Skladování nebezpečného odpadu a legislativa v České republice

Skladování a přeprava nebezpečných odpadů podléhá přísným legislativním požadavkům, které mají zajistit bezpečnost osob a minimalizovat rizika pro životní prostředí.

Legislativní rámec pro nakládání s odpady

Problematiku zdravotnických odpadů řeší nový zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech ve svém Dílu 10, konkrétně § 88 až 90, a dále prováděcí odpadová vyhláška č. 273/2021 Sb. (HLAVA X, § 72 až § 75, a přílohy č. 48 a č. 49).

Hlavní je § 13 zákona o odpadech (na balení nebezpečných odpadů), dále jsou to zvláštní právní předpisy (například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami) a také technické požadavky na shromažďovací prostředky odpadů (§ 5 odst. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb.).

Kategorie nebezpečných odpadů a jejich rizika

V podstatě všechny odpady ze zdravotní péče (viz definice) se z důvodu své nebezpečné vlastnosti INFEKČNOSTI HP 9 zařazují do kategorie nebezpečného odpadu.

Nakládání s nebezpečným odpadem ze zdravotní péče může být příčinou vzniku různých onemocnění nebo poranění. Riziko z tohoto odpadu vyplývá z možných nebezpečných vlastností odpadu.

Čtěte také: Efektivní skladování odpadů

Odpad obsahuje především infekční agens, genotoxické látky, toxické chemické látky nebo nepoužitelná léčiva, radioaktivní látky a ostré předměty. Odpad může ohrozit pacienty, zdravotnický personál, pomocný personál i personál, který se zabývá soustřeďováním, přepravou a dalším využitím nebo odstraněním odpadů. Může ohrozit veřejné zdraví i životní prostředí.

Největší riziko souvisí vždy s nakládáním s použitými ostrými předměty. Jedná se o druh bodného poranění, nejčastěji evidovaného jako poranění o injekční jehlu, ale i o další ostré předměty používané ve zdravotnictví, jako jsou čepele skalpelů, lancety, kanyly, kapiláry, zubní spirálky, skleněné střepy z ampulí apod.

Hlavní zdravotní riziko vyplývá z přenosu krví přenosných infekčních onemocnění.

Třídění a označování odpadů ze zdravotní péče

Odpady ze zdravotní péče musí být vždy odděleně soustřeďovány už od okamžiku svého vzniku, a to alespoň v následujícím rozsahu: ostré předměty, nepoužitelná léčiva, odpady určené ke spálení, odpady určené k dekontaminaci a komunální odpad.

Odpady, které vznikají při zdravotní péči, se vždy zařazují pod skupinu 18, podskupinu 18 01 podle vyhlášky č. 8/2021 Sb., Katalog odpadů.

Čtěte také: Skladování nebezpečných odpadů: označení

• 18 01 01 Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03)
• Od 1. 1. 2025 se použité ostré předměty povinně zařazují pod 18 01 03 01* (tzv. poddruh odpadu).
• 18 01 03 01* Ostré předměty, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (Použité ostré předměty).
• 18 01 03* Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce
• 18 01 09* Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08

Požadavky na obaly a soustřeďovací prostředky

Pro takto roztříděný odpad se používá oddělených soustřeďovacích prostředků odpovídajících druhu a povaze odpadu (např. pevné plastové pytle, plastové nádoby, pevné obaly na jehly a ostatní ostré předměty).

Všechny soustřeďovací prostředky musí být pevně uzavíratelné, nepropustné a označené a musí odpovídat příslušným normám nebo musí být certifikovány k danému účelu.

Místo pro shromažďování je nutné rovněž vybavit identifikačním listem nebezpečného odpadu.

Soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí splňovat kromě základních požadavků dle § 5 vyhlášky č. 273/2021 Sb. ještě následující požadavky:

• musí být certifikovány pro daný způsob použití
• nádoby na ostré předměty musí splňovat požadavky podle technické normy ČSN EN ISO 23907 (85 4002) Ochrana před poraněním ostrými předměty
• nádoby pro nebezpečný odpad musí být pevné, nepropustné, nepropíchnutelné a uzavíratelné
• plastové pytle musí mít maximální objem 0,1 m3, tloušťka materiálu musí být alespoň 0,1 mm; v případě plastových pytlů, které se používají na pracovištích s vysokým rizikem infekčních činitelů, musí být tloušťka materiálu alespoň 0,2 mm; při použití plastového pytle z tenčího materiálu musí být použito více pytlů do požadované tloušťky nebo musí být pytel umístěn do nádoby, která musí být z dezinfikovatelného a čistitelného materiálu
• kromě obecných požadavků (viz příloha č. 20 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.) musí být dále označeny časem vzniku odpadu, konkrétním oddělením, kde odpad vznikl, jménem osoby zodpovědné za nakládání a označení, údajem o hmotnosti odpadu (stačí popř. odborný odhad dle objemu) a údajem o dalším způsobu nakládání.

Hygienické požadavky na manipulaci s odpady

Dále pro zdravotnické odpady platí ještě Vyhláška č. 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 10 odst. 5 (Hygienické požadavky na úklid zdravotnických zařízení a vybraných zařízení sociálních služeb).

