Největší skládka na světě: Hřbitov rychlé módy v poušti Atacama

Moderní civilizace má mnoho průvodních jevů, z nichž některé stojí za to. Lidstvo dnes produkuje obrovské množství odpadů a určité skládky jsou opravdu dechberoucí, a to doslova. V jejích blízkosti byste určitě bydlet nechtěli. Podle odhadů z roku 2013 lidstvo vyprodukuje každým rokem 1,3 miliardy tun odpadu. Již toto číslo je pochopitelně „úctyhodné“, nicméně dle dalších prognóz by se mohlo v nejbližších deseti letech dokonce zdvojnásobit.

Ač je v posledních době kladen důraz na recyklaci, obrovské množství smetí končí na skládkách. Některé z nich přitom v průběh let vyrostly do kolosálních rozměrů. Největší z těchto shromaždišť odpadu lze nalézt na asijském a americkém (dvoj)kontinentu. Zatímco v Asii a Střední Americe je důvodem především přelidnění určitých oblastí, v USA za to může nezřízený konzum. Průměrný Američan totiž dle agentury Environmental Protection vyprodukuje denně cca 2 kg odpadků. Mimochodem, v České republice se jedná o necelý 1 kg, takže bychom se museli setsakramentsky snažit, abychom se „Amíkům“ vyrovnali.

Skládka Sudokwon v Jižní Koreji

Největší skládka na světě je Sudokwon, která se nachází v Jižní Koreji, asi 30 kilometrů od hlavního města Soulu. Je to největší skládka na světě z hlediska objemu ukládaného odpadu. Skládka byla otevřena v roce 1992 a od té doby se rozrostla do rozměrů 170 hektarů. Dosahuje výšky až 100 metrů a je pokryta vrstvou zeminy a hlíny. Skládka je obehnána zdí a je vybavena systémem odvodnění a kontroly emisí.

Odpad na skládce Sudokwon je směs komunálního odpadu, průmyslového odpadu a stavebního odpadu. Největší část odpadu tvoří papír, plast, sklo a kov. Odpad je nejprve tříděn a recyklovatelný odpad je předán k recyklaci.

Sudokwon představuje významnou ekologickou zátěž pro okolní prostředí. Odpad z ní produkuje skleníkové plyny, které přispívají ke změně klimatu. Odpad také obsahuje toxické látky, které mohou pronikat do podzemních vod a půdy.

Čtěte také: Dokument o největších skládkách

Odpad, který se na skládce Sudokwon ukládají, rozkládá se a produkuje skleníkové plyny, zejména metan a oxid uhličitý. Metan je 25krát účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. V roce 2019 skládka Sudokwon vyprodukovala 6,3 milionu tun skleníkových plynů.

Odpad, který se na skládce Sudokwon ukládají, obsahuje také toxické látky, jako jsou těžké kovy, dioxiny a furany. Tyto látky mohou pronikat do podzemních vod a půdy a kontaminovat je. V roce 2019 bylo na skládce Sudokwon naměřeno zvýšené množství těžkých kovů, jako je olovo, kadmium a rtuť.

Vláda Jižní Koreje se snaží snížit dopady skládky Sudokwon na životní prostředí. Na skládce jsou instalovány systémy pro zachycování skleníkových plynů a toxických látek. Na skládce je také instalován systém pro úpravu odpadních vod. Tento systém pomáhá odstranit toxické látky z odpadních vod, které jsou odváděny z skládky.

Vláda také podporuje recyklaci a kompostování odpadu. Skládka Sudokwon je navržena tak, aby vydržela až do roku 2040. Vláda Jižní Koreje však uvažuje o jejím uzavření dříve.

Další obří skládky světa

Některé skládky dosahují skutečně gigantických rozměrů. Zde je přehled několika z nich:

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

• Skládka Apex v Clark City, USA: Rozloha 2200 akrů, přijímá 9-10 tisíc tun odpadu denně.
• Skládka Bordo Poniente, Mexiko: Rozloha 927 akrů, v minulosti přijímala 12-15 tisíc tun odpadu denně (uzavřena v roce 2011).
• Skládka Laogang, Šanghaj, Čína: Rozloha 900-1000 akrů, přijímá až 10 tisíc tun odpadu denně.
• Skládka Olusosun, Nigérie: Rozloha kolem 100 akrů, přijímá až 10 tisíc tun odpadu denně, včetně nebezpečného elektronického a chemického odpadu.
• Skládka Malagrotta, Itálie: Rozloha zhruba 680 akrů, přijímá 4-5 tisíc tun odpadu denně.
• Skládka Puente Hills, Kalifornie, USA: Rozloha kolem 630-700 akrů, přijímá přes 10 tisíc tun odpadu denně.

