Historie Skladky Horní Řasnice

Více než 700 let starý kostel je dominantou Horní Řasnice, malé vesničky poblíž polských hranic. Místní Spolek pro obnovu kostela pracuje na jeho opravách již deset let. Stejně intenzivně však po rekonstrukci volají další zajímavá místa v obci. I proto vznikl ve vesnici druhý, Okrašlovací, spolek, který si dal za cíl opravovat drobné památky v krajině.

„Díky grantu Dokážeme víc od České spořitelny se nám podařilo obnovit kamennou část kříže. Tu zrestauroval umělecký sochař Martin Wagner. „Kolem kříže chodí nejen místní na hřbitov, ale i návštěvníci akcí v kostele. Kdokoli přijede na obecní úřad, jeho první pohled patří tomuto místu.

Obyvatelé Horní Řasnice opravují starý kostel, kapličku i křížky podél cesty. Nejen proto, aby se navzájem lépe poznali, měli hezčí výhled nebo příjemnější místo posledního odpočinku. Ale i z úcty k původním obyvatelům, kteří zde stovky let žili a většinu z těchto památek postavili.

Počátky a vývoj hasičského sboru

Historie a vývoj sboru byli poprvé sepsány a publikovány při příležitosti 150. výročí založení sboru v roce 2019. Cílem bylo zaznamenat v jednom celku nejvýznamnější události a seznámit širokou veřejnost s historií spolku. Také má všem hasičům a jejich příznivcům přiblížit záslužnou práci členů našeho sboru od jeho založení roku 1869 až po současnost. Má být vzpomínkou na zakládající členy sboru a zároveň poděkováním všem, kteří po celá léta ve sboru pracovali a stále pracují a pokračují v záslužné práci předchozích generací, v práci svých otců, dědů a někdy i pradědů. Samotné sbírání podkladů bylo velmi těžké.

Frýdlantska byl spolkový život organizován německou většinou. devatenáctého století. Ke konci 19. v každé obci. Vzniklé sbory následně vytvořily vlastní tzv. Frýdlantsku. se stala i župa Frýdlantská. tehdy české i německé sbory bez rozdílu. mezi českými a německými župami. orgánu odešli a vytvořili si vlastní, který nazvali "Zemské ústředí hasičské jednoty království Českého". orgán. německého ústředí. prakticky až do konce 1. světové války. spolkové stanovy ze dne 1. srpna 1869 byly úředně schváleny obcí 18. května a státním zastupitelstvím uznány dne 2. listopadu téhož roku.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

V dobách svých začátků neměli dobrovolní hasiči v Dolní Řasnici příliš vybavení a prostředků. A tak nejen díky těmto okolnostem nadšení pro věc postupně upadalo a sbor nějaký čas nevyvíjel žádnou činnost. Až další velký požár toto nadšení pro sbor a hasičství opět obnovil. Hospodář Gustav Neumann z čp. 69 přinesl oživení činnosti a sbor nově zorganizoval. Ve svém vlastním zájmu se nově vzniklé sbory stávaly členem Okresní hasičské jednoty Frýdlantského okresu. Tím měly zajištěný přístup k novějším informacím, byla prováděna cvičení a samaritární dny.

V neděli 13. června se konal společenský ples, jehož výtěžek byl použit pro nákup hasičského vybavení a nářadí. Stanovy mají dataci 1. srpna 1869. Tyto byly obcí úředně schváleny 18. května a státním zastupitelstvem uznány 2. listopadu téhož roku.

Majitel usedlosti Gustav Neumann z čp. život, rozvíjel horlivou činnost. května 1889 byly uznány jako odpovídající místním poměrům dne 18. Hasičstvo čítalo roku 1882 již 113 členů.

V neděli 28. června se od 14 hodin odpoledne měl konat na Humrichu koncert a přednáška organizovaná hasiči Dolní Řasnice. Ve večerních hodinách pak taneční zábava. K tanci hrála kapela pod vedením Antona Kratzera. V případě nepříznivého počasí se vše přesouvalo na sál hostince Eduarda Scholze.