Čtěte také: Třídění odpadu v Krnově

Přepravní požadavky pro zdravotnické odpady

Přepravní prostředky pro transport odpadů ze zdravotnictví musí splňovat tyto základní požadavky:

• vnitřní přepravní prostor dopravního prostředku musí být omyvatelný a snadno čistitelný
• nesmí vytvářet podmínky pro přebývání hmyzu, hlodavců, příp. jiných škůdců
• v dopravním prostředku nesmí zůstávat zbytky odpadů
• konstrukce dopravního prostředku musí zajistit snadnou a bezpečnou nakládku i vykládku bez nebezpečí poškození shromažďovacího obalu odpadů
• při a po skončení přepravy musí být všechny uzávěry (zavázání, slepení, pečeti apod.) shromažďovacího obalu nepoškozené a funkční
• odpady nesmí být přepravovány společně s jinými materiály nebo věcmi
• při přepravě je nutno dodržovat všechny povinnosti dané Dohodou ADR
• musí být zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví, pracovního a životního prostředí.

Shromažďování a skladování odpadů

Odpadová legislativa stanovuje podrobné požadavky na shromažďování odpadů. Tyto požadavky se původně vztahovaly pouze na zařízení k využívání a odstraňování, sběru a výkupu odpadů. Od 1. Vyhláškou č. 351/2008 Sb. byla platnost těchto požadavků rozšířena i na shromažďování odpadů původcem, který není provozovatelem zařízení k nakládání s odpady, tj. na všechny původce odpadů!

Původce odpadů je povinen shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií.

Shromažďovací prostředky odpadů musí splňovat základní technické požadavky stanovené vyhláškou.

Pro nebezpečné odpady mohou jako shromažďovací prostředky sloužit speciální nádoby, kontejnery, obaly, jímky a nádrže. Podmínkou je, aby splňovaly požadavky legislativy, kterých není málo.

Při volbě shromažďovacího místa nebo umístění shromažďovacího prostředku se musí brát v úvahu bezpečnost při obsluze, požární bezpečnost a dostupnost mechanizačními a dopravními prostředky.

V blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu (příloha č. 3 vyhlášky č. 383/2001 Sb.).

Na shromažďovacím prostředku nebezpečného odpadu musí být uvedeno katalogové číslo a název shromažďovaného nebezpečného odpadu a jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku.

Na odpady, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona, popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako chemické látky nebo přípravky klasifikované jako nebezpečné (podle zákona č. 356/2003 Sb) se také vztahují obdobné požadavky jako na tyto chemické látky (zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky).

Pokud vzhledem ke způsobu využití nebo odstranění odpadů není nutné třídění nebo oddělené shromažďování, může od něj původce upustit. MUsí však k tomu mít souhlas místně příslušného orgánu státní správy (obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad).

Legislativa říká, že odpady musí být zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením nebo únikem. Venku stojící nádoby by měly být chráněny před povětrnostními vlivy a uzamčeny, popř. umístěny v uzamčeném nebo hlídaném prostoru.

Kapalné odpady (např. odpadní oleje) musí být uchovány v nádobách na záchytných vanách obecně ve vodohospodářsky zabezpečeném prostoru. Těkavé odpady (např. odpadní ředidla nebo barvy) musí být shromažďovány v těsně uzavřených nádobách.

Plnění povinností v oblasti shromažďování a zabezpečení odpadů je častým předmětem kontrol správních orgánů.

Sklady odpadů

Jako sklady odpadů mohou sloužit volné plochy, přístřešky, budovy, podzemní a nadzemní nádrže apod., které splňují stanovené požadavky a byly zřízeny k tomuto účelu v souladu se stavebním zákonem.

Sklad nebezpečných odpadů musí být vybaven identifikačními listy nebezpečných odpadů v nich skladovaných.

Sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k odstranění po dobu delší než 1 rok, a sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k využití po dobu delší než 3 roky, musí svým technickým zabezpečením odpovídat ve vztahu ke skladovaným odpadům příslušné skupině skládek. Takové skladování se považuje za dlouhodobé.

Sklad odpadů musí být provozován podle provozního řádu, jehož obsah je shodný s obsahem provozního řádu zařízení pro nakládání s odpady skupiny A, uvedeného v příloze č. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb.

Efektivní a bezpečné uskladnění nebezpečného odpadu

Nebezpečné látky jsou vymezeny v zákoně, jako látky a věci, které mohou představovat riziko. Hovoříme o rizikách, která mohou ohrozit osoby, zvířata a věci nebo životní prostředí.

Druhů nebezpečných látek je mnoho, nicméně mezi ty nejznámější můžeme zařadit hořlaviny, chemikálie nebo vodu ohrožující látky.

Každá látka má nějaké vlastnosti, které musí být respektovány a zařídit pro ně vhodné skladování. Ke zjištění, jak látku skladovat pomůže tzv. bezpečnostní list.

Ke vhodnému skladování nebezpečných látek je nutné znát nejenom toxicitu, výbušnost, hořlavost a další aspekty látky, ale také jejich skupenství. To rozlišujeme podle toho, zdali se jedná o látku pevného, kapalného nebo plynného skupenství.

Pro látky pevného skupenství budou vhodné ocelové nebo plastové boxy, zatímco pro kapalné látky ocelové nebo plastové sudy. Nejde však o striktní vymezení obalu pro danou látku, jelikož existují například ocelové sudy s odnímacím víkem vhodné i pro látky pevného skupenství.

Důležité je zohlednit i změny skupenství látky při teplotních změnách. Některé pevné látky mohou sublimovat a vytvářet nebezpečné výpary, a proto je v takovém případě nutné zabezpečit dostatečné odvětrávání.

Systémy pro skladování nebezpečných kapalných látek

Tekuté látky jsou problematické v tom, že potřebují vodotěsný obal. Musíme zamezit také úniku těchto látek do okolního prostředí. K tomu využíváme záchytné systémy v podobě záchytných van, podlah nebo ekoskladů.

Záchytné vany by měly být nedílnou součástí nejen skladů kapalin, ale i výrobních provozů, kde se manipuluje s nebezpečnými kapalinami.

Nádoby na nebezpečný odpad

Obecně je vhodné použít nádoby na nebezpečný odpad všude tam, kde dochází k manipulaci s nebezpečnými látkami. Až už to jsou chemické provozy, petrochemické podniky a průmyslové provozy.

Za faktory pro výběr vhodné nádoby můžeme považovat, zda-li chceme látky skladovat venku či uvnitř. Dále také musíme brát v potaz, zda skladování bude pasivní - tedy bez manipulace s nádobou - plnění, vyprazdňování a otevírání, nebo aktivní - kdy s nádobou naopak manipulujeme.

Pro skladování kapalných látek jsou nejčastěji využívané kovové nebo plastové sudy, umístěné na záchytných vanách, popřípadě v mobilním skladu, tzv. eko-skladu.

Pro skladování pevných nebezpečných látek je pak nejčastěji využíváno sudů nebo kovových kontejnerů. Důležitost v tomto případě představuje vhodnost materiálu obalu pro danou látku.

Nebezpečný odpad - aktuální pravidla

Jednoduše řečeno takový, který byl jako nebezpečný odpad (dále též „NO“) zařazen. Zákon o odpadech klade odpovědnost za správné zařazení odpadů na jejich původce, což je logické, protože původce ví, jak odpad vznikl a jaké má vlastnosti.

Původce by tedy měl vědět, jestli má jeho odpad některou z patnácti nebezpečných vlastností uvedených v příloze Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 a označených HP 1 až HP 15. To zjistí buď ze znalosti koncentrace nebezpečné látky přítomné v odpadu, nebo provedením odpovídající zkoušky odpadu. Zkouška má při posuzování nebezpečnosti odpadu vždy přednost.

Na základě této znalosti tedy původce v souladu s Katalogem odpadů (zatím ještě vyhláška č. 93/2019 Sb., od 1. 1. 2024 pak vyhláška č. 8/2021 Sb.) zařadí odpad pod katalogové číslo se symbolem hvězdičky a přiřadí mu kategorii N. Pokud v Katalogu není odpovídající číslo s *, zařadí se odpad pod nejvhodnější jiné k. č. a přiřadí se mu kategorie O/N. Takto původce označí i odpad kategorie ostatní, který byl znečištěn nebo smíšen s jiným NO, a je třeba s ním tedy nakládat jako s nebezpečným odpadem.

Požadavky na nakládání s NO

Jsou obecně přísnější z důvodu ochrany jak lidského zdraví, tak životního prostředí. Nový zákon významné změny nepřinesl: NO musí být soustřeďovány v odpovídajících nádobách, které zabrání úniku odpadů, často jsou nádoby proto ještě ve speciálních skladech na záchytných vanách apod.

Nádoby s NO musí být dále označeny nejen k. č. a názvem odpadu, ale také kódem a názvem jeho nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem pro nebezpečnou vlastnost. Symbolem nebezpečnosti musí být označeny i vstupy do prostor, kde jsou NO umístěny.

A stále platí i povinnost mít poblíž NO i tzv. ILNO (identifikační list nebezpečného odpadu), který kromě podrobného popisu odpadu obsahuje další důležité údaje, například z hlediska bezpečnosti práce, první pomoci nebo opatření při havárii.

Nový zákon stále jednoznačně zakazuje mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály. Žádný úřad již původci nepovolí výjimku, která byla dřív běžná, tedy upustit od odděleného soustřeďování nebezpečných odpadů a shromažďovat je ve směsi s jiným nebezpečným nebo ostatním odpadem. To je nyní možné jen v rámci úpravy odpadů v zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu na základě povolení krajského úřadu.

tags: #sklad #nebezpecneho #odpadu #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Systém třídění odpadu
• Jedlé rostliny v přírodě
• Sociálně ekologické systémy
• Sekačky pro údržbu lesních porostů
• Praktické tipy pro zakrytí odpadních trubek