, má kvalitně provedená první pomoc svůj význam. Postiženému se uleví od bolesti, zmenší se krevní ztráta, pacient se zklidní, zkrátí se doba celkového léčení, zmenší se pravděpodobnost komplikací.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí Písek

Povinnost poskytnout potřebnou pomoc osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, pokud tak lze učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, je dána zákonem a platí tedy pro každého: neposkytnutím první pomoci se můžete dopustit trestného činu - viz § 150 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Pozor: Každý je povinen poskytnout první pomoc v rozsahu přiměřeném svým znalostem a schopnostem, pokud tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného.

V situaci, kdy dojde u člověka k zástavě krevního oběhu, zbývá na záchranu jeho života pouze několik minut. Mozkové buňky bez kyslíku začínají během 3-5 minut velmi rychle odumírat. Pouze okamžitě poskytnutá a kvalitně prováděná kardiopulmonální resuscitace (KPR) dokáže z části nahradit životní funkce postiženého a on má šanci přežít.

Při podezření na zástavu krevního oběhu

U dospělého: Postiženého, který nereaguje a nedýchá normálně, považujeme za člověka s náhlou zástavou oběhu, u něhož je třeba zahájit kardiopulmonální resuscitaci (KPR). Je-li k dispozici automatizovaný externí defibrilátor (AED), je jeho použití součástí základní resuscitace. Jejím základem ale pořád zůstávají kvalitní komprese (stlačování) hrudníku s minimálním přerušováním (max. 10 sekund) pro provedení umělých vdechů. Postup provedení KPR u dospělých je podrobně popsán například v e-learningových materiálech Simulačního centra Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Stručně řečeno:

• ihned volejte číslo 155;
• postiženého uložte na rovnou a pevnou podložku;
• napjatýma rukama rytmicky stlačujte střed hrudníku do hloubky 5-6 cm (u dospělého) frekvencí nejméně 100-120× za minutu (srdeční masáž);
• po 30 stlačeních hrudníku proveďte dva umělé vdechy;
• střídejte srdeční masáž (30 stlačení) se dvěma umělými vdechy až do příjezdu záchranářů.

V případě dostupnosti využijte automatizovaný externí defibrilátor (AED). Pozor, způsob provedení KPR se liší podle věku dítěte. Postup provedení KPR u dětí je podrobně popsán například v e-learningových materiálech Simulačního centra Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Vdechnutí cizího tělesa nebo tekutiny

Častou příčinou zástavy dechu a oběhu u dětí je vdechnutí cizího tělesa nebo tekutiny. Jako první opatření lze použít tzv. vypuzovací manévry (provedeme rychle a bez zbytečného opakování a ihned navazuje resuscitace, tj. snaha o obnovení základních životních funkcí):

• úder mezi lopatky (u stojícího, ležícího, kojenec nebo novorozenec uložený na předloktí ruky).
• Heimlichův manévr (obejmutí zezadu a stlačení nadbřišku).

Přivolání záchranné služby:

• Volejte bezplatné číslo 155 (případně linku 112).
• Dbejte pokynů dispečera a nikdy nezavěšujte jako první (kvalifikovaný dispečer rozhodne o vyslání výjezdové skupiny, popřípadě s Vámi povede tzv. telefonicky asistovanou první pomoc nebo neodkladnou resuscitaci).
• Po volání záchranné služby buďte dále na telefonu, z něhož jste volali - pro případ potřeby doplnění dalších informacíči dalšího kontaktu.
• Při čekání na příjezd záchranné služby se snažte záchranářům nalezení pacienta co nejvíce usnadnit (vyjděte na příjezdovou cestu, rozsviťte světlo, otevřete dveře apod.).

Pamatujte!

Stres, sociální stresory, vulnerabilita, coping, prevence stresu

Stres se vyskytuje všude kolem nás a téměř každého jedince nějakým způsobem ovlivňuje. Ve většině případů se však jedná spíše o negativní ovlivnění našeho zdraví. Tato oblast zdaleka ještě není zcela prozkoumána do detailů a probíhají v ní nejrůznější výzkumy, vedoucí k stále novým objevům.

Výstižná definice Jaro Křivohlavého shrnuje stres do této věty: „Stresem se obvykle rozumí vnitřní stav člověka, který je buď přímo něčím ohrožován, nebo takové ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná.“ Hans Selye pojem stres vysvětluje takto: „Stres je nespecifická odpověď organismu na jakýkoliv požadavek (zátěž tělesnou i psychickou), který je kladen na organismus. Během stresu se spouštějí vývojově staré mechanismy původně umožňující přežití jedince za stavu fyzického ohrožení (útěk - útok).“

Lze tedy konstatovat, že stres je tělesná a duševní reakce na stresor. Sociální stresory vznikají na základě kontaktů a komunikace s ostatními lidmi. Tato skupina stresorů je so jisté míry ovlivněna i stresory myšlenkovými, které mohou ovlivňovat naše hodnocení sociální reality.

