Studie rozvoje skládky Čáslav a její dopady

V Čáslavi se diskutuje o rozšíření místní skládky odpadu, což vyvolává řadu otázek a obav mezi obyvateli. Rozhodnutí občanů v referendu bude mít zásadní vliv na budoucnost skládkování v našem městě.

Současný stav a plány

Skládka má v současnosti povolenou kapacitu 2,77 milionu m³, která byla vyčerpána na konci roku 2024. Již nyní je stavebně připravena další část - takzvaná etapa IV. B - o objemu 595 tisíc m³. Místní referendum se etapy IV. B nijak netýká. V návaznosti na etapu IV. B se pak připravuje další, mnohem větší rozšíření skládky o 2 miliony m³, označené jako etapy V až VIII. V červnu 2025 schválilo zastupitelstvo města vyhlášení referenda ohledně (ne)rozšíření skládky v Čáslavi. 3.- 4. října budou mít tedy občané Čáslavi možnost rozhodnout, zda ke změně územního plánu a v důsledku toho k nerozšíření skládky nebezpečného odpadu na dvojnásobek dojde nebo ne.

Kontroverze kolem společnosti AVE CZ

Čáslav podepisuje dohodu s odpadovou firmou AVE CZ, a to i přesto, že podle policie tato firma dlouhodobě obírala města o peníze. Podle policejního dokumentu si AVE CZ vymyslela vlastní pravidla pro odvádění poplatků městům a státu. Ačkoliv bývalé vedení města Čáslav vyčíslilo škodu, kterou obec utrpěla v důsledku nevybírání poplatků od společnosti AVE CZ, na částku téměř 1 miliardy korun, současný starosta obce Čáslav, Jaromír Strnad (SOCDEM), chce podepsat s firmou novou dohodu o spolupráci. Podle něj obdobnou částku, kterou AVE CZ obci neodvedla v minulosti, dostane do městského rozpočtu během následujících 15 až 20 let. A to i přesto, že je AVE CZ v trestním řízení stíhána pro zločin krácení daně.

Podle opozice však podpis smlouvy souvisí se záměrem rozšíření samotné skládky v Čáslavi. To sice zatím ani nezískalo souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí, i tak ho však část zastupitelstva obce v čele se starostou nekriticky propaguje. V samotné dokumentaci k hodnocení vlivů rozšíření skládky na životní prostředí není odůvodněná potřeba navýšení kapacity skládky, její potřebu nezmiňuje ani studie odpadového hospodářství města.

Rozšiřování skládky v Čáslavi navíc není jediným problematickým záměrem, který se týká nakládání s odpady v lokalitě. Vedle rozšíření skládky v Benátkách nad Jizerou se o souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí uchází záměr na vybudování zařízení pro energetické využití odpadů v Opatovicích. U obou těchto záměrů proběhlo v uplynulých dnech veřejné projednání. Spalování odpadů má nahradit jako ekologická varianta spalování hnědého uhlí v místní elektrárně a pomoci tak České republice snižovat emise oxidu uhličitého do ovzduší.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Reakce veřejnosti a Zelené Čáslavi

„Přestože bude od roku 2030 omezeno ukládání některých odpadů na skládky, dojde při udělení souhlasného stanoviska, namísto postupné rekultivace, k navýšení kapacity skládky a prodloužení její životnosti minimálně o dalších 10 let. Navýšení kapacity skládky nepřispěje k plnění cílů recyklace komunálních odpadů a k odklonu od skládkování. K záměru se negativně vyjádřili místní občané v čele se spolkem Zelená Čáslav, jejich připomínky však město do svého stanoviska nezahrnulo. Naopak je mezi ně zahrnula rada Středočeského kraje, která se k záměru vyjadřuje negativně.

„Nechápu, jak se můžou přední zástupci Čáslavi opakovaně spojovat s tak nedůvěryhodným partnerem. Považuji za skandální a trestuhodné, že se v té nechvalně známé dohodě s AVE CZ, například zcela zříkají veškeré možnosti zapojit se do 2. Nebo dále: vyslechli jsme si od starosty Strnada, že budou trvat na vybudování obchvatu města, aby odklonili dopravu velkých vozů. Jak se nyní ukazuje, byly to jen lži!“ komentuje aktuální situaci Veronika Jandová, členka Zelené Čáslavi.