Roku 1881 na schůzi výboru Okresního hasičského svazu Frýdlant konané 28. srpna byl sbor Dolní Řasnice společně se sbory Oldřichova, Heřmanic, Horní Řasnice, továrních hasičů z Jindřichovic, Ludvíkova, Višňové, Bulovky, Mníšku a továrních hasičů z Dětřichova přijat za člena svazu. V neděli 9. října 1881 se ve Frýdlantě konal první Delegační sjezd Okresního hasičského svazu okresu Frýdlant, Sjezdu se účastnilo pouze 52 delegátů hasičů Horní Řasnice, Višňové, Bulovky, Oldřichova, Dětřichova (obce i továrny), Mníšku, Frýdlantu, Hejnic, továrních z Jindřichovic, Heřmanic, Kunratic, Nového Města (města i továrny), Ludvíkova, Horního Posmědaví, Větrova, Dolní Řasnice a krásného Lesa. Schůzi sborů vedl velitel svazu Edmund Klinger. Jelikož se jednalo o první sjezd, byly řešeny převážně organizační věci a financování. Bylo zvoleno i místo konání dalšího sjezdu. Volba padla na Hejnice. Po skončení zasedání se delegáti sešli u jednoduchého oběda. Odpoledne ve 14 hodin se na náměstí konalo ukázkové cvičení městského frýdlantského sboru a školní cvičení jednotek lezců výše jmenovaných sborů. To probíhalo pod vedením Franze Lischky.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

V neděli 20. července dobrovolní hasiči z Hejnic slavili výročí svého založení. Hasiči z Dolní Řasnice se také této oslavy účastnili. ze svých přibližně 150 členů.

Na schůzi Okresního hasičského svazu okresu Frýdlant konané 22. února ve Frýdlantě na sále Střeleckého domu byl Franz Ressel z Dolní Řasnice zvolen zástupcem velitele Svazu. Svoji funkci zastával do 21. února 1886.V neděli 6. Delegační sjezd Frýdlantského okresního hasičského svazu. Příchozí spolky a delegace byly hostitelským spolkem kamarádsky přijaty. v hostinci "U města Vídeň" čp. Zawidova. Schůzi zahájil velitel svazu Rössler v půl desáté přípitkem jeho milosti císaři. k roku 1884 celkem 26 sborů se 2 345 muži. výkonu služby k 6 nehodám hasičů. svaz přišel i o svého zapisovatele Carla Tschackerta. Jeho práci přítomní uctili povstáním ze svých židlí. jen volba místa dalšího sjezdu. Vybrán byl Mníšek. ukončil. požární cvičení místních hasičů se sbory Horní Řasnice a Krásného Lesa. prošel obcí impozantní průvod všech zúčastněných hasičských sborů. hasiči byli ženami a dívkami zasypáváni květinami a věnečky. večerních hodin, kdy se vydali na cesty k domovům.

Slavnosti zahájilo v neděli 2. července 1888 plánované cvičení. Ve 14 hodin vyhlásila parní píšťala na objektu firmy EIsenschiml požární poplach. Předmětem nácviku bylo hašení požáru radnice. Během několika málo okamžiků byli hasiči na místě. Cvičení se účastnili hasiči Horní a Dolní Řasnice, Bulovky, Dětřichova, Habartic, Mníšku, Andělky, Hejnic, tovární hasiči Jindřichovic, Heřmanic, Kunratic, Lázní Libverda, Luhu, Raspenavy, Větrova, Krásného Lesa, Bílého Potoka, Višňové, Srbské a první Hornosmědavský sbor. Každý sbor s jednou stříkačkou. Z místních sborů byli na místě městští hasiči Frýdlant s 5 stříkačkami a 1 výsuvným žebříkem, Siegmundovi tovární hasiči se 2 stříkačkami a Rolffsovi hasiči s 1 stříkačkou. Mimo ně byli na místě přítomni zástupci hasičů z Chrastavy, Bogatyny a Zawidowa. O pořádek na místě a zajištění místa cvičení se staral frýdlantský Střelecký spolek. Cvičení sledovalo celé městské zastupitelstvo v čele se starostou Johannem Schlesingerem a zástupci všech místních spolků. Po skončení cvičení se spolky seřadily před radnicí na spodní straně náměstí. Tam měl velitel místních hasičů Johann Kraus delší proslov, ve kterém vyzdvihl záslužnou práci hasičů. Jednotlivé spolky defilovaly před zastupiteli města a zástupci spolků a odešli do zahrady Střeleckého domu, kde byl připraven koncert, který jednoduchou a nevlídným počasím ovlivněnou slavnost zakončil.