Kromě pevninských skládek existuje i tzv. Velký pacifický odpadkový pás, obrovské množství odpadků na mořské hladině o velikosti Španělska, které je výsledkem působení Severopacifického subtropického víru.

Největší hřbitov rychlé módy na planetě

Říká se jí rychlá móda a odpovídá na touhu některých lidí měnit šatník v závislosti na měnícím se střihu a barvách každé sezony s co nejnižšími nároky na vlastní peněženku. Fenomén ale živí nebezpečný trend plýtvání zdroji, energií a vodou. Nejlépe je vidět na nejsušší poušti světa v jihoamerickém Chile, kde se nachází pravděpodobně největší hřbitov rychlé módy na planetě.

V této pustině v přístavu Iquique a jeho průmyslové zóně Alto Hospici v chilské poušti Atacama končí veškerá móda, kterou vychrlí továrny v Asii, proletí neúspěšně velkými obchodními řetězci na Západě a prodat se je nakonec nepodaří ani v žádném ze secondhandů Latinské Ameriky. Vůbec poslední šanci mohou tomuto oblečení dát jen ti, kdo nemají peníze ani na obnošené šaty. „Přišli jsme se sem poohlédnout po nějakém oblečení, protože opravdu žádné nemáme. Museli jsme všechno zahodit cestou,“ řekla uprchlice z Venezuely Jenny, která se v Chile nachází. Lidé a země v nouzi jakoby si na této obří skládce podávali ruku.

Moře textilního odpadu způsobuje mimořádnou ekologickou zátěž. Jen na výrobu jednoho páru džínů se při započítání bavlny, kterou je nutné vypěstovat, obvykle spotřebuje sedm a půl tisíce litrů vody. V nejsušší poušti světa se voda ztrácí bez náhrady.

Recyklace jako řešení?

Plýtvání se ale snaží vyvažovat projekty průmyslové recyklace. „Odpad je to, co se dostane na skládku, ale pro nás je to surovina k výrobě tepelně izolačních panelů,“ řekl ředitel firmy Ecofibra Franklin Zepeda. Jde o jednoduchý proces, při kterém se zbytky starého oblečení rozcupují a vlákna se navrství do připravených rámů. Výroba generuje žádaný stavební materiál a to s minimálními nároky na energie a životní prostředí.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Ještě o kus dál posouvá recyklaci spřádání odpadových materiálů. Příze vzniká bez použití vody i chemikálií. Ale ani ekologicky šetrný textil, který se takto vrací do oběhu, nemůže sám o sobě bludný kruh bezuzdného plýtvání rozetnout.

Uvědomělí spotřebitelé?

„Jsme v bodě zlomu, kdy lidé začínají uvažovat o změně svého přístupu ke spotřebě. Bohužel jsme ale ještě nedosáhli jeho vrcholu. Chceme lepší svět, když však dojde na nákupy, lidé nadále utrácejí za levné věci,“ dodala ředitelka firmy Ecocitex Rosario Heviaová.

Jsou to právě producenti rychlé módy, kteří umí uspokojit jakoukoli sezonní poptávku. Střihy a barvy se ale mění s železnou pravidelností a neúprosným tempem. Podle odhadů ekologů se tak oděvní průmysl v současnosti podílí na produkci skleníkových plynů z celých deseti procent.

Zárubová je optimistka. „Ideální řešení je cílená kontrola nad vlastním životem, nejen v módě, ale i v dalších odvětvích spotřební sféry. Lidé více přemýšlí, za co peníze utratí a čím se vlastně obklopují. Módní značky vznikají na základě jiných kritérií, zákazník už je vyspělejší a zkušenější. Očekává nejen pěkné marketingové fotky a průměrnou konfekci, ale hledá nové značky, za kterými je nějaký příběh.“

Podle české návrhářky výrobci látek nabízí recyklované polyestery a různé jiné zbytkové materiály, které jsou zpracovávány ve velkých výrobách.

tags: #největší #skládka #na #světě

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro dekoraci
• Ekologická produkce jádrovin: Praktické tipy
• Znečištění ovzduší: Příčiny a důsledky
• Statistiky obnovitelných zdrojů
• Rizika planých neštovic v těhotenství