Právní aspekty a náhrada škody

Ve veřejném prostoru však nadále rezonují některými radními šířené informace, že změny územního plánu a s tím související nerozšíření skládky mohou mít dopad na městské hospodaření až ve výši 1,5 mld korun. S tím zaznívají názory, že společnost AVE CZ bude oprávněně uplatňovat náhradu škody za zmařenou investici, a to město povede k zadlužení na generace. Taková tvrzení jsou nepodložená, není zřejmé na základě jakého právního titulu by město mělo AVE CZ hradit náhradu škody v případě změny územního plánu. Představitelé města by měli občanům předložit právní rozbor opřený o relevantní data, odkazující na zákony a soudní rozhodnutí, tak, aby se mohli při hlasování rozhodovat s plnou znalostí věci a možných dopadů. Rozhodně je chybou, pokud radnice jen převezme stanovisko AVE CZ nebo jím doporučených odborníků a nezajistí veřejnosti objektivní, nezávislé posouzení možných dopadů.

Základní právní normou upravující náhrady vlastníkům, investorům při změně územního plánu je stavební zákon č. 283/2021 Sb., konkrétně § 133. Jak zní ustanovení § 133 v odst. 1-3? 1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby a osobě, která má jiné věcné právo k pozemku nebo stavbě (dále jen „oprávněná osoba“) a které vznikla škoda v důsledku zrušení nebo významného omezení zastavitelnosti pozemku na základě změny územně plánovací dokumentace nebo vydáním nové územně plánovací dokumentace, náleží náhrada škody spočívající v nákladech vynaložených na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo za snížení hodnoty pozemku, který slouží k zajištění dluhu.(2) Oprávněné osobě náleží dále náhrada, byla-li její práva k pozemku nebo stavbě významně omezena územním opatřením o stavební uzávěře a byla-li jí tím způsobena škoda.(3) Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 let od nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace, která zastavění dotčeného pozemku ke stanovenému účelu umožnila. Z toho vyplývá jednoznačný závěr, že AVE CZ nemá právo uplatňovat náhradu škody podle § 133 stavebního zákona. Tento právní názor se opírá též o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2020, sp. zn. 22 Cdo 1046/2020.

V tomto soudním rozhodnutí je též výslovně uvedeno, že náhrada vlastníkovi pozemku nenáleží ani na základě přímé aplikace čl. 11 odst. Problematikou se zabýval též Ústavní soud, který přijal dne 7.3.2023 Usnesení II ÚS 849/21, z něhož mimo jiné vyplývá, že nikdo nemá veřejné subjektivní právo na to, aby poměry v území, ve kterém se nachází jeho majetek , byly navždy zakonzervovány a nemohly se nikdy zákonným způsobem měnit ( viz i rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2 AS 49/2007-191 ze dne 12.8.2008. Z judikatury Ústavního soudu pak i vyplývá, že neexistuje ani subjektivní právo na to, aby pozemku byl územním plánem „určen“ stěžovatelem zamýšlený režim - usnesení Ústavního soudu ze dne 18.2.2010 , sp. zn. III ÚS 310/09.Z judikatury též vyplývá, že změna územního plánu není rozhodnutím o konkrétních právech osob a případné nároky oprávněných osob se posuzují podle zákona č.82/1998 Sb., viz rozsudek Nejvyššího sodu ze dne 27.10.2015, sp.zn. 25 Cdo 3444/2013Soudy též zaujímají postoj, že obec má plánovací pravomoc, ale její výkon nesmí znamenat svévoli. O svévoli rozhodně nejde v případě, kdy v rozhodnutí samosprávy hraje významnou roli veřejný zájem, za který lze nepochybně označit ochranu životního prostředí a lidského zdraví.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Též podle Evropského soudu pro lidská práva a jeho judikatury pouhá ztráta možnosti výstavby nebo zisku není automaticky chráněna Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Při posuzování všech případných nároků majitelů pozemků a investora hraje samozřejmě roli i to, zda vlastník či investor svým jednáním obci, která zvažuje změnu územního plánu, nezpůsobil škodu značného rozsahu a hrozí, že v uvedeném jednání bude pokračovat.

Informovaná veřejnost je seznámena s trestním stíháním společnosti AVE CZ vedeným elitními vyšetřovateli z NCOZ. Toto vyšetřování trestné činnosti AVE CZ spojené s nevyměřováním, nevybíráním a neodváděním poplatků touto společností bylo ukončeno a spis byl předán státnímu zástupci k podání žaloby. Škoda vyčíslená NCOZ jen městu Čáslav činí 970 milionů Kč. Město Čáslav se připojilo k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody a jejímu zajištění.