Dobrovolní hasiči oslavili dne 20. výročí založení. s proslovem, koncert a taneční zábava. Roku 1890 byl velitelem Franz Prenzel. V neděli 14. účastnil u příležitosti 12. sborem Horní Řasnice, Jindřichovic a Srbské. Franz Prenzel - velitel spolku z roku 1890.

O víkendu 27. a 28. července 1895 byla velitelem Zemského hasičského svazu Karlem Stanelem provedena inspekce sborů Frýdlantu, Nového Města, Raspenavy, Luhu, Lužce, Větrova, Dětřichova, Heřmanice, Kunratic, Ludvíkova, Jindřichovic a Dolní Řasnice. Velitel Okresního hasičského svazu okresu Frýdlant provedl inspekci sborů Habartic, Hájů a Bulovky.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

V neděli 1. února pořádali hasiči Dolní Řasnice v hostinci "Zur grünen Laube" hasičský bál. V neděli 31. května přišla za velitelem Okresního hasičského svazu okresu Frýdlant Antonem Rösslerem delegace hasičů z Dolní Řasnice a předala mu diplom za zásluhy o založení jejich sboru. Zároveň byl jmenován i jejich čestným členem. V neděli 2. srpna oslavil spolek 25. výročí založení. V neděli 26. prosince se konala výroční schůze sboru. Po uvítání velitelem byly přečteny zprávy jednotlivých oddílů. Z nich vyplynulo, že k ohni byl sbor povolán v posledním roce pouze jednou, a to do Bulovky. Za poslední rok sbor konal 4 školní a 3 hlavní cvičení, 3 valné hromady (z nichž jedna byla mimořádná) a 6 schůzí velitelů. Ve stavu měl sbor 190 členů. Členskou základnou tak byl nejsilnější v okrese. Sbor měl 7 čestných členů. Pro příští rok uvažoval sbor o založení samaritní jednotky, do níž se už přihlásilo 7 dobrovolníků.

V sobotu 30. ledna se konal bál pořádaný sborem Dolní Řasnice. V neděli 24. příležitosti 19. Delegačního sjezdu Okresního hasičského svazu konaného v neděli 23. července v Krásném Lese účastnil společného cvičení s místním sborem.

V sobotu 11. ledna konal sbor na sále hostince Heinricha Ressela svůj ples. Ples se však z důvodu špatného počasí netěšil velké návštěvnosti.

V neděli 19. 24. zástupce Josef Raaz z Nového Města a starosta obce Hausmann. který byl schválen. v Praze. svazové pokladny jednotlivých sborů. sborů. Následovala přednáška G. konstrukce". Obě přednášky, které byly doprovázeny ukázkou na modelech, byly dokladem o tom, že byla stále snaha hasičství a techniku vylepšovat. setkaly s velkým úspěchem. sbory, tak majitelé továren. krátkých hvizdů, k ní nejbližší pak 3 krátké hvizdy. nejbližší píšťala vydá 20-30 krátkých hvizdů.