Formy stresu

• Eustres neboli „dobrý stres“, je určitá míra stresu potřebná pro život, zlepšuje výkonnost, soustředění apod.
• Stres s negativním charakterem je nazýván jako distres, objevuje se ve stavu, jež nemůžeme ovlivnit a ani ho nemáme pod kontrolou.
• Život bez stresu rovná se stres.
• Hyperstres, nadměrný stres oslabuje výkonnost, znemožňuje uvolnění. Jde vlastně o neustálý distres vedoucí k syndromu vyhoření nebo až k psychickému zhroucení.

Kategorie stresu

• Anticipující stres - zátěž způsobující obavy z budoucnosti, trápí nás něco, co se ještě nestalo a ani nastat nemůže.
• Situační stres vychází z daného okamžiku, vyžaduje naši aktuální pozornost.
• Chronický stres je například nemoc, nehoda nebo ztráta milovaného člověka, vychází ze silného zážitku, který člověk není schopen ovlivnit.
• Reziduální stres vychází z minulosti, člověk je neschopen či neochoten nechat odejít staré vzpomínky a zároveň zahojit staré rány.

Pokud se člověk setká se stresorem, organismus vyvolá stresovou reakci, stav pohotovosti organismu s cílem ochránit organismus před nebezpečím. Tato reakce probíhá ve dvou fázích. První, poplachová reakce je alarmující proces, vyvolávající neklid. Vlivem adrenalinu a noradrenalinu dochází k aktivaci sympatiku. Druhá fáze, adaptační, nastupuje po vyčerpání poplachové reakce. Dochází ke zklidnění, organismus si vytváří ochranu pro přečkání či překonání nepříznivé situace. Aktivuje se parasympatikus, uvolňuje se adenokortikotropní hormon, stimulující k tvorbě kortizolu, který zvyšuje celkovou pohotovost organismu ke zvýšené psychické a fyzické zátěži. Pokud jde o ochranu života v nebezpečí, jde o velmi funkční reakce. V dnešní době mají stresory spíše charakter psychologického ohrožení. Opakovaný častý průběh stresové reakce není zdraví prospěšný. Vede k psychickému přetěžování, může být spouštěčem vztahových problémů, psychických poruch nebo psychosomatických onemocnění.

Jak se lidé ve stresu chovají a jak jednají?

• Nerozhodnost a do jisté míry i nerozumné nářky.
• Zvýšená absence v zaměstnání, zvýšená nemocnost, pomalé uzdravování po nemoci, nehodách a úrazech.
• Sklon k nepozornému řízení (auta…) a zvýšená nehodovost.
• Zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se úkolům, vyhýbání se odpovědnosti, častější výmluvy.
• Zvýšený počet vykouřených cigaret a zvýšená konzumace alkoholu.
• Ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání.
• Změny v denním životním stylu a rytmu - dlouhé noční bdění a pozdní vstávání (často s velkým pocitem únavy hned po ránu).

Vedlejší účinky vyvolané stresem jsou pro naše zdraví velmi škodlivé. Projevit se mohou v kterékoliv orgánové soustavě:

• Kardiovaskulární systém - kardiovaskulární choroby, hypertenze.
• Dermatologický systém - ekzémy, jiné druhy kožních reakcí.
• Gastrointestinální systém - žaludeční vředy, nauzea a zvracení, dráždivý syndrom střeva.
• Genitourinální systém - impotence, organická dysfunkce, časté nucení na moč.
• Imunologický systém - snížená rezistence k nemocem, únava a letargie (lhostejnost), svalové bolesti v zádech, bolesti v oblasti hrudníku, bolesti hlavy.
• Dýchací systém - dechová nedostatečnost, hyperventilace.

U každého člověka se stres vyskytuje v různé intenzitě. O tom jakým způsobem se stres odráží na našem zdraví, rozhoduje naše osobnost, kulturní zázemí, vrozené dispozice a minulé zkušenosti. Psychickou zranitelnost označujeme termínem vulnerabilita. Kromě psychických faktorů vulnerabilitu zvyšují také faktory vnější, zejména příslušnost k sociální vrstvě a s ní související sociální kapitál, systém vztahů a vazeb, v nichž se člověk pohybuje a které mu pomáhají zvládat náročné životní situace. Klíčový význam ve vztahu k duševnímu zdraví, k subjektivní pohodě a pocitu identity je připisován sociální opoře. Nejčastěji bývá definována jako existence nebo dostupnost, blízkost osob, které k nám mají vztah, které mají o nás starost, cení si nás a mají nás rády. Právě sociální vazby k druhým osobám, skupinám a širší společnosti poskytují prostřednictvím sociální opory pomoc při zvládání životních nároků a dosahování cílů. Pozitivní sociální vazby ulehčují přežití, adaptaci na nepříznivé prostředí a mají vliv na udržení celkového zdraví. Sociální začlenění jedince do sociální struktury je tedy významnou determinantou jeho psychické pohody a zdraví ve smyslu wellbeing. Naopak absence sociální opory snižuje potenciální šance jedince v krizi na adekvátní řešení problémů a představuje zdravotní rizikový faktor.

Proces vyrovnání se se zátěží, která je za normálních okolností v přijatelných mezích, se nazývá adaptace. Zvládnout, vypořádat se s mimořádnou zátěží, situací, která již přesahuje běžné adaptační schopností jedince, nazýváme coping. Není to jednorázová reakce, ale je to dynamický proces, vyžadující snahu. Snahu zvládnout copingové strategie, obranné mechanismy či malcoping (používání nebezpečných a poškozujících strategií zvládání stresu např. zneužívání návykových látek). Účinnost copingových strategií záleží na povaze stresoru, tedy na tom, do jaké míry může být stresová situace kontrolována a na délce trvání procesu vyrovnání. Odlišení adaptace a copingu spočívá převážně v rozlišení hranice mezi normální a nadlimitní zátěží.

Ačkoliv syndrom vyhoření se může objevit v jakékoliv profesi, ošetřovatelství je považováno za nadprůměrně stresující zaměstnání. Úkoly sester jsou náročné, protože sestry se setkávají s utrpením, žalem a smrtí. U jedinců se vyskytují příznaky, jako jsou nízká úroveň energie, pocity nedostatku kontroly, bezmoci, nedostatek motivace, negativismus, emocionální vyčerpání, absence a fluktuace. Přidává se k nim i nedostatek osobního úspěchu, který odkazuje k pocitům nedostatečnosti a neschopnosti.

Jak se vypořádat se stresem?

Všichni lidé jsou v dnešní době a ve svém životě vystaveni stresu, ať už v osobním nebo pracovním. Dopady stresu lze zmírnit volbou únosné míry zátěže, pozitivním myšlením, udržováním dobrých mezilidských vztahů. Abychom se ve svém životě mohli bránit stresu, je nutné pochopit, co nám stres působí, jak se s ním lépe vyrovnat a přizpůsobovat se mu a v neposlední řadě se mu naučit vyhýbat. Nejhlavnější obranné mechanismy se nacházejí uvnitř nás a jsou dány naší duševní a fyzické kondicí. Lidé, kteří věnují pozornost správné životosprávě, pravidelnému pohybu - sportují, dostatečně odpočívají a pěstují si koníčky, lépe stresům odolávají. Prostředků k prevenci a boji se stresem je nekonečné množství. Jedním z doporučených je desatero odbourávající stres:

• Mluvte o potížích. (na situaci se pak budete dívat objektivněji.)
• Dělejte si radost. (Alespoň jednou denně.)
• Uvolněte se smíchem.
• Cvičte. (Spalte energii vytvořenou stresem.)
• Řekněte ne. (Naučte se asertivnímu chování.)
• Buďte tvořiví. (Najděte si nové podnětné zájmy.)
• Buďte realističtí. (Přijměte se. Poučte se ze svých chyb.)
• Plánujte si čas a stanovte si priority. (Neberte si toho příliš.)
• Buďte optimističtí. (To, co podnikáte, vás opravdu těší.)
• Buďte k sobě laskaví. (Dopřejte si fyzickou i emocionální pomoc. Mějte se rádi.)

Každému z nás vyhovuje jiný postup a recept na to, jak se s daným stresem vypořádat. Mezi velice rozšířenou a osvědčenou metodu patří střídání činností, např. tělesný pohyb a zdravá fyzická námaha kompenzující duševní práci.

tags: #situace #ohrozeni #zivota #definice #a #prevence

Oblíbené příspěvky:

• VOŠ Vodňany - historie
• Efektivní nakládání s odpadem
• Inspirace pro vánoční osvětlení
• Kamen Kontakt: Emisní standardy
• Co je globální změna klimatu?