Lze tedy shrnout, že podle stavebního zákona nehrozí, že by město Čáslav mělo hradit škodu AVE CZ, nesvědčí tomu ani citovaná soudní rozhodnutí. Naopak podle policejního vyšetřování AVE CZ způsobilo našemu městu škodu značného rozsahu. Společnost, která přípisem starostovi města přípisem z 10.3.2023 sdělila, že vlastní toliko nezbytný majetek k zajištění služeb, které provozuje a že pokud by došlo k zajištění nároků poškozených v trestním řízení v plné výši, společnost by se mohla dostat do insolvence. Ten, kdo je tu poškozený, je naše město, a ne společnost AVE CZ. Přesto se v Čáslavi šíří spekulace, že bychom my měli hradit náhradu škody této trestně stíhané společnosti.

Ekonomické argumenty pro a proti rozšíření

Hlavním argumentem pro rozšíření skládky na okraji Čáslavi jsou možné budoucí příjmy z poplatků za ukládání odpadů. O kolik peněz by skutečně mohlo jít? množství a skladba navezeného odpadu: poplatky se liší dle typu odpadu, od 45 Kč za tunu technologických odpadů (např. Faktory z bodů 3. a 4. mohou mít velký vliv, ale je těžké jejich dopady předem spočítat. Budu se proto věnovat odhadům příjmů za předpokladu, že vše bude fungovat podle předpisů. Vycházím ze studie, kterou si město objednalo u externí firmy. Ta odhaduje i budoucí příjmy z poplatků. Zapracoval jsem, že až 25 % uložených odpadů může být osvobozeno od poplatku (tzv.

V pesimistickém scénáři jsem nezapočítal příslib minimálních plateb 16 mil. Zmíněných 25 mil. Kč přibližně odpovídá i očekávání provozovatele skládky, který uvedl v dopise čáslavským zastupitelům z 20. 3. 2023 částku ve výši 30 mil. Kč ročně. Druhá důležitá otázka zní: jak dlouho bude rozšířená skládka fungovat, než se zaplní? Při stejném ročním návozu odpadu to záleží na jeho hustotě. Podle odbornice na odpadové hospodářství RNDr. Martiny Vrbové, Ph.D., se na českých skládkách běžně počítá s hustotou 1 - 1,3 tuny na m3. To by znamenalo dobu provozu mezi 15 a 20 lety.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

„Město zbankrotuje, když se skládka zavře!“ straší nás někteří. Není to pravda. Pojďme si jednoduše a věcně ukázat, jak na tom Čáslav doopravdy je. Píšu to, aby každý občan - mladý i starší - pochopil skutečná čísla. Finanční stabilita našeho města nestojí na skládce - příjmy z ní jsou jen bonus, ne nutnost. V roce 2024 mělo město po zaplacení všeho 149 mil. Kč volných. Bez skládky by to bylo kolem 103 mil. Kč, pořád velká rezerva. Podobná města bez skládky také nekrachují.

Navíc přicházejí dvě změny, které rozpočet posílí. Za prvé skončí dle současného vedení dotace města nemocnici (asi 40 mil. Kč ročně). Za druhé nový radar v Drobovicích přinese přibližně 12 mil. Kč ročně. Tyto novinky dohromady nahradí výpadek příjmů ze skládky. Městu tak zůstane zase kolem 150 mil. Kč ročně - podobně jako dnes se skládkou. Z toho cca 40 mil. na údržbu a zbytek na rozvoj.

Do budoucna jsou příjmy ze skládky nejisté. Odhady mluví o 25 mil. Kč ročně, ale může to být i méně. Společnost AVE dává městu dar 5,4 mil. Kč ročně, který však může kdykoli zrušit. Navíc tato firma čelí obvinění, že neodvedla poplatky a připravila Čáslav o miliardu. Tyto peníze mohly být dávno v kase - město je teď vymáhá soudně. Je vidět, že na slibované příjmy od skládky není spoleh.

Tabulka: Odhadované roční příjmy z poplatků

Ekologická rizika a obavy

Rozšíření čáslavské skládky vyvolává nesouhlasné reakce z různých důvodů. Hrozba znečištění vody, protože skládka leží v území, kde by při poruše těsnících vrstev mohlo dojít k úniku znečištění do podzemních i povrchových vod. Provoz skládky znamená každodenní víření prachu, který může obsahovat nebezpečné látky, jako jsou těžké kovy (olovo, kadmium, rtuť), azbestová vlákna, polyaromatické uhlovodíky, zbytky dioxinů či PCB. Požáry na skládkách nejsou výjimečné - v Čáslavi jich za posledních deset let bylo přes deset, a to včetně požárů nebezpečného odpadu. Rozšířená skládka by nadále dominovala krajině na okraji města a výrazně narušuje původní panorama města, jehož historické jádro s tradičními architektonickými dominantami je přitom dlouhodobě památkově chráněno.

Hodnocení vlivu rozšíření skládky na životní prostředí (tzv. EIA) má nízkou kvalitu. Důvěra je klíčová, když jde o nakládání s nebezpečnými odpady. Jenže právě současný provozovatel čelí obviněním z porušování pravidel při evidenci odpadu. V takovém kontextu je riskantní svěřit mu další provozování skládky. Kontroly státních orgánů mají jen velmi omezené možnosti odhalit případné porušování pravidel, protože do hlubin skládky nevidí.

Stanovisko Ministerstva životního prostředí a podmínky

Souhlasné stanovisko k záměru na rozšíření skládky vydalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) mohlo vydat odmítavé, nebo souhlasné stanovisko k záměru na rozšíření skládky. I souhlasné stanovisko ministerstva, tzn. souhlas s rozšířením skládky, ale nemusí vůbec znamenat, že se skládka bude zvětšovat až o 12 hektarů. Podle zkušeností z jiných kauz je to vždycky rozhodování na mnoho let. Žádost o extrémní zvětšení podává AVE CZ. Ministerstvo životního prostředí rozhodlo na základě veřejného projednání z dubna (Grand 3. 4. 2024) i I. a II. kola připomínek.

Ministerstvo stanovilo desítky podmínek pro jednotlivé fáze záměru, například je nutné vybudovat odpovídající dopravní napojení, předložit novou hlukovou studii, s každou etapou rozšíření aktualizovat biologické průzkumy a podobně. Stanovisko ministerstva k dokumentaci o rozšíření skládky je jedním ze závazných stanovisek a podkladem pro další správní řízení. AVE CZ odpadové hospodářství k záměru připravila dokumentaci EIA, původní přepracovala. V novém dokumentu měla zohlednit připomínky obcí v regionu, spolků a veřejnosti. Vedení města firmě už dříve stanovilo omezující podmínky, pro prvních 500 tisíc metrů krychlových rozšíření má být vybudována neveřejná komunikace. Další rozšíření má být možné po vybudování obchvatu.

Podmínky pro fázi přípravy záměru:

1. V rámci řízení o změně integrovaného povolení (dále jen „IP“) vedené k záměru pro V.
2. V rámci územního řízení pro povolení V. etapy skládky předložit krajinářský projekt areálu Centra komplexního nakládání s odpady Čáslav vypracovaný autorizovaným krajinářským architektem.
3. V rámci územního řízení pro povolení V.
4. Pro V. a každou další etapu rozšíření skládky provést aktualizaci biologických průzkumů v místě budoucího rozšíření.
5. Výsadbu doplnit bobulnatými keři pro zvýšení biotopové a potravinové nabídky pro ptactvo (např.

Podmínky pro fázi realizace (výstavby) záměru:

1. V rámci provádění přípravných prací (např. kácení dřevin), skrývky a terénních úprav zajistit přítomnost biologického dozoru, který na základě zjištěných aktuálních dat realizuje potřebná opatření v zájmu ochrany přírody (časové nebo prostorové omezení ve fázi přípravy území nebo záchranný transfer jedinců na bezpečnou lokalitu).
2. Skrývkové práce budou prováděny mimo hlavní vegetační sezónu, tj. od října do 15.
3. Rozšíření skládky pro V.