Oslavy 40. dobrovolných hasičů v Dolní Řasnici se měly konat 4. být vlivem okolností posunuty až na 25. července. lepšího počasí. Byla to oslava, jakou obec dlouho nepamatovala. vyzdobena květinami a vlaječkami. Od 9. hodin se konala slavnostní bohoslužba. ruce práce s vítáním příchozích spolků. z daleka. se nabízel úchvatný pohled. Průvod se vydal na cestu k místu slavnosti. vyznamenání. zapisovatele Franze Linkeho čestná uznání Okresního hasičského svazu. vyznamenaných poděkoval Ferdinand Tschiedel. velkoryse zdarma propůjčil J. Jomrich z čp. Lidé přicházeli z blízka i daleka ve velkém počtu. hrála kapela pod vedením kapelníka Franze Hanische. postar...

Požáry v obci do roku 1940

již mnohou nemalou službu. obydlí, obzvláště ve starší době, když domy byly ještě stavěny ze dřeva a veškeré zdroje světla a tepla tvořil otevřený oheň. To vedlo obyvatele měst a obcí k zavedení a zostření policejně-požárních opatření. být častěji prohlédnuty. V urbáři z roku 1763 je první kominík zmiňován až roku 1763. žebříky, požární háky, bidla, sekerky a vědra na vodu. slyšitelným znamením o ohni spraviti a volat na pomoc. postižení dříve vždy odkázáni jen na pomoc sousedů. se pomocná služba podstatně lepší. Ke starému oheň hasícímu nářadí přibyly v průběhu času jednoduché ruční a tlakové stříkačky a jiné. Toto a jiné okolnosti způsobily, že se sdružení málem rozpadlo. působení spolku mu daly opět smysl.

Požáry v obci do roku 1940:

• 1603 Shořely selské dvorce čp.
• 1643 Shořelo hospodářství Jana Hübnera
• 1779 Shořel dům Antona Ressela čp. 54 sedláka Johanna Christopha Ressela
• 1788 Shořely selské dvorce Antona Pohla čp. 58, Johanna Christopha Ressela čp. 61, dům a stodola sedláka Johanna Georga Linkeho čp. 130
• 1790 Požár ve výminku sedláka Johanna Georga Linkeho, který zničil stavení čp. 131 a přilehlou stodolu.
• 1803 Shořely budovy sedláka Gottfrieda Ressela a jeho syna Antona Ressela čp. 137. Obě usedlosti stály naproti faře.
• 1815 Vyhořel výminek patřící k čp.
• 1827 Shořel dům sedláka Johanna Gottfrieda Ressela čp.
• 1849 Shořel dům Franze Ressela čp. Františka Linkeho čp. 56
• 1850 Vyhořel statek Franze Luxe čp. 1. stodola sedláka Franze Ressela čp. 24. mistra Josefa Hübnera čp. Josefa Jomricha čp. 37; stodola, obytný dům čp. 91, výminek čp. 75 polního zahradníka Franze Ressela a sousední výminek a stodola Josefa Förstera z čp. stodola, výminek i kůlna sedláka Františka Görlacha čp. polního zahradníka Franze Ressela čp. Hanischa z čp.
• 1892 Následkem zásahu blesku shořel dům Antonína Ullricha čp. 169; po zásahu bleskem shořel obytný dům a stodola Antonína Prenzela čp. 170; po zásahu bleskem shořel dům Antonína Krauseho čp. zásahu bleskem shořel obytný dům dědiců Franze Ullricha z čp. obytný dům polního zahradníka Františka Ressela čp. kolna Antonína Hausanna čp. stodola Franze Hockeborna z čp. 211
• 1893 Následkem zásahu bleskem shořel obytný dům sedláka Štefana Ressela č.p. 52
• 1897 Shořel obytný dům domkaři Josefu Pelzovi čp. obytný dům cestáře Josefa Ressela čp. bleskem shořel dům a stodola Floriána Ressela čp. 103; shořel obytný dům Josefa Ladische čp. obytný dům Františka Hausmanna čp. 114; shořel obytný dům Františka Prenzela čp. stodola a krov domu Josefa Ressela čp. domeček na uhlí na nádraží patřící Florianu Neumannovi z čp. obytný dům Františka Kretschmera čp. stáj mlýna Josefa Hausmanna čp. seník sedláka Františka Ressela čp.
• 1903 Následkem zásahu bleskem shořela stodola a jatečný dům Františka Scholze čp. oheň v domě Roberta Sommera čp. 46 - včasně uhašen; vyhořel obytný dům seřizovače Juliuse Neumanna čp. požár na půdě obytného domu Josefa Wildnera čp. úderu blesku shořel obytný dům Vilhelma Hausmanna čp. stodola polního zahradníka Josefa Ressela u čp. 74; shořel nově postavený dům polního zahradníka Ferdinanda Neumanna čp. dům Josefa Hermanna čp. zajetí žijícího zemědělce Wilhelma Ressela z čp. zásahu bleskem shořel krov dvorní budovy Josefa Jomricha čp. obytný dům v Rusku nezvěstného domkaře Antona Elstnera čp. krov domu Anny Richterové čp. kostní mlýn P. úderu bleskem shořela stodola Terezie Premzelové čp. stodola sedláka Josefa Mietheo čp. stodola místního policisty Františka Linkeho čp. 75; shořela nově vystavěná nemovitost Adolfa Wöhla čp. střecha obytného domu čp. 293 patřícího k Modelově cihelně; vyhořela stodola domu čp. 240 Josefa Appelta z čp. stodola, dům a kůlna zedníka Juliuse Zinglera čp. dům s přistavěnou malou stodolou Emila Förstera čp. 131 a 15m vzdálený obytný dům čp.