Podmínky pro fázi provozu záměru:

1. Ukládání odpadů do V.
2. Současně se zprovozněním odpovídajícího dopravního napojení CKNO (neveřejná komunikace propojující silnice II/339 (ulice Pražská) a místní komunikaci (ulice K Betonárce) nebo přeložka II/339) zakotvit ve smlouvách s příslušnými dodavateli dopravních služeb zákaz jízd nákladní dopravy centrem města Čáslav. S výjimkou nákladní dopravy zajišťující sběr odpadů v dané svozové oblasti. Rovněž zajistit kontrolu této podmínky (např.
3. Do 60 dní od zveřejnění závazného stanoviska instalovat záchytné sítě v místě aktivního složiště tak, aby byly co nejvíce minimalizovány úlety pevných kusů odpadů do okolního prostředí.
4. Z důvodů prevence minimalizace zápachu provést nejpozději do konce roku 2025 analýzu složení skládkového plynu na vstupu a výstupu z kogenerační jednotky z hlediska možného výskytu sloučenin způsobujících zápach. Stanovit obsah merkaptanů, H2S, SO2, NH3, NOx, CH4, CO2 a CO. V rámci vyhodnocení výsledků měření provést porovnání naměřených koncentrací merkaptanů, H2S a NH3 s čichovými prahy. V případě zjištění koncentrací překračující čichový práh zavést výstup z kogenerační jednotky do zařízení na omezení emisí např.
5. Minimalizovat (např.
6. V suchém období bude sledována prašnost v areálu a při pojezdu vozidel.

Další podmínky:

1. Provádět pravidelný monitoring celistvosti těsnění skládky 2x ročně po dobu I., II. i III.

Dohoda mezi AVE CZ a městem

Dohodu o spolupráci mezi AVE CZ a městem podepsal starosta Čáslavi Jaromír Strnad (SOCDEM/Nezávislí) 27. 9. 2023. AVE CZ se zavazuje ke garanci ročních plateb v letech 2024 - 2030 ve výši minimálně 30 000 000 Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků a ke garanci ročních plateb po roce 2030 ve výši minimálně 16 000 000 Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků, od roku 2024 ke garanci příspěvků na rozvoj Městské nemocnice Čáslav ve výši 5 000 000 Kč ročně, od roku 2024 ke garanci 400 000 Kč na podporu sportu a kultury ve městě Čáslav a k zajištění on-line monitoringu v režimu 24/7 na vstupu a poskytování pravidelných měsíčních reportů o vlivu na životní prostředí.

Dopravní zátěž a obchvat města

Pokud by došlo k rozšíření skládky, jak se tato situace dotkne vytížení komunikací ve městě? Již v dohodě, kterou podepsalo město s vedením společnosti AVE CZ, provozující v Čáslavi tolik diskutovanou skládku, se jednoznačně hovoří o nezbytnosti odklonění dopravy, související s navážením materiálu do jejího areálu. V první fázi plánovaného rozšíření provozu se hovoří o provizorní neveřejné komunikaci. Jako nepřekročitelnou podmínku pro etapy další pak město určilo vybudování další části obchvatu města. „Jedním z negativ, které se pojí k rozšíření skládky, je doprava. Již dnes si na stále se zvyšující provoz stěžují například obyvatelé ulice Na Bělišti. I když si uvědomíme, že dopravní vytížení komunikací narůstá každoročně přirozeně se zvyšující se mobilitou obyvatel, nelze takovou zátěž přehlížet. Proto je součástí mnoha podmínek, stanovených společnosti AVE pro možnost dalšího provozování skládky v následujících etapách, právě odklon dopravy z města,“ konstatoval starosta města Ing.

Uvedená neveřejná komunikace, která propojí příjezdovou komunikaci od Kalabousku k městu přímo se skládkou, je podmínkou pro návoz materiálu v první fázi rozšiřování skládky. Nyní již vybudovaná vana by podle předpokladů měla sloužit dalších pět až šest let. V dalších fázích, kdy se jedná o 1,5 milionu metrů krychlových, již platí podmínka hotového obchvatu. Na jeho výstavbu je tedy čas přibližně oněch pět let, což odpovídá minimální době potřebné pro takovou stavbu včetně její přípravy. „V současné době již byly zahájeny přípravné práce na budoucí výstavbu obchvatu. Podmínkou je schválení 6. změny územního plánu, v níž je s obchvatem počítáno. Další část obchvatu podle již vypracované studie významně změní dopravní situaci ve městě a jeho okolí.

tags: #skladka #caslav #studie #rozvoje #a

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem kleští na odpad
• Venkovní truhly
• Možnosti a výzvy v ekologickém odstraňování psích exkrementů
• Likvidace Odpadu z ČOV – CPV Kódy
• Budoucnost akumulace energie