Hasičská výzbroj

158.První hasičská zbrojnice byla obcí postavena již v roce 1855 a byly v ní uloženy tři stříkačky. Nedlouho po zbrojnici byla postavena stoupací věž. s hasičskou zbrojnicí.

základní vybavení, které je uvedeno v následující tabulce. 139 hasičů, 8 samaritánů, 16 záloh a 12 signalistů. členy a 3 čestné členy.

Hasičské stejnokroje

Hasičská zbrojnice čp. z Dolní Řasnice není známo. dokazovat příslušnost ke sboru. pravidla. státní policie, režné kalhoty a černé blůzy s pletenými spoji. límci, později pletenci na levém rukávu. možno vidět mnoho odlišností a zvláštností jednotlivých stejnokrojů. hasičský župní znak. poutek. Kalhoty byly v barvě čamary nebo černé. z tmavomodrého sukna. stejnokrojů od vojenského. nebo bělavé barvy. skutečně shodného stejnokroje ve všech jednotách. pletence, čímž se tento hasičský stejnokroj stal více podobným kroji poštovních a železničních zaměstnanců téže barvy. vyznačovány na levém rukávu. svazů a Svazu dobrovolného hasičstva. měli lemování výložek sutaškou bílé a zemští činovníci žluté barvy. podle funkčního zařazení. osmičky). v roce 1934 jí v rámci celé organizace nebylo dosaženo. jednotného vycházkového stejnokroje mělo platit od roku 1938. lemovanými a s výložkami na límci. kalhoty s postranní lemovkou (lampasem) šarlatově červené barvy. granátky ve dvou různých velikostech komponované v růžici. umístěny na červených výložkách blůzy na límci podobně jako u policie. zdravotnictvo. proužky. se nejvíce pro obě spojené obce hodil. funkční organizovaný sbor podle městských modelů. jejich smysluplným nasazením. úspěch jejich záměru.

tags: #Skladka #Horní #Řasnice #historie

Oblíbené příspěvky:

• Definice měrného objemu odpadu
• Radostné Vánoce
• Mokřad u Lysé nad Labem
• Skleněné lahve a recyklace
• Instalace myčky nádobí